Společný program Pirátských stran pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019

Dnešní Evropská unie (EU) jako nadnárodní instituce je projektem svých členských států spíše než svých občanů. Piráti se domnívají, že Evropa by měla být organizována ve společném zájmu všech evropských občanů, stejně jako v zájmu členských států.

Piráti v Evropské unii přijali tento volební program a společně usilují o to, aby se naše představa o Evropské unii stala realitou.

Demokratický deficit v Evropské unii existuje již od jejího vzniku a v průběhu integračního procesu nebyl dostatečně vyřešen.

Důležitým cílem všech Pirátů je vybudovat pro Unii pevný demokratický základ. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, je nezbytné zajistit, aby politické procesy byly pro občany přívětivější. Společně musíme podpořit rozvoj společného evropského prostoru kultury, politiky a společnosti, abychom ochránili stávající bohaté a rozmanité kultury, které v rámci Unie existují.

EU musí dodržovat své zásady subsidiarity. Rozhodnutí by neměla být přijímána na úrovni EU, jestliže je lze lépe vyřešit na národní, regionální nebo místní úrovni. Rovný a snadný přístup ke komunikaci a informovaní občané představují základní požadavky v rámci zákonného demokratického rozhodování. Politickým rozhodnutím na evropské úrovni musí předcházet celoevropská debata a toto rozhodování musí všem umožnit odpovídající účast.

Piráti pevně věří, že všichni lidé musí mít právo na spravedlivé a rovné zacházení. Je nezbytné, aby společnost respektovala práva menšin. Postavíme se proti jakékoli diskriminaci a hnutím, která působí proti lidským právům.

Internet jako prostředek komunikace nabízí obrovskou příležitost pro politický rozvoj a překonává jednosměrnou komunikaci směrem od vyšších vrstev k nižším. Piráti proto budou svobodu internetu na evropské i světové úrovni usilovně obhajovat.

Jsme součástí přírody, a kvalita našeho života tedy závisí na přírodních zdrojích, jako je neznečištěná voda, vzduch, půda a potraviny v našich domácnostech. Dosahujeme udržitelné a zdravé produkce potravin pro všechny, dnes i zítra. Podporujeme silnou úlohu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova za předpokladu, že se EU ve své zemědělské politice poučí z minulých chyb. Pokud chce EU chránit naše přírodní zdroje a přeměnit zneužívání přírody v její rozkvět, je to její povinnost.

Chceme společnou zemědělskou politiku, která podporuje přírodní a kulturní rozmanitost. Jsme přesvědčeni, že rozmanitá produkce potravin, která je místně přizpůsobena a která je v rukou mnoha nezávislých aktérů, zaručí bezpečnost potravin a kvalitu života na venkově i ve městech. SZP musí poskytnout rámec, který stanoví rovná práva, příležitosti a závazky.

Úloha dotací v evropské zemědělské politice se musí změnit směrem k většímu zaměření na rozmanitost a rovnost. Finanční podpora musí být poskytována podle kritérií udržitelnosti.

Vzhledem k tomu, že se půda stává omezeným zdrojem, Piráti požadují následující:

• Vlastnictví půdy bude více zaměřeno na sociální a přírodní blahobyt.
• Pro zvýšení odolnosti chtějí Piráti zachovat a rozvíjet činnost drobných zemědělců a zemědělství zaměřené na produkci potravin.
• K dodávání výživy, šíření znalostí, uspokojování lidských potřeb a omezení dopravy je třeba podpořit městské a příměstské zemědělství a zahradničení.

Piráti podporují následující body:

• Je třeba striktně realizovat základní linii „zákaz patentů na živou přírodu“.
• Je nutné přehodnotit vývoz nadbytečných potravin z Evropy do třetích zemí, pokud by tento vývoz mohl poškodit trhy s místními potravinami.
• V obchodních dohodách se třetími zeměmi se EU musí vyhnout nekalým obchodním praktikám založeným na obchodní síle.
• Rybolovné kvóty musí být upraveny podle vědecky zřejmé udržitelnosti.
• Je třeba posílit evropský program boje proti nezákonnému rybolovu.
• Chceme, aby zemědělci pěstovali plodiny na menších polích bez těžkých strojů.
• Je třeba stanovit bonifikaci půdy založenou na úrovni organických látek a kapacitě zadržování vody.

