§2 (1) - nejde tak trochu o suplování role AO?

§3 (2) - předává každou vyšetřenou stížnost?

§ Náležitost stížnosti (1) - byl bych pro povinnost adresovat stížnost všem členům komise, jinak na ni nebude brán zřetel. Rovněž bych možná na tomto místě vyjmenoval přípustné způsoby písemného podání (tedy zřejmě email či SZ)

(4) - nerozumím ustanovení „ Jistota se vrací, pokud rozhodčí komise stížnosti aspoň částečně vyhoví nebo pokud je stěžovatel aspoň zcela uspokojen jednáním toho, proti němuž stížnost směřuje “, především druhé části věty. Tím je jako myšleno, že jistota se vrací když např. „žalovaný“ provede nápravu stavu věcí ještě před rozhodnutím KK, resp. RK?

§ Vyšetřovatel (1) Je institut pověření vyšetřováním pro třetí osobu žádoucí? Pokud ano, asi by bylo záhodno definovat, kdo nemůže být pověřen (např. člen RV či RP), případně zda lze pověřovat osoby i mimo stranu.

§ Vedení spisu - tenhle paragraf mi přijde poněkud zmatený. Především mi není jasný bod 3) a to, že vyšetřovatel (což může být zřejmě i osoba mimo KK, když bude pověřen) může poměrně snadno zamezit nahlížení do spisu ostatním členům KK. Dále, zatím jse nenašel, kterak se určuje, kdo bude vyšetřovatelem. Zde jsem pro, aby byla zachována možnost společného postupu členů KK při vyšetřování.

Lhůta pro vyšetřování a) dal bych 40 dní.

Důvodnost stížnosti - zde se pravděpodobně porušuje kauzalita, neboť tento odstavec se odvolává na „výsledky vyšetřování“ a na jejich základě se pak má rozhodnout o důvodnosti stížnosti. Jenže, vyšetřování by zřejmě mělo nastat pouze u správně podaných důvodných stížností, navíc po zaplacení jistoty. Možná je tvůj text obsahově správně, jen je třeba ho trošku přeformulovat.

(4) c) - co znamená neoprávněný zásah strany? Stranou je zde míněno CF? Může vůbec CF jakožto nejvyšší orgán provést neoprávněný zásah?

§ obnovení vyšetřování c) je správné aby jeden samotný člen usnesením přebil usnesení KK o zastavení vyšetřování dle § Zastavenívyšetřování a)?

Povinnost zastavit řízení o stížnosti - opět, obecně se mi nelíbí, že celým statutem se line myšlenka, resp. princip, že usnesení může konat jeden samotný člen. Možná odněkud plyne, že každé takovéto usnesení je „zrušitelné“ usnesením KK jao celku, ale asi by nebylo na škodu toto ve StKK explicitně uvést.