• @ALL má oprávnění číst
  • Marketa Gregorova má oprávnění nahrávat
  • Helca má oprávnění upravovat
  • @Odbor - administrativni má oprávnění nahrávat
  • @Jednatele má oprávnění nahrávat
  • @Predsedajici má oprávnění nahrávat
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat

Rozhodčí řád

původce:
Republikový výbor
zkratka:
zásadní:
ne
§ 1 Účel předpisu

(1) Rozhodčí řád upravuje rozhodčí řízení ve sporech vedených v souladu se stanovami před rozhodčí komisí.1)

(2) Není-li stanoveno jinak, tento předpis se použije jen tehdy, pokud nelze dosáhnout smírného řešení mimo rozhodčí řízení.

§ 2 Práva a povinnosti

Každý má právo oznámit kontrolní komisi porušení předpisů, jakož i na svou odpovědnost podat na jiného stížnost. Každý má povinnost poskytnout nezbytnou součinnost k vedení rozhodčího řízení. Pokud tuto součinnost odpírá, jde to k jeho tíži.

§ 3 Rozhodné právo

Rozhodným právem jsou obecně závazné předpisy účinné v České republice, vnitřní předpisy strany a její politický program, jemuž se tímto přiznává právní síla vnitřního předpisu, a v jejich mezích také zavedené právní zvyklosti a zásady spravedlnosti. Rozhodné právo se posuzuje podle okamžiku, kdy bylo porušení předpisů dokonáno, není-li stanoveno jinak.

§ 4 Cíl rozhodčího řízení

(1) Cílem rozhodčího řízení je rozhodnout stranický spor rozhodčím nálezem, ve kterém rozhodčí komise samostatnými výroky

  • a) vysloví, zda došlo k porušení předpisů (§ 5),
  • b) určí, kdo za porušení předpisů nese jakou odpovědnost (§ 6),
  • c) rozhodne o náhradě nákladů řízení (§ 18).

(2) Na výroky, které jsou nezbytným podkladem pro výrok ve věci podané stížnosti, se hledí, jako kdyby byly ve stížnosti obsaženy spolu s výrokem, jehož se stěžovatel domáhá.

Odpovědnost za porušení předpisů

§ 5 Porušení předpisů

(1) Porušením předpisů ve smyslu rozhodčího řádu je jednání nebo opomenutí, které je v rozporu s rozhodným právem a které se týká činnosti strany.2) Porušením předpisů je také jejich zjevné obcházení nebo vědomé udržování protiprávního stavu.

(2) Závažným porušením stanov je zejména

  • a) zavrženíhodné porušení základních programových cílů strany,
  • b) podvod při přijímání členů nebo při stranickém hlasování,
  • c) úmyslná závažná újma jinému členovi,
  • d) úmyslná závažná újma straně nebo jejímu demokratickému řádu,
  • e) opakované poškození dobrého jména strany,
  • f) maření rozhodčího nálezu,
  • g) korupční jednání.
§ 6 Odpovědnost za porušení předpisů

(1) Každý nese odpovědnost za porušení předpisů, které sám nebo společně s jinými způsobí.

(2) Odpovědnost za porušení předpisů spočívá

  • a) v povinnosti zjednat jeho nápravu (§ 7), případně také
  • b) v povinnosti strpět omezení svých práv (§ 8) nebo vyloučení ze sdružení (§ 8a) anebo ze strany (§ 9),
  • c) v jiné odpovědnosti, která vyplývá z obecně závazných právních předpisů.3)

(3) Odpovědnost za porušení předpisů, které nebylo vysloveno, zaniká uplynutím 2 let od okamžiku, kdy porušení předpisů vyšlo veřejně najevo, nejpozději však 10 let od okamžiku, kdy bylo dokonáno. Na odpovědnost však nemá vliv, pokud členství nebo status registrovaného příznivce zaniknou.

§ 7 Náprava

(1) Náprava se zjedná bezodkladným uvedením do souladu s rozhodným právem, náhradou způsobené újmy, omluvou, přiměřeným zadostiučiněním v penězích nebo také jiným způsobem, kterým je újma spravedlivě odčiněna.

(2) Pokud byly předpisy porušeny vydáním právního aktu, jemuž svědčí presumpce správnosti,4) rozhodne rozhodčí komise také o platnosti takového aktu a o platnosti aktů vydaných na jeho základě.

