Volební program Pirátů pro volby do sněmovny 2013

Proč?

Luděk Maděra požádal v září 2012 Krajský úřad Zlínského kraje o informace o mimořádných odměnách vedoucích pracovníků krajského úřadu. Přestože Nejvyšší správní soud rozhodl, že má na tyto informace právo, krajský úřad je stále odmítá vydat a nejsou na něj žádné páky, aby zákon dodržoval. Luděk Maděra kandiduje za Piráty ve Zlínském kraji.

Utajování je standardem i ve vyjednávání mezinárodních smluv. Například text protipirátské smlouvy ACTA byl odepřen, protože šlo údajně o tajný materiál. Seznam firem, jejichž dluhy zaplatil zčásti stát, ministr financí Miroslav Kalousek odmítl poskytnout. Městský soud v Praze vyžaduje úhradu ve výši 50 000 Kč za informace, které má mít na svém webu. Klaus utajuje informace o skutečných autorech amnestie.

Takových příkladů nezákonného utajování informací v našem státě by bylo možné uvést na tisíce. Atmosféra utajování je nepochybně živnou půdou korupce.

Proč?

Tomáš Baťa st. (1876–1932) byl kromě vedení světoznámé firmy také v roce 1923 zvolen starostou Zlína. Jednou z jeho skvělých myšlenek bylo veřejné účetnictví města, které nechal zaslat každému občanovi do poštovní schránky.¹⁾ Díky Baťově hospodárnému vedení zažilo město skvělý rozvoj.

Pokud by bylo hospodaření a účetnictví ve veřejné správě zcela veřejné, tak smlouvy nebudou mít tajné dodatky a budou se jen těžko manipulovat veřejné zakázky. Důležité informace se nebudou začerňovat a díla vzniklá za veřejné peníze nebude stát kupovat od dodavatelů znovu a znovu. Nejlepší dezinfekce je sluneční svit.

Politické strany jsou podle veřejného mínění nejzkorumpovanějšími institucemi ve státě. Protože právě politické strany mají vliv na obsazování všech ostatních institucí, nelze se divit vysoké úrovni všudepřítomné korupce. Při zveřejňování účetnictví je třeba začít právě od politických stran.

Proč?

Elektrikář, který chce při své živnosti dodržovat platné zákony, si musí koupit zákonem vyžadované technické normy, ačkoliv jejich vytvoření již zaplatil stát (ročně stát platí cca 40 mil. Kč). Stejně tak si musí podnikatel kupovat drahé právní informační systémy, protože bez nich jsou platné zákony zcela nepřehledné.

Problém nedostupnosti technických norem je ještě výraznější v tom, že např. podle stavebního zákona mají být závazné normy volně dostupné. Tuto povinnost však stát nedodržel a architekti, stavbyvedoucí a pracovníci ve stavebnictví si nadále musí státní technické normy kupovat za přemrštěné ceny.

Zákony, soudní rozhodnutí a České technické normy jsou díla vytvořená z veřejných prostředků. Zaplatili je tedy občané a mají právo k nim přistupovat.

Proč?

V roce 2011 Jan Farský (TOP 09) navrhoval zavést přílepkem loterijního zákona státní cenzuru Internetu. O půl roku později ho napodobily i Věci veřejné. Pod naši petici Internet bez cenzury jsme vybrali přes 17 000 podpisů. I díky tomu se nám podařilo přílepek zastavit.

Internet vznikl jako zcela svobodná akademická síť a dodnes je nejsvobodnějším médiem na světě. Proto ho chceme chránit před cenzorskými zásahy. Jedině svobodný Internet garantuje svobodu slova a svobodnou společnost.

Proč?

Před krajskými volbami 2012 proběhla rozsáhlá anketa o volebních preferencích středoškoláků starších 15 let, takzvané studentské volby. Česká televize o průběhu studentských voleb, kterých se účastnilo přes 22 000 středoškoláků, několikrát informovala v krátké reportáži.

Poté, co organizace Člověk v tísni, která výzkum organizovala, vydala oficiální výsledky, vydala ČT zpravodajský článek, ve kterém správně uvedla, že drtivě zvítězila Česká pirátská strana (přes 20 % hlasů), následována TOP 09 (15 %) a DSSS (10 %). Potom zřejmě kdosi zvedl telefon.

