Členové v Olomouckém kraji a maření voleb

Usnesení o schválení smíru

Rozhodčí komise rozhodla dne 16. 2. 2010 ve složení Jiří Kadeřávek, Zdeněk Pech v řízení zahájeném kontrolní komisí (zast. Mikulášem Ferjenčíkem) na člena Michala Zdražila takto:

Spor mezi kontrolní komisí a Michalem Zdražilem jest urovnán. Smír mezi kontrolní komisí a Michalem Zdražilem, který spočívá v tom, že se Michal Zdražil omluvil za svoje pochybení a odstoupil z funkce druhého místopředsedy České pirátské strany, což vzalo celostátní fórum na vědomí 12. února 2010, se schvaluje.
Dal Horinek, Lenka Němečková, Josef Zdražil a Lukáš Grepl nikdy nebyli členy České pirátské strany.

Rozhodnutí nabývá právní moci vyhlášením a vykoná se po marném uplynutí lhůty, během níž smí celostátní fórum rozhodnutí mimořádně přezkoumat. Rozhodnutí rozhodčí komise je závazné pro všechny orgány a osoby. Žádná strana nemá nárok na náhradu nákladů.

Odůvodnění

Pochybení Michala Zdražila

Základním prvkem procesu je volnost stran; pokud se strany dohodnou na smíru, který neporušuje právo, rozhodčí komise ho schválí.

V tomto případě nepochybně Michal Zdražil při manipulaci s členy sdružení pochybil, ale protože tuto chybu uznal a odstoupil, nemusela rozhodčí komise přistoupit k věcnému přezkumu stížnosti. Protože sám rezignoval na funkci, vyčerpal tresty, které přiměřeně mohla rozhodčí komise uložit, a rozhodčí komise tak nemusela smír doplňovat.

Členství Dala Hořínka, Lenky Němečkové, Josefa Zdražila a Lukáše Grepla

Rozhodčí komisi tak zbylo pouze rozhodnout, zda podle podání Mikuláše Ferjenčíka jsou Dal Horinek, Lenka Němečková, Josef Zdražil a Lukáš Grepl členy České pirátské strany. Stanovy České pirátské strany určují jasně, že členství vzniká, pokud kandidát projeví vůli stát se členem a tato vůle nepřetržitě trvá až do konce přijímacího procesu. Nezbytným předpokladem vzniku členství je zaplacení členského příspěvku.¹⁾ Ani jeden z uvedených členů však členský příspěvek nezaplatil.

Příspěvek nelze odpustit nebo stanovit jeho odchylnou výši od předpisů strany, pokud k tomu není právní důvod, který povolují právní akty republikového výboru. Z publikovaných usnesení však taková možnost nevyplývá, a proto je vyloučena jako neplatný právní úkon.

Za předpokladu, že nebyl splněn základní požadavek, existuje pouze jedna možnost, kdy by mohlo členství vzniknout bez zaplacení členského příspěvku:²⁾ pokud by mezi členem a stranou vzniklo opravdové pouto, které charakterizuje dlouhodobé přesvědčení ostatních členů, že tento zkoumaný člen je právoplatným členem, ačkoliv snad pro skrytou vadu členství nevzniklo.³⁾ Z výpovědí Lenky Němečkové vyplývá, že však tato možnost na případ nepřiléhá.⁴⁾

Seznam členů

Dále rozhodčí komise konstatuje, že seznamem členů, o kterém pojednává jednací řád celostátního fóra, je nutno rozumět seznam členů, který je k dispozici ve vyhledávání na internetovém fóru. ⁵⁾ Proto je nezbytně nutné tento seznam udržovat aktuální podle sdělení oblastních sdružení a jiných orgánů.

Podpůrně rozhodčí komise dovodila, že stav seznamu členů ke dni vyhlášení tohoto rozhodnutí svědčí o tom, že výše uvedené kandidáty nelze považovat za členy, protože na tomto seznamu nejsou.

Platnost voleb

Rozhodčí komisi zbývá vyslovit se k tomu, zda volby, kterých se účastnil Josef Zdražil lze považovat za platné. Patří k základním demokratickým principům, že výsledky voleb zobrazují vůli lidu.⁶⁾

Rozhodčí komise má za to, že z výsledků voleb na zasedání celostátního fóra 24. a 25. října 2009 v Albrechticích, nelze dovodit, že by kvůli neoprávněnému hlasování Josefa Zdražila dopadly volby jinak.⁷⁾ Protože neplatnost dalších voleb nespadala do petitu stížnosti, rozhodčí komise se jí dále nazabývala. Pokud nebudou volby nebo hlasování prohlášeny za neplatné, trvá domněnka správnosti. Rovněž se patří uvést, že ani zápis ani výsledek voleb nebyly po volbě zpochybněny námitkami. Rozhodčí komise považuje zneplatnění voleb za krajní řešení a v tomto případě pro ně nevidí důvod.

¹⁾ Podle stanov se jedná o časové určení, že členství musí vzniknou vždy potom, co kandidát zaplatí příspěvek (nikoliv snad nutně bezprostředně potom).Z těchto podmínek existuje pouze jediná výjimka, a to pokud se člen dlouhodobě chová jako člen a ostatní k němu přistupují jako ke členovi, pak se po uplynutí určité lhůty členem skutečně stane. Situace je analogická vydržení práva. V žádném z uvedených případů však nebyla podmínka dlouhodobosti splněna.

²⁾ Tato teze pochází z meziválečné československé judikatury.

³⁾ Dokonce si lze představit i případ, kdy jsou formální požadavky naplněny, příspěvek zaplacen a předsednictvo souhlasí, a přesto nevznikne členství, pokud kandidát nesplňuje předpoklad, že se ztotožňuje s cíly České pirátské strany, ale vystupuje pouze jako hlasovací stroj.

⁴⁾ Situace se značně podobá požadavku opravdového pouta (genuine link), které mezinárodní právo vyžaduje u občanství, aby mělo mezinárodně právní důsledky.

⁵⁾ Rozumí se to už proto, že jiný veřejný seznam neexistuje, a protože administrativní odbor, který internetové fórum spravuje, má zároveň vést seznam členů. Nakonec je to právě tento seznam členů, podle kterého mají členové přístup k hlasováním na jednáních celostátního fóra a celostátní fórum zatím tímto způsobem postupovalo.

⁶⁾ Nepochybujeme o tom, že by se vždy našla formální pochybení, které by mohli mít vliv na platnost voleb (například pokud volby nezačnou přesně v 15.00 ale o deset minut později). Základní povinností zřízení, které se nazývá demokratické, je respektovat tento projev vůle lidu, pokud nejsou pochybení natolik vážná, že lze o vypovídající hodnotě samotné volby pochybovat. Základní teze, se kterou se ztotožnil i Ústavní soud České republiky v nálezu 140/2005 Sb., zní:

Podstatné však je, že zrušení voleb nelze brát jako trest za porušení volebních předpisů, nýbrž jako prostředek k zajištění legitimity zvoleného orgánu.

⁷⁾ Namátkou Ivan Bartoš obdržel 44 hlasů při většině 42 hlasů, Kamil Horký 44 hlasů při většině 41 hlasů, atd. u všech členů republikového předsednictva.