• @ALL has read permissions
  • @administrator_-_vedouci_ao has delete permissions

Parteiprogramm

Program strany neboli Programové zásady (něm. Parteiprogramm, Grundsatzprogramm) je základní programový dokument německé pirátské strany. Přijalo ho ustavující shromáždění 10. září 2006 v Berlíně a kapitola Vzdělání byla připojena na spolkovém sjezdu 5. července 2009 v Hamburku.

Preambule

Postupem digitální revoluce ve všech oblastech života jsou navzdory všem prohlášením ohroženy lidská důstojnost a svoboda dosud netušeným způsobem. Děje se tak navíc takovým kvapem, že jak tvorba společenského názoru, tak státní zákonodárství jsou přetíženy; stejně tak jedinec sám. Současně mizí možnosti, jak na státní úrovni podle demokraticky ustavených pravidel tento proces utvářet.

Globalizace vědění a kultury lidstva způsobená digitalizací a propojením představuje pro dosavadní právní, hospodářské a sociální poměry zkoušku, které nic neujde. Navíc chybné odpovědi na tuto výzvu přispívají ke vznikající globální a totální vládě policejní společnosti. Strach před mezinárodním terorismem podporuje zdání toho, že namísto svobody je největším dobrem státní bezpečnost, a ve jménu obrany svobody mnoho lidí umlčuje.

Informační sebeurčení, svobodný přístup ke vědění a kultuře a respektování soukromí jsou základním kamenem budoucí informační společnosti. Pouze na jejich základě může vzniknout demokratický, sociálně spravedlivý a na svobodě sebeurčení postavený globální řád.

Pirátská strana se proto považuje za součást celosvětového hnutí, které chce, aby takový řad sloužil ku prospěchu všech zúčastněných.

Pirátská strana se chce soustředit na témata, která jsou vyjmenována v programu, protože jen v tom vidí možnost, jak tyto důležité požadavky v budoucnosti prosadit. Současně věříme, že tato témata jsou hodná podpory občanů z celého tradičního politického spektra a že naše zařazení do tohoto spektra by bránilo společnému úsilí o ochranu soukromí a svobodu vědění a kultury.

Autorské právo a nekomerční rozmnožování

Pradávný sen shromáždit veškeré vědění a kulturu lidstva, zaznamenat je a dnes i v budoucnosti je učinit dostupnými, je díky technickému rozvoji v uplynulém století na dosah ruky. Stejně jako každá průkopnická novota zasáhla i tato mnohé oblasti a vedla k dalekosáhlým změnám. Klademe si za cíl tuto příležitost využít a rovněž varovat před možným nebezpečím. Nynější zákonné podmínky v oblasti autorského práva však omezily potenciál rozvoje, neboť se zakládají na zastaralém chápání takzvaného „duševního vlastnictví“, které stojí proti žádoucí společnosti vědění a informací.

Žádná omezení kopírování

Systémy, které se snaží omezit kopírování technickými prostředky („ochrana proti kopírování“, „DRM“ apod.), omezují dostupnost autorských děl, aby z volných statků udělaly komerční zboží. Vytvářejí tak umělý nedostatek na základě čistě obchodních zájmů. To nám přijde amorální, a proto tento postup odmítáme.

Tyto systémy omezují mnohé oprávněné užití děl, vedou ke kontrolování až sledování uživatelů a ohrožují dostupnost děl pro příští generace, kterým může chybět přístup k dnešním přehrávacím zařízením.

Krom toho představuje vývoj účinné ochrany proti kopírování a její stálé udržování velké náklady, které jsou v extrémním nepoměru vůči jejich omezené hospodářské využitelnosti. Další náklady vznikají zhoršenou kompatibilitou těchto přehrávačů a příslušného software.

Volné kopírování a volné užití

Kopírovatelnost digitálních děl nelze rozumně technicky omezit a plošná vynutitelnost zákazů v soukromé oblasti se musí brát jako pochybná. Proto by se měla uznat všeobecná dostupnost a použitelnost děl. Jsme přesvědčeni, že se nekomerční rozmnožování a užívání děl má brát jako přirozené a že se přes domněnky jistých zájmových skupin negativně nedotýká zájmů většiny autorů.

