Jednací řád republikového výboru

Pro jednání republikového výboru se použije Jednací řád celostátního fóra vyjma předepsaných odchylek. Ustanovení jednacího řádu celostátního fóra se za podmínek předchozí věty použijí přiměřeně. Kde jednací řád celostátního fóra mluví o celostátním fóru, má se tím při jednání republikového výboru na mysli republikový výbor; kde jednací řád celostátního fóra mluví o členu strany, má se tím při jednání republikového výboru na mysli člen republikového výboru.

(1) Republikový výbor není řádně obsazen, pokud není zvolen minimální počet členů volených celostátním fórem ¹⁾ nebo je počet členů výboru menší než minimální ²⁾.

(2) Pokud republikový výbor, který není řádně obsazen, má rozhodnout většinou ze všech členů výboru, počítá se tato většina z minimálního počtu 24 členů výboru.

Výkonný orgán smí požádat, aby mohl nejpozději do týdne od počátku rozpravy předložit vlastní posudek k cizímu návrhu, o němž se domnívá, že se týká jeho působnosti. Žádost smí republikový výbor zamítnout v hlasování o návrhu postupu, jinak je jí vázán.

(1) Členové republikového výboru mezi sebou vybírají 3 až 5 jednatelů, kteří výbor organizují, spravují a zastupují tam, kde to vyžaduje předpis³⁾.

(2) Tým jednatelů je podřízen republikovému výboru. Jednatelé si mezi sebou vyberou vedoucího týmu. Vedoucí jednatel plní úkoly vyplývající z vedení republikového výboru. Ostatní jednatelé jsou jeho zástupci.

(3) Jednatelé jsou do funkce vybráni na 6 měsíců, nejdéle však do konce svého funkčního období. Kandidáty na jednatele navrhuje skupina členů republikového výboru. Jednatelé se vybírají losem. Pokud je do výběru navrženo nejvýše 5 kandidátů, jsou bez dalšího vybráni. Pokud je vybráno méně jak 3 jednatelé, je počet jednatelů doplněn losem ze všech zbývajících členů výboru. Na funkci jednatele se dále přiměřeně uplatní ustanovení o volené funkci v jednacím řádu celostátního fóra.

(4) Jednatelé ve své působnosti zejména:

• a) předsedají jednáním republikového výboru,
• b) svolávají zasedání republikového výboru a připravují návrh jeho pořadu,
• c) spravují podatelnu a archiv republikového výboru,
• d) spravují webové stránky republikového výboru,
• e) dohlíží na termíny vyřizování úkolů a podání,
• f) dohlíží na další organizační záležitosti republikového výboru.

(5) Jednatelé se v nepřítomnosti zastupují. Při sporu mezi jednateli se rozhoduje hlasováním jednatelů. Jednatelé mohou konsensem delegovat své povinnosti na další členy.

(6) Republikový výbor může jednatelům ukládat úkoly v rozsahu jejich působnosti, nebo úkolem v jejich působnosti pověřit jiného člena výboru.

K § 2(2) JdŘ

(1) Jednání může jako předsedající svolat libovolný člen republikového výboru, aniž by předsedal ve vlastní věci. Nesvolá-li nikdo jednání do 3 dnů, je povinen tak učinit jednatel.

(2) Republikový výbor stále může vybrat předsedajícího z účastníků na základě návrhu postupu.

(3) Zasedání zahajuje jako předsedající jednatel. Pokud jednatel není na zasedání přítomen, zahájí zasedání jiný člen republikového výboru.

(4) Jednatelé mohou usnesením jmenovat další předsedající, a to jak obecně, tak jen pro určité druhy či způsoby jednání.

K § 3 JdŘ a § 6 JdŘ:

(1) Účastnit jednání se smí

• a) člen republikového výboru,
• b) člen strany vykonávající funkci volenou celostátním fórem,
• c) garant, ⁴⁾
• d) vedoucí kanceláře strany, ⁵⁾
• e) pověřený člen odboru,
• f) člen strany vykonávající:
  • (1) mandát poslance nebo senátora parlamentu České republiky,
  • (2) funkci člena vlády České republiky,
  • (3) funkci prezidenta České republiky,
  • (4) mandát poslance Evropského parlamentu.
• g) člen strany zvolený do funkce v mezinárodní organizaci pirátských stran,
• h) navrhovatel projednávaného návrhu, § 6
• i) navržený kandidát, pokud republikový výbor jedná o volbě(§ 6(2)) a odvolávaný, pokud republikový výbor jedná o odvolání(§ 6(4)),
• j) osoba, s jejíž účastí republikový výbor vyslovil souhlas schválením procedurálního návrhu, v mezích tohoto souhlasu.

