Piráti zastupitelské mandáty v Žatci neukořistili. V úsilí však další čtyři roky nepoleví.

Kandidátka České pirátské strany obdržela v komunálních volbách v Žatci 4,08%, což nestačilo na zisk mandátů v zastupitelstvu. Piráti jsou ale s výsledkem spokojeni, neboť se potvrdilo, že jejich stabilní voličská základna se pozvolna rozšiřuje. Jako důvod, proč nepřesáhli 5%, vnímají především velmi silnou konkurenci třinácti dalších stran, z nichž více než polovina nepatří mezi tradiční parlamentní strany a zasahují spíše do spektra občanského aktivismu. Piráti s povděkem kvitují, že Žatec neovládne komunisticko-socialistická garnitura a radnice dále zůstane v rukou spíše nezávislých subjektů. I proto nehází flintu do žita a na příští čtyři roky plánují pokračovat v dosavadní činnosti týkající se zejména svobodné kultury a oživení kulturního života v Žatci. Přečtěte si detailní povolební článek, který hodnotí a glosuje komunální volby v Žatci z pohledu Pirátské strany.

~~READMORE~~

Česká pirátská strana v Žatci v říjnových komunálních volbách nedosáhla na pětiprocentní hranici, žatecká radnice se tak příští volební období obejde bez Pirátů. Piráti v konkurenci třinácti dalších stran, z nichž více než polovina reprezentuje menší nezávislé občanské iniciativy, získali 4,08%. Právě v abnormální konkurenci vidí Piráti jádro svého neúspěchu. Dle místopředsedy místního sdružení Pirátů Radka Holodňáka se hlasy voličů, kteří si ve vedení radnice představují spíše nezávislé subjekty, než tradiční parlamentní strany, rozmělnily. Pirátská strana zde tedy nesehrála jinde podstatnou roli tzv. „protestní strany“.

„Dalšími faktory je pak to, že jsme stále vnímáni jako relativně nová strana, která se zejména lidem, kteří se běžné nepohybují na Internetu, může jevit jako recesistická. S tímto fenoménem však, jak dokazují naše volební zisky, úspěšně bojujeme. Věřím, že po těchto volbách, kdy Piráti usednou v zastupitelstvech největších českých měst (Praha a Brno), se toto změní. Nyní můžeme ukázat, jakým směrem se mohou ubírat města, ve kterých se Piráti do vedení dostali - na mysli mám především zprůhlednění chodu radnic a veřejných zakázek, otevřený přístup k informacím, posílení prvků přímé demokracie či veřejná kontrola kompletního hospodaření úřadů a jím zřizovaných společností,“ uvádí Holodňák. „Jistě se také projevilo to, jak mladou kandidátku jsme složili. Věkový průměr osob na ní zapsaných činil něco přes 28 let, což na jistou část voličů může působit negativně. Ačkoliv za Piráty v Žatci kandidovali lidé v rozmezí 18-50 let všech možných profesí, u lidí, jejichž jediné zpravodajství zprostředkovává TV Nova, pořád platíme za stranu mladých počítačových nadšenců. To v lepším případě,“ dodává s nadsázkou.

„Piráti v Žatci fungují rok a půl. Od té doby jsme ze strany, která v Žatci ležela na samém okraji zájmu a nebyla všeobecně známá, vybudovali sílu, se kterou je do budoucna třeba počítat. V europarlamentních volbách jsme překročili hranici 6%, obdrželi jsme podobný počet hlasů, jako nyní (samozřejmě po přepočtu). Vzhledem k (o něco málo) vyšší volební účasti však tento počet nestačil. Naší prioritou je tedy dále pokračovat v šíření pirátských myšlenek mezi veřejnost. Během kontaktní kampaně před volbami jsme se setkali s různými lidmi a různými pohledy na Piráty. Těch, kteří by Piráty vůbec neznali, výrazně ubývá. Tradiční sympatizanty máme mezi mladými a spíše vzdělanějšími lidmi, nacházíme ale také podporu mezi střední generací, která je znechucena polistopadovým vývojem v ČR a současným stylem české politiky. Voličskou základnu také budujeme, ač to může znít překvapivě, také mezi nejstarší generací. Zejména důchodkyně nám často projevovaly sympatie jakožto straně, která přináší nové myšlenky, nový vítr do plachet, novou naději. Osobně jsem se setkal se skupinou dam kolem sedmdesáti let, které se mnou zcela vážně začaly řešit potenciální vznik Pirátské buňky v Postoloprtech, které by se chtěly stát součástí. To nás, nehledě na volební výsledek, nabilo pozitivní energií a pocitem, že naše počínání má smysl. Že už jsme přesáhli rámec „strany ajťáků a huličů trávy“ a voliči nás nyní vnímají jako progresivní, názorově ukotvenou, moderní a demokratickou stranu,“ pokračuje žatecký pirátský místopředseda Radek Holodňák. „Pro komunální volby jsme nabídli seriózní program, jehož jádrem je transparentní chod radnice a průhledná výběrová řízení, podpora svobodné kultury a otevřenost města ke svým občanům. Program se pokusíme vlastní činností, připomínkováním kroků města a případným působením v komisích, prosazovat i navzdory volebnímu „neúspěchu“. Jak jsem již uvedl, výsledek je pro nás veskrze pozitivní. Ujistili jsme se, že předchozí výsledky ve volbách (které patřily k celorepublikovému nadprůměru) nebyly náhodné a že se nachází čím dál více lidí, kteří pirátskou aktivitu v Žatci i v celé republice hodnotí jako prospěšnou. Je to pro nás motivace do budoucna.“

