Rozhodčí řád

(1) Rozhodčí řád upravuje rozhodčí řízení ve sporech vedených v souladu se stanovami před rozhodčí komisí.¹⁾

(2) Není-li stanoveno jinak, tento předpis se použije jen tehdy, pokud nelze dosáhnout smírného řešení mimo rozhodčí řízení.

Každý má právo oznámit kontrolní komisi porušení předpisů, jakož i na svou odpovědnost podat na jiného stížnost. Každý má povinnost poskytnout nezbytnou součinnost k vedení rozhodčího řízení. Pokud tuto součinnost odpírá, jde to k jeho tíži.

Rozhodným právem jsou obecně závazné předpisy účinné v České republice, vnitřní předpisy strany a v jejich mezích také zavedené právní zvyklosti a zásady spravedlnosti. Orgán, který je příslušný přijímat vnitřní předpisy, může do lhůty pro schválení volebního programu rozhodnout, které části volebního programu, jenž schvaluje, jsou závazným právem ve smyslu rozhodčího řádu. Rozhodné právo se posuzuje podle okamžiku, kdy bylo porušení předpisů dokonáno, není-li stanoveno jinak.

Přechodné ustanovení z 15.12. 2022 ke změně § 3 - Program závazný jako vnitřní předpis do konce volebního období:
Volební program, kterému je přiznána právní síla vnitřního předpisu v době nabytí účinnosti změny rozhodčího řádu, má právní sílu vnitřního předpisu i po zbytek daného volebního období, ledaže orgán příslušný přijímat vnitřní předpisy, který volební program schválil, rozhodne, které části volebního programu jsou nadále závazným právem ve smyslu rozhodčího řádu.

(1) Cílem rozhodčího řízení je rozhodnout stranický spor rozhodčím nálezem, ve kterém rozhodčí komise samostatnými výroky

• a) vysloví, zda došlo k porušení předpisů (§ 5),
• b) určí, kdo za porušení předpisů nese jakou odpovědnost (§ 6),
• c) rozhodne o náhradě nákladů řízení (§ 18).

(2) Na výroky, které jsou nezbytným podkladem pro výrok ve věci podané stížnosti, se hledí, jako kdyby byly ve stížnosti obsaženy spolu s výrokem, jehož se stěžovatel domáhá.

(1) Porušením předpisů ve smyslu rozhodčího řádu je jednání nebo opomenutí, které je v rozporu s rozhodným právem a které se týká činnosti strany.²⁾ Porušením předpisů je také jejich zjevné obcházení nebo vědomé udržování protiprávního stavu.

(2) Závažným porušením stanov je

• a) zavrženíhodné porušení základních programových cílů strany,
• b) podvod při přijímání členů nebo při stranickém hlasování,
• c) úmyslná závažná újma jinému členovi,
• d) úmyslná závažná újma straně nebo jejímu demokratickému řádu,
• e) opakované poškození dobrého jména strany,
• f) maření rozhodčího nálezu,
• g) korupční jednání,
• h) zakázaná kandidatura proti České pirátské straně,
• i) porušení loajality při politické činnosti vůči klubu volených zástupců, jehož je daná osoba členem či na základě jehož vlivu byla do funkce obsazena, v zásadní věci politické odpovědnosti klubu na základě stížnosti klubu,
• j) jiné srovnatelně závažné úmyslné porušení předpisů směřující proti zájmům České pirátské strany.

(1) Každý nese odpovědnost za porušení předpisů, které sám nebo společně s jinými způsobí.

(2) Odpovědnost za porušení předpisů spočívá

• a) v soukromoprávní odpovědnosti, tedy v povinnosti zjednat nápravu ve věci mezi fyzickými osobami podle předpisů soukromého práva,
• b) v disciplinární odpovědnosti, tedy v povinnosti zjednat nápravu vůči straně, v záležitosti vyplývající z výkonu funkce ve straně, případně také v povinnosti strpět omezení svých práv (§ 8) nebo vyloučení ze sdružení (§ 8a) anebo ze strany (§ 9).

