Pro jednání republikového výboru se použije Jednací řád celostátního fóra vyjma předepsaných odchylek. Ustanovení jednacího řádu celostátního fóra se za podmínek předchozí věty použijí přiměřeně. Kde jednací řád celostátního fóra mluví o celostátním fóru, má se tím při jednání republikového výboru na mysli republikový výbor; kde jednací řád celostátního fóra mluví o členu strany, má se tím při jednání republikového výboru na mysli člen republikového výboru.
(1) Republikový výbor není řádně obsazen, pokud není zvolen minimální počet členů volených celostátním fórem 1) nebo je počet členů výboru menší než minimální 2).
(2) Pokud republikový výbor, který není řádně obsazen, má rozhodnout většinou ze všech členů výboru, počítá se tato většina z minimálního počtu 24 členů výboru.
Výkonný orgán smí požádat, aby mohl nejpozději do týdne od počátku rozpravy předložit vlastní posudek k cizímu návrhu, o němž se domnívá, že se týká jeho působnosti. Žádost smí republikový výbor zamítnout v hlasování o návrhu postupu, jinak je jí vázán.
(1) Členové republikového výboru mezi sebou vybírají 3 až 5 jednatelů, kteří výbor organizují, spravují a zastupují tam, kde to vyžaduje předpis3).
(2) Tým jednatelů je podřízen republikovému výboru. Jednatelé si mezi sebou vyberou vedoucího týmu. Vedoucí jednatel plní úkoly vyplývající z vedení republikového výboru. Ostatní jednatelé jsou jeho zástupci.
(3) Jednatelé jsou do funkce vybráni na 6 měsíců, nejdéle však do konce svého funkčního období. Kandidáty na jednatele navrhuje skupina členů republikového výboru. Jednatelé se vybírají losem. Pokud je do výběru navrženo nejvýše 5 kandidátů, jsou bez dalšího vybráni. Pokud je vybráno méně jak 3 jednatelé, je počet jednatelů doplněn losem ze všech zbývajících členů výboru. Na funkci jednatele se dále přiměřeně uplatní ustanovení o volené funkci v jednacím řádu celostátního fóra.
(4) Jednatelé ve své působnosti zejména:
(5) Jednatelé se v nepřítomnosti zastupují. Při sporu mezi jednateli se rozhoduje hlasováním jednatelů. Jednatelé mohou konsensem delegovat své povinnosti na další členy.
(6) Republikový výbor může jednatelům ukládat úkoly v rozsahu jejich působnosti, nebo úkolem v jejich působnosti pověřit jiného člena výboru.
(1) Jednání může jako předsedající svolat libovolný člen republikového výboru, aniž by předsedal ve vlastní věci. Nesvolá-li nikdo jednání do 3 dnů, je povinen tak učinit jednatel.
(2) Republikový výbor stále může vybrat předsedajícího z účastníků na základě návrhu postupu.
(3) Zasedání zahajuje jako předsedající jednatel. Pokud jednatel není na zasedání přítomen, zahájí zasedání jiný člen republikového výboru.
(4) Jednatelé mohou usnesením jmenovat další předsedající, a to jak obecně, tak jen pro určité druhy či způsoby jednání.
(1) Účastnit jednání se smí
(2) Ustanovení o působnosti orgánů se nevztahují na právo účasti. Počet účastníků a hlasujících nelze omezit.
(3) Vedoucím orgánu se pro účely řádu rozumí vedoucí celostátního odboru, garant programového bodu, předseda celostátní komise, předseda strany nebo jednatel. Za vedoucího orgánu může jednat jím ve věci pověřený člen orgánu.
(4) Účastnit uzavřeného jednání se smí členové republikového výboru, republikového předsednictva, kontrolní komise a osoby podle písmen h) až j) odstavce (1).
(5) Zápis z uzavřeného jednání se zveřejňuje nejpozději měsíc před koncem volebního období republikového výboru, v němž pominul důvod uzavření. O pominutí důvodu rozhoduje předsedající, přičemž toto rozhodnutí oznámí všem účastníkům jednání alespoň týden před zveřejněním.