Piráti rádi používají poněkud okřídlené rčení, že na rozdíl od ostatních stran, které jsou aktivní pouze před volbami, vedou „permanentní předvolební kampaň“. Během posledního roku a půl, kdy v Žatci existuje místní sdružení Pirátské strany, Piráti uspořádali přes desítku kulturních a společenských akcí, jejichž prostřednictvím prezentují voličům svůj dlouhodobý program. Mnohdy jde však více než o politiku o snahu přivábit do Žatce zajímavé osobnosti, muzikanty či třeba filmové snímky, a poskytnout tak Žatečanům prostor pro alternativní kulturní vyžití (ne každému prostě stačí zajít na Michala Davida).

„Máme další čtyři roky na to, abychom získali další životní i politické zkušenosti, kontakty i nadhled. Za čtyři roky budeme i my o čtyři roky starší a pokud nyní tvořili třetinu kandidátky studenti, v době příštích komunálních voleb to již budou vysokoškolsky vzdělaní odborníci v produktivním procesu. Čtyři roky máme také na to, abychom pirátské myšlenky a povědomí o nich rozšířili mezi další a další Žatečany. Tento časový úsek je také zásadní pro spousty mladých lidí, kteří ještě letos nemohli volit. Jsme si vědomi toho, že máme velmi silnou základnu na středních školách. Až tito voliči dospějí, naše volební zisky se ještě zvýší. Neskromně si myslím, že pokud nenastane nějaká nyní nepředvídatelná událost či situace, Piráti budou pokračovat v současném trendu pozvolného získávání čím dál širší voličské přízně. Ukážeme, že umíme být nepostradatelnou opozicí a kontrolním prvkem vedení měst (např. Praha), dokážeme ale také, že města umíme a chceme vést a určovat jejich směřování (zastupitelé v Brně, první pirátský starosta v Mariánských lázních). Vstup do zastupitelstva považuji v příštím volebním období… za nevyhnutelný,“ říká s úsměvem Holodňák.

Lídrem kandidátky pro komunální volby v Žatci byl zvolen sedmatřicetiletý technik optické sítě Michal Schmidt. Ten se pro místní sdružení stal důležitým článkem spojující mladou členskou základnu se střední generací. Volební výsledky však zamíchaly pořadím. Radek Holodňák, jeden ze zakladatelů žateckého místního sdružení, v současné době jedenadvacetiletý student Fakulty humanitních věd UK, Schmidta z druhého místa přeskočil o více než 50 hlasů. Těsně za Michalem Schmidtem skončil učitel hudby a nadšený muzikant Mgr. Jan Kranda, který přeskočil Víta Konečného na třetím místě. Kuriozitou kandidátky je nebývalý úspěch nezávislého kandidátka Martina Štrose, studenta ČZU, který přeskočil pirátské straníky ze sedmého místa na čtvrté. Zda-li ve Štrosově případě rozhodovaly barvy pirátské dresu či (skoro) shoda jmen s oblíbeným zastupitelem Martinem Štrossem, necháme na uvážení čtenáře. Za Štrosem se umístila Mgr. Marta Mrnková, učitelka ZŠ. Kompletní výsledky můžete zhlédnout na http://www.volby.cz.

Náklady na kampaň Pirátské strany v Žatci činily zhruba 20 000 korun. Tyto peníze Piráti utratili za tisk propagačních materiálů, výlep plakátů, PR články v novinách atd. Dalších 10 000 korun Piráti přispěli na podporu svobodné kultury v Žatci v rámci nezávislé scény Dočesné s názvem „SkateČesná“, která spojuje hip hop se streetballem a skatingem. Zhruba 5 000 Kč pak stranu stála výroba masivních dřevěných houpaček, které byly darovány například Dětskému domovu v Žatci či Chrámu chmele a piva, aby tak sloužily občanům ke zhoupnutí a relaxaci. Piráty tak jeden hlas ve volbách stál zhruba pouhých 10 Kč.