(1) Disciplinární odpovědnost lze uplatňovat pouze v případech, kdy

• a) došlo k nikoliv nepodstatné újmě zájmu, který chrání vnitřní předpisy, nebo vážnému ohrožení takového zájmu,
• b) nestačila k dostatečnému řešení věci soukromoprávní odpovědnost či jiný alternativní způsob řešení sporu, a současně
• c) osoba jedná úmyslně či hrubě nedbale.

(2) Disciplinární odpovědnost za porušení předpisů, které nebylo vysloveno, zaniká uplynutím 2 let od okamžiku, kdy porušení předpisů vyšlo veřejně najevo, nejpozději však 10 let od okamžiku, kdy bylo dokonáno. Disciplinární odpovědnost však neskončí dříve než 1 rok ode dne, kdy ve věci poprvé rozhodla rozhodčí komise v prvním stupni.

(3) Na disciplinární odpovědnost však nemá vliv, pokud členství nebo status registrovaného příznivce zaniknou.

(1) Náprava se zjedná bezodkladným uvedením do souladu s rozhodným právem, náhradou způsobené újmy, omluvou, přiměřeným zadostiučiněním v penězích nebo také jiným způsobem, kterým je újma spravedlivě odčiněna.

(2) Pokud byly předpisy porušeny vydáním právního aktu, jemuž svědčí presumpce správnosti,³⁾ rozhodne rozhodčí komise také o platnosti takového aktu a o platnosti aktů vydaných na jeho základě.

Omezit práva lze pouze za závažné porušení stanov, ale vždy nejvýše na dobu 3 let. Omezení práv se stanoví úměrně závažnosti porušení předpisů a zpravidla ve vztahu k činnosti, o kterou jde:

• a) Omezení práv člena nebo registrovaného příznivce může spočívat v zákazu kandidovat za stranu do veřejných funkcí, používat informační systém strany, nakládat s majetkem strany, zastávat určitou funkci, vykonávat určitou jinou činnost v rámci strany, veřejně vystupovat či právně jednat jménem strany, používat avatar, podpis, hodnost nebo jinou výsadu anebo v jiném zúžení práv člena a registrovaného příznivce.
• b) Omezení práv oblastního sdružení může spočívat v zákazu hospodařit s majetkem strany, přijímat nové členy anebo v jiném zúžení pravomoci orgánu oblastního sdružení, případně v pozastavení jeho činnosti, čímž orgány sdružení pozbývají právo přijímat rozhodnutí.

(1) Z daného sdružení může být vyloučen člen, který závažně nebo opakovaně porušil stanovy či vnitřní předpisy, narušuje činnost strany nebo sdružení a věc není vhodné řešit jinou cestou.

(2) Vyloučením ze sdružení člen ztrácí příslušnost k danému sdružení, příp. sdružení jemu podřízenému. Vyloučením ze sdružení nezaniká členství ve straně.

Vyloučením ze strany⁴⁾ členství a status registrovaného příznivce zanikají. Nestanoví-li republikový výbor jinak, vyloučená osoba nemá způsobilost jich znovu nabýt. Vyloučením oblastního sdružení nebo klubu volených zástupců, jehož činnost nelze napravit, ze strany toto oblastní sdružení či klub zaniká.

(1) Stížnost je písemný návrh, kterým se zahajuje řízení, ve kterém se stěžovatel domáhá vydání rozhodčího nálezu. Stížnost je v určitém výroku důvodná, pokud je přijatelná a jsou splněny podmínky pro daný výrok.

(2) Stížnost podává kontrolní komise ve veřejném zájmu, případně ji podává některým z uznávaných způsobů člen, registrovaný příznivec, orgán strany či tým, nebo osoba ve smluvním vztahu ke straně anebo jiná osoba, o které to stanoví vnitřní předpis vlastním jménem; kontrolní komise do takového řízení přistoupí jako účastník řízení, vyžaduje-li to veřejný zájem.