Piráti budou pracovat na dosažení těchto cílů:

• EU vytvoří rámec pro otevřený přístup k digitálním aplikacím a otevřeným rozhraním.
• Veřejně financované údaje týkající se například klimatu, počasí, půdy a vody musí být pro veřejnost snadno přístupné. EU musí zajistit, aby takové soubory dat, které byly získány za použití patentovaných technologií, nepřešly do soukromého vlastnictví.

Piráti prosazují přímo volenou konvenci občanů, jejímž úkolem bude vypracovat novou smlouvu o EU s cílem vyjasnit a nahradit stávající smlouvy a řešit potřebu demokratické reformy v rámci Unie, za předpokladu, že ji občané Unie přijmou v referendu.

Současný legislativní proces EU ovládá výkonná moc (Evropská komise) na úkor moci zákonodárné (Evropského parlamentu). Piráti hledají úpravu rovnováhy moci v evropských institucích ve prospěch zákonodárné moci.

Součástí nové ústavy by měla být přímá demokracie na úrovni EU, tj. celoevropská referenda o ústavních revizích a legislativní referenda iniciovaná občany. Občané by měli mít právo zrušit stávající právní předpisy a iniciovat nové.

Piráti chtějí, aby mohli občané mít přímý a větší dopad na politickou diskusi a rozhodovací proces, a to jak jednotlivě, tak kolektivně.

Evropský parlament by měl vytvořit nástroj elektronické participace. Občané by měli mít možnost veřejně diskutovat o legislativních návrzích, navrhovat změny a podpořit navrhované změny (nebo případně hlasovat proti nim) online.

Chceme reformovat iniciativu občanů EU. Je třeba snížit požadavky na údaje. Evropská komise by se měla zabývat i neúspěšnými, ale zato zajímavými iniciativami.

Žadatelé s větším počtem příznivců musí mít právo být vyslyšeni osobně. Evropský parlament by měl pravidelně otevírat své dveře občanům a poskytnout jim příležitost přímo předkládat jejich návrhy a připomínky poslancům Evropského parlamentu a členům Evropské komise na společném plenárním zasedání. Tato zasedání by měla být otevřena také občanům, kteří se jich účastní prostřednictvím internetu nebo sociálních médií.

Evropská unie se připojí k Partnerství pro otevřené vládnutí, multilaterální iniciativě, jejímž cílem je podpora otevřené vlády, posilování pozice občanů, boj proti korupci a využívání nových technologií pro posílení správy.

Vliv peněz na politiku je jedním z klíčových korupčních rizik v EU a hrozbou pro její demokratický základ. Politická rozhodnutí nebudou přijímána v nejlepším zájmu všech občanů, pokud převládnou zájmy korporátů.

K ochraně demokratického procesu a k tomu, aby byl základ rozhodnutí transparentní, Piráti vyzývají ke zveřejňování informací o vlivu zájmových skupin a lobbistů na politická rozhodnutí. Lobbistické aktivity musí být co nejtransparentnější. Tomu lze napomoci tím, že stávající rejstřík lobbistů bude povinný a bude na internetu napojený na transparentní kalendář. Každý občan EU by měl mít možnost vyhledat, s kým se volený zástupce setkal, jaký byl účel setkání a co se během něj stalo. Celý proces s sebou přináší požadovaný víceúrovňový regulační systém potřebný pro spolehlivou demokracii. Kromě toho se bude zveřejňovat legislativní stopa: každý, kdo se podílí na tvorbě politiky, bude zveřejňovat svá setkání s lobbisty, jakož i všechny písemné materiály, které od nich obdrží. Veškeré návrhy zákonů a pozměňovací návrhy musí být vysledovatelné k původnímu autorovi.

Budou zavedeny vymahatelné etické předpisy a mechanismus dohledu pro lobbisty. Měly by zabránit tomu, aby lobbisté vykonávali nepřiměřený vliv.