(2) Ustanovení o působnosti orgánů se nevztahují na právo účasti. Počet účastníků a hlasujících nelze omezit.

(3) Vedoucím orgánu se pro účely řádu rozumí vedoucí celostátního odboru, garant programového bodu, předseda celostátní komise, předseda strany nebo jednatel. Za vedoucího orgánu může jednat jím ve věci pověřený člen orgánu.

(4) Účastnit uzavřeného jednání se smí členové republikového výboru, republikového předsednictva, kontrolní komise a osoby podle písmen h) až j) odstavce (1).

(5) Zápis z uzavřeného jednání se zveřejňuje nejpozději měsíc před koncem volebního období republikového výboru, v němž pominul důvod uzavření. O pominutí důvodu rozhoduje předsedající, přičemž toto rozhodnutí oznámí všem účastníkům jednání alespoň týden před zveřejněním.

K § 15(1) JdŘ, § 19 JdŘ, § 27 JdŘ a § 31(1) JdŘ:

(1) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 15(1) JdŘ) jednání k usnesení předsedající zahájí také, když

• a) republikovému výboru je uložen úkol celostátním fórem, (čl. 8(6)b) St)
• b) republikovému výboru je předložená vyžádaná zpráva předsednictva, (čl. 9(5)h) St)
• c) republikovému výboru nějaké rozhodnutí odkáže celostátní fórum (např. § 17 d) JdŘ nebo § 29 c) JdŘ,
• d) republikovému výboru není předložen rozpočet, výsledky hospodaření nebo výroční finanční zpráva ve lhůtě (§ 4 RoPr), kdy je mělo republikové předsednictvo předložit,
• e) nebylo řádně oznámeno zasedání republikového výboru do dvou měsíců a republikový výbor už 3 měsíce nezasedal,
• f) vedoucí orgánu předloží přijatelný návrh usnesení, pokud se má navrženým usnesením schválit dokument, který byl vyjednán s třetími stranami, nebo
• g) byl vyhlášen termín voleb pro něž je třeba připravit společný volební program (§ 14 VŘ),
• h) klub senátorů nebo poslanecký klub s účastí Pirátů předloží návrh názvu nebo složení klubu (§ 24 odst. 2 organizačního řádu),
• i) není schválena celostátní strategie a republikové předsednictvo již 3 měsíce nepřeložilo její návrh.
• j) je zahájeno jednání celostátního fóra o změně stanov; návrhem usnesení výboru je doporučení celostátnímu fóru změnu schválit.

(2) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra(§ 19 JdŘ) jednání k volbě předsedající zahájí také, když

• a) přijmající předsednictvo předloží přihlášku člena, který byl v minulosti ze strany vyloučen, (čl. 3(1)f) St)
• b) probíhá volba celostátního fóra (§ 19 JdŘ), do níž může výbor nominovat kandidáta (§ 21(b) JdŘ) a skupina členů předloží návrh na nominaci takového kandidáta; Velikost skupiny se přitom určuje, jako by se jednalo o návrh na již probíhající jednání.

(3) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 27 JdŘ) jednání v referendu předsedající zahájí také, když