(1) Stížnost se podává kontrolní komisi, není-li stanoveno jinak.

(2) Stížnost se podává přímo rozhodčí komisi ve zkráceném řízení, pokud jde o

• a) soukromoprávní spor mezi fyzickými osobami, např. vyplývající z ochrany osobnosti, kde se rozhodnutí netýká disciplinární odpovědnosti, nebo
• b) základ sporu spočívá pouze ve vyslovení neplatnosti nebo zrušení právního aktu strany bez uplatnění disciplinární odpovědnosti.

Ve zkráceném řízení se má za to, že se kontrolní komise omezila na stanovisko, že ve sporu není třeba zvlášť hájit veřejný zájem, a že vyšetřováním stížnosti nebyly zjištěny nové skutečnosti.

(3) Rozhodčí komise může stranám nabídnout rozhodnutí o soukromoprávním sporu rozhodcem ze seznamu, který vede, nebo více rozhodci, kteří budou jmenováni způsobem dohodnutým mezi stranami. Rozhodce musí splňovat obdobné podmínky jako zpravodaj. Proti rozhodnutí rozhodce se lze odvolat k rozhodčí komisi na celostátní úrovni.

(4) Zjistí-li se v řízení podle odstavce 2 skutečnosti, které lze posuzovat pouze na základě stížnosti podávané kontrolní komisi, rozhodčí komise stížnost opatřením postoupí kontrolní komisi, a to podle povahy věci buď před rozhodnutím ve věci samé nebo neprodleně po něm.

(1) Příslušnost se posuzuje v okamžiku, kdy byla stížnost podána rozhodčí komisi. O stížnosti vede řízení a rozhoduje rozhodčí komise

• a) na celostátní úrovni (dále jen „celostátní rozhodčí komise“), není-li stanoveno jinak,
• b) na krajské úrovni (dále jen „krajská rozhodčí komise“), pokud je řešená věc v úzkém vztahu pouze k jednomu krajskému sdružení či podřízenému místnímu sdružení a krajská rozhodčí komise je s působností pro toto sdružení zřízena.

(2) Celostátní rozhodčí komise smí, pokud se na tom usnese, okamžitě řízení převzít.

(1) Stížnost je přijatelná, pokud

• a) má předepsané náležitosti,
• b) spor spadá do působnosti rozhodčí komise,
• c) se stěžovatel pokusil o smírné řešení sporu, ledaže by takový postup zmařil vyšetřování,
• d) jde o první rozhodčí řízení, ve kterém je spor řešen,
• e) stěžovatel složil zálohu na náhradu nákladů řízení (§ 18),
• f) je podána včas, je-li pro její podání stanovena lhůta.

(2) Nejde-li o stížnost zjevně nedůvodnou, kontrolní komise pomůže stěžovateli odstranit vady stížnosti, aby byla přijatelná, nebo ho odkáže na jiný způsob řešení sporu.

(1) Předběžným opatřením se z důvodu hrozby vážné újmy upravují práva a povinnosti v řešeném sporu do skončení řízení.

(2) Pokud je přijatelná stížnost doprovázena návrhem na předběžné opatření, pokusí se kontrolní komise telefonem nebo jiným rychlým prostředkem získat vyjádření ostatních účastníků řízení, nemůže-li to zmařit jeho účel. Důvodný návrh předběžného opatření neprodleně předá rozhodčí komisi, která se na něm usnáší.

(3) Pro účely předchozího odstavce není pro přijatelnost stížnosti rozhodující zdali došlo k pokusu o smír (§ 11 (1) c)). Po případném uložení předběžného opatření má stěžovatel týden na naplnění všech podmínek přijatelnosti, není-li v předběžném opatření stanoveno jinak.