Veřejní činitelé (včetně zvláštních poradců Komise) a volení zástupci (včetně zpravodajů) nebudou při plnění svých veřejných povinností nepřiměřeně ovlivňováni soukromými zájmy. Střet zájmů může nastat s vnějšími činnostmi a předchozími pracovními místy, ale také prostřednictvím případů „otočných dveří“ v případě poslanců, komisařů nebo úředníků, kteří se ujímají nových pracovních míst v soukromém sektoru.

Musí být zavedena řádná pravidla, která zajistí, aby příslušní úředníci neměli žádné střety zájmů, aby byly případné zájmy přiznávány, a aby bylo porušování předpisů sankcionováno. Je třeba reformovat Kodexy chování Evropského parlamentu i Evropské komise. Je třeba mít efektivní pravidla transparentnosti a etiky pro meziskupiny a další skupiny napříč stranami, které zahrnují poslance Evropského parlamentu a lobbisty. Nezávislý orgán by měl dohlížet na dodržování předpisů a případně ukládat sankce. Musí být přijata komplexní pravidla omezující fenomén „otočných dveří“.

Obchodní zájmy už nebudou dominovat odborným znalostem v oblasti politiky. Komise zavede účinné ochranné prostředky proti tomu, aby korporáty vyvíjely vliv na expertní a poradenské skupiny, technologické platformy a orgány EU. Vzhledem k tomu, že vysoce neúměrný počet setkání s úředníky EU je věnován velkým podnikům, je třeba počet těchto schůzek snížit a věnovat více času aktivnímu vyhledávání kontaktů s občany, malými a středními podniky a dalšími v současné době nedostatečně zastoupenými zájmovými skupinami.

Všechny evropské politické strany musí veřejnosti poskytovat přehled o svých bankovních účtech pro účely financování kampaní. Orgán dohledu nad evropskými politickými stranami musí mít k dispozici účinné nástroje auditu a uvalování sankcí.

Transparentnost dává bezmocným moc sledovat činnost mocných. Piráti se domnívají, že transparentnosti je zapotřebí k tomu, aby veřejnost mohla přijímat demokratická rozhodnutí.

Piráti prosazují obecnou a komplexní legislativu na ochranu whistleblowerů poskytující ochranu osobám, které upozorní na otázky, které jsou ve veřejném zájmu, včetně zneužívání zákonů, protiprávních činností a protiprávních jednání. Pevně věříme, že tito whistlebloweři musí mít možnost podávat interní zprávy příslušnému orgánu nebo médiím, aby byla zaručena svoboda projevu, jakož i právo občanů na informace.

Veřejný sektor, včetně soukromých subjektů, které vykonávají práci jménem veřejného subjektu, musí být transparentní a musí automaticky zveřejňovat informace jako otevřená data bez omezení jejich opětovného použití. Je zapotřebí lepší legislativní transparentnosti, zejména v Radě a v rámci trialogu. Orgány veřejné moci by měly mít povinnost dokumentovat informace týkající se rozhodovacích procesů. Orgány veřejné moci a zástupci by měli mít povinnost vést záznamy a proaktivně zveřejňovat informace, jako jsou jejich programy jednání, zápisy ze zasedání, dokumenty třetích stran, např. vstupy lobbistů, a informace odůvodňující přijatá rozhodnutí.

Zásada transparentnosti by se měla vztahovat na všechny veřejné orgány, včetně Soudního dvora, stálých zastoupení členských států a rotujícího národního předsednictví Rady.

Piráti se domnívají, že základním právem občanů je bez nutnosti konkrétního odůvodnění nahlížet do všech smluv a finančních výhod souvisejících s realizací veřejných a vládních projektů a služeb.

EU je nejbohatší hospodářskou oblastí na světě. Přesto nejsou příjmy z daní sdíleny stejně.

Systémy daňových úniků, které jsou využívány především (ale nejen) velkými mezinárodními korporacemi, dnes představují jeden z nejnaléhavějších problémů. Zaměřujeme se na tři hlavní oblasti: rozpad společenské smlouvy, závod o co nejnižší daňové sazby a digitální ekonomiku.