O pět minut později byl článek smazán z webu a ve vysílání ČT už o studentských volbách nepadla ani zmínka. Vítejte ve světě veřejnoprávních médií České republiky. Piráti považují politicky motivované zásahy do vysílání veřejnoprávních médií za nepřípustné a chtějí s neutěšenou podobou médií v ČR něco dělat.

Proč?

Honza je středoškolák z rozvedené rodiny. Počítač používá ke studiu a zábavě. Jednoho dne do bytu vtrhla policie a zabavila mu počítač. Honza musel jít k soudu. Ukázalo se, že sice žádnou hudbu nesdílel, ale měl na počítači nelegálně nainstalované stažené programy, které potřeboval do školy. Soudkyně dala Honzovi 3 roky podmíněný trest a uložila mu zaplatit 350 000 korun velkým počítačovým firmám.

Současná podoba kopírovacího monopolu se zcela přežila a již vůbec neodpovídá společenským a technologickým podmínkám. Jeho absurdní podoba byla vytvořena dlouhodobým lobbováním vydavatelských korporací. Omezuje kreativitu, omezuje dostupnost děl a informací a vytváří nesmyslné byrokratické překážky.

Pokud by se nám povedlo liberalizovat copyright, do České republiky by taková změna přilákala velký počet technologických firem.

Příběh Honzy je kompilací několika reálných případů, se kterými jsme se setkali. Příběh Honzy není popisem konkrétního soudního sporu, byť byl konkrétní soudní spor jeho inspirací, ale má za cíl upozornit na několik problémů stávajícího autorského zákona. Pokud k vám na popud IFPI, ČPÚ nebo jiné podobné organizace přijde policie udělat domovní prohlídku a sdílení filmů se neprokáže, budete trestně stíháni, pokud na počítači najdou libovolný nelegálně stažený program. Ten dokonce ani nemusí být nainstalovaný. Stíháni budete i v případě, že máte nárok na bezplatnou studentskou licenci, ale stáhli jste se z uložto cracknutou verzi, protože to bylo jednodušší, to nám přijde absurdní. Zabavovány jsou navíc i počítače rodinných příslušníků a spolubydlících podezřelého. Tato praxe je neobyčejně zneužitelná, protože soudy nařizují domovní prohlídky i na základě screenshotu. Dále považujeme za naprosto absurdní právní fikci, podle které člověk platí v případě nelegálního stažení programu „škodu“ ve výši trojnásobku ceny licence, což nemá obdoby u žádného jiného výpočtu skutečné škody v našem právním řádu. Fotografie u případu je pouze ilustrační. V neposlední řadě kritizujeme soudní praxi, kdy jsou odsuzováni lidé i na základě pouhého seznamu děl, které údajně nabízeli na DC++; setkali jsme se s tím, že soud vůbec neověřil, zda bylo skutečně možné díla stáhnout (to je ostatně i výše dohledaný konkrétní soudní spor, jehož jsme se účastnili, který však proběhl poněkud jinak, než to podává soudní rozsudek, viz http://www.piratskenoviny.cz/art/32345/ ). Upřesnění doplníme do programového příběhu. Omlouváme se všem, které jsme uvedli v omyl.

Proč?

Hanka už několik let podniká jako živnostnice. Zaměstnává několik uklízeček, které posílá každý den na konkrétní úklidy. Evidence zaměstnanců a vedení účetnictví je pro ni už tak dost velká zátěž. Vrcholem jsou ovšem formuláře pro státní úřady, které musí pravidelně odevzdávat. Stát po ní chce vyplňovat formulář, který však na svém webu nemá, takže musí Hanka vyplňovat papírový formulář na psacím stroji. Kdyby mohla formulář zaslat elektronicky, ušetřilo by jí to dost času i nervů.

Proč?

Městská rada Mnichova v roce 2002 schválila, že město začne používat model svobodného softwaru LiMux. Od té doby byly na svobodný software převedeny pracovní počítače cca 15 tisíc městských zaměstnanců. Úspory díky svobodnému softwaru jen za licenční poplatky město odhadlo na 250 milionů Kč.

Používání svobodného softwaru ve veřejné správě může znamenat miliardové úspory. Navíc může každý programátor zkontrolovat, co počítačový program dělá, protože si lze zobrazit jeho zdrojový kód. Je tak menší pravděpodobnost úniku citlivých informací občanů. Navíc u svobodného softwaru nehrozí vznik závislosti na konkrétním dodavateli (vendor lock-in).

