• @Registrovani priznivci má oprávnění číst
  • @Republikove predsednictvo má oprávnění mazat
  • @Celostatni forum má oprávnění číst
  • @TZ má oprávnění mazat
  • @ALL má oprávnění číst
  • lukas.novy nemá žádná oprávnění

Samoočistný mechanismus české justice opět selhal

Spravedlnost ilustrační Možná si ještě vzpomenete na kabaretní vystoupení mladoboleslavského soudce Nagyho v televizi Nova. Ochota k přijetí úplatku však nebyla prvním prohřeškem tohoto výtečníčka. Krátce před tím byl popotahován kárným senátem Nejvyššího soudu za „zmeškání nařízeného ústního jednání, vyhotovení smyšleného protokolu z jednání a vynesení rozsudku, jako by ve věci bylo jednáno„. Rozhodnutí kárného senátu, který jej ve funkci podržel, se opíralo o to, že jeho jednání nemělo vliv na výsledek řízení.

Jak to ovšem souvisí s definicí kárného provinění dle § 87 odst. 1) zákona č. 6/2002 Sb. o soudech a soudcích, kde kárným proviněním soudce je zaviněné porušení povinností soudce, jakož i zaviněné chování nebo jednání, jímž soudce narušuje důstojnost soudcovské funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé, nestranné, odborné a spravedlivé rozhodování soudů, se z rozhodnutí nedovíme. Lhaní a padělání dle mínění členů kárného senátu, taktéž soudců, důvěru občanů v důstojnost soudcovské funkce nenarušuje.

Výše uvedené rozhodnutí bylo kritizováno mimo jiné i soudci Nejvyššího správního soudu, kam se kárná řízení proti soudcům později přesunula. A ukázalo se, poslanci nejsou jedinými ústavními činiteli, u nichž je od slov k činům hodně daleko.

Předsedkyně Nejvyššího soudu JUDr. Iva Brožová podala během několika posledních měsíců dvě kárné žaloby proti soudci Obvodního soudu pro Prahu 10 JUDr. Ondřeji Láznovi. Podstata obou žalob byla stejná – nepřiměřené zásahy do osobní svobody osob, které byly soudcem Láznou souzeny. V prvním případě se jednalo o známého zastánce práv dětí a dlouholetého kritika poměrů v justici Ing. Jiřího Fialu. Ten sice u ESLP ve Štrasburku prokázal zásah orgánů ČR do svého práva na rodinný život, namísto omluvy a revize případu se dočkal pouze další šikany v rámci smyšlených trestních kauz. Druhým případem bylo nesmyslné nařízení vazby (útěkové) u zaměstnané ženy, matky dítěte, stíhané za bagatelní trestný čin, který se ani nestal. Zjevně se jednalo o účelové obvinění vykonstruované kvůli opatrovnickému sporu.

V obou případech předsedkyně Nejvyššího soudu utrpěla naprostý debakl, který však může být překvapením jen pro nezasvěcené.

Neprávem vězněné ženě vyplatilo Ministerstvo spravedlnosti odškodné a zcela v rozporu s obvyklou praxí se jí i omluvilo s tím, že se jedná o zjevný exces, se kterým se ještě nesetkalo. Žádné kroky vůči soudci Láznovi ale nepodniklo.

U kárného senátu profesní solidarita zvítězila nad smyslem pro elementární spravedlnost a slušnost. Soudce Lázna prý v obou případech pochybil, ale je jeho právem mít i zjevně neodůvodnitelný právní názor. Právem občanů je ovšem zase zamyslet se nad tím, zda má smysl svěřovat autoritu a ochranu svých práv lidem, jejichž názory na osobní svobodu a ochranu před bezdůvodnou zvůlí jsou ve zřejmém rozporu s obecným míněním.

Je zřejmé, že čekání na samoočistu justice je marné. Čas, kdy ji bylo možno pouze reformovat uplynul marně. Systém, ve kterém když se někdo usadí, je zaopatřen navždy, se (překvapivě) neosvědčil. Je potřeba umožnit nejen teoretický, ale i faktický přístup k soudcovské funkci mnohem širšímu okruhu osob ze všech právních profesí a to až po absolvování skutečného a samostatného výkonu jiné právní profese. Výchova soudců soudci vede jen k opakování chyb. Výběrová řízení musí být transparentní, s veřejným slyšením uchazeče. Nemohou nadále zůstat, včetně jmenování členů hodnotitelské komise, pouze v rukou předsedů krajských soudů. Základním opatřením je zrušení doživotního jmenování soudců. To je nejspolehlivější ochrana proti „profesní solidaritě a slepotě.“

Perličkou na závěr je, že jako obhájce v kárném řízení si soudce Lázna zvolil jiného soudce, a to soudce Vrchního soudu v Praze JUDr. Pavla Zelenku. Ten jej hájil vskutku překvapivě a to tvrzením, že ze strany kárné žalobkyně jde o zlovůli vůči kárně obviněnému osobně, neboť soudci se podle něj dopouštějí i „nestandardnějších jednání“, aniž by je šéfka NS posílala před kárný senát.

Více informací čtěte na:

Jiné právo

Lidovky

České noviny

Kontakt

JUDr. Jiří Janečka, Ph.D., garant programového bodu Právní stát, jiri.janecka@pirati.cz

© Piráti, 2019. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.