Společnou praxí je, že akcionáři dají firmám za úkol platit co nejmenší daně. Státy však používají vybírané daně k zajištění prostředí, v němž mohou firmy prospívat. Firmám je zaručena bezpečnost, právní předpisy, vymahatelnost povinností, právní ochrana, infrastruktura a vzdělávání. Je tedy v jejich nejlepším zájmu podporovat takové prostředí placením daní.

Existuje mnoho nástrojů daňových úniků a Piráti se budou snažit je co nejvíce omezit. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu nás daňové úniky stály téměř 500 miliard EUR ročně, zatímco v roce 1990 to bylo méně než 100 miliard EUR ročně. To je alarmující trend. Pro ilustraci závažnosti tohoto problému můžeme uvést, že 500 miliard EUR je téměř polovina finančního rámce EU na období 2014-2020, přibližně o 20 % více než objem celosvětové charity nebo 3-5 % daní vybraných po celém světě.

Navrhujeme s tím bojovat prostřednictvím projektu OECD eroze daňových základů a přesouvání zisků a směrnice EU proti daňovým únikům, aby se zamezilo převodu zisků do zemí, kde se na ně nevztahují žádné nebo jen velmi nízké daně, a virtuálním převodům neexistujícího zboží a služeb.

Mnoho států má tendenci poskytovat daňové úlevy nebo jiné fiskální pobídky, aby přilákaly pobočky velkých mezinárodních korporací. Tyto pobočky často nevyrábějí nic s hmotnou hodnotou, a slouží tak pouze ke snížení daňového zatížení mateřských společností. V mnoha případech byla efektivní daňová sazba pro společnosti, které těchto příležitostí využívají, nižší než 1 % základu daně. Výsledkem mezistátní soutěže o přilákání firem je závod o co nejnižší daňové sazby.

Evropská komise tyto praktiky řeší přijetím pravidel pro jednotný vnitřní trh. Například v rámci šetření podle článku 107 Smlouvy o fungování EU bylo rozhodnuto, že irský daňový systém představuje protiprávní státní podporu společnosti Apple a že Apple musí zaplatit daňové dluhy ve výši 14 miliard EUR.

Navrhovaná řešení – CCCTB (Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob); větší dohled ze strany Komise ohledně daňového ráje v EU. Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob vypočítává zdanění nadnárodního subjektu v každé zemi EU na základě tržeb, kapitálu a práce v každé z příslušných zemí. Tím se odstraní nesoulad mezi vnitrostátními systémy, preferenčními režimy a skrytými daňovými předpisy, které daňové subjekty zneužívají. Odstraní se potřeba převodních cen a bude se bojovat proti erozi zisků, což je primární cesta k přesouvání zisků.

Internet je globální prostředek přesahující zeměpisné hranice. Vzhledem k tomu, že stávající právní rámec je víceméně teritoriální, se tento rámec často nedokáže vypořádat s komplikovanostmi zavedenými digitální ekonomikou.

Naším cílem je podřídit finance digitální ekonomiky demokratické regulaci a sladit cíle digitální ekonomiky s cíli společnosti.

Navrhované řešení – změna stávajících pravidel tzv. „stálé provozovny“ a zdanění určitých digitálních služeb v místě, kde byly vytvořeny, ve výši 3 % z obratu. To se bude vztahovat na firmy považované za podniky se zdanitelnou digitální účastí na základě jejich ročních výnosů nebo počtu smluv mezi digitálními firmami a jejich zákazníky v daňovém období. Nový systém nakonec zajistí skutečnou vazbu mezi místy, kde se digitální zisky vytvářejí a kde jsou zdaněny.

Strukturální fondy jsou důležitým nástrojem pro posílení soudržnosti Evropy a pro vyjádření solidarity v Evropě, která je stále rozdělena různou výkonností národních a regionálních ekonomik. Budeme podporovat veškeré úsilí o zvýšení flexibility s cílem umožnit rychlou reakci na aktuální vývoj ekonomiky nebo bezpečnostní situace. Podpoříme také úsilí o snížení byrokratické zátěže spojené se zpracováním žádostí o subvence (například na základě rozlišování mezi žadateli podle skutečných výsledků jejich žádostí v minulosti).