K § 15(1) JdŘ, § 19 JdŘ, § 27 JdŘ a § 31(1) JdŘ:
(1) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 15(1) JdŘ) jednání k usnesení předsedající zahájí také, když
(2) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra(§ 19 JdŘ) jednání k volbě předsedající zahájí také, když
(3) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 27 JdŘ) jednání v referendu předsedající zahájí také, když
(4) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 31 JdŘ) jednání k odvolání předsedající zahájí také, když
Jednání jednatelé organizují tak, aby probíhala přednostně na zasedání nebo kombinovaně. Při kombinovaném způsobu se jednání zahájí na internetovém fóru a trvá až do nejbližšího zasedání, kde je věc zařazena na program. Návrhy usnesení se zpravidla zasílají tak, aby mohly být rozeslány spolu s programem zasedání, ale lze je předložit i během rozpravy na zasedání. Návrhy postupu na internetové části kombinovaného jednání nejsou přijatelné.
(1) Lhůta pro jiné návrhy usnesení trvá alespoň 7 dní od zahájení jednání, nevyhlásí-li předsedající na žádost navrhovatele usnesení lhůtu delší.
(2) Lhůta pro navrhování kandidátů trvá alespoň 7 dní od zahájení jednání. Pokud se v této lhůtě nepřihlásí aspoň takový počet kandidátů, aby mohla být funkce řádně obsazena, prodlouží předsedající lhůtu o dalších 7 dní, a to i opakovaně.
(3) Lhůta pro návrhy bodů zasedání trvá alespoň 7 dní od zahájení jednání a končí nejpozději 10 dní před začátkem zasedání.
(4) Doba na rozmyšlenou činí aspoň 24 hodin. Při jednání na zasedání a kombinovaném jednání se doba na rozmyšlenou uplatňuje, jen je-li schválen takový návrh postupu.
(5) V případě referenda může být doba na rozmyšlenou na žádost navrhovatele zkrácena na 12 hodin, ale pouze tehdy, pokud hrozí v případě dodržení řádné doby na rozmyšlenou nepřiměřená újma. V tomto případě se ovšem hlasování nepovažuje nikdy za řádně oznámené.
(6) Lhůty dle tohoto paragrafu lze prodloužit přijetím návrhu takového postupu.
(7) Lhůta pro návrhy je zachována v případě zasedání také tehdy, pokud byl návrh zpřístupněn členům republikového výboru na místě k tomu určeném v době řádného oznámení pořadu zasedání nebo šlo o jiný návrh v téže věci.
Místo § 17 JdŘ:
(1) V rozhodujícím hlasování republikový výbor vybere jednu z následujících možností:
Návrhy usnesení postupující do 2. kola, které se nevylučují s jinými postupujícími možnostmi jsou schváleny. Ostatní vzájemně se nevylučující postupující návrhy usnesení jsou v druhém kole sloučeny do jedné možnosti hlasování. V druhém kole má každý hlasující jeden hlas v němž seřadí hlasované možnosti dle preference. Dále se postupuje jako v referendu s výjimkou písmene § 9 (3) a).
(2) Pokud republikový výbor nemůže vybrat více než jednu z možností, hlasuje stejným systémem jako v referendu. (§ 9 (3))
(3) Pokud republikový výbor v rozhodujícím hlasování nevybere žádnou možnost, je projednávání návrhů ukončeno bez schválení usnesení.
Na zasedání lze nejprve hlasovat o pozměňovacích návrzích jako by šlo o návrhy postupu nebo podle jiné procedury schválené návrhem postupu. Následně se hlasuje o výsledném návrhu usnesení tak, že hlasující hlasuje buď pro návrh usnesení nebo proti návrhu anebo se zdrží. U hlasování o výsledném návrhu usnesení musí být zřejmé, kdo jak hlasoval.
