Jak zlepšit ochranu osobních údajů?

Všeobecný princip, na kterém stavíme zásady ochrany osobních údajů je, že každý člověk má právo znát a rozhodovat o tom, jak jsou informace o něm používány. Proto musí být každá výjimka úzce a jasně vymezená. Ochrana osobních údajů, soukromí a osobního života jsou důležité pro demokracii a my musíme naši demokracii budovat na tomto základním principu: Nebát se volit ty správné hodnoty pro budoucnost!

Je záměrem současného návrhu, aby odpovědnost za intepretaci nařízení ležela primárně na úřadu pro ochranu osobních údajů v zemi, kde je daná společnost nebo úřad registrován. Všichni Evropané budou mít mnohem lepší kontrolu a vliv na svá data, pokud pro ně bude primárně závazná interpretace nařízení té země, kde žijí. To ale NEznamená menší přeshraniční kontinuitu pro společnosti a úřady, protože ty budou spolupracovat s úřadem pro ochranu osobních údajů svých zemí. To například znamená, že v Česku se občané budou moci nadále obracet na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Je třeba vytvořit obecná pravidla pro přenos osobních údajů. Informace o nás a od nás jsou naše. Je to důležitá součást našich životů a má velký dopad na to, jak se chováme jako jednotlivci a skupiny v různých životních situacích. Potřebujeme jasné a silné právo vidět, že jak společnosti nebo úřady, které naše osobní údaje použily, s nimi potom nakládají!

Potřebujeme silná a jasná pravidla pro výzkumníky a jedince, kteří chtějí mít možnost zjistit, jak fungují systémy pro zpracování dat. Potřebujeme přístup k algoritmům - jinak nebudeme schopni provádět výzkumy a studie toho, co se děje s našimi osobními daty, a ohodnotit, jak to ovlivní naše životy. Máme možnost vybrat si transparentnost, dohled, autonomii a sebeurčení pro všechny.

Potřebujeme jasné a silné oprávnění nechat svá data smazat. Jestliže jste sdělili své osobní informace nějaké firmě nebo úřadu, musíte mít možnost svůj vztah s nimi ukončit. Přece jestliže byl tento vztah ukončen, je neúnosné, aby z něj jedna strana dál těžila a případně ovlivňovala druhou. Jakákoli výjimku z pravidla, že máme vždy právo nechat smazat své údaje z databází, musí být úzce vymezena a jasně definována.

Potřebujeme, aby nařízení o ochraně osobnách údajů fungovalo koncepčně. Nepotřebujeme model, který je založen na tom, že vymyslíme zákony a pravidla, která nelze vynutit. Musíme také investovat do infratruktury, která zajistí ochranu našich dat.

Potřebujeme jasná pravidla kdy a jak sbírat data a za jakým účelem. Oprávněný zájem by měl být všeobecně (kromě výjimek) vyloučen z nařízení. Základem pro všechny interakce v naší společnosti je, že všichni musí být informováni a mít možnost odmítnout se účastnit jednání. Zákon o ochraně osobních údajů nesmí být výjimkou.

Zrušme výjimku danou „oprávněným zájmem“, která v současnosti existuje v PUL §10(f) a v návrhu nařízení v článku 6 (f). Současná rozsáhlá výjimka umožňuje shromažďovat data bez povolení a zkoušet, jestli se náhodou neobjeví nějaký „veřejný zájem“ (jinými slovy, zájem, o kterém lze tvrdit, že ho každý sdílí). Oprávněný zájem je podivným prvkem v evropském právu, který nelogicky opravňuje každého se rozhodnout, že má právo uzavřít smlouvu s protistranou (obvykle soukromou osobou), aniž by tato protistrana o této smlouvě byla vůbec informována nebo věděla, co je jejím obsahem. Úžasné!

Nařízení o ochraně údajů chrání jednotlivce před zneužíváním moci ze strany vlády a korporací. Úřady požadující zavedení nových systémů pro sběr dat by měly mít povinnost prověřit, jaké to bude mít důsledky pro občany. Je třeba stanovit odpovídající požadavky na dokumentaci a naše úřady pro ochranu osobních údajů musí mít dostatečné prostředky pro monitorování a hodnocení projektů, které mohou narušit soukromí.

Měli bychom zavést povinnost pro společnosti a státní úřady hlásit během jednoho dne, pokud došlo k úniku dat. K zhodnocení rozsahu těchto problémů a zabránění jejich opakování musí mít jednotlivci i firmy možnost získat dostatečné informace o tom, co se děje s daty. Je to také otázka rovnováhy moci – musíme utvářet naší legislativu na principu demokracie zahrnující všechny lidi.

Směrnice o ochraně osobních údajů již v současnosti obsahuje explicitní výjimku pro svobodu mluveného a psaného slova. Ta by měla být rozšířena o svobodu uměleckého projevu.

Švédská vláda si nechala v roce 2009 vypracovat studii, která ukázala, že některé skupiny, obzvláště uchazeči o zaměstnání a praktikanti jsou chráněni velmi podřadným způsobem. Vzhledem k tomu by měl být na ochranu těchto skupin kladen zvláštní důraz. Zpracování dat by mělo být prováděno obzvláště opatrně, pokud je zjevný silný nepoměr obou smluvních stran.