(1) Stížnost musí obsahovat následující údaje:

• a) označení stěžovatele a odpůrce, který za porušení předpisů odpovídá,
• b) vylíčení rozhodných skutkových okolností a označení důkazů,
• c) tvrzení o tom, jak bylo porušením předpisů přímo zasaženo do jeho práv nebo byl porušen veřejný zájem,
• d) vyjádření k přijatelnosti stížnosti,
• e) návrh výroku rozhodčího nálezu (§ 4).

(2) Stížnost doručuje kontrolní komise ostatním účastníkům řízení se lhůtou k odpovědi. Odpověď musí obsahovat obdobné náležitosti jako stížnost a doručí se ostatním účastníkům řízení.

(1) Stížnost musí být opatřením odložena před přijetím návrhu kontrolní komise, pokud

• a) není důvodná nebo nelze její důvodnost prokázat ani v prodloužené lhůtě,
• b) bylo stěžovateli dostačujícím způsobem vyhověno mimo rozhodčí řízení,
• c) stěžovatel zanikne nebo vezme stížnost zpět a na jeho místo nevstoupí nikdo jiný.

(2) Odložením stížnosti rozhodčí řízení končí.

(1) Pokud je stížnost podávaná kontrolní komisi důvodná, vydá k ní kontrolní komise návrh výroku rozhodčí komisi.

• a) V návrhu se může kontrolní komise omezit jen na stanovisko, že ve sporu není třeba zvlášť hájit veřejný zájem. Má se za to, že kontrolní komise takový návrh předložila i tehdy, pokud se v přiměřené lhůtě nevyjádří. Pokud není třeba zvlášť hájit veřejný zájem, mohou účastníci řízení uzavřít smír bez souhlasu rozhodčí komise.
• b) Pokud je ve věci třeba hájit veřejný zájem, účastníci řízení souhlasí s uzavřením smíru a tento smír je s veřejným zájmem v souladu, kontrolní komise navrhne rozhodčí komisi schválení smíru.
• c) Pokud kontrolní komise dospěje na základě předložených důkazů a vlastního vyšetřování k závěru, že vyšetřená stížnost je důvodná a účastníci řízení nesouhlasí s uzavřením smíru, navrhne rozhodčí komisi výrok rozhodčího nálezu.

(2) K nedůvodné stížnosti kontrolní komise návrh nevydává. Opatřením ji odloží.

Rozhodčí komise vede řízení způsobem, který pokládá za přiměřený, aby se vypořádala s návrhy účastníků řízení a aby zajistila spravedlivý a hospodárný proces za účelem rozhodnutí sporu ve lhůtě zpravidla nepřesahující 30 dnů. Pokud o to účastník řízení včas požádá, svolá rozhodčí komise k projednání sporu zasedání, na které všechny účastníky řízení pozve.

(1) K prokázání svých tvrzení jsou účastníci povinni předložit nebo označit důkazy. Důkazy mimo elektronickou podobu je třeba zaznamenat do průkazného písemného protokolu. Komise posuzuje přípustnost, relevanci, průkaznost a váhu předložených důkazů pečlivě podle volného uvážení.

(2) Pokud rozhodčí komise potřebuje zajistit důkaz nebo jinak doplnit výsledky vyšetřování, uloží účastníkovi řízení nebo jiné osobě povinnost předložit důkaz v určené lhůtě anebo pověří doplněním důkazů nebo provedením potřebných úkonů kontrolní komisi.

(1) Náklady řízení, které mu vzniknou během rozhodčího řízení, si platí každý účastník řízení ze svého. Orgány strany platí náklady, které jim vzniknou během rozhodčího řízení, ze svého rozpočtu.

(2) Stěžovatel je však před podáním stížnosti povinen složit zálohu na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč na zvláštní bankovní účet strany (§ 24) a dále tutéž částku za každého účastníka řízení, jehož se týká navrhovaný výrok, nejvýše však celkem 1000 Kč. Jde-li o stížnost kontrolní komise ve veřejném zájmu, záloha se neskládá. Kontrolní komise složení zálohy stěžovateli odpustí, pokud stěžovatel prokáže nemajetnost a stížnost je na první pohled opodstatněná.