§ 8 Omezení práv

Omezit práva lze pouze za závažné porušení stanov, ale vždy nejvýše na dobu 3 let. Omezení práv se stanoví úměrně závažnosti porušení předpisů a zpravidla ve vztahu k činnosti, o kterou jde:

  • a) Omezení práv člena nebo registrovaného příznivce může spočívat v zákazu kandidovat za stranu do veřejných funkcí, používat informační systém strany, nakládat s majetkem strany, zastávat určitou funkci, vykonávat určitou jinou činnost v rámci strany, veřejně vystupovat či právně jednat jménem strany, používat avatar, podpis, hodnost nebo jinou výsadu anebo v jiném zúžení práv člena a registrovaného příznivce.
  • b) Omezení práv oblastního sdružení může spočívat v zákazu hospodařit s majetkem strany, přijímat nové členy anebo v jiném zúžení pravomoci orgánu oblastního sdružení, případně v pozastavení jeho činnosti, čímž orgány sdružení pozbývají právo přijímat rozhodnutí.
§ 8a Vyloučení člena ze sdružení

(1) Z daného sdružení může být vyloučen člen, který závažně nebo opakovaně porušil stanovy či vnitřní předpisy, narušuje činnost strany nebo sdružení a věc není vhodné řešit jinou cestou.

(2) Vyloučením ze sdružení člen ztrácí příslušnost k danému sdružení, příp. sdružení jemu podřízenému. Vyloučením ze sdružení nezaniká členství ve straně.

§ 9 Vyloučení ze strany

Vyloučením ze strany5) členství a status registrovaného příznivce zanikají. Nestanoví-li republikový výbor jinak, vyloučená osoba nemá způsobilost jich znovu nabýt. Vyloučením oblastního sdružení, jehož činnost nelze napravit, ze strany toto oblastní sdružení zaniká.

Řízení o stížnosti

§ 10 Stížnost

(1) Stížnost je písemný návrh, kterým se zahajuje řízení, ve kterém se stěžovatel domáhá vydání rozhodčího nálezu. Stížnost je v určitém výroku důvodná, pokud je přijatelná a jsou splněny podmínky pro daný výrok.

(2) Stížnost podává kontrolní komise ve veřejném zájmu, případně ji podává kontrolní komisi některým z uznávaných způsobů člen, registrovaný příznivec nebo organizační složka vlastním jménem; kontrolní komise do takového řízení přistoupí jako účastník řízení, vyžaduje-li to veřejný zájem.

§ 11 Přijatelnost stížnosti

(1) Stížnost je přijatelná, pokud

  • a) má předepsané náležitosti,
  • b) spor spadá do působnosti rozhodčí komise,
  • c) se stěžovatel pokusil o smírné řešení sporu, ledaže by takový postup zmařil vyšetřování,
  • d) jde o první rozhodčí řízení, ve kterém je spor řešen,
  • e) stěžovatel složil zálohu na náhradu nákladů řízení (§ 18),
  • f) je podána včas, je-li pro její podání stanovena lhůta.

(2) Nejde-li o stížnost zjevně nedůvodnou, kontrolní komise pomůže stěžovateli odstranit vady stížnosti, aby byla přijatelná, nebo ho odkáže na jiný způsob řešení sporu.

§ 12 Předběžné opatření

(1) Předběžným opatřením se z důvodu hrozby vážné újmy upravují práva a povinnosti v řešeném sporu do skončení řízení.

(2) Pokud je přijatelná stížnost doprovázena návrhem na předběžné opatření, pokusí se kontrolní komise telefonem nebo jiným rychlým prostředkem získat vyjádření ostatních účastníků řízení, nemůže-li to zmařit jeho účel. Důvodný návrh předběžného opatření neprodleně předá rozhodčí komisi, která se na něm usnáší.

(3) Pro účely předchozího odstavce není pro přijatelnost stížnosti rozhodující zdali došlo k pokusu o smír (§ 11 (1) c)). Po případném uložení předběžného opatření má stěžovatel týden na naplnění všech podmínek přijatelnosti, není-li v předběžném opatření stanoveno jinak.

