Dialektika
Vtip z dob socialismu:
Tatínku, co to je ta dialektika?
Kdes to vzal, chlapče?
Říkala nám o tom ve škole soudružka učitelka.
No … jak bych ti to jen … asi takhle: bude jeden čistý a jeden špinavý a dojdou k rybníku. Který z nich se umyje?
Přece ten špinavý, to je jasné.
Ne. Ten čistý.
Jak to?
Protože se podívá na toho špinavého, pomyslí si, že je také špinavý a umyje se. Kdežto ten špinavý se podívá na toho čistého, pomyslí si, že je také čistý a neumyje se.
Jo aha.
Tak ještě jednou. Jeden čistý, jeden špinavý, dojdou k rybníku. Který se umyje?
No přece ten čistý, to je jasné.
Ne. Ten špinavý.
Jak to?
Protože se podívá na svůj obraz ve vodě, uvidí, že je špinavý a umyje se. Čistý se také uvidí ve vodě a neumyje se.
Ale tatínku, ty to říkáš pokaždé jinak.
A to je právě ta dialektika.
Kdes to vzal, chlapče?
Říkala nám o tom ve škole soudružka učitelka.
No … jak bych ti to jen … asi takhle: bude jeden čistý a jeden špinavý a dojdou k rybníku. Který z nich se umyje?
Přece ten špinavý, to je jasné.
Ne. Ten čistý.
Jak to?
Protože se podívá na toho špinavého, pomyslí si, že je také špinavý a umyje se. Kdežto ten špinavý se podívá na toho čistého, pomyslí si, že je také čistý a neumyje se.
Jo aha.
Tak ještě jednou. Jeden čistý, jeden špinavý, dojdou k rybníku. Který se umyje?
No přece ten čistý, to je jasné.
Ne. Ten špinavý.
Jak to?
Protože se podívá na svůj obraz ve vodě, uvidí, že je špinavý a umyje se. Čistý se také uvidí ve vodě a neumyje se.
Ale tatínku, ty to říkáš pokaždé jinak.
A to je právě ta dialektika.
Méně vtipné je, že to přetrvalo dodnes.