Není třeba se obávat, že by svobodný software nebyl spolehlivý. Nejen všechny velké finanční burzy běží na svobodném softwaru, ale např. také mobilní platforma Android i prohlížeč Firefox jsou svobodný software, podobně jako velká část všech webových serverů. Používá ho i Městská knihovna v Praze. Stejně jako u proprietárního softwaru existují komerční firmy, které se věnují vývoji a uživatelské podpoře svobodného softwaru.

Proč?

Patentová válka mezi výrobci mobilních telefonů Apple a Samsung zuří od dubna 2011. Jedno z údajných porušení spočívalo v tom, že Samsung zneužil „obdélníkový tvar mobilu se zaoblenými rohy“. Patenty přestaly fungovat jako podnět k inovaci, ale staly se nášlapnými minami, kterými lze likvidovat zejména malé a středně velké podniky.

Patentové války stojí desítky miliard korun, které místo technologické inovace společnosti investují do soudních sporů a právníků. Důsledkem jsou méně kvalitní produkty pro zákazníky. Odhaduje se například, že v platnosti je přibližně 250 tisíc patentů týkajících se mobilních telefonů. Pro společnosti, které nemají rozsáhlé týmy patentových právníků, tak prakticky není možné na trh proniknout, což snižuje inovace.

S podobnými problémy se potýkají zemědělci, protože je možné patentovat i zemědělská osiva. Společnosti jako Monsanto si vedle toho dokonce patentují i konkrétní zemědělské plodiny, např. patent Monsanta na brokolici.

Proč?

Edward Snowden v roce 2012 zveřejnil důkazy o rozsáhlém šmírování soukromé komunikace všech občanů, na které Pirátská strana už dlouho upozorňovala. Z přísně tajných dokumentů bývalého technika amerických tajných služeb vyplývá, že v posledních několika letech docházelo k soustavnému a cílenému sledování celé Evropské unie, včetně jejích občanů, které stálo téměř bilion korun. Edward Snowden je kvůli tomu stíhán americkými úřady.

Pro nás je nepřijatelné, aby byl člověk stíhán za odhalování zločinů proti lidským právům. Česká pirátská strana proto vyzvala Ministerstvo vnitra, aby mu poskytlo azyl, což však ministerstvo odmítlo. Podobný způsob sledování soukromé komunikace navrhli v uplynulém volebním období také naši poslanci.

Podle dnešních zákonů je každý občan neustále sledován. Údaje o každém telefonním hovoru jsou zaznamenány. Informace o internetových stránkách, které navštěvujete, jsou ukládány. Nevinní občané jsou bez rozdílu a bez důvodu sledováni a jejich soukromí zasaženo. Chceme jasné kontrolní mechanismy nad policií a tajnými službami, které mají k těmto datům přístup.

Proč?

Mária Brodská z Rožďalovic byla před soudem kvůli pěstování konopí. Během posledních pěti let to bylo již potřetí. Doma si podle návodů od známých a z televize vyráběla konopné masti a olejíčky, které jí pomáhaly léčit její bolestivé rány. Ačkoliv byla soudy zproštěna obžaloby ze zneužívání omamných látek, její příběh skončil nešťastně a Brodská se oběsila.

Podle České pirátské strany v řadě věcí přetrvávají předsudky a stát bere občanům svobodu rozhodovat o sobě samém a nést za svá rozhodnutí odpovědnost. Svoboda je základem moderní společnosti a její potlačování státem vede k tomu, že lidé nemohou následovat vlastní životní štěstí a jejich osudy mohou smutně skončit.

Úkolem státu tedy podle nás není paušální zakazování, ale poskytnutí informací a zajištění poctivého obchodního prostředí. Pěstování a užívání konopí pro osobní potřebu je svobodným rozhodnutím každého dospělého občana a prosazujeme odstranění stávajících zákazů a moderní regulaci a zdanění.

Proč?