(3) Rozhodčím nálezem rozhodčí komise přizná úspěšným účastníkům řízení a rozhodčí komisi náhradu jejich užitečně vynaložených nákladů. K náhradě nákladů je povinen neúspěšný účastník řízení nebo ten, kdo je zavinil. Nejsou-li skutečné náklady řízení vyšší, náhrada nákladů rozhodčí komise a úspěšného účastníka řízení se stanoví paušální částkou ve výši 300 Kč a hradí se přednostně ze složené zálohy.

(4) Z účelově určených prostředků může rozhodčí komise také přispět úspěšnému účastníku řízení na úhradu jeho nákladů, pokud je nelze uhradit ze složené zálohy nebo jsou nedobytné.

Po slyšení účastníků řízení, návrhu kontrolní komise, zajištění a zhodnocení všech potřebných podkladů rozhodčí komise rozhodne některým z následujících způsobů:

• a) schválí smír předložený kontrolní komisí, pokud je v souladu s rozhodným právem; takto schválený smír má formu rozhodčího nálezu,
• b) zamítne rozhodčím nálezem stížnost, pokud jsou dány důvody odložení (§ 14),
• c) vyhoví rozhodčím nálezem stížnosti a rozřeší spor výrokem podle vlastního uvážení, pokud je v řízení prokázána důvodnost stížnosti a není na místě rozhodnout některým z jiných způsobů.

Rozhodčí nález⁵⁾ obsahuje údaj o složení komise, jméno zpravodaje, výrok o stížnosti (§ 4), výrok o nákladech řízení (§ 18), odůvodnění, jmenovitý výsledek hlasování⁶⁾ a poučení, případně odlišná stanoviska členů rozhodčí komise. Pokud je rozhodčím nálezem stanovena povinnost, uvádí také přiměřenou lhůtu pro její dobrovolné splnění, po jejímž uplynutí se rozhodnutí vykoná. Rozhodčí nález schvaluje rozhodčí komise usnesením.

(1) Odvolání proti rozhodnutí krajské rozhodčí komise (§ 10b) či rozhodce (§ 10a odst. 3) se podává do 15 dnů ode dne následujícího po doručení rozhodnutí účastníkovi řízení, a to celostátní rozhodčí komisi. Odvolání má odkladný účinek.

(2) Odvolání smí podat pouze strana sporu, která ve věci v prvním stupni neměla plný úspěch.

(3) Na odvolací řízení se použije obdobně ustanovení upravující řízení o stížnosti.

(4) V odvolacím řízení je možné uvádět nové rozhodné skutečnosti o věci samé a označovat důkazy k jejich prokázání, pouze pokud je nemohl daný účastník nikoli ze své viny uplatnit již v prvním stupni.

(5) Celostátní rozhodčí komise v odvolacím řízení rozhodne tak, že:

• a) odmítne odvolání, které bylo podáno neoprávněnou osobou, opožděně nebo nebyla složena záloha na náklady řízení,
• b) potvrdí napadené rozhodnutí,
• c) zruší napadené rozhodnutí a vrátí věc prvnímu stupni k dalšímu řízení, nebo
• d) změní napadené rozhodnutí.

(6) Zruší-li celostátní rozhodčí komise napadené rozhodnutí a vrátí věc k dalšímu řízení, je právní názor celostátní rozhodčí komise pro první stupeň závazný. Proti novému rozhodnutí v prvním stupni je odvolání přípustné pouze tehdy, pokud nebyl právní názor celostátní rozhodčí komise v prvním stupni respektován. Věc lze k dalšímu řízení vrátit pouze jednou

(1) Neplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelný rozhodčí nález, nařídí rozhodčí komise doplňujícím rozhodčím nálezem výkon rozhodnutí, kterým např.

