Jak by ochrana osobních údajů mohla být horší
Regulace ochrany osobních údajů se stala v roce 2012 legislativním návrhem, kolem kterého se v Bruselu seběhlo s přehledem nejvíce lobbistů. Málokterá korporace je expertem na ochranu osobních údajů, zato téměř všechny mají armády právníků, připravených hledat cesty, jak se vyhnout jakékoliv legislativě či regulaci.
Existuje také celá řada členských zemí Evropské unie, které se nechtějí vzdát své autonomie, i kdyby to mělo znamenat, že kvůli tomu nedosáhnou svých demokratických cílů. Navíc další členské země nemají silnou demokratickou tradici, nebo naopak mají veřejný sektor, který pracuje velmi svévolně a nepodléhá tedy tvrdým a inkluzivním pravidlům pro ochranu osobních údajů.
V Evropském parlamentu v podstatě neexistuje politické vedení. Dokonce i na národní úrovni je politická vůle v oblasti ochrany údajů velmi nízká. Hlavní důraz bohužel není kladen na skutečnou ochranu dat, nebo na to, jak by všichni lidé v Evropě mohli získat právo na kontrolu nad nakládáním s jejich identitou, ale na policejní akci. 1) Zatím pouze komisařka Viviane Redingová z Lucemburska a její ředitelství Komise odpovědné za lidská práva a spravedlnost, prokázali jasnou politickou vůli ve prospěch práva občanů na ochranu jejich údajů.
Shrnuli jsme některé z nejhorších argumentů lobbystů vč. toho, jak na ně můžete reagovat. Můžete zde také získat tipy, jak formulovat otázky a požadavky na vašeho europoslance tak, aby jednal o problematice ochrany údajů na úrovni EU, jak vy chcete!
Napsali jsme též velké množství návrhů na statě, které si můžete prohlédnout, abyste mohli téma trochu více rozvést a diskutovat o něm s přáteli, europoslanci, na svém blogu nebo spolu s ostatními lidmi na Internetu.