Jaroslav Šembera ze Světlé nad Sázavou ukončil v červenci 2009 smlouvu s dodavatelem plynu a poté se po rozvodu odstěhoval a změnil trvalou adresu. Po sezónním vyúčtování vznikl panu Šemberovi nedoplatek 2 274 Kč, avšak dopis byl odeslán na jeho bývalé trvalé bydliště a exmanželka mu dopisy nepředala. Mezitím se jeho případ „neplatiče“ dostal k soudu. Soud si nezjistil existenci datové schránky a vše bleskově vyřešil.

Částka 2 274 Kč za dva roky, během kterých úřady pana Šemberu nekontaktovaly, v exekuci soukromým exekutorem vzrostla na cca 28 000 Kč. Podobné případy nejsou ojedinělé a pro mnohé občany se exekuční spory stávají zbytečně existenčně likvidačními. Nákladné a nepřiměřené exekuce zatěžují také podnikatele.

Vedle trhu s bagatelními pohledávkami se problémem stávají také pravomoci exekutora. Ačkoliv je exekutor podnikatelem, je exekutorský úřad také veřejným úřadem a je třeba zajistit jeho průhledné fungování, přiměřené používání pravomocí a nezávislou a efektivní kontrolu.

Proč?

Veřejný prostor je naše společné vlastnictví a pokud si ho nebudeme hlídat, tak o ně přijdeme. Prominentní příklad je Karlův most v Praze, postaven Karlem IV. pro všechny. Nedávno občanské sdružení soukromých podnikatelů (výtvarníků) získalo monopol si na něm vydělávat malováním portrétů turistů. Tento monopol zřejmě vyžaduje to, aby na něm už nikdo jiný nesměl nic malovat, ani pro sebe a zadarmo. Tudíž všichni jsme byli omezeni. Zpočátku sice jen částečně a na jednom místě, ale v důsledku existuje nebezpečí, že se to stane normou téměř všude.

Česká pirátská strana chápe veřejné prostranství jako sdílený prostor, který je určen k veřejnému užívání za předem stanovených podmínek všemi občany. Nesouhlasíme proto také s tím, když politické strany jako ČSSD oznamují shromáždění po celé republice a znemožňují tak shromáždění jiným občanům.

Také nám vadí agresivní reklamy, které obtěžují chodce a mění ráz měst. Problémem je rovněž skutečnost, že politické strany ovládají řídící struktury dopravních podniků a jiných městských společností, se kterými následně uzavírají smlouvy o reklamě. Ve skutečnosti tak uzavírají v podstatě reklamní smlouvy sami se sebou, takže mají nespravedlivě výhodnější podmínky pro reklamu na veřejném prostranství než jiné politické strany.

Proč?

Vrchní státní zástupce Ivo Ištvan zahájil trestní stíhání exposlanců ODS Šnajdra a Tluchoře, kteří se po neshodě v rámci strany (nehlasovali v souladu s doporučením strany) vzdali poslaneckého mandátu. Umožnili tak schválit některé zákony vlády Petra Nečase a později získali funkce v dozorčích radách státem vlastněných firem.

Přestože měl Ivo Ištván indicie k tomu, že získané funkce v dozorčích radách byly podmíněné (pravděpodobně vzdáním se poslaneckého mandátu) a tedy se jednalo o korupci, Nejvyšší soud v Brně exposlance z trestního stíhání pro část jednání vyjmul z trestního stíhání na základě indemnity. Otázka, zda bylo jednání korupční, nyní možná zůstane nezodpovězena. Podle Pirátů by indemnita neměla napomáhat chránit a rozvíjet korupční jednání a bránit soudům v odsouzení korupčního jednání.

Z naší zkušenosti senátora Libora Michálka víme, že současný politický proces není průhledný. Zákony se navrhují v rámci výborů a často se k připomínkování veřejností dostanou velmi pozdě a i v případě, kdy odborná veřejnost navrhne rozumné změny, nebo zákon odmítne, vláda zákon často stejně prosadí, protože stabilita vlády a věrnost koalici je pro poslance důležitější než názor občanů či vlastní nejlepší vědomí a svědomí.

V rámci boje o koryta dnešní poslanci slučují několik funkcí, které by samy o sobě měly být vykonávány na plný úvazek. Poslanec je placen za výkon své funkce v rámci poslanecké sněmovny a nemůže tedy dostatečně kvalitně vykonávat další veřejnou funkci a být za ni placen. Jedna ze základních funkcí poslanecké sněmovny je kontrola vlády. Proto by neměla existovat možnost slučovat funkce poslance a člena vlády.