„Pravdou je, že kdybychom do kampaně nacpali sto padesát tisíc korun, naše šance na úspěch by byly vyšší. Ačkoliv se ukazuje, že tradiční metody v podobě výlepu plakátů na plakátovacích plochách či pouličním osvětlení ztrácí na efektivitě, pořád, zejména na maloměstě, představují značnou výhodu. To ale není náš styl. Prosazujeme, aby města, kraje i stát hospodařily co nejefektivněji. Co je ovšem efektivního na výrobě stovek zbytečné potištěných plakátů či billboardů, které skončí den po volbách v odpadkovém koši? Pokud vidíme, že strana, která se plácá po ramenou s tím, jak bude hospodařit efektivně, úsporně a jako dobrý hospodář, vyhodí za podobné „zbytečnosti“ desítky či stovky tisíc korun, můžeme se jen s úsměvem domnívat, jak se asi bude chovat na radnici,“ říká Radek Holodňák a zdůvodňuje taktiku Pirátské strany před volbami. „Jak vidno, kampaň lze dělat, aniž by se zcela bezúčelně vyhodily peníze, které strany mnohdy získávají jako příspěvek od státu za volební výsledky. My s těmito „veřejnými penězi“ hospodaříme jinak. Místo nesmyslných a manipulujících volebních kampaní tyto peníze směřujeme do veřejně prospěšných projektů, jejichž prvořadým cílem není politická propagace. Příspěvky za volební úspěchy (v současné době hospodaříme se zhruba 13ti miliony korun, kvůli kterým jsme médii označováni jako „bohatá nevěsta“) tak směřujeme do osvětových a vzdělávacích kampaní (např. „Hrajeme svobodnou hudbu“), do právního poradenství pro veřejnost, do kulturních a společenských akcí či projektů, jejichž cílem jsou konkrétní realizace v jednotlivých městech. Za Pirátské peníze se tak netisknou billboardy, ale staví se za ně lavičky, organizují koncerty či čistí městské části.“

V budoucnu chtějí v předvolební kampani Piráti více zapracovat na tom, aby byli vidět i mimo Internetový prostor. Klíč k úspěchu vidí v intenzivnější kontaktní kampani před volbami a celoroční práci. Primárním úkolem však nadále zůstává aktivizace mladých voličů prostřednictvím sociálních sítí a moderních médií. Ve funkci předsedy Pirátské strany vystřídal Ivana Bartoše (proslulého svou vizáží dredaře) na pohled serióznější Lukáš Černohorský. I jeho prostřednictvím se pro Piráty otvírá prostor oslovit širší voličské spektrum. Černohorský působí více jako profesionální politik, musí však ještě zapracovat na své mediální image. Sám však uvádí, že „lháři ve fraku každý uvěří“. Piráti jsou ovšem jiní.

Jedním z hesel, se kterými šli Piráti plavící se na Ohři voleb, byl slogan „Porazíme chobotnici“. Chobotnicí Piráti naráželi na v Žatci nechvalně proslulou koalici KSČM, ČSSD a ODS, která v různých podobách (také za účasti Starostů a nezávislých) devastovala město za vlády starosty Knoblaucha. Přímo ve svém volebním programu Piráti deklarovali, že jedním z jejich primárních cílů je zabránění vlády podobné koalice. Explicitně také deklarovali, že s žádnou z jmenovaných stran by nevyjednávali o koalici.

Jak již bylo řečeno, do voleb kandidovalo celkem čtrnáct uskupení, z nichž nadpoloviční většina spadá spíše do kategorie lokálních subjektů nebo menších neparlamentních stran. Právě v těchto volebních uskupeních byla zapojena většina žateckých občanských aktivistů, kteří jako nestraníci hájí zájmy. Pro část těchto uskupení, z nichž některé dnes skládají na radnici koalici, byla stejně jako pro Piráty spolupráce s „chobotnicí“ nemyslitelná. Společnými silami se tak „nezávislé“ občanské scéně v Žatci povedlo, i s pomocí Pirátů (kteří sebrali hlasy „kmotrům“ na pravici i levici), chobotnici porazit. ODS, zde vedená podnikatelem Kollmanem, skončila v propadlišti politických dějin s jen o málo lepším výsledkem, než Piráti (což je na stranu s pětadvacetiletou historií přinejmenším ostudné). STAN dopadl podobně a jeho lídr Petr Čech společně s politickým turistou Alešem Kassalem neobhájili své mandáty. ČSSD s KSČM po volbách získaly pouze devět mandátů, což jim v jedenadvacetičlenném zastupitelstvu nestačí. Miroslav Jan Šramota, lídr socialistické kandidátky, také nyní čelí střetu zájmů, kdy se buď musí vzdát svého nově nabytého mandátu, nebo místa úředníka MÚ.