• a) republikové předsednictvo nebo přezkumný orgán předloží návrh na projednání v referendu,
• b) republikové předsednictvo vrátí uložený úkol (čl. 9(5)k) St a čl. 10(2)h) St); Možnost znovuuložení je hlasována jako zásadní návrh,
• c) republikovému výboru nějaké rozhodnutí odkáže celostátní fórum v referendu (§ 17 d) JdŘ),
• d) probíhá jednání o usnesení celostátního fóra (§ 15 JdŘ) a skupina členů navrhne, aby republikový výbor v tomto jednání předložil svůj návrh; Velikost skupiny se přitom určuje, jako by se jednalo o návrh na již probíhající jednání,
• e) republikové předsednictvo, kontrolní nebo rozhodčí komise, nebo skupina členů republikového výboru předloží návrh na změnu nebo zrušení pravidel jiného týmu nebo návrh doporučení k jejich změně (§ 5 odst. 5 organizačního řádu),
• f) hospodář⁶⁾ požádá republikový výbor o schválení záměru⁷⁾ z rozpočtu organizační složky⁸⁾, jejímž je hospodářem,
• g) vedoucí orgánu předloží přijatelný návrh usnesení v referendu, pokud se má navrženým usnesením schválit dokument, který byl vyjednán s třetími stranami,
• h) skupina členů, příslušné předsednictvo, jemu nadřízené předsednictvo, přezkumný orgán, republikové předsednictvo nebo zástupce příslušného kraje předloží návrh na změnu předloženého volebního programu, (§ 17(a) VŘ)
• i) skupina členů, příslušné předsednictvo, jemu nadřízené předsednictvo, přezkumný orgán, republikové předsednictvo nebo zástupce příslušného kraje v předloží návrh na změnu(doplnění, změnu pořadí či vyškrtnutí) kandidátní listiny (§ 17(b) VŘ); Účast a závěrečné slovo je v takovém případě dovoleno kandidátům, kterých se návrh týká,
• j) skupina členů, příslušné předsednictvo, jemu nadřízené předsednictvo, přezkumný orgán, republikové předsednictvo nebo zástupce příslušného kraje navrhnou provedení dohledu nad volební spoluprací (§ 16 VŘ).

(4) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 31 JdŘ) jednání k odvolání předsedající zahájí také, když

• a) skupina členů, přezkumný orgán nebo republikové předsednictvo předloží návrh na veto jmenování člena odboru či jeho pověření funkcí, (čl. 12(5) St)
• b) skupina členů navrhne odvolání osoby, jejíž odvolání z funkce je výbor oprávněn navrhnout. (§ 31(1)b) JdŘ)

K § 16 JdŘ, § 20 JdŘ a § 33 JdŘ:

Jednání jednatelé organizují tak, aby probíhala přednostně na zasedání nebo kombinovaně. Při kombinovaném způsobu se jednání zahájí na internetovém fóru a trvá až do nejbližšího zasedání, kde je věc zařazena na program. Návrhy usnesení se zpravidla zasílají tak, aby mohly být rozeslány spolu s programem zasedání, ale lze je předložit i během rozpravy na zasedání. Návrhy postupu na internetové části kombinovaného jednání nejsou přijatelné.

(1) Lhůta pro jiné návrhy usnesení trvá alespoň 7 dní od zahájení jednání, nevyhlásí-li předsedající na žádost navrhovatele usnesení lhůtu delší.

(2) Lhůta pro navrhování kandidátů trvá alespoň 7 dní od zahájení jednání. Pokud se v této lhůtě nepřihlásí aspoň takový počet kandidátů, aby mohla být funkce řádně obsazena, prodlouží předsedající lhůtu o dalších 7 dní, a to i opakovaně.

(3) Lhůta pro návrhy bodů zasedání trvá alespoň 7 dní od zahájení jednání a končí nejpozději 10 dní před začátkem zasedání.

(4) Doba na rozmyšlenou činí aspoň 24 hodin. Při jednání na zasedání a kombinovaném jednání se doba na rozmyšlenou uplatňuje, jen je-li schválen takový návrh postupu.

(5) V případě referenda může být doba na rozmyšlenou na žádost navrhovatele zkrácena na 12 hodin, ale pouze tehdy, pokud hrozí v případě dodržení řádné doby na rozmyšlenou nepřiměřená újma. V tomto případě se ovšem hlasování nepovažuje nikdy za řádně oznámené.

(6) Lhůty dle tohoto paragrafu lze prodloužit přijetím návrhu takového postupu.

(7) Lhůta pro návrhy je zachována v případě zasedání také tehdy, pokud byl návrh zpřístupněn členům republikového výboru na místě k tomu určeném v době řádného oznámení pořadu zasedání nebo šlo o jiný návrh v téže věci.