Fondy by měly být spravovány transparentním a účinným způsobem a Evropská komise by si měla ve sdíleném řízení těchto fondů zachovat významnou regulační funkci. V budoucnu by mohla být zvažována důležitější role Evropského parlamentu.

Je zcela oprávněné omezit financování projektů v reakci na zneužívání finančních prostředků a podvodné využívání dotací. Učinili jsme však krok, který je v rozporu s původním smyslem strukturálních fondů, a postavili jsme se proti snaze využít omezování přístupu k fondům jako prostředku tlaku na přijímající země ve vztahu k nesouvisejícím politickým otázkám.

Zlepšení veřejné dostupnosti informací, znalostí a kultury je předpokladem pro sociální, technologický a hospodářský rozvoj naší společnosti. Tomuto rozvoji však brání umělé informační monopoly, které jsou údajně navrženy tak, aby motivovaly tvůrce a vynálezce k tvorbě více děl, zatímco ve skutečnosti mají z monopolů prospěch pouze obrovské korporace a systém jako celek údajné cíle nesplňuje. Toto selhání se projevuje v mnoha formách, včetně častého zastrašování fyzických osob a malých a středních podniků ze strany sdružení spravujících autorská práva, privatizace zisku z veřejných zakázek a ztráty osiřelých děl pro společnost. Naším cílem je vytvořit prostředí, ve kterém půjde motivace k tvoření ruku v ruce se svobodou informací. To vyžaduje důkladnou reformu autorských práv a také systémové změny ve veřejném sektoru.

Budeme usilovat o přijetí ustanovení v obchodních smlouvách, která podporují používání a vývoj otevřených formátů a svobodného softwaru s otevřeným kódem a vzájemné uznávání licenčních modelů, jako je Creative Commons.

Musí být podporováno a právně chráněno vytváření společně sdílených statků, jako je svobodný software, svobodné kulturní statky, otevřená patentová sdružení a volné a otevřené vzdělávací materiály.

Stávající kulturní dědictví musí být co nejvíce digitalizováno a svobodně zpřístupněno veřejnosti.

Svobodná kultura je důležitým zdrojem vzdělávání a kreativity společnosti. Usilujeme o podporu umělecké činnosti a kulturní rozmanitosti, abychom zajistili bohaté vzdělávací a umělecké prostředí pro současné i budoucí generace.

Abychom podpořili šíření kultury a znalostí, které jsou základem veškeré kulturní tvorby, chceme omezit dobu komerčního monopolu na autorská práva na pět až dvacet let. Mělo by být povoleno svobodné nekomerční sdílení souborů.

Chceme spravedlivá a vyvážená autorská práva založená na zájmech společnosti jako celku. Snažíme se o zrušení informačních monopolů, které byly údajně navrženy tak, aby motivovaly autory k tvorbě více děl. Ve skutečnosti z nich má užitek jen hrst vyvolených, zatímco trh jako celek selhává. Toto selhání trhu lze pozorovat na častém zastrašování fyzických osob a malých a středních podniků ze strany sdružení spravujících autorská práva a na ztrátě osiřelých děl a děl, která již nejsou dostupná, ale na která se pořád vztahují autorská práva, pro společnost. Naším cílem je vytvořit prostředí, ve kterém půjde motivace k tvoření ruku v ruce se svobodou informací.

Zlepšení veřejné dostupnosti informací, znalostí a kultury je předpokladem pro sociální, technologický a hospodářský rozvoj naší společnosti. Kopírování, ukládání, používání a zpřístupňování literárních a uměleckých děl pro nekomerční účely musí být nejen legalizováno, ale i chráněno zákonem a aktivně prosazováno. Za tímto účelem musí výjimky z autorských práv představovat práva uživatelů a je třeba zrušit právní ochranu digitálních zámků na kulturních statcích, jako je například správa digitálních omezení (DRM). Každý musí mít možnost využívat a sdílet naše kulturní dědictví bez hrozby postihu nebo cenzury.

