• Legalizace

Pojem legalizace jako takový většina lidí vnímá především, co se drog týče. Definice výrazu legalizace však může být vázána k čemukoliv, jelikož se jedná o uzákonění, schválení zákonem. Legalizace představuje proces, jak dostat aktivitu, která byla dříve nelegální a zakázaná či přísně regulovaná, pod kontrolu zákona.

Legalizací drog pak rozumíme zrušení zákazu nelékařského prodeje a konzumace psychoaktivních látek. Neznamená to nezbytně zrušení všech kontrolních mechanismů týkajících se dané aktivity, např. omezení prodeje mladistvým. Legalizace drog by také znamenala, že by stát reguloval nákup, užívání a držení podobně, jako to činí u legálního užívání alkoholu a tabáku.

• Rozdíly mezi drogami

Do vážných potíží může uživatele dostat většina drog, včetně legálního tabáku a alkoholu, včetně marihuany a dalších nelegálních drog. Přesto existují velké rozdíly v míře nebezpečnosti jednotlivých drog.

Rozdíly mezi drogami lze vypozorovat dle následujících kritéria:

1/Odnětí - přítomnost a závažnost odvykacích příznaků.
2/Nutkavost - potenciál k opakování užívání.
3/Tolerance - potřeba zvyšování dávek k ukojení rostoucí touhy po droze.
4/Dependence - míra obtížnosti přestat v užívání, míra recidivy, procento závislých uživatelů, subjektivní potřeba látky.
5/Intoxikace - míra změny psychických funkcí pod vlivem drogy.

• Právní aspekty užívání v Evropě

Ve všech evropských státech se jasně rozlišuje mezi drogami legálními (např. alkohol, tabák, léky na předpis, volně prodejné léky) a nelegálními (např. konopí, extáze, amfetaminy, opiáty).

V mnoha zemích západní Evropy mají uživatelé drog široký přístup k inovativním a efektivním službám snižování rizik, jakými jsou např. výměny injekčních stříkaček, substituční léčebné programy, speciální místnosti k nitrožilní aplikaci drog nebo testování drog a kriminalizace uživatelů drog není hlavní prioritou při vymáhání práva. Důsledkem je snižující se nebo stabilizovaná prevalence nemocí přenášených krví mezi injekčními uživateli drog.

Příkladem dekriminalizace jsou tzv. coffee-shopy v Nizozemsku, kde si člověk starší 18 let může koupit konopí pro vlastní potřebu. Prodávané konopí (které se často konzumuje přímo na místě), ale není legalizováno, pouze je dekriminalizován jeho prodej a užívání malých množství a soudní orgány obvykle nezahajují stíhání, pokud coffee-shop neporuší regulační nařízení místní samosprávy či státního zastupitelství.

Jakmile se ovšem obrátíme k východu Evropy, objevíme zhoršující se situaci ve veřejném zdravotnictví. Ve střední Evopě se pokrytí služeb harm reduction (tzv. snižování škod) snižuje a přístup úřadů vymáhající právo je k uživatelům drog více nepřátelský. Vzhledem k nedostatku politické podpory služeb harm reduction a kruté trestání uživatelů drog v zemích bývalého Sovětského svazu, rapidně vzrůstá epidemie HIV/AIDS.

Reforma evropské drogové politiky může být příkladem pro zbytek světa. Je jistě jednodušší dosáhnout změn v politice skrze přístup veřejnosti v menších zemích než v zemích hustě zalidněných, kde odpor k reformě drogové politiky je hluboce zakořeněn v kulturních, ekonomických a politických tradicích. V mnoha zemích západní Evropy je již zřetelná rostoucí politická podpora k zásadním změnám v drogové legislativě směřující od americké “války proti drogám” k legální regulaci v současné době nelegálních omamných látek. Ve střední Evropě a některých zemích bývalého Sovětského svazu může dekriminalizace drog a rozšíření služeb snižovaní rizik být dosažitelný cíl pro příští desetiletí.