Místo § 17 JdŘ:

(1) V rozhodujícím hlasování republikový výbor vybere jednu z následujících možností:

• a) schválení jednoho nebo více nevylučujících se návrhů některého návrhu usnesení ve znění po skončení rozpravy, nebo ve kterém předsedající návrh poprvé zaznamenal, pokud o to kdokoliv do ukončení rozpravy požádá,
• b) ukončení projednávání návrhů usnesení bez schválení usnesení, i když předsedající takový návrh postupu nezaznamenal,
• c) předložení rozhodnutí celostátnímu fóru k projednání, nebo požádání celostátního fóra o projednání projednávaného rozhodnutí v referendu, pokud o to kdokoliv do ukončení rozpravy požádá,
• d) odročení na jiný čas, nebo jiný návrh postupu, který předsedající zaznamenal.

Návrhy usnesení postupující do 2. kola, které se nevylučují s jinými postupujícími možnostmi jsou schváleny. Ostatní vzájemně se nevylučující postupující návrhy usnesení jsou v druhém kole sloučeny do jedné možnosti hlasování. V druhém kole má každý hlasující jeden hlas v němž seřadí hlasované možnosti dle preference. Dále se postupuje jako v referendu s výjimkou písmene § 9 (3) a).

(2) Pokud republikový výbor nemůže vybrat více než jednu z možností, hlasuje stejným systémem jako v referendu. (§ 9 (3))

(3) Pokud republikový výbor v rozhodujícím hlasování nevybere žádnou možnost, je projednávání návrhů ukončeno bez schválení usnesení.

Na zasedání lze nejprve hlasovat o pozměňovacích návrzích jako by šlo o návrhy postupu nebo podle jiné procedury schválené návrhem postupu. Následně se hlasuje o výsledném návrhu usnesení tak, že hlasující hlasuje buď pro návrh usnesení nebo proti návrhu anebo se zdrží. U hlasování o výsledném návrhu usnesení musí být zřejmé, kdo jak hlasoval.

Místo § 29 JdŘ:

(1) V rozhodujícím hlasování republikový výbor vybere jednu z následujících možností:

• a) schválení jednoho nebo více nevylučujících se návrhů usnesení, které předsedající zaznamenal,
• b) ukončení projednávání návrhů usnesení bez přijetí usnesení,
• c) požádání celostátního fóra o projednání projednávaného rozhodnutí v referendu, je-li to možné,
• d) odročení projednávaného rozhodnutí na jednání republikového výboru.

(2) Pokud republikový výbor v rozhodujícím hlasování nevybere žádnou možnost, je projednávání návrhů ukončeno bez schválení usnesení.

(3) V referendu hlasuje republikový výbor systémem alternativního hlasování, kdy každý hlasující na svém hlase seřadí pro něj přijatelné možnosti podle své preference. Vybraná možnost se následně určí takto:

• a) možnosti, které nejsou přijatelné alespoň pro potřebnou většinu, jsou vyřazeny a dále se s nimi neuvažuje,
• b) hlasy se přiřadí nevyřazené možnosti s nejvyšší preferencí
• c) pokud některá možnost obdržela více než polovinu hlasů, je vybrána,
• d) pokud žádná možnost není vybrána, možnost s nejméně hlasy se vyřadí; pokud má více možností nejméně hlasů, vyřadí se ta z nich, která je uvedena v nejméně hlasech; pokud je více takových možností uvedeno na nejméně hlasech, vyřadí se všechny takové možnosti,
• e) pokud existují nějaké nevyřazené možnosti, opakuj postup od bodu (b).

Pokud by žádná možnost nebyla vybrána, přestože více možností obdrželo potřebnou podporu, ale v posledním kroku (d) byly vyřazeny, bezprostředně se koná další kolo hlasování pouze mezi posledními společně vyřazenými možnostmi, kde má každý hlasující jen jeden hlas. Možnost s nejvíce hlasy je vybrána.

(4) Potřebnou většinou se rozumí nadpoloviční většina hlasujících, s výjimkou

• a) zásadních návrhů(čl. 6 (5) St), která vyžadují třípětinovou většinu hlasujících,
• b) významných návrhů odůvodněných republikovým předsednictvem(čl. 10 (2) g) St), která vyžadují většinu všech členů.

