• @cen_p has delete permissions
  • @ALL has read permissions
  • @administrator_-_vedouci_ao has delete permissions

Transparentní prezidentské volby?

Jan Fisher skládá účty volební kampaně. Foto: Česká televize.

Ministr financí Jan Fischer v půlce července 2013 „splatil“ dluh své volební kampaně a zároveň tak poukázal na jeden z nedostatků platných zákonů o transparentním účetnictví. Je to dobrý důvod přemýšlet o tom, jak udělat financování voleb a politických stran opravdu transparentní.

Následující stanovisko se zabývá platnou právní úpravou transparentního účtu a účetnictví během kampaně v prezidentských volbách a vyhodnocuje nedostatky platné právní úpravy.

~~READMORE~~

Piráti, kteří zavedli v roce 2009 jediný transparentní bankovní účet, byli tehdy první vlaštovkou. O rok později přidali průběžné zveřejňování všech dokladů a účetnictví. Napadlo by nás, že v roce 2013 budou všichni kandidáti na prezidenta mít aspoň v jisté podobě transparentní bankovní účet a budou mít povinnost zveřejnit účetnictví? Nás rozhodně ne, Piráti žádnou cílenou kampaň, aby to tak bylo, nedělali a přesto je to skutečnost. Stačí vypustit dobrou myšlenku do světa a nechat ji růst!

Výtah z platné právní úpravy volebního účtu kandidáta na prezidenta republiky

§ 24, 36-38 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky
§ 90a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní

  • Kandidát si zřizuje bankovní účet nejpozději ke dni podání kandidátní listiny, na který převede peníze získané před jeho založením.
  • Kampaň musí být financována právě a jen přes tento volební účet.
  • Skutečný původ prostředků na volebním účtu i jiných penězi ocenitelných plnění musí být doložen údaji osoby, která je poskytla, a to v souhrnném výkazu při založení volebního účtu a po skončení kampaně.
  • Volební výbor má do 60 dnů od skončení voleb povinnost zveřejnit na internetových stránkách veškeré účetnictví týkající se volební kampaně (příklad Zemana)
  • Při porušení pravidel se lze uložit sankci ve výši jeden a půl násobku částky, které se porušení týkalo, která musí být převedena do státního rozpočtu; o porušení pravidel financování rozhoduje soud, a to pouze na návrh jiného kandidáta.
  • Správně je v zákoně zakotvena odpovědnost volebního výboru za dluhy kampaně a osobní povinnost zaplatit uloženou sankci.

Nedostatky platné právní úpravy

  • Není zavedena povinnost jediného transparentního účtu. Transparentním účtem je bankovní účet, kde banka okamžitě zveřejňuje všechny transakce v reálném čase na svých internetových stránkách. Zveřejňování až po skončení kampaně žádný smysl nemá, protože voliči během ní nemají přístup k informacím o financování kampaně. Kandidáti si přesto takový transparentní účet většinou sami založili, byť některé transparentní účty vypadají spíše jako Potěmkinova vesnice a skuteční příjemci z nich patrní nejsou (účty vedené u České spořitelny). Další účet a převádění prostředků také podstatně komplikuje orientaci (Jan Fischer).
  • Není postiženo obcházení pravidel a skryté financování. Příkladem je platba kampaně „ze svého“, protože tím se vytváří kanál, jak přijímat finanční prostředky netransparentně na svůj osobní účet a následně je „vyprat“ pomocí transparentního účtu. Podobně problematické je, pokud je skutečná kampaň vedena přes jiné subjekty, které nemají povinnost zveřejňovat veškeré účetnictví a ani tak nečiní (SPOZ, Přátelé Miloše Zemana apod.) Problematické je také vést kampaň na dluh a sponzorské dary zveřejnit teprve po skončení volby, protože tak vlastně nikdo během voleb neví, z peněz kterého milionáře je masivní reklamní kampaň placena (Fischer).
  • Širší zveřejňování informací, ale bez byrokracie odrazující drobné dárce. Podobně jako zveřejňování účetnictví by měly být zveřejňovány též písemné smlouvy uzavírané kandidáty na kampaň, například v rozsahu navrhované novely zákona o svobodném přístupu k informacím. Dnes mají být podle zákona zveřejňovány doklady na plnění, ale až po skončení kampaně a nikoliv už další informace. Naopak by mělo být nadále možné, aby drobní dárci do 5000 Kč mohli přes transparentní účet podpořit prakticky bez formalit, při uvedení potřebných údajů.
  • Zveřejňované informace nejsou strojově zpracovatelné. Účetnictví by mělo být zveřejněno v elektronické podobě, ve které bylo vedeno, v některém ze standardních formátů, aby bylo zcela ověřitelné. Zveřejněné údaje o dárcích (a to i právnických osobách) by byly okamžitě propojitelné s údaji v registrech o veřejných zakázkách a obchodním rejstříku. Podporujeme standard vyhovující kritériím Open Data.
  • Problematický je nedostatek sankcí. Můžeme si poblahopřát, že jsme země, kde během voleb nedošlo k jedinému porušení pravidel financování volební kampaně – či spíše kde nebylo takové porušení odsouzeno, přestože i ze zveřejněného účetnictví je chyb patrných mnoho (například Karel Schwarzenberg zveřejnil jen část účetnictví). Dnes může být zahájeno soudní řízení o uložení sankce pouze na návrh jiného kandidáta. Okruh osob, které by mohly podat žalobu na určení by měl být širší (včetně např. nevládních neziskovek věnujících se transparenci a státního zastupitelství). Sankce ani nejsou dostatečně vysoké. Pro porovnání lze uvést příklad politických stran, které musí podle zákona č. 424/1991 Sb., o politických stranách, při nezákonném daru odvést finančnímu úřadu dvojnásobek částky (finanční úřad ukládá pokutu z moci úřední na podnět kohokoliv).

Ani transparentní účetnictví není samospasitelné. Poskytuje pouze informace, ale už neupravuje, jak mají být řešeny problematické příjmy a výdaje. S tématem transparence tedy souvisí celá řada dalších otázek. Zejména otázce, kdo by měl mít právo sponzorovat politické strany a kandidáty, je potřeba samostatně věnovat zvláštní pozornost. Samostatnou pozornost je třeba věnovat také otázce zapojení státních firem (Česká pošta) do kampaně a dostupnosti veřejného prostoru a rovnému přístupu k němu pro všechny kandidáty.

Přes výše uvedené problémy je evidentní, že transparentní účet může plnit svůj smysl: Lidé se dozvěděli, kdo na poslední chvíli zaplatil např. Janu Fischerovi za volební kampaň a také vědí, jakým ropovodem přitekla část peněz Miloši Zemanovi a mají lepší možnost se informovaně rozhodnout.

Pro úplnost dodáváme, že Česká pirátská strana v prezidentských volbách nevyjádřila podporu žádnému z kandidátů. Průběhu voleb se účastnila např. delegováním do okrskových volebních komisí.

Kontakt

© Piráti, 2024. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.
stanoviska/transparentni-ucty-volby-2013.txt · Poslední úprava: 23.07.2013 16:46 autor: Jakub Michalek