• a) omezí povinnému dočasně právo hlasovat v orgánech strany nebo vykonávat funkci, odebere povinnému hodnost na systémech strany, a to do splnění všech uložených povinností,
• b) uloží příslušným orgánům opatření ke zjednání nápravy (např. zařazení povinného do seznamu dlužníků, změnou hodnosti povinného),
• c) pověří člena strany, osobu placenou stranou či tým výkonem rozhodnutí; tato osoba či tým jsou povinny splnit uloženou povinnost namísto povinného (např. vykonat něco jako hospodář apod.) a náleží jim za to odměna stanovená v rozhodnutí rozhodčí komise, kterou je povinen nahradit povinný,
• d) uloží povinnému uhradit náklady spojené s výkonem rozhodčího nálezu.

(2) Rozhodčí komise může v doplňujícím rozhodčím nálezu rozhodnout také o odpovědnosti konkrétní osoby nebo orgánu za neplnění rozhodčího nálezu a o tom, které účinky výkonu rozhodnutí nastávají vůči této osobě nebo orgánu. Musí jim však dát možnost se vyjádřit.

(3) Rozhodčí komise může rozhodčí nález doplňovat i opakovaně, dokud povinný všechny své povinnosti uložené rozhodčími nálezy nesplní.

(4) Maří-li povinný rozhodčí nález i přes to, že byl vůči němu nařízen výkon rozhodnutí, může rozhodčí komise doplňujícím rozhodčím nálezem rozhodnout o omezení jeho způsobilosti vykonávat funkci, a to do splnění všech uložených povinností, nebo ho vyloučit ze strany, pokud byl na takový následek předem upozorněn a nezjednal nápravu.

(5) Vykonáním rozhodčího nálezu řízení končí.

(1) Má-li současný nebo bývalý veřejný funkcionář strany právní závazek vůči straně vyplývající z kodexu pro danou veřejnou funkci (např. nepřijímat neetické výhody, poskytnout straně dokumenty nebo jinou součinnost týkající se výkonu jeho funkce), postupuje se podle tohoto ustanovení.

(2) Pokud jsou dány důvody pro prověření, podá kontrolní komise rozhodčí komisi stížnost spojenou s návrhem předběžného opatření, kterým se veřejnému funkcionáři ukládá konkrétní povinnost k poskytnutí součinnosti (např. předložení daňového přiznání, výpisu z účtu či smlouvy, dodatečného majetkového přiznání).

(3) Součinnost se poskytuje výlučně pro účely prověření věci týkající se výkonu funkce. S informací ze soukromí funkcionáře se mohou seznámit pouze členové kontrolní a rozhodčí komise, kteří ve věci jednají a podepsali dohodu o důvěrnosti informací.

(4) Na základě zjištěných informací rozhodčí komise posoudí, zda bylo podezření oprávněné a rozhodne rozhodčím nálezem. V odůvodnění dbá, aby nedošlo k nepřiměřenému zásahu do soukromí.

(5) Poruší-li funkcionář právní závazek k součinnosti nebo je-li to třeba k uplatnění práv strany, rozhodne rozhodčí komise v řízení o stížnosti, že mají být práva strany uplatněna žalobou.

(1) Návrh na zrušení předpisu nebo jeho části pro rozpor s předpisy celostátního fóra, se stanovami nebo zákonem podává

• a) kontrolní komise,
• b) republikový výbor,
• c) oblastní předsednictvo, navrhuje-li zrušení vnitřního předpisu podřízené organizační jednotky, nebo vyšší organizační jednotky, zasahuje-li vnitřní předpis do jeho působnosti,
• d) republikové předsednictvo, nebo
• e) zpravodaj vedoucí řízení o stížnosti nebo předběžné otázce u rozhodčí komise, navrhuje-li zrušení předpisu či jeho části, jenž má být ve věci použit.