K § 23 JdŘ:

Ve volbě hlasuje republikový výbor systémem preferenčního hlasování, kdy každý hlasující na svém hlase seřadí pro sebe přijatelné kandidáty dle své preference. Seznam vybraných kandidátů se následně určí takto:

• a) Kandidáti, kteří nejsou přijatelní alespoň pro nadpoloviční většinu hlasujících, nejsou na seznam zařazeni a dále se s nimi neuvažuje.
• b) Hlasy jsou přiřazeny kandidátům s nejvyšší preferencí.
• c) Kandidát s nejvyšším počtem hlasů je zařazen na první volné místo na seznamu a dále se s ním neuvažuje.
• d) Kroky b) a c) se opakují, dokud zbývají nějací kandidáti.
• e) Pokud by v nějakém momentě nastala nejasnost, jak pokračovat kvůli rovnosti hlasů, rozhodne mezi kandidáty los.⁹⁾

K § 33(2) JdŘ:

Návrhem bodu zasedání, ve kterém má být přijato rozhodnutí, je přijatelný návrh rozhodnutí. Návrh jiného bodu zasedání, ve kterém nemá být přijato rozhodnutí, může předložit skupina členů, republikové předsednictvo nebo vedoucí orgánu v působnosti daného orgánu. Zprávu republikového předsednictva o plnění celostátní strategie (§ 2 (3) OŘ) zařadí předsedající na pořad zasedání i bez návrhu. Návrh pořadu zasedání předkládají jednatelé a rozhodne o něm republikový výbor hlasováním na začátku zasedání. V průběhu zasedání lze pořad jednání měnit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech, nevznese-li proti tomu námitku skupina členů.

K § 36 JdŘ:

Kolo rozhodujícího hlasování může být v odůvodněném případě na žádost navrhovatele nebo návrhem postupu vyhlášeno v jiném termínu a doba zkrácena až na 48 hodin. Pokud hrozí v případě dodržení řádné doby rozhodujícího hlasování nepřiměřená újma, může být zkrácena až na 24 hodin.

Místo § 37 JdŘ:

(1) Zasedání republikového výboru je svoláno řádným oznámením účastníkům od předsedy strany nebo člena výboru, který k tomu byl pověřen republikovým výborem či jednateli, které obsahuje datum, dobu, místo konání zasedání a jeho organizátora.

(2) Zasedání musí být svoláno nejméně 21 dní před začátkem zasedání, nejde-li o případ daný stanovami v čl. 9 odst. (4).

(3) Pořad zasedání musí být účastníkům řádně oznámen nejméně 7 dnů před začátkem zasedání.

Místo § 38 odst. (1):

Pro přístup na místo zasedání se musí osoba podepsat do listiny přítomných nebo jinak ověřit svou totožnost. Za přítomného se považuje každý, kdo je fyzicky přítomen, je-li zapsán v listině přítomných, dále kdo je přítomen vzdáleně prostřednictvím systémů strany a nepanuje pochybnost o jeho identitě.

• Jednání výboru
  • Hlasování
  • Uzavřená jednání
  • Podatelna pro návrhy a iniciativy
• Stránka výboru
  • Archiv rozhodnutí a zápisů
• Výkladový slovník

• Demokratické minimum
• Přímá demokracie

• Jednací řád CF
• Stanovy České pirátské strany
• Volební řád

Tímto předpisem vykonává výbor svou pravomoc dle čl.6(1) Stanov:

Orgány strany si schvalují jednací a případně volební řády, které vydávají v souladu s obvyklými demokratickými zásadami, zejména s ohledem na rovnost hlasů.

Republikový výbor tento předpis schválilo jako svůj nový jednacího řádu dne 7.6. 2015. Nahradilo tak svůj předchozí starý jednací řád. Novelizoval řád v jednání RV 57/2017 15.10.2017, RV 24/2018 23.5. 2018, na zasedání RV 71/2018 12.1. 2019, a v jednáních RV 8/2019 22.2.2019, RV 15/2019 1.4.2019, RV 13/2023 14.6.2023, RV 20/2023 21.8.2023.