• Klady legalizace drog

1/Snižení zneužívání látek a nižší riziko zdravotních potíží a následků

Každý přece dobřé ví, že zakazané ovoce chutná nejvíce, a proto i tato změna postoje justice v otázce drog, by znamenala snížení užívání legalizovaných látek a přesto pokud by měl člověk starší 18-ti let chuť ono „ovoce“ vyzkoušet, měl by jistotu čisté látky. Díky státní kontrole výroby a obchodu by se silně omezilo znečištění narkotik tzv. ředěním a zabránilo by se tak smrti lidí, kteří si večer prostě chtěli jen ,,trochu užít„ a chtěli zkusit něco jiného, jelikož člověk je ve své podstatě tvor zvídavý. Na čistotě drog by vznikl i veřejný zájem. To by značně omezilo zdravotní rizika a následky způsobené látkami k tomuto používanými, např. omítka, soda, rohypnol. Tyto „příměsy“ běžně používané v pouličním prodeji jsou významnou příčinou úmrtí způsobených jednorázovou aplikací i dlouhodobým užíváním ředěných drog. Následkem legalizace by také vzrostla hygienická péče při jejich užívání, jelikož všechny pomůcky k tomu by byly zcela volně dostupné. Více dostupná by byla i zdravotní péče pro lidi závislé. Dále by se dbalo na na drogovou informovanost, tedy že každý uživatel by byl před užíváním seznámem o tom jak onu drogu užívat a jaké vedlejší učinky může mít , tedy něco jako u dnešních ,,medikamentů“ , tabuizovat situaci neřeší .

2/Snížení kriminality

Drogová kriminalita se dá rozdělit do skupin trestné činnosti uskutečněné pod vlivem narkotik, ekonomicky motivované za účelem financování své závislosti, porušující příslušné protidrogové předpisy a spáchané v rámci trhu s nelegálními drogami. Legalizací drog by zcela určitě skončila kriminalita porušující příslušné protidrogové předpisy, jelikož právní úpravy s tím související by tyto delikty úplně zrušily. Narušení a omezení trestné činnosti spáchané v rámci trhu s drogami lze vypozorovat například ve spojení s alkoholovou prohibicí ve Spojených státech. V této době byl alkohol také nelegální látkou a „černý trh“ s tímto artiklem byl v rozkvětu. Po skončení prohibice se situace uklidnila. Za uklidněním stálo ukončení „černého obchodu“ a tím i násilností, vydírání a uplácení s ním spojenými.

3/Státní příjem ze zdanění

Nelegální drogy by se dostaly na stejnou úroveň jako drogy legální a stát by získával finance z jejich zprostředkovaného prodeje. Vzhledem k tomu, že se například u cigaret a alkoholu jedná o velmi vysoké částky v řádech miliard korun, tak by se jednalo o výrazný příliv financí, které by se mohly využít i na léčbu a prevenci drogové závislosti. Léčba a prevence se platí i v současnosti, avšak při legalizaci by si na sebe vydělaly tyto dvě položky samy.

4/Rozvoj výzkumu:

Legalizace by mohla také dále vést k rozvoji výzkumu v různýh odvětvích vědy , ale zejména v lékařství, jelikož většina lékařů nechce mít potíže a proto se nezabírá těmito látkami , ale jak už výzkumy ukázali , ony zminované nelegální látky , pomáhají , zejména při zkoumání mozku a mozkových poruch.

-čtyři pilíře: prevenci, léčbu a sociální začleňování, snižování rizik a potlačování nabídky.
-tři podpůrné oblasti: koordinace a financování, monitoring, výzkum a hodnocení a mezinárodní spolupráce.
-čtyři základní cíle: 1) snížit míru experimentálního a příležitostného užívání drog, zejména mladými lidmi;
2) snížit míru problémového a intenzivního užívání drog;
3) snížit potenciální rizika spojená s užíváním drog pro jednotlivce a společnost a
4) snížit dostupnost drog, zejména pro mladé lidi.

Současná národní strategie protidrogové politiky zdůrazňuje úlohu výzkumu, důkazů a hodnocení opatření přijatých v oblasti protidrogové politiky v České republice. Podpora výzkumu v oblasti drog je výslovně zmíněna jako jeden z úkolů akčního plánu na období 2010–2012. Přístup založený na důkazech se v současnosti používá v procesu certifikace adiktologických služeb a při poskytování a rozvoji služeb. Několik orgánů veřejné správy a několik grantových agentur financuje výzkum v oblasti drog, který provádějí zejména akademická centra. Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti koordinuje spolupráci a výměnu informací mezi výzkumnými institucemi, poskytovateli služeb a orgány veřejné správy. Zveřejňuje výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice, které shrnují dostupné údaje o užívání drog a jeho následcích. Na šíření zjištění z výzkumu v oblasti drog se rovněž významně podílejí české odborné časopisy. Nedávné studie v oblasti drog zmíněné v české národní zprávě z roku 2011 se zaměřovaly zejména na aspekty související s hodnocením intervencí, důsledky užívání drog a prevalencí a incidencí užívání drog.