Komerční monopol udělovaný autorským právem by měl být zkrácen na přiměřenou dobu. Odvozená díla budou vždy přípustná s výjimkami, které jsou velmi specificky vyjmenovány v zákoně s minimálním prostorem pro volný výklad.

Internet jako médium by neměl znát žádné hranice. Považujeme umělé národní bariéry pro kulturní statky za překážku evropskému vnitřnímu trhu a za něco, co je v rozporu s evropskými hodnotami. Musíme sjednotit evropské zákony o autorském právu a prosadit, že výjimky z monopolu na autorská práva budou po celé EU povinné. Hlášení „Toto video není ve vaší zemi dostupné“ by mělo být věcí minulosti.

Je třeba zabránit zavedení nových monopolů v sektoru informací a kultury. Stát by měl ze zákona povolit nebo zachovat výhradní práva k nehmotnému majetku pouze tehdy, jsou-li ve veřejném zájmu. Jakákoli výhradní práva musí být časově omezena a jejich časové rozpětí ani jejich rozsah se nesmí rozšiřovat retrospektivně.

Společenský život, který se stále častěji děje v digitálních prostorech, nesmí být omezován výlučným právem na nehmotný majetek. Zavedení pravidel „spravedlivého užívání“ zajistí, aby sociální interakce zůstaly nezměněny. Svoboda informací musí být chráněna prostřednictvím zajištění práva na poskytování odkazů: Hypertextové odkazy jsou základním stavebním prvkem celosvětové sítě a nesmí nikdy představovat porušení autorských práv. Remixy, parodie, citace a vzorkování musí být vyňaty z výhradního práva komerčního monopolu na autorská práva.

Evropská sdružení spravující autorská práva musí zajistit plnou transparentnost, spravedlivá participační práva svých členů a spravedlivé smluvní podmínky pro umělce.

Vzdělaná a kriticky myslící populace je nezbytnou podmínkou udržení funkční demokracie, blahobytu, sociální soudržnosti a úspěchu evropské integrace jako takového. Usilujeme o univerzální přístup k vysoce kvalitnímu vzdělání v celé EU, které umožní osobní rozvoj nedotčený společenským původem.

Vzdělávací systém musí občanům poskytovat všechny základní dovednosti pro nezávislý život v informační společnosti, včetně funkční gramotnosti, zákonného minima, ochrany soukromí v síti, základní finanční gramotnosti a mediální výchovy. Prostřednictvím vzdělání budeme zvyšovat odolnost lidí vůči propagandě a psychologické manipulaci.

Úspěšné vzdělávací modely (například mediální vzdělávání ve Finsku) budeme šířit z místní úrovně do všech členských zemí.

Mobilitu učitelů považujeme za mimořádně užitečný způsob, jak šířit vzdělávací know-how po celé Evropě a bojovat proti nedostatečnému rozvoji národních vzdělávacích systémů. Mělo by být běžné, aby učitelé na všech úrovních vzdělání absolvovali alespoň jeden semestr učení v zahraničí.

Volný tok znalostí a informací je zásadní a musí být v rámci vzdělávání prosazován a zaručen. Vzdělávací instituce by měly více využívat učební zdroje dostupné na základě bezplatných licencí bez omezení kopírování. Dostupnost vzdělávacích médií na základě bezplatných licencí pro všechny je nezbytná pro bezbariérový přístup ke vzdělávání, a to jak uvnitř EU, tak za jejími hranicemi. Bezhraniční vzdělávání je důležitou součástí každého evropského programu společenské prosperity, který žádné části Evropy nevynechá.

Podporujeme digitalizaci a publikování dokumentů uložených ve veřejných knihovnách a archivech po celé EU.

Inovace považujeme za klíč k rozvoji našeho kulturního a duševního bohatství. Prosazujeme vzdělávání občanů a studentů ohledně jejich práv na informace a ohledně volných formátů a svobodného softwaru ve všech typech vzdělávacích zařízení.

Usilujeme o efektivní a transparentní tvorbu znalostí bez umělých překážek jejich šíření. Proto plně podporujeme přechod k otevřené vědě ve všech oblastech výzkumu.

