Vyjádření k přijatému vládnímu návrhu ratifikace opčního protokolu k Úmluvě o právech dítěte

Úřady Evropské unie, znepokojené svobodným šířením dat po Internetu, připravily další návrh na větší cenzuru a více trestů za méně prohřešků, tentokrát z oblíbené oblasti dětské pornografie, bez jakékoliv opory v odkazované Úmluvě o právech dítěte.

~~READMORE~~

Dětská pornografie byla v minulosti velmi populární záminkou, kdykoliv někdo chtěl omezit osobní svobody a posílit cenzuru a kontrolu nad Internetem a neměl žádný lepší důvod. Pokud totiž nesouhlasíte s navrhovanými omezeními, pak jste pedofil a podporujete zneužívání dětí, nebo snad ne?

Návrh obsahuje několik rozumných bodů, jako třeba zákaz dětské prostituce, jenže to je ve většině světa nelegální už teď a není třeba to zakazovat znovu. Za důležité považujeme pasáže o dětské pornografii. Zde vznikl text, který s odkazovanou Úmluvou o právech dítěte nemá nic společného, který zabetonovává současný špatný stav, narušuje ústavní svobody a není slučitelný s trestním právem ani zdravým rozumem. Zde je výčet důvodů:

• Kriminalizuje se držení a šíření informace bez působení skutečných škod. Špatné je, když se pro výrobu pornografie zneužívají děti tak, že jim to výrazně ubližuje, na tom se asi všichni shodneme. To a pouze to má a smí být kriminalizováno. Protokol ale žádá, aby všechny státy také kriminalizovaly držení a šíření dětské pornografie k osobním účelům, aniž by se tím dětem působila jakákoliv další škoda.
• Není únosné, aby bylo kriminalizováno jednání, kterým nikomu přímo nevzniká žádná újma. Je to nemorální, v rozporu s principy trestního práva (tzv. materiální stránka trestného činu), v praxi to vytváří právní nejistotu (za takové jednání se někdy trestá a někdy ne), v konečném důsledku to k ničemu pozitivnímu nevede, jen represivní složky to používají k šikaně - stačí oběti poslat dětskou pornografii, na anonymní udání provést domovní prohlídku a oběť má hned pověst nebezpečného pedofila, které se snadno nezbaví, ani pokud se jí povede prokázat nevinu.
• Dále se jedná o nebezpečný precedens trestání za pouhé držení a šíření informace. To se u nás používalo v padesátých letech - když bylo potřeba někoho zlikvidovat, hodil se mu na střechu balík „protistátních letáků“ provedla domovní prohlídka a oběť putovala za mříže. Zde se s domovními prohlídkami také počítá - jak jinak někoho usvědčit z držení zakázané informace? A samozřejmě je k „obraně“ proti tomuto „trestnému činu“ zapotřebí cenzura, odstraňování nevhodných dat z veřejných webů a podpora ativního práskačství ostatních uživatelů. Jakmile se to stane normou, je snadné okruh zakázaných informací rozšiřovat dál a dál, aktuálně je v kurzu třeba „poškozování dobrého jména“ lidí a firem informováním o jejich nekalých praktikách.
• Další problém je s klasifikací toho, co dětská pornografie je a co není. Podle definice v článku 2c se jedná mimo jiné o „jakékoliv zobrazování pohlavních orgánů dítěte“, tedy fotografie nebo kresby nahých dětí. Mělo by to být „k prvotně sexuálním účelům“, jenže jak se to posoudí? Fotografie nahých dětí z pláže, z lékařské dokumentace nebo domorodých dětí z Amazonie sice nebyly pořízeny k prvotně sexuálním účelům, ale mohou k nim být použity - zakazují se tedy rodinná fotoalba? A co japonské hentai? Až vás za něco takového postaví před soud, bude mít soudce nějaké vodítko, jak určit, zda fotky jsou či nejsou „k prvotně sexuálním účelům“, nebo bude záležet na tom, jak se vyspí? Proč vlastně aparátu záleží na tom, u čeho lidé masturbují, a co si slibuje od takových regulací? Takové snahy se obvykle zdůvodňují „potřebou zamezit zneužívání“. To je nesmysl - při používání pornografie už k žádnému zneužívání nedochází. Pochybné je i tvrzení, že její konzumace alespoň vede ke zvýšenému zneužívání dětí (i tak by nebylo únosné ji trestat) - vypadá to právě naopak. A vzhledem k tomu, že podle definice autorů protokolu je dětskou pornografií i pouhá kresba, nemusí k zneužívání docházet ani při výrobě. Trestat to považujeme za bezdůvodný zásah do ústavních práv.
• Kriminalizací se ovšem ztíží prokazování skutečného zneužívání - držet u sebe důkaz o něm bude trestné, určitě s tím nepoběžíte na policii. Skutkové podstaty takového „trestného činu“ se dopustí i vyšetřovatelé při sběru důkazů. To je bude tlačit k utajování důkazů, neveřejným soudním jednáním a často nikdo nebude vědět, za co přesně koho odsoudili. A nejhorší je to, že se zavede trestný čin držení a šíření informací, což umožní např. domovní prohlídku a zabavení počítače a dat na základě anonymního udání. Poskytovatelé datových a komunikačních služeb budou tlačeni, aby se aktivně vyhýbali podezření z toho, že drží, šíří nebo umožňují šířit dětskou pornografii. Budou nuceni více sledovat a cenzurovat své uživatele. Může to být použito jako důvod nasadit plošné šmírování Internetu a jeho cenzuru.
• Mladým lidem se odepírá právo na vyjádření a vystavují se rizikům. Návrh považuje za dítě kohokoliv pod 18 let. Trestní odpovědnost ale mají lidé od 15ti a sexuální život někteří začínají ještě před tím. Jako by nestačilo, že už teď se jako zneužívání nesmyslně trestá, když je jeden z partnerů pár měsíců pod 15 a druhý pár nad 15, zatímco před tím a po tom jsou erotické aktivity právně v pořádku. Návrh jde dál - mladiství pořizující erotické materiály sebe nebo partnera se mají dopouštět dalšího trestného činu, stejně jako když je zveřejní, pošlou si je navzájem, nebo si je prostě jen schovají na památku. Podobně postihováni by byli třeba provozovatelé sociálních sítí, kdyby si dovolili tyto materiály nesmazat, takže zde můžeme očekávat větší cenzuru a ztrátu soukromí než dnes. Protokol takto představuje pro mladé lidi reálné nebezpečí, ohrožuje jejich vývoj a narušuje jejich sebeúctu tím, že je kriminalizuje a pod drakonickými tresty jim zakazuje erotické sebevyjádření. Místo aby je chránil.

„Protokol má možná své světlé stránky tam, kde se opravdu snaží zamezit zneužívání. Ale co se bodů o držení a šíření dětské pornografie týče, nezadá si s některými represivními zákony z padesátých let. Přináší do našeho právního řádu kriminalizaci držení informací a cenzuru, které tam nemají co dělat. Jako mezinárodní smlouva bude mít vyšší platnost než ostatní zákony, takže bude velmi těžké tento prohřešek napravit. Bohužel byl před několika dny ratifikován, takže nezbyde než se v případě potřeby bránit jeho protiústavností,“ dodává Vilém Maršík, garant programového bodu Internet.

Senátní tisk 54

Ondřej Profant, předseda KS Praha a garant programového bodu Svoboda informací, ondrej.profant@pirati.cz, 607 580 015

Vilém Maršík, garant programového bodu Internet, vilem.marsik@pirati.cz