Politické strany jsou jedním z nástrojů společenské diskuse a jejich ideová soutěž musí být co nejotevřenější. Nesouhlasíme s bariérami, které brání vzniku politických alternativ a nutí volit staré politické struktury. Zvýhodněný volební příspěvek velkých stran a uzavírací klauzule nutná pro vstup do sněmovny narušují rovné podmínky politické soutěže.

Proč?

Praha 7 měla v roce 2011 v plánu pořídit předraženou a nekoncepční radnici. Jedinou cestou, jak záměr zastavit, bylo občanské referendum. Piráti pomohli sehnat podpisy na uspořádání referenda a v lednu 2013 pomohli s jeho propagací.

Referendum bylo úspěšné, neboť přišlo hlasovat více než 35 % občanů Prahy 7 a rozhodlo v otázkách pro řádné hospodaření a pro architektonickou soutěž. Praha 7 nyní díky takovému výsledku referenda ušetří až 500 milionů korun a bude mít radnici v odpovídající budově. Pokud by byly podmínky pro konání referenda jednodušší, věříme, že by se podobných výsledků dalo dosahovat častěji.

Dalším problémem je naprostá neodpovědnost politiků občanům. Např. ministr zahraničí Schwarzenberg (TOP 09) nechal podepsat protipirátskou smlouvu ACTA, o které se občané dozvěděli až z tiskové zprávy japonského ministrstva zahraničí. Poslanci VV, ODS a ČSSD, kteří se podíleli na uplácení, nadále sedí v Poslanecké sněmovně. Politická strana LIDEM nemá žádnou důvěru občanů. Proto je potřeba, aby se volení představitelé ve své činnosti navzájem kontrolovali, aby měli občané možnost prosadit změny v celostátních referendech a právo odvolat úředníky a politiky, s nimiž nejsou spokojeni.

Proč?

Libor Michálek se v roce 2010 stal ředitelem Státního fondu životního prostředí. V prosinci 2010 podal trestní oznámení kvůli podezření z trestného činu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži. Za to byl následujícího dne ministrem Pavlem Drobilem odvolán z funkce.

V květnu 2011 Liboru Michálkovi Nadace Charty 77 udělila Cenu Františka Kriegla za statečný, systematický a nekompromisní boj proti korupci ve státní správě. V říjnu 2012 byl zvolen senátorem v Praze za Českou pirátskou stranu v koalici se Stranou zelených a KDU-ČSL.

Nyní se Libor Michálek věnuje analýzám, jak lze ve státním sektoru ušetřit peníze za nehospodárnosti. Případ Libora Michálka dokládá, jak jsou lidé upozorňující na korupci potřeba, protože ji dokážou pojmenovat, mohou získat na svou stranu veřejnost a začít prosazovat nutné změny. Whistlebloweři jako Libor Michálek si tudíž zaslouží zvláštní ochranu, aby je nemohli jejich zaměstnavatelé šikanovat za oznámení korupčního jednání.

Zaměstnanci úřadů vykonávají službu veřejnosti a spokojenost občana má být hlavním kritériem při jejich hodnocení. Dnes jsou s veřejnou správou spíše spojeny pojmy jako nehospodárnost, korupce, kariéra jen pro poslušné, neodbornost, nejistota a malá kontinuita ve vedení úřadů a st. orgánů, nekompetentní vedení a rozhodování ve státních firmách, vyvádění zisku, obava hlásit korupci. Profesionální a efektivní výkon veřejné správy bez politických tlaků přinese všem nejen ekonomický prospěch, ale i zvýšení životního komfortu.

Proč?

Karel celý život pracoval ve firmě vyrábějící keramické dlaždice. V roce 2009 firma investovala do automatické výrobní linky. Následně propustili 3 000 zaměstnanců. Továrna nyní produkuje dvakrát více dlaždic, linka je přitom využita jen na 50 %. Nyní Karel marně shání nějakou práci. Na Internetu našel nabídky práce, obsahují však kvalifikační požadavky, které nemůže naplnit.

Piráti nechtějí, aby se z České republiky stala manufaktura. V dnešní době se podmínky pracovního trhu mění tak rychle, že v něm obstojí pouze lidé schopní samostatného a tvořivého myšlení. Kvalitní vzdělání tak poskytuje lidem svobodu.