V minulosti se nepovedlo prokázat žádný podobný vztah. Ve skutečnosti existuje mnoho inovativních obchodních modelů, které ke svému prospěchu využívají volnou dostupnost a mohou zbavit autory závislosti na současných obchodních strukturách.

Proto žádáme, aby se nekomerční kopírování, zpřístupňování, ukládání a užívání děl nejen zlegalizovalo, ale přímo podporovalo, za účelem zlepšení všeobecné dostupnosti informací, vědění a kultury, protože tyto hodnoty jsou základními předpoklady dalšího sociálního, technického a ekonomického vývoje naší společnosti.

Podpora kultury

Podporovat vznik nových děl považujeme za naši zodpovědnost, s ohledem na kulturní pestrost. Pozitivní efekty námi navrhovaných změn by se měly využívat v plném rozsahu. Neočekáváme negativní efekty, ale pokud vzniknou, musejí se dle možností mírnit.

Vyrovnání nároků autorů a veřejnosti

Uznáváme osobnostní práva autorů na jejich díla v plném rozsahu. Současná ustanovení o právech na zpeněžení děl ale nevytváří spravedlivou rovnováhu mezi oprávněnými hospodářskými zájmy autora a veřejným zájmem přístupu k vědění a kultuře. Ochrana tvoření nových děl příliš omezuje veřejné kulturní bohatství. Vrácení děl do veřejného prostoru je tak nejen oprávněné, ale i zásadně důležité pro trvalé udržení lidské tvořivosti.

Proto je potřeba vytvořit rámcové podmínky pro spravedlivé vrácení děl do veřejného prostoru. To zahrnuje zejména drastické zkrácení délky právního nároku na autorskoprávní ochranu děl pod lhůty stanovené dohodou TRIPS.

Zrovnoprávnění softwaru

Odmítáme zvláštní status software v autorském právu, pokud není technicky podmíněný (například pro ochranu interoperability). Zvláště odmítáme omezení užívání a rozmnožování software, které překračuje úpravu pro ostatní formy děl.

Soukromí a ochrana osobních údajů

Soukromí a ochrana dat zaručují lidskou důstojnost a svobodu. Moderní svobodná a demokratická společnost byla v minulosti vybojována a bráněna i s nasazením nesčetně lidských životů.

Jen ve 20. století zažilo Německo dvě diktatury, jejichž hrůzovláda se vyznačovala z velké části chybějícím respektem k jednotlivým lidem a všudypřítomnou kontrolou. O dnešních technických prostředcích nemohli diktátoři minulosti ani snít. Policejní společnost vzniká momentálně tak, že se stala technicky možnou, a slouží zájmům státu i hospodářství. Pirátská strana vyhlašuje tomuto dohledu boj. Každý krok k policejní společnosti může být přesvědčivě zdůvodněn, ale my Evropané víme ze zkušenosti, kam tato cesta vede, a tam v žádném případě nechceme.

Soukromí

Právo na ochranu soukromí je nezbytným základem demokratické společnosti. Svobodu myšlení a právo na osobní rozvoj nelze bez tohoto předpokladu uskutečnit.

Systémy a metody, které může stát proti svým občanům nasadit, musejí podléhat neustálé kontrole a přehodnocování volenými zastupiteli. Pokud vláda sleduje občany, kteří nejsou podezřelí z žádného zločinu, je to zásadně nepřijatelné porušení občanského práva na soukromí. Každému občanovi musí být garantováno právo na soukromí imanentní naší ústavě. Předávání osobních údajů ze státu do soukromé sféry je v každém případě nepřípustné.

Poštovní tajemství je třeba rozšířit na obecné komunikační tajemství. Přístup ke komunikačním prostředkům nebo odposlouchávání občana se smí povolit jen v případě podloženého podezření, že občan spáchal trestný čin. Ve všech ostatních případech má vláda předpokládat, že její občané jsou nevinní, a nechat je na pokoji. Toto komunikační tajemství musí mít silnou oporu v zákoně, protože vlády opakovaně ukázaly, že nejsou důvěryhodné, co se citlivých informací týče.