Vědecké výsledky financované daňovými poplatníky budou zveřejněny v akademických časopisech s otevřeným přístupem. Status quo komerčních vydavatelů, kteří si přivlastňují práci vytvořenou veřejnými institucemi, musí skončit a výsledky musí být přístupné všem.

Nadměrné zaměření na bibliometrii vedlo k situaci, kdy je těžké sledovat současný vývoj ve vlastním oboru kvůli potřebě filtrování užitečných informací z obrovského množství publikací, často plných bombastických tvrzení nebo dokonce nereprodukovatelných výsledků. Proto bude veřejné financování přiděleno nejen na základě tvorby původních vědeckých výsledků, ale také na základě jejich ověření a agregace snadno přístupným způsobem (např. udržování wiki stránky pro danou vědeckou sféru, srov.).

Zavedeme financování vývoje svobodného (open source) vědeckého softwaru.

Patenty ve vztahu k inovacím většinou fungují jako odstrašující prostředek spíše než jako pobídka. Patentování znalostí v oblastech, jako je genetika a biotechnologie, stejně jako software, představuje hmatatelnou hrozbu pro budoucnost naší společnosti.

Monopoly na plodiny a osivo a nákladné právní spory týkající se často banálních patentů již ukazují, jak na to nejvíce doplácejí inovátoři a spotřebitelé. Patentové právo je třeba reformovat nebo nahradit přístupem, který umožňuje volnější a spravedlivější trhy místo toho, aby dále pokračoval v potlačování inovací. Vyvážení patentů a společného prospěchu

Piráti se domnívají, že patenty nejsou určeny k tomu, aby umožňovaly velkým podnikům potlačovat konkurenci se stále rostoucím množstvím banálních a přehnaných patentů. Proto chceme zastavit pokračující a rostoucí zneužívání patentů.

Ekonomický úspěch v informační společnosti již není závislý jen na technologických vynálezech, ale i na rozvoji znalostí a sdílení informací. Snaha regulovat tyto faktory prostřednictvím patentového systému je diametrálně protichůdná našemu požadavku na svobodu znalostí a lidské kultury.

Patenty by nikdy neměly být udíleny na „vynálezy“, které jsou triviální a nevýznamné, počítačové programy, obchodní modely nebo přírodní díla. Tyto typy patentů brání rozvoji informační společnosti a mají za následek privatizaci společně sdílených statků. Malé a střední IT firmy v Evropě dokazují, že patenty na software nejsou předpokladem ekonomického úspěchu. Inovace musí být spravedlivě odměňována, ale to nemusí nutně vyžadovat udělení monopolních privilegií, která potlačují inovace a negativně ovlivňují přístup k základnímu zboží.

EU, její členské státy a další průmyslové země by neměly nutit méně rozvinuté země, aby přijaly patentové předpisy, které pravděpodobně poškodí jejich základní potřeby a zdravotní, vzdělávací nebo rozvojové příležitosti.

Piráti nesouhlasí s častým zneužíváním patentových práv, jako je například zavádění neopodstatněných změn v léčivých přípravcích po vypršení patentové ochrany. Nekonkurenční praktiky, jako je placení konkurentů za účelem zpoždění uvádění generických přípravků na trh, by měly být aktivně potlačovány.

Prosazujeme zřizování a financování alternativních metod k podněcování farmaceutických inovací a postupné nahrazování patentů v této oblasti. Naším cílem je přerušit přímou vazbu mezi odměnou za pokrok a cenou konečného produktu s cílem zajistit, že léky budou dostupné všem.

Vysoké školy a výzkumné ústavy by měly být schopny provádět vědecký výzkum v oblasti zdraví a medicíny, aniž by byly zatíženy patenty.

Piráti usilují o revizi dohody TRIPS za účelem omezení výlučných práv na nehmotný majetek. Chtěli bychom docílit toho, aby se obdobná omezení vztahovala na všechny obchodní dohody, které mohou zahrnovat podobná nebo ještě dalekosáhlejší pravidla týkající se patentů a autorských práv.