Proč?

Pětičlenná skupina matek dětí školního věku chtěla vzdělávat své děti individuálně doma. S tímto způsobem vzdělávání ovšem rodičům vyvstává problém s financováním chodu rodiny. Proto se matky rozhodly, že budou střídavě učit své děti ve skupině tak, aby každá z nich mohla chodit 4 dny v týdnu do práce. Avšak v současné době smí matka vzdělávat pouze své dítě po splnění podmínek (zejména na vzdělání), souhlasu ředitele školy a posudku Pedagogickopsychologické poradny, kde se dost často setkávají s odporem skalních pedagogů. Rodiče tak nemohli zákonným způsobem dopřát svým dětem domácí vzdělávání.

Jako další nedostatek vnímáme značné rozdíly v dostupnosti a kvalitě vzdělávání napříč regiony. Často se tak stává, že mnozí, často velmi nadaní, žáci jsou demotivováni „výukou“ na nekvalitních školách, jež však v dané lokalitě nemají konkurenci.

Proč?

Ve Spojených státech nedávno objem studentských půjček přesáhl hodnoty bilionu amerických dolarů. Značné množství studentů není schopno svůj studentský dluh splatit a někteří právníci a ekonomové krizi studentských půjček přirovnávají k hypoteční krizi, přičemž se obávají jejího dopadu na ekonomiku. Je zřejmé, že povinné školné vytváří bariéru pro mnoho potenciálních studentů, a takováto bariéra je pro Piráty nepřijatelná.

Ať už formální, nebo neformální vzdělání je v dnešním světě nepostradatelné a je úkolem státu ho podle schopností studenta a finančních možností státu zajistit. Ze stejných důvodů odmítáme omezení učebnic copyrightem, které znemožňuje učitelům s výukovými texty dále pracovat a brání šíření mezi studenty.

Proč?

V lednu 2013 se oběsil programátor a aktivista Aaron Swartz, který byl dva roky předtím zažalován za to, že v budově MIT údajně „ukradl“ více než čtyři miliony akademických časopisů z digitální knihovny JSTOR a hodlal je veřejnosti poskytnout zdarma. Swartz totiž zastával myšlenku, že výsledky vědecké práce by měly být všem dostupné. Reakcí na jeho smrt byla nová vlna hlasů volajících po plošném zavedení Open Access neboli otevřeného přístupu, který zajišťuje trvalý, okamžitý a bezplatný přístup k výsledkům vědy a výzkumu na Internetu.

Představa, že univerzity v České republice se budou živit komerčními patenty, je značně naivní. Ve skutečnosti již dnes přicházejí univerzity o značný příjem, když financují tvorbu knih, skript a jiných zaměstnaneckých děl a nezajistí si práva na jejich šíření mezi studenty, absolventy a na zveřejnění na svých webových stránkách. Paradoxně pak studenti musí platit již zaplacené, když si ve škole musí kupovat předražené právnické nebo lékařské knihy, k jejichž koupi od soukromého nakladatelství je škola nutí.

Proč?

Lehman Brothers byla americká banka, jejíž bankrot stál u zrodu současné finanční a hospodářské krize. Tato krize naplno odhalila, že svět finančních spekulací a investic je naprosto odtržený od reálné ekonomiky.

Finanční sektor může srazit ekonomiky celých států na kolena jen tím, že jim zvedne úrokovou míru na dluhopisy. Občané západních států současně nesou na svých bedrech většinu rizik spojených s bankrotem finančních institucí. Piráti prosazují ukončení principu privatizace zisků a socializace nákladů, kdy finanční instituce vydělávají v době ekonomické prosperity a v krizi jejich ztráty platí daňoví poplatníci.

Jsme přesvědčeni, že bez změny stávajícího finančního systému se budou krize podobné té z roku 2008 ustavičně opakovat. Zadlužování státu a financování stávajícího dluhu současným způsobem považujeme za dlouhodobě neudržitelné. Považujeme ho za selhání politiků v roli správců země.

Proč?

Na počátku 21. století se nejstarší soukromý penzijní fond na světě Equitable Life dostal do finančních problémů. O nějakou dobu později se půl milionu jeho investorů dozvědělo, že nedostanou ani korunu z peněz, které do fondu investovali, a zbylý milion investorů, že zpět obdrží pouze čtvrtinu z peněz. Firma totiž slibovala starobní důchody, které nebyla schopna poskytnout.