Zejména ukládání komunikace bez konkrétního podezření odporuje nejen presumpci neviny, ale také všem principům svobodné demokratické společnosti. Převažující mánie vše kontrolovat představuje daleko vážnější ohrožení naší společnosti než mezinárodní terorismus, a vytváří klima nedůvěry a strachu. Plošné kamerové sledování veřejných prostor, pochybné plošné pátrací akce a centrální databáze s nedokázanými podezřeními jsou prostředky, jejichž nasazení odmítáme.

Informační sebeurčení

Právo jednotlivce kontrolovat užívání jeho osobních dat musí být posíleno. Zejména ochránci soukromých osobních údajů musí mít možnost jednat zcela nezávisle. Nová metoda skóringu vyžaduje kontrolovat nejen osobní data, ale i využití všech dat, podle nichž si lze udělat úsudek o dané osobě. Každý občan musí mít možnost bezplatně si u provozovatelů centrálních databází prosadit korekturu, znepřístupnění nebo výmaz svých dat.

Sběr a využívání biometrických dat a genových informací s sebou nese velké riziko zneužití a vyžaduje zvláště kritickou analýzu a kontrolu nezávislých míst. Zřizování centrálních databází s takovými daty je nepřípustné. Nařízení o ochraně osobních dat musí zohledňovat specifika digitálních dat, jako je dlouhá životnost a obtížně kontrolovatelné šíření. Protože pirátská strana vystupuje za větší svobodu informací, kultury a vědění, požaduje omezení a nezávislou kontrolu osobních dat, která se používají pro firemní nebo vládní účely, a které tím pádem mohou zbytečně omezovat informační sebeurčení občanů.

Patenty

Jak se mění industriální společnost na informační, přestávají patentové nařízení inovaci podporovat, a spíše ji začínají brzdit. Pokus utvářet budoucnost tradičními prostředky nejen čím dál méně odpovídá změnám v současném světě, ale také přináší velké nebezpečí pro budoucí společnost, například v oblasti patentování výsledků genového výzkumu a biotechnologie, nebo u softwarových patentů. V zásadě chceme dosáhnout volného trhu bez zbytečných omezení současné patentové praxe. Žádáme, aby byl patentový systém reformován, nebo nahrazen smysluplnějšími regulacemi. V žádném případě nesmí být doplňován opatřeními omezujícími inovace.

Rušení soukromých monopolů a otevřené trhy

Postupné rušení monopolů a otevření trhů je politickým cílem naší strany. Patenty jako státně garantované soukromé hospodářské monopoly představují umělé omezení všeobecného blahobytu, a vyžadují stálé přezkoumávání a ospravedlňování.

Patentování průmyslových statků v minulosti možná podle současného mínění představuje historii úspěchů (nelze to potvrdit ani vyvrátit), ale společenské a ekonomické poměry při vynalézání se v postindustriální a globální společnosti zásadně změnily. Zesílená mezinárodní konkurence krom toho často vede k používání patentů jinak, než byl jejich původní účel, a výhodnost pro společnost se při tom ztrácí. Rostoucímu zneužívání patentů chceme učinit přítrž. Patentování triviálností nebo dokonce blokování pokroku skrze patenty musí být za všech okolností zabráněno.

To platí také a zvláště pro oblast farmaceutického průmyslu. Velká finanční náročnost a monopolní struktura tohoto trhu vyžadují reorganizaci, aby se společenské zdroje používaly rozumně a nikoliv na blokování a ku prospěchu jednotlivců. Některé patenty na farmaka mají krom toho nanejvýš eticky zavrženíhodné následky.

Patenty v informační společnosti

Ekonomický úspěch v informační společnosti závisí čím dál více nejen na technických vynálezech, ale na vědění, informacích, a jejich zpřístupnění.

Současná snaha regulovat tyto faktory také prostřednictvím patentového systému překáží našim požadavkům na svobodný přístup k vědění a kultuře lidstva.

Jednomyslně odmítáme patenty na živočichy a geny, na obchodní nápady a na software, protože mají neúnosné a nepřijatelné následky, protože brání rozvoji vědy, protože bez náhrady a důvodu privatizují veřejné statky, a protože nemají žádný potenciál vynálezu v původním smyslu. Například vývoj v malých a středních IT firmách v celé Evropě ukázal, že v softwarovém sektoru patenty vůbec nejsou potřeba.