§ 13 Náležitosti stížnosti a odpovědi

(1) Stížnost musí obsahovat následující údaje:

  • a) označení stěžovatele a odpůrce, který za porušení předpisů odpovídá,
  • b) vylíčení rozhodných skutkových okolností a označení důkazů,
  • c) tvrzení o tom, jak bylo porušením předpisů přímo zasaženo do jeho práv nebo byl porušen veřejný zájem,
  • d) vyjádření k přijatelnosti stížnosti,
  • e) návrh výroku rozhodčího nálezu (§ 4).

(2) Stížnost doručuje kontrolní komise ostatním účastníkům řízení se lhůtou k odpovědi. Odpověď musí obsahovat obdobné náležitosti jako stížnost a doručí se ostatním účastníkům řízení.

§ 14 Odložení stížnosti

(1) Stížnost musí být opatřením odložena před přijetím návrhu kontrolní komise, pokud

  • a) není důvodná nebo nelze její důvodnost prokázat ani v prodloužené lhůtě,
  • b) bylo stěžovateli dostačujícím způsobem vyhověno mimo rozhodčí řízení,
  • c) stěžovatel zanikne nebo vezme stížnost zpět a na jeho místo nevstoupí nikdo jiný.

(2) Odložením stížnosti rozhodčí řízení končí.

(1) Pokud je stížnost důvodná, vydá k ní kontrolní komise návrh výroku rozhodčí komisi.

  • a) V návrhu se může kontrolní komise omezit jen na stanovisko, že ve sporu není třeba zvlášť hájit veřejný zájem. Má se za to, že kontrolní komise takový návrh předložila i tehdy, pokud se v přiměřené lhůtě nevyjádří. Pokud není třeba zvlášť hájit veřejný zájem, mohou účastníci řízení uzavřít smír bez souhlasu rozhodčí komise.
  • b) Pokud je ve věci třeba hájit veřejný zájem, účastníci řízení souhlasí s uzavřením smíru a tento smír je s veřejným zájmem v souladu, kontrolní komise navrhne rozhodčí komisi schválení smíru.
  • c) Pokud kontrolní komise dospěje na základě předložených důkazů a vlastního vyšetřování k závěru, že vyšetřená stížnost je důvodná a účastníci řízení nesouhlasí s uzavřením smíru, navrhne rozhodčí komisi výrok rozhodčího nálezu.

(2) K nedůvodné stížnosti kontrolní komise návrh nevydává. Opatřením ji odloží.

§ 16 Vedení rozhodčího řízení

Rozhodčí komise vede řízení způsobem, který pokládá za přiměřený, aby se vypořádala s návrhy účastníků řízení a aby zajistila spravedlivý a hospodárný proces za účelem rozhodnutí sporu ve lhůtě zpravidla nepřesahující 30 dnů. Pokud o to účastník řízení včas požádá, svolá rozhodčí komise k projednání sporu zasedání, na které všechny účastníky řízení pozve.

§ 17 Prokázání tvrzení

(1) K prokázání svých tvrzení jsou účastníci povinni předložit nebo označit důkazy. Důkazy mimo elektronickou podobu je třeba zaznamenat do průkazného písemného protokolu. Komise posuzuje přípustnost, relevanci, průkaznost a váhu předložených důkazů pečlivě podle volného uvážení.

(2) Pokud rozhodčí komise potřebuje zajistit důkaz nebo jinak doplnit výsledky vyšetřování, uloží účastníkovi řízení nebo jiné osobě povinnost předložit důkaz v určené lhůtě anebo pověří doplněním důkazů nebo provedením potřebných úkonů kontrolní komisi.

§ 18 Náklady řízení

(1) Náklady řízení, které mu vzniknou během rozhodčího řízení, si platí každý účastník řízení ze svého. Orgány strany platí náklady, které jim vzniknou během rozhodčího řízení, ze svého rozpočtu.

(2) Stěžovatel je však před podáním stížnosti povinen složit zálohu na náhradu nákladů řízení ve výši 300 Kč na zvláštní bankovní účet strany (§ 24) a dále tutéž částku za každého účastníka řízení, jehož se týká navrhovaný výrok, nejvýše však celkem 1000 Kč. Jde-li o stížnost kontrolní komise ve veřejném zájmu, záloha se neskládá. Kontrolní komise složení zálohy stěžovateli odpustí, pokud stěžovatel prokáže nemajetnost a stížnost je na první pohled opodstatněná.

