• Filip Hajny má oprávnění nahrávat
  • @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat

Pro/proti a často kladené otázky

Ve tomto vlákně je prezentován model všeobecného základního příjmu (VZP) který ve stručnosti nahrazuje veškeré sociální dávky jedinou, ničím nepodmíněnou dávkou pro každého občana ve výši velmi mírně přesahující úroveň nutnou na důstojné přežití.

Následuje tabulka s pro a proti. Autor protiargumentu je dost citelny …

Argumenty pro návrh

  • odbourání umělé zaměnstnanosti.
    • Neni treba vymyslet umelou praci pro armady lidi. Deje se tak predevsim ve statni sprave.
  • zlepšení výkonnosti, kreaitivity
    • Práci děla ten, kdo ji chce opravdu dělat. To je tzv. pozitivní (vnitrni) motivace. Pozitivni motivace (narozdil od negativni, vnejsi, rozumej cukr&bic) vede k nárůstu výkonnosti, radosti z práce. Je to vedecky dokazane, viz toto TEDx video.
  • menší tlak na politiku zaměstnanosti/na ekonomický růst
    • nezaměstnanost se nemusí řešit umělým zvyšováním produkce, nebo podlezáním korporacím „investicnimi pobidkami“.

  • umožnění zabývat se nekomerčními aktivitami
    • open source software, dobrovolnictví, umělci, vzdělávání, … a vůbec tvořivosti aniž by človek umřel hlady. Mj. i vytvářet konstruktivní opozici systému a tím ho zdokonalovat. Větší svoboda dělat to co člověk považuje sám za důležité aniž by byl na něj vyvíjen nepřiměřený tlak na vytváření zisku jakožto nedokonalého systému odměňování.
  • masivní zjednodušení
    • systému výplat (dostane každý) ⇒ nízká korumpovatelnost systému





  • automatizace systému
    • dostávají všichni = není potřeba posuzova lidmi = jednoduchý algoritmus




  • Zlepšení situace lidí vykonávající práci ve špatně ohodnocených a nejistýc místech
    • nižší míra možnosti vydírání kvůli uspokojení těch nejzákladnějích lidských potřeb.
  • Snížení drobné kriminality z důvodu uspokojování nejzákladnějších lidských potřeb
    • a související sociálně ekonomické dopady. Napr. mene veznu = mene penez na veznice.
  • Nelze ztotožnit aktivně pracující s aktivně vydělávajícími
    • a pokud přihlédneme k užitečnosti vykonané práce, argument ztrácí na přesvědčivosti úplně. Přínos ekonomicky aktivních společnému blahu je navzory dogmatu liberálních ekonomů často pochybný, nezřídka dokonce negativní. U zdánlivě neproduktivních „pobíračů VZP“ tomu může být naopak. Výše výdělku zjevně nevypovídá přínosnosti odměňované aktivity. Zároveň nikdo nežije nezávisle na ostatních, příležitost k výdělku má jen díky práci jeho předků a současníků. Považovat výdělek za svou „spravedlivou odměnu“, která mi celá právem náleží, tedy také neobstojí.
  • To je reálný problém, k zavádění VZP a souvisejícím ekonomickým opatřením se bude muset přistupovat opatrně
    • budou nutné podrobné předběžné analýzy a propočty. Mírná inflace je však ekonomice prospěšná a pokud je velké množství peněz v různých formách emitováno deregulovanými bankami a hyperinflace se nekoná, pak tyto peníze může emitovat přímo centrální banka ve prospěch všech občanů a poskytnout tak část prostředků na VZP.

Argumenty proti návrhu

  • Člověk je z podstaty líný tvor.
    • Spousta lidí bude radši sedět u televize nebo počítače aniž by cokoliv tvůrčího dělali. To se děje i dnes bez VZP. Nicméně VZP umožní více lidem, aby vyžili s tím co bez práce dostanou. Pokud se člověk nedokáže radovat ze života bez VZP, tak zavedení VZP na tom nic nezmění.
  • Nebudou lidi na vykonávání obyčejné práce.
    • např. popeláři. Lidi radši za ty peníze zůstanou doma. Pokud by se tato práce měla začít víc platit opět vyvstává otázka: „Kde se na to vezme?“
  • Kdo se chce zabývat nekomerčními aktivitami, tak to dělá již dnes.
    • VZP by to sice usnadnila, ale poměr lidí, kteří by byli více tvůrčí a lidí, kteří by byli více líní je značně diskutabilní.


  • VZP bude sice stejná pro všechny, ale zůstane dostatečný prostor pro „korumpovatelnost“
    • protože většina současných dávek je individuální, váže se ke konkrétní situaci jedince a nelze je tudíž paušalizovat (výčet dávek: dávky v nezaměstnanosti, nemoci, v případě postižení (příspěvek na péči), placená mateřská dovolená, příspěvky na dítě, příspěvky na bydlení pro nemajetné, vyplácejí se důchody včetně důchodu vdovského, invalidního, atd.)
  • Pokud jde o automatizaci výplaty VZP
    • je z výše uvedených dávek jasné, že zdaleka ne všechny dávky půjde zahrnout do VZP. Redukce počtu administrativy a počtu úředníků je tedy také diskutabilní. Zřejmě nejprve vznikne „odbor na výplatu VZP“ (navýšení úředníků). Jak to bude s rušením „nepotřebných odborů“ si může představit každý kdo kdy pracoval ve státní správě.
  • Kde se na to vezme?
    • Viz. likvidace střední třídy níže v protiargumentech.


  • Toto snížení bude „dost drahé.“
    • Nebylo by vhodnější investovat peníze je do osvěty, vzdělávání, aby i méně vzdělaní byly schopni samostaného života a nebyli odkázáni na pomoc systému v podobě VZP?
  • Samotná VZP nepřínáší dodatečné peníze
    • takže jde jen o přerozdělení v rámci stávajícího systému - tj. směrem od aktivně pracujících k těm co pobírají VZP.