Transparentnost státní správy

V současné společnosti lze pozorovat rychlý vývoj. Hromadí se stále více informací, a ty jsou mezi sebou čím dál lépe propojeny. Propojené informace se stávají věděním, vědění zase znamená moc. Pokud se tedy přístup k vědění zúží na malý okruh uživatelů, vytvoří se nevyhnutelně mocenské struktury, které zvýhodňují několik málo osob, organizací nebo státních orgánů, a tím pádem ohrožují demokratické procesy svobodné společnosti. Ty se zakládají na co možná nejširší účasti občanů na utváření a kontrole společenských procesů, a tak jsou neslučitelné s nerovným přístupem k informacím, který si někteří pokoušejí zajistit na úkor většiny. Vhled do práce státní správy a politiky na všech úrovních je tedy základní občanské právo a musí být odpovídajícím způsobem v zájmu zachování svobodného zřízení zajištěno, chráněno a prosazováno.

Aktuální situace Německa je určována mnoha různými nařízeními na různých úrovních a v rozličných oblastech a zatím se, i zvážíme široké možnosti současných médií, jen málo posunula od principu „utajení“ k principu „veřejnosti“, ačkoliv to je odpovídající směr pro moderní společnost v 21. století. Státní správa a politika musejí konečně transparentností vůči občanům uznat to, že jsou druhem služby, a vytvořit občanům efektivní a nízkonákladový přístup k informacím.

Pro zhodnocení těch, kteří činí politická rozhodnutí, je nepostradatelné, aby se podklady pro politická rozhodnutí připravovaly transparentně. Za negativní případy této přípravy považujeme utajenou smlouvu o mýtném, k níž se nedostal ani suverén, ani jeho zástupce, a nedemokratické zavedení hlasovacích strojů, které jsou způsobilé poškodit základní prvek demokracie, totiž volbu samotnou.

Pirátská strana chce v tomto smyslu působit na transparentnost všech státních procesů, a tedy předkládá tyto požadavky:

  • Každý občan smí bez ohledu na příslušnost a bez zdůvodňování právo na celé úrovni státní správy k nahlížet do spisových materiálů a opatřovat si informace, které byly na příslušných místech takto dány k dispozici. To patří jak pro psaný materiál ve spisech, tak pro digitální nebo jiná média.
  • Toto právo omezují záležitosti ochrany osobních údajů, národní bezpečnosti, zabránění trestným činům a podobné. Tyto výjimky nutno formulovat jednoznačně a co nejúžeji a nesmějí paušálně vyčlenit celé úřady nebo oblasti správy.
  • Informační stanoviště jsou zavázána zaručit včasný přístup podle jasných poplatkových pravidel, a to ve formě nahlížení do spisů nebo kopie materiálu, aby tak umožnila široké a efektivní použití dat.
  • Odepření přístupu musí být písemně odůvodněno a navrhovatel nebo třetí dotčená osoba ho může nechat soudně přezkoumat, k čemuž musí za tímto účelem veřejný úřad zaručit soudu plný přístup.
  • Všechny veřejné úřady jsou také zavázány pravidelně uveřejňovat popisy organizace práce a plnění úkolů, včetně přehledů způsobů dokumentace, které si možno uzpůsobit, stejně jako každoročně uveřejňují zprávu o vykonávání práva na informace.

Se zvláštním důrazem na obrovské možnosti, které vyplývají z razantního rozvoje a rozšíření nových médií, existuje několik přístupů k řešení těchto základních požadavků. Proto by se po státních agenturách mělo požadovat užívání svobodného software, nastavení automatického zveřejňování způsobilých dokumentů a obecně rozšířit výhodný a nízkonákladový digitální přístup.

Opuštění principu „utajení“, správních a politických představ přežitého pojetí státu a důraz na princip „veřejnosti“, který staví svéprávného občana do středu mezi státní instituce a jejich jednání, tvoří podle pevného přesvědčení pirátské strany neodmyslitelné předpoklady pro moderní informační společnost založenou na liberálním a demokratickém řádu.