(3) Rozhodčím nálezem rozhodčí komise přizná úspěšným účastníkům řízení a rozhodčí komisi náhradu jejich užitečně vynaložených nákladů. K náhradě nákladů je povinen neúspěšný účastník řízení nebo ten, kdo je zavinil. Nejsou-li skutečné náklady řízení vyšší, náhrada nákladů rozhodčí komise a úspěšného účastníka řízení se stanoví paušální částkou ve výši 300 Kč a hradí se přednostně ze složené zálohy.

(4) Z účelově určených prostředků může rozhodčí komise také přispět úspěšnému účastníku řízení na úhradu jeho nákladů, pokud je nelze uhradit ze složené zálohy nebo jsou nedobytné.

§ 19 Rozhodnutí

Po slyšení účastníků řízení, návrhu kontrolní komise, zajištění a zhodnocení všech potřebných podkladů rozhodčí komise rozhodne některým z následujících způsobů:

  • a) schválí smír předložený kontrolní komisí, pokud je v souladu s rozhodným právem; takto schválený smír má formu rozhodčího nálezu,
  • b) zamítne rozhodčím nálezem stížnost, pokud jsou dány důvody odložení (§ 14),
  • c) vyhoví rozhodčím nálezem stížnosti a rozřeší spor výrokem podle vlastního uvážení, pokud je v řízení prokázána důvodnost stížnosti a není na místě rozhodnout některým z jiných způsobů.
§ 20 Náležitosti rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález6) obsahuje údaj o složení komise, jméno zpravodaje, výrok o stížnosti (§ 4), výrok o nákladech řízení (§ 18), odůvodnění, jmenovitý výsledek hlasování7) a poučení, případně odlišná stanoviska členů rozhodčí komise. Pokud je rozhodčím nálezem stanovena povinnost, uvádí také přiměřenou lhůtu pro její dobrovolné splnění, po jejímž uplynutí se rozhodnutí vykoná. Rozhodčí nález schvaluje rozhodčí komise usnesením.

§ 20a Výkon rozhodčího nálezu

(1) Neplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelný rozhodčí nález, nařídí rozhodčí komise doplňujícím rozhodčím nálezem výkon rozhodnutí, kterým např.

  • a) omezí povinnému dočasně právo hlasovat v orgánech strany nebo vykonávat funkci, odebere povinnému hodnost na systémech strany, a to do splnění všech uložených povinností,
  • b) uloží příslušným orgánům opatření ke zjednání nápravy (např. zařazení povinného do seznamu dlužníků, změnou hodnosti povinného),
  • c) pověří člena strany, osobu placenou stranou či tým výkonem rozhodnutí; tato osoba či tým jsou povinny splnit uloženou povinnost namísto povinného(např. vykonat něco jako hospodář apod.) a náleží jim za to odměna stanovená v rozhodnutí rozhodčí komise, kterou je povinen nahradit povinný,
  • d) uloží povinnému uhradit náklady spojené s výkonem rozhodčího nálezu.

(2) Rozhodčí komise může v doplňujícím rozhodčím nálezu rozhodnout také oodpovědnosti konkrétní osoby nebo orgánu za neplnění rozhodčího nálezu a o tom, které účinky výkonu rozhodnutí nastávají vůči této osobě nebo orgánu. Musí jim však dát možnost se vyjádřit.

(3) Rozhodčí komise může rozhodčí nález doplňovat i opakovaně, dokud povinný všechny své povinnosti uložené rozhodčími nálezy nesplní.

(4) Maří-li povinný rozhodčí nález i přes to, že byl vůči němu nařízen výkon rozhodnutí, může rozhodčí komise doplňujícím rozhodčím nálezem rozhodnout o omezení jeho způsobilosti vykonávat funkci, a to do splnění všech uložených povinností, nebo ho vyloučit ze strany, pokud byl na takový následek předem upozorněn a nezjednal nápravu.

(5) Vykonáním rozhodčího nálezu řízení končí.

Zvláštní řízení

§ 20b Řízení u závazku veřejného funkcionáře

(1) Má-li současný nebo bývalý veřejný funkcionář strany právní závazek vůči straně vyplývající z kodexu pro danou veřejnou funkci (např. nepřijímat neetické výhody, poskytnout straně dokumenty nebo jinou součinnost týkající se výkonu jeho funkce), postupuje se podle tohoto ustanovení.