Kvůli roztříštěnosti hlasů své mandáty neobhájili ovšem i někteří představitelé bývalé radniční koalice. Velký neúspěch například zaznamenal místostarosta Jan Novotný, který s kandidátkou TOP09 nepřekročil pětiprocentní hranici a na radnici tak končí. Jen jediná setina procenta od zisku křesel městských poslanců dělila kandidáty volebního subjektu NEZÁVISLÍ. O místa v zastupitelstvu tak přichází Alena Hlávková, ředitelka Žatecké teplárenské, či Petr Holodňák, archeolog Regionálního muzea.

Na radniční vládě se tak s nejvyšší pravděpodobností bude podílet Volba pro město starostky a novopečené senátorky Hamousové, Unie pro sport a zdraví, SNK-ED a Strana svobodných občanů. Tuto myšlenou koalici Piráti kvitují s povděkem a vidí v ní konstruktivní budoucnost pro město. Za zásadní také považují zachování kontinuity vedení radnice, které v Žatci nemá obdoby.

„Jsme rádi, vláda města zůstane v rozumných rukou solidních lidí, kteří Žatci v posledních letech vtiskli lepší směr. Je nám líto, že nemůžeme přímo prosazovat náš program z pozice zastupitelů, ale zamýšlené vedení radnice, bude-li pokračovat ve stopách svých předchůdců (což je pravděpodobné, bude-li Zdena Hamousová opět starostkou), můžeme připomínkovat a námitkovat z pozice občanů. Při jakékoliv komunikaci s radnicí, při pořádání různých akcí i při vyřizování příspěvků na námi pořádané události, nám vždy radnice vycházela maximálně vstříc. Toho si velmi ceníme a doufáme, že spolupráce mezi radnicí a Piráty bude i nadále pokračovat,“ komentuje Holodňák a závěrem dodává: „Nemáme v plánu ani na chvíli zavřít naše pirátské kontrolní očko, zároveň však do budoucí radnice vkládáme důvěru a naděje. Rádi bychom také usilovali o místa například v kulturní komisi či v komisi pro prevenci kriminality, kde již nyní pracuje Michal Schmidt.“

Člověku by se mohlo zdát, že v žatecké pirátské buňce zavládlo po volbách zklamání, že rok a půl práce pro město se nevrátil v podobě volebního úspěchu. Piráti to tak prý ale nevnímají. V současné době sice členové relaxují a věnují se nepolitickým záležitostem (kampaň založená na dobrovolnické práci je dle jejich slov vcelku psychicky, fyzicky i finančně náročná), ale již brzy chtějí představit obrysy své činnosti pro příští rok. Předsednictvo místního sdružení, které vedlo buňku do voleb (ve složení Weidisch, Holodňák, Schmidt), podalo kolektivní rezignaci, což je u Pirátů tradice považovaná za samoočistný mechanismus. Předsednictvo tak konfrontuje důvěru členů sdružení. Členové bývalého předsednictva mohou samozřejmě znovu kandidovat, jedná se tedy o jakési „vystavení vysvědčení“ ze strany členů sdružení. Zájem pokračovat ve vedení buňky a o kandidaturu na předsedu sdružení již ohlásil Radek Holodňák. Místní sdružení také zvažuje rozšíření své působnosti také na region Nechranicka a Kadaňska. S Kadaní žatečtí Piráti dlouhodobě spolupracují a vše naznačuje tomu, že tento trend bude i nadále pokračovat. Společně už uspořádali například úklid v Kadani, nachází se zde také ideální prostory pro konání Pirátských koncertů - to v areálu Posezení Pohoda, které nyní spravuje žatecký Pirát Konečný.

„Nyní ale ke konkrétním akcím,“ dostává se Holodňák k závěru rozhovoru. „Budeme samozřejmě pokračovat v tradičních úklidech města, to na jaře a na podzim. Z úklidů se již stala tradice. Rozhodně také uspořádáme již třetí ročník festivalu svobodné hudby VyOsení, na které letos opět chceme pozvat absolutní špičky české alternativní hudební scény. Uvažujeme také o pozvání zahraničních hostů. Pokračovat budeme také ve filmových projekcích v synagoze, jakmile se oteplí. V plánu máme zorganizovat seminář o participativním rozpočtování a nepodmíněném základním příjmu. V tomto oboru již máme uznávané kapacity. A jako takovou třešničku na dortu, kterou bychom rádi zamíchali žateckým kulturně-společenským podhoubím, připravujeme festival konopí, konopné kultury a konopného průmyslu. Uvidíme, co vše se podaří realizovat, naše zdroje jsou omezené a všemu se věnujeme pouze ve svém volném čase, jistě chápete, že organizovat akce na koleni je velmi náročné. Já ale věřím, že rok 2015 bude ve znamení Pirátů.“