  • Zvýšení inflace
    • nutná nějaká další opatření - zvyšování částky souběšně s růstem nákladů

Kdo bude určovat výši VZP? Nebude tlak volit strany slibující zvýšení VZP?

Výši VZP by neměli určovat samotní politici (právě z důvodů populismu)). Řešením je např. daný vzorec pro výpočet výše VZP pro daný rok či podmínky určující kdy a o kolik se zvýší VZP (podobně jako je nyní valorizace důchodů, ale více deterministicky bez zásahů vlády). Jinou možností je stanovování výše VZP Českou národní bankou jako úřadu nezávislého na politicích (vhodné zejména pokud by ČNB měla emitovat peníze na zaplacení VZP).


Jaká by měla být výše ZP a kolik by bylo na děti?

Výši ZP by neměli určovat samotní politici (právě z důvodů populismu)). Řešením je např. daný vzorec pro výpočet výše ZP pro daný rok či podmínky určující kdy a o kolik se zvýší ZP (podobně jako je nyní valorizace důchodů, ale více deterministicky bez zásahů vlády). Jinou možností je stanovování výše ZP Českou národní bankou jako úřadu nezávislého na politicích (vhodné zejména pokud by ČNB měla emitovat peníze na zaplacení ZP). —- Na jednu stranu musí být dostatečně vysoká aby z ní šlo dítě nějak důstojně uživit (jinak je to popření filozofie VZP). Na druhou stranu musí být dostatečně nízká aby různí nepřizpůsobiví si na ní nezaložili „business model“ kdy plodí jedno dítě za druhým, dávají jim minimum jídla a oblečení a zbylé peníze si užijí pro sebe. Za pár generací zde máme takovýchto lidí majoritu.. Není náhodou onen „dostatečně vysoký“ VZP pro děti vyšší než „dostatečně nízký“ VZP? (nicméně ve srovnání se stávajícím modelem sociálních dávek je na tom VZP podobně a VZP nemusí vyřešit všechny problémy světa, že) Obecně je uváděno, že by výše ZP pro děti měla být 50%.


Nebude výsledkem bude likvidace střední třídy (rovnoměrná distribuce chudoby)? Nezůstanou pouze extrémně bohatí?

Dojde-li k zániku živností a zaměstnání, z nichž tradičně žije střední třída, nebude to důsledek zavedení VZP. VZP naopak umožní zachování tzv. ekonomiky služeb, která se postupně stává pro široké vrstvy méně a méně dostupnou. Cílem VZP není vyřešit majetkovou nerovnost, ale umožnit všem život v důstojných podmínkách. Pokud je chudoba definována podílem na průměrné mzdě nebo jiném statistickém ukazateli a přitom ztrácí vypovídací schopnost, možná by ji neměli definovat statistici.


Jak se platy blíží VZP snižuje se motivace pracovat. Do extrému vyvedená otázka: Kdo bude vydělávat na VZP pokud by všichni zůstali doma na VZP?

Právě proto lze předpokládat, že vzroste cena práce. Pomineme-li, že pro velkou část lidí není hlavní motivací k práci finanční odměna, o to, aby pracoval dostatek lidí by se tak měly postarat tržním mechanismy. Zároveň se tím vytvoří podmínky více motivující k automatizaci, robotizaci a využívání nových technologií.


Kdo bude dělat nekvalifikovanou a špatně hodnocenou práci? Většině se vyplatí spíše pobírat VZP a případně si trochu přivydělat.

Práce ve špatných podmínkách bude muset být lépe placená, nekvalifikovanou práci vyžadovanou ve velkém rozsahu začnou vykonávat stroje, na zbytek budou stačit zájemci o přivýdělek.


Co současní invalidní důchodci? Kteří by chtěli pracovat ale nemohou? Má být stát „dostatečně sociální“ a nad rámec VZP jim platit nějakou kompenzaci? Nebo toto nechat na dobrovolném komerčním pojištění? Nebo to platit z příjmů zdravotnictví?

Potřeby invalidních důchodců nad rámec základniho příjmu je povinen zajistit stát. Vhodnost použití zdrojů ze zdravotnictví je otázkou další diskuze


Co současná mateřská a rodičovská dovolená? Kdy rodič nemůže pracovat z důvodu starání se o dítě, přestože by chtěl? Tady by principiálně nešlo použít zdroje ze zdravotnictví, to je jiná kupička peněz.. Neposkytovat žádné dodatečné peníze znamená pro řadu lidí demotivaci mít (další) dítě, právě kvůli výpadku v příjmu. A Češi pomalu vymírají..

Základní příjem je koncipován tak aby byl dostatečně vysoký pro zajištění potřeb. Děti dostanou ZP ve výši 50%


Současní starobní důchodci by měli nárok jen na VZP? Nejsou ale diskriminováni podobně jako první skupina (invalidní důchodci)? Nemají starobní důchodci vyšší náklady na život např. díky nutnosti brát drahé léky s doplatkem? (pak by tedy buď byla VZP pro ně nedostatečná anebo by VZP pro „mladší“ byla zbytečně veliká)

Pokud by šlo o důchodce kteří potřebují drahé léky nebo techniku bylo by možné uvažovat o využití prosředků ze zdravotnictví.


Považuji piráti za vhodné nevázat VZP na děti na povinnou školní docházku?

Ano, Základní příjem nesmí být ničím podmíněný. Proto ani školní docházka nemůže být podmínkou pro jeho výplatu. Kromě toho školní docházka není jedinou vzdělávací metodou.

© Piráti, 2017. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.