Místo § 29 JdŘ:
(1) V rozhodujícím hlasování republikový výbor vybere jednu z následujících možností:
(2) Pokud republikový výbor v rozhodujícím hlasování nevybere žádnou možnost, je projednávání návrhů ukončeno bez schválení usnesení.
(3) V referendu hlasuje republikový výbor systémem alternativního hlasování, kdy každý hlasující na svém hlase seřadí pro něj přijatelné možnosti podle své preference. Vybraná možnost se následně určí takto:
Pokud by žádná možnost nebyla vybrána, přestože více možností obdrželo potřebnou podporu, ale v posledním kroku (d) byly vyřazeny, bezprostředně se koná další kolo hlasování pouze mezi posledními společně vyřazenými možnostmi, kde má každý hlasující jen jeden hlas. Možnost s nejvíce hlasy je vybrána.
(4) Potřebnou většinou se rozumí nadpoloviční většina hlasujících, s výjimkou
K § 23 JdŘ:
Ve volbě hlasuje republikový výbor systémem preferenčního hlasování, kdy každý hlasující na svém hlase seřadí pro sebe přijatelné kandidáty dle své preference. Seznam vybraných kandidátů se následně určí takto:
K § 33(2) JdŘ:
Návrhem bodu zasedání, ve kterém má být přijato rozhodnutí, je přijatelný návrh rozhodnutí. Návrh jiného bodu zasedání, ve kterém nemá být přijato rozhodnutí, může předložit skupina členů, republikové předsednictvo nebo vedoucí orgánu v působnosti daného orgánu. Zprávu republikového předsednictva o plnění celostátní strategie (§ 2 (3) OŘ) zařadí předsedající na pořad zasedání i bez návrhu. Návrh pořadu zasedání předkládají jednatelé a rozhodne o něm republikový výbor hlasováním na začátku zasedání. V průběhu zasedání lze pořad jednání měnit pouze ve výjimečných a odůvodněných případech, nevznese-li proti tomu námitku skupina členů.
K § 36 JdŘ:
Kolo rozhodujícího hlasování může být v odůvodněném případě na žádost navrhovatele nebo návrhem postupu vyhlášeno v jiném termínu a doba zkrácena až na 48 hodin. Pokud hrozí v případě dodržení řádné doby rozhodujícího hlasování nepřiměřená újma, může být zkrácena až na 24 hodin.
Místo § 37 JdŘ:
(1) Zasedání republikového výboru je svoláno řádným oznámením účastníkům od předsedy strany nebo člena výboru, který k tomu byl pověřen republikovým výborem či jednateli, které obsahuje datum, dobu, místo konání zasedání a jeho organizátora.
(2) Zasedání musí být svoláno nejméně 21 dní před začátkem zasedání, nejde-li o případ daný stanovami v čl. 9 odst. (4).
(3) Pořad zasedání musí být účastníkům řádně oznámen nejméně 7 dnů před začátkem zasedání.
Místo § 38 odst. (1):
Pro přístup na místo zasedání se musí osoba podepsat do listiny přítomných nebo jinak ověřit svou totožnost. Za přítomného se považuje každý, kdo je fyzicky přítomen, je-li zapsán v listině přítomných, dále kdo je přítomen vzdáleně prostřednictvím systémů strany a nepanuje pochybnost o jeho identitě.
Tímto předpisem vykonává výbor svou pravomoc dle čl.6(1) Stanov:
Republikový výbor tento předpis schválilo jako svůj nový jednacího řádu dne 7.6. 2015. Nahradilo tak svůj předchozí starý jednací řád. Novelizoval řád v jednání RV 57/2017 15.10.2017, RV 24/2018 23.5. 2018, na zasedání RV 71/2018 12.1. 2019, a v jednáních RV 8/2019 22.2.2019, RV 15/2019 1.4.2019, RV 13/2023 14.6.2023, RV 20/2023 21.8.2023, RV 28/2024 2.7.2024.