(2) Takovým návrhem se nelze domáhat zrušení stanov nebo jejich části. Takový návrh se vyřizuje stejně jako stížnost na právní akt strany.

(3) O zahájení řízení v návaznosti na návrh dle odst. 1 písm. e) tohoto ustanovení rozhoduje rozhodčí komise usnesením jako o zásadním návrhu dle čl. 6 odst. 5 stanov. Přijetím tohoto usnesení se přerušuje dosavadní vedené řízení do doby ukončení řízení o návrhu na zrušení předpisu. Zpravodajem takto zahájeného řízení o zrušení předpisu musí být jiný člen rozhodčí komise, než který podal návrh na zahájení tohoto řízení.

(4) Připojí-li se k řízení kontrolní komise ve veřejném zájmu, může doplnit stížnost o návrh na zrušení předpisu, který má být při věci použit.

Člen přezkumného orgánu nebo jiná osoba vykonávající jeho působnost, je vázána zásadami spravedlivého procesu, které jsou uvedeny v příloze č. 1 k rozhodčímu řádu. Stížnost na člena přezkumného orgánu za porušení zásad může podat pouze předseda příslušného přezkumného orgánu, předseda příslušného orgánu na vyšší úrovni nebo republikové předsednictvo.

Tento vnitřní předpis a rozhodnutí podle něho vydané se vztahuje na všechny orgány strany, jakož i na členy a registrované příznivce, pokud jimi byli v okamžik porušení předpisů.

(1) O povinnostech účastníků řízení v zájmu vedení rozhodčího řízení a lhůtách pro jejich splnění anebo o jiných podmínkách rozhodčího řízení rozhodují rozhodčí komise a kontrolní komise písemným opatřením, které se doručuje některým z uznávaných způsobů.

(2) Za komisi může v každé záležitosti jejím jménem jednat zpravodaj, ledaže tento předpis nebo jednací řád komise stanoví jinak. Zpravodaj zejména vede spis, vydává opatření, připravuje návrhy, zasílá písemnosti účastníkům řízení a přiměřeně je poučuje o postupu v řízení. Vystupuje-li člen komise v její kompetenci a není-li to zřejmé, informuje o tom dotčené osoby předem.

(3) Samostatně může v dané věci rozhodovat jako zpravodaj opatřením pouze

• a) osoba, která má vysokoškolské vzdělání právního směru; pokud jde o člena kontrolního orgánu, postačí také vysokoškolské vzdělání v oblasti auditu,
• b) osoba, která vykonala pod vedením člena přezkumného orgánu podle bodu a) praxi v délce aspoň 6 měsíců, během které se osvědčila,
• c) osoba, která má jinou srovnatelnou relevantní praxi, kterou jí předseda komise uzná jako rovnocennou.

(1) Prošetřování podnětů a řízení o stížnosti do postoupení věci rozhodčí komisi je neveřejné a nepřístupné jiným osobám než stranám sporu a osobám, od kterých je požadována součinnost.

(2) Přístup ke spisu rozhodčí komise má každý člen po dobu 30 dnů od vyhlášení rozhodnutí rozhodčí komise. Předseda rozhodčí komise vyloučí části spisu ze zpřístupnění členům, je-li k tomu dán vážný důvod, zejména zachycuje-li část spisu citlivé soukromé skutečnosti ve vztahu k některé ze stran sporu či osobě poskytující součinnost. O obsahu takto vyloučené části spisu jsou strany i osoby poskytující součinnost povinny zachovávat mlčenlivost. Přístup do spisu má dále osoba, která má vážný a jiným způsobem nenaplnitelný právní zájem na věci, má uzavřenou dohodu o mlčenlivosti a zpravodaj jí to opatřením povolí.