Proč?

Lenka provozuje malou firmu s několika zaměstnanci. Chtěla si zaplatit účetní, ale kvůli nevelkým příjmům si ji nemůže dovolit. Rozhodla se proto účetnictví řešit sama. Teď každou chvíli nadává, protože se v daňovém systému nemůže vyznat.

Dle hodnocení Světové banky a PwC jsou české daně 117. nejsložitější na světě. Složitá administrativa a časová náročnost trápí české podnikatele a firmy. Přitom platí, že kde jsou daně jednodušší, tam mají podnikatelé lepší podmínky pro svůj byznys. Česko patří mezi země, kde je zavedeno nejvíce daní, např. vyměřovací základ pro sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmu fyzických osob je odlišný.

Velký problém je také opakované vyplňování formulářů a neschopnost veřejných úřadů mezi sebou dokumenty a informace za jasných předepsaných podmínek sdílet, aby občan nebyl obtěžován. Proto prosazujeme vytvoření jednotného systému standardů pro veřejnou správu, který by umožnil propojení dat a moderní fungování úřadu, za striktní ochrany soukromí.

Proč?

Policie prošetřuje několik současných a bývalých radních Magistrátu hlavního města Prahy kvůli kauze Opencard. Firma Haguess, která za Opencard stojí, byla na dodání jedné zakázky vybrána v takzvaném jednacím řízení bez uveřejnění, kdy magistrát oslovil pouze tohoto dodavatele. Tato zakázka je pouze jedna z mnoha zakázek, jejichž zadávání bylo přinejmenším velmi pochybné. Mezi ty známé patří například kauza Czechinvest či Kapsch.

Proč?

Platí se za hudbu v restauracích, obchodech a čekárnách, a to jen proto, že je tam zařízení na reprodukci hudby, i když hraje svobodnou hudbu. Platíme poplatky za prázdná média, i když na ně dáváme svoje fotky a dokumenty. Je to presumpce viny, že kopírováním porušujete zákon.

Kolektivní správci navíc bývají při vybírání poplatků velmi nevybíraví a často jednají proti platným zákonům. Krásným příkladem nekalých praktik kolektivních správců je příběh Petra Holka, podnikatele a spolumajitele známé pražské čajovny Shangri-la, který se dlouhodobě potýkal s pokusy kolektivních správců z něj vymanit „výpalné“ za pouštění podkresové hudby zákazníkům. OSA i Intergram se od Petra Holka snažily neoprávněně vymáhat poplatky i poté, co si zřídil certifikát u internetového rádia Jamendo, které nabízí hudbu od nezávislých autorů, kteří nejsou kolektivními správci zastupováni.

Piráti také spustili kampaň Hrajeme svobodnou hudbu, ve které představují podnikatelům možnost hrát hudbu nezastupovaných autorů, za kterou ze zákona není povinnost platit. Více najdete na webu hudba.

Proč?

V roce 2011 Česká pirátská strana podala správní žalobu na tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, protože zatajoval informace o tom, kdo v devadesátých letech vytuneloval české banky. Městský soud v Praze se původně odmítl žalobou zabývat s argumentem, že byla podána pomocí datové schránky bez elektronického podpisu. Nejvyšší správní soud ale později potvrdil, že Piráti postupovali správně. Než městský soud stihl v případu rozhodnout, rozpadla se vláda a Kalousek tak za své jednání neponese zodpovědnost a informace budou skartovány.

Česká pirátská strana požaduje zásadní reformu soudnictví, která odstraní staré struktury a zavede moderní, spravedlivé a rychlé soudnictví, ve kterém je soudce uznávanou morální a právní autoritou.

Proč?

V červnu letošního roku otřásla světem kauza PRISM, která poukázala na fakt, že evropské společnosti mají povinnost spolupracovat s americkými tajnými službami. Zákazníci tak těmto společnostem nedůvěřují a bojí se o své citlivé údaje. Chceme přijmout taková zákonná opatření, která spotřebitele v tomto ohledu ochrání, a přilákat tak do České republiky IT společnosti. Švýcarsko je vyhledávanou lokalitou pro dis­krétní uložení peněz, proč by Česko nemohlo plnit stejnou úlohu, pokud jde o data?