(2) Pokud jsou dány důvody pro prověření, podá kontrolní komise rozhodčí komisi stížnost spojenou s návrhem předběžného opatření, kterým se veřejnému funkcionáři ukládá konkrétní povinnost k poskytnutí součinnosti (např. předložení daňového přiznání, výpisu z účtu či smlouvy, dodatečného majetkového přiznání).

(3) Součinnost se poskytuje výlučně pro účely prověření věci týkající se výkonu funkce. S informací ze soukromí funkcionáře se mohou seznámit pouze členové kontrolní a rozhodčí komise, kteří ve věci jednají a podepsali dohodu o důvěrnosti informací.

(4) Na základě zjištěných informací rozhodčí komise posoudí, zda bylo podezření oprávněné a rozhodne rozhodčím nálezem. V odůvodnění dbá, aby nedošlo k nepřiměřenému zásahu do soukromí.

(5) Poruší-li funkcionář právní závazek k součinnosti nebo je-li to třeba k uplatnění práv strany, rozhodne rozhodčí komise v řízení o stížnosti, že mají být práva strany uplatněna žalobou.

Závěrečná ustanovení

§ 21 Osobní působnost předpisu

Tento vnitřní předpis a rozhodnutí podle něho vydané se vztahuje na všechny orgány strany, jakož i na členy a registrované příznivce, pokud jimi byli v okamžik porušení předpisů.

§ 22 Věcná příslušnost rozhodčí komise

Pokud povaha záležitosti i všichni účastníci řízení spadají do oblastního sdružení, rozhoduje v dané záležitosti rozhodčí komise oblastního sdružení. Rozhodčí komise strany smí, pokud se na tom usnese, okamžitě řízení převzít. Proti rozhodčímu nálezu oblastního sdružení se lze odvolat k rozhodčí komisi strany a odvolání má odkladný účinek.8)

§ 23 Jednání jménem komise

(1) O povinnostech účastníků řízení v zájmu vedení rozhodčího řízení a lhůtách pro jejich splnění anebo o jiných podmínkách rozhodčího řízení rozhodují rozhodčí komise a kontrolní komise písemným opatřením, které se doručuje některým z uznávaných způsobů.

(2) Za komisi může v každé záležitosti jejím jménem jednat zpravodaj, ledaže tento předpis nebo jednací řád komise stanoví jinak. Zpravodaj zejména vede spis, vydává opatření, připravuje návrhy, zasílá písemnosti účastníkům řízení a přiměřeně je poučuje o postupu v řízení.

(3) Zpravodajem nemůže být osoba, u které je důvod pochybovat o nestrannosti. Důvod pochybnosti musí být oznámen komisi bez odkladu po tom, co se o něm osoba nebo účastník řízení dozví.

§ 24 Peněžité platby

(1) Platbu související s rozhodčím řízením musí plátce provést přes zvláštní bankovní účet strany pro zprostředkování plateb (§ 15 (1) d) PraH). To neplatí pro platbu, jejímž plátcem nebo příjemcem je orgán strany, ani v případě, kdy rozhodčí komise rozhodla jinak.

(2) Po obdržení platby podle odstavce 1 převede finanční odbor oprávněnému účastníkovi řízení na jeho žádost přiznanou částku na bankovní účet, který si v žádosti určí. Nepodá-li žádost do jednoho měsíce od přiznání nároku, propadá přiznaná částka straně a finanční odbor ji převede do rozpočtu rozhodčí komise.

(3) Na platby probíhající dle tohoto ustanovení se nevztahují pravidla hospodaření.

Doplňující materiály

Přehledové schéma

Přehledové schéma rozhodčího řízení: Schema rozhodciho radu

Legislativní informace

Tento předpis nabyl účinnosti dne 28. 11. 2013 schválením usnesení RV 28/2013. Podle tohoto usnesení se řízení zahájená podle dosavadních předpisů dokončí podle nového rozhodčího řádu. Podání projednávaná před kontrolní komisí se nadále považují za oznámení, na základě něhož může kontrolní komise podat stížnost ve veřejném zájmu. Podání projednávaná rozhodčí komisí se nadále považují za vyšetřené stížnosti. Předpis byl následně novelizován na základě usnesení RV 3/2017, jež vešlo v platnost dne 14. 2. 2017.

1) , 2) Čl. 13 odst. 3 stanov.
3) Např. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
4) Čl. 6 odst. 1 stanov.
6) § 25 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Čl. 6 odst. 6 St
8) Čl. 17 odst. 2 St
© Piráti, 2017. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.