(3) Rozhodčí nález se zveřejňuje členům a registrovaným příznivcům. Přitom se uvede, zda je v právní moci. Rozhodčí komise může zpřístupnit široké veřejnosti rozhodčí nález týkající se člena nebo registrovaného příznivce, který byl vyloučen, i se základními osobními údaji.

(4) Komise může vyhotovit stručnou informaci o významné záležitosti z řízení, pokud je to ve veřejném zájmu, např. v zájmu autority přezkumných orgánů. Přitom dbá, aby nebylo dotčeno právo na spravedlivý proces a další práva zúčastněných. Za zveřejnění odpovídá předseda komise.

(5) Na zasedání rozhodčí komise, kde je projednávána stížnost, mají s výjimkou rozhodčí komise osobní přístup strany sporu a jejich zástupci a hosté z řad členů a registrovaných příznivců strany až do naplnění kapacity místnosti. Rozhodčí komise vyloučí hosty ze zasedání, je-li k tomu dán vážný důvod, zejména projednávají-li se na zasedání citlivé soukromé skutečností ve vztahu k některé ze stran sporu či osobě poskytující součinnost.

(6) Rozhodčí komise a případně s jejím vědomím účastník řízení z něj vyhotovují zvukový záznam. Jiným osobám je zakázáno pořizovat záznam či přenos bez souhlasu rozhodčí komise a účastníků řízení.

(7) Na poradu rozhodčí komise mají přístup pouze členové komise účastnící se rozhodování a osoby, u kterých to všichni tito členové komise odsouhlasili.

(8) Rozhodčí nález i informace se poskytují po vyloučení chráněných osobních údajů a skutečností, které jsou chráněny jako důvěrné.

(1) Platbu související s rozhodčím řízením musí plátce provést přes zvláštní bankovní účet strany pro zprostředkování plateb (§ 15 (1) d) PraH). To neplatí pro platbu, jejímž plátcem nebo příjemcem je orgán strany, ani v případě, kdy rozhodčí komise rozhodla jinak.

(2) Po obdržení platby podle odstavce 1 převede finanční odbor oprávněnému účastníkovi řízení na jeho žádost přiznanou částku na bankovní účet, který si v žádosti určí. Nepodá-li žádost do jednoho měsíce od přiznání nároku, propadá přiznaná částka straně a finanční odbor ji převede do rozpočtu rozhodčí komise.

(3) Na platby probíhající dle tohoto ustanovení se nevztahují pravidla hospodaření.

Tomu, kdo hrubě ztěžuje postup přezkumných orgánů, zejména tím, že se nedostaví bez vážného důvodu k jednání nebo neuposlechne výzvy přezkumného orgánu, nebo kdo ruší pořádek, nebo kdo učinil hrubě urážlivé podání, může přezkumný orgán udělit napomenutí, veřejné napomenutí nebo pořádkovou pokutu až do výše 2 000 Kč, a to i opakovaně. O pořádkovém opatření rozhoduje zpravodaj; proti opatření lze podat stížnost, která nemá odkladný účinek.

Příloha č.1 - Zásady spravedlivého procesu

• Často kladené otázky k rozhodčímu řízení
• Vzory úkonů k rozhodčímu řízení

Přehledové schéma rozhodčího řízení:

• Schéma rozhodčího řádu (pro tisk)
• Schéma rozhodčího řádu (zdrojový soubor)

Tento předpis nabyl účinnosti dne 28. 11. 2013 schválením usnesení RV 28/2013. Podle tohoto usnesení se řízení zahájená podle dosavadních předpisů dokončí podle nového rozhodčího řádu. Podání projednávaná před kontrolní komisí se nadále považují za oznámení, na základě něhož může kontrolní komise podat stížnost ve veřejném zájmu. Podání projednávaná rozhodčí komisí se nadále považují za vyšetřené stížnosti. Předpis byl následně novelizován na základě usnesení RV 3/2017, jež vešlo v platnost dne 14. 2. 2017.

• Změněn 24. 4. 2017, 16. 5. 2017, 15. 12. 2022