Otevřený přístup

Ze státních výdajů se financuje velký počet výsledků tvůrčí činnosti, které jsou chráněny jako autorská díla. Protože tato díla financuje veřejnost, měla by být veřejnosti bezúplatně k dispozici. Ve skutečnosti se tak děje v ojedinělých případech.

Otevřený přístup ve výzkumu

Publikace z výzkumu a vyučování, které stát financuje nebo vede, se často zveřejňují v komerční nakladatelstvích, u nichž kvalitu zaručují rovněž většinou státem placení vědci v recenzním řízení. Tyto publikace však nejednou nejsou bezúplatně k dispozici v knihovnách výzkumných zařízení. Zatímco daňový poplatník zaplatí náklady třikrát (příprava, recenzní řízení, koupě), celý zisk shrábnou soukromá nakladatelství.

Template note not found. [Click here to create it]

Podporujeme Berlínskou výzvu Hnutí pro otevřený přístup a požadujeme zpřístupnění vědeckého a kulturního dědictví lidstva přes Internet podle zásady otevřeného přístupu. Považujeme za úlohu státu tuto zásadu prosadit v zařízeních, která financuje nebo vede.

Otevřený přístup ve státní správě

Požadujeme zahrnutí softwaru a dalších digitálních statků, které vznikají z veřejných prostředků, do konceptu otevřeného přístupu. Díla, která stát vyhotovuje nebo objedná, mají být dána veřejnosti k volnému nakládání a užití. Zdrojový kód softwaru má přitom zveřejnění doprovázet.

To neposlouží jen přímému užití veřejností, nýbrž také státní správa může z navržených úprav a zlepšení profitovat (princip open-source a svobodného softwaru). Dále se díky tomu zlepší stabilita veřejně nasazené počítačové infrastruktury a nezávislost na dodavateli softwaru.

Infrastrukturní monopoly

Celá lidská společnost se zakládá na komunikaci. Evropská historie se už od osvícenství úzce váže s bojem za komunikační svobodu. Nedostatek možností komunikace vyhovují totalitní systémy, v nichž by různé komunikační prostředky opěvovaly hospodářství, blahobyt, vzdělání a svobodu. Svobodná komunikace je základem každé fungující demokracie a je základním právem. Svobodný pohyb informací má pro svobodnou informační společnost zásadní význam. Celosvětové komunikační propojení nelze považovat za pouhý vedlejší produkt globalizace. Moderní komunikační sítě drží krok s technickým pokrokem v každé oblasti lidské společnosti. Pochopení nového tisíciletí ovlivňuje telekomunikace, která pronikla do skoro všech oblastí našeho života. Jako nástroj může komunikace zvýšit potenciál společnosti. Sociální sítě se mohou s její pomocí rozšířit a zhustit. Další rozvoj techniky náklady na komunikaci neustále snižuje.

Monopoly

Uměle vytvořené monopoly na komunikační kanály tomuto technologickému pokroku brání. Hráči na trhu musí pod tlakem stálého zvyšování zisku hájit stárnoucí infrastrukturu před dalším rozvojem a hrozí, že nové technologie zavedou pouze pod ochranou nových monopolů. Nesmí se ani poskytovat nové monopoly, ani se nesmí udržovat staré. Nikdo nesmí být kvůli komunikačnímu monopolu diskriminován. Pirátská strana proto vidí svou odpovědnost v tom, aby chránila svobodu připojení a dosáhla decentralizace, a to zejména podporou nekomerčním projektům, které v uvedeném smyslu jednají.

Elektromagnetické spektrum

Elektromagnetické spektrum musí být k dispozici k širokému, občanskému a demokratickému použití. Přitom musí být rozhodujícím kritériem nikoliv cena, ale všeobecná dostupnost širokopásmového připojení a celkové osobní využití.

To podmiňuje neustálá technicky vyspělá tvorba svobodně dostupných oblastí frekvenčního spektra, které nesmí být kvůli omezením přístupu znevýhodněny. Přidělení frekvencí musí odpovídat různým technickým účelům a odlišným velikostem, vybavení a místnímu šíření a institucím zainteresovaným na frekvenčním spektru. Frekvence by měly být vyhrazeny pouze pod podmínkou sociální a technické udržitelnosti. Při správě elektromagnetického spektra je nutno dbát mezinárodní spolupráce, podporovat ji a ve smyslu tohoto programu dále rozvíjet.

Filtrování obsahu

Kontrola přenášených informací ničí základy fungující demokracie. Telekomunikační infrastruktura proto musí proto s přenášeným obsahem zacházet neutrálně. Nutno zabránit jakýmkoliv snahám o cenzuru, o možnosti instalace filtrů musí uživatel aktivně vědět. Spolková republika Německo nesmí narušovat svobodu komunikace ani mimo své území: Snahy cizích států o cenzuru nesmí být žádným způsobem podporovány. Iniciativy politické i technické povahy narušit filtrační systémy by měla zahraniční politika v rámci svých možností podporovat.

Vzdělání

Vzdělání ve svobodné a demokratické společnosti

Každý má právo na volný přístup k informacím a ke vzdělání. V každé svobodné a demokratické společnosti je životně důležité, aby se každý člověk, nehledě na sociální pozadí, mohl v co největší možné míře zapojit do fungování společnosti. S tímto cílem je hlavní výzva institucionálního vzdělávání podpora vyrůstání dospělých, kritických a sociálních lidí.

Svobodný přístup k informacím a vzdělání ale není nezbytný jen pro sociální vývoj, ale i pro hospodářský rozvoj naší společnosti. Vzdělání je jedním z nejdůležitějších zdrojů německé ekonomiky, protože jen skrze šíření a množení vzdělanosti lze dosáhnout trvalého pokroku a blahobytu společnosti.

Investice do vzdělávání jsou tak investicemi do budoucnosti.

Veřejné školství

Volný přístup ke vzdělávacím institucím je v zájmu všech. Proto je odpovědností celé společnosti, aby stát financoval výkonné a svému účelu dostatečující veřejné školství a nabízel je k volnému využití. Soukromé financování školství je třeba uvítat, pokud to nemá žádný negativní dopad na stávající osnovy.

Poplatky za vzdělání v jakékoli podobě znemožňují přístup k němu, a proto by měly být kategoricky odmítány. Ze stejného důvodu jsou podporovány i bezplatné učební pomůcky. Toho se nejsnáze dosáhne podporou vzniku a šíření volně dostupných děl. Tato volná díla jsou nejen zdarma pro nasazení ve výuce, ale vyučující si je může bez právní překážky přizpůsobit své výuce.

Navzdory státním vzdělávacím příkazům by ale výchova ve státních zařízeních neměla nahrazovat výchovu rodičů. Pro komplexní výchovu je třeba, aby se obě tyto formy vhodně doplňovaly.

Vzdělání jako individuální proces

Každý člověk je jedinečný, se všemi svými osobními sklony, silnými a slabými stránkami. Institucionalizované vzdělávání by proto mělo pomoci rozvinout talent každého člověk, překonat jeho slabiny, případně objevit nové zájmy a dovednosti. Vedle pevných učebních a studijních plánů toto nesplňují zejména některé formy hodnocení studia. Zejména odmítáme hodnocení chování podle různých standardizovaných norem.

Obsah vzdělávání by měl být založen na spolehlivých a ověřitelných důkazech a musí být vyučován z co nejnezaujatějšího pohledu. To zahrnuje především věcné líčení, vyváženost stanovisek a kritické hodnocení zdrojů.

Demokratizace vzdělání

Vzdělávací instituce jsou pro žáky a studenty formující a dalekosáhlá součást jejich života. Proto je nutné je chápat jako životní prostor studentů, jehož podoba a užívání jim musí vždy zůstat otevřené. Demokratické organizace vzdělávání by proto měla studentům dávat stejný vliv jako jiným zájmovým skupinám týkajících se vzdělávání. Touto cestou se přirozeně sdílejí demokratické hodnoty, podpoří se legitimita různých rozhodnutí a posílí se smysl pro fungování komunit v rámci vzdělávání.

© Piráti, 2024. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.
zo/docs/parteiprogramm.txt · Poslední úprava: 28.02.2010 18:07 autor: Jakub Michalek