Pokřivená logika antipirátů

Mnozí antipiráti se rozhořčují nad tím, že zákon provozovatelům veřejných internetových služeb neukládá odpovědnost za protiprávní jednání některých jejich zákazníků. Je nutné upozornit na to, že z pohledu provozovatele veřejné internetové služby je protiprávní jednání koncového uživatele nerozlišitelné od zcela legálního jednání. Podle antipirátů ale mají servery internetových služeb tohle rozhodnutí dělat 1000x za minutu, a pokud omylem povolí něco protiprávního, má za to nést plnou zodpovědnost provozovatel služby. Dokážete si představit, co by to znamenalo třeba pro Wikipedii? Porušit autorský zákon prostřednictvím Wikipedie je totiž stejně jednoduché jako porušit ho prostřednictvím Ulož.to. Trestat provozovatele legální internetové služby za protiprávní jednání uživatelů je ještě větší nesmysl než trestat výrobce zbraní za vraždu, kterou spáchal jejich zákazník.

~~READMORE~~

Lidé bojující a lobbující proti pirátství navrhují automaticky prohledávat internetová úložiště pomocí robotů nebo zrušit výjimku z autorského zákona pro užití pro osobní potřebu. Zřejmě jim uniká, že v zahraničí během posledních 15 let stihli tohle všechno vyzkoušet. Naprosto bez úspěchu. Ve Francii a v USA je stahování stejně nelegální jako sdílení. Za 5 let fungování francouzské „digitální gilotiny“ byl nejvyšším trestem (odpojením od Internetu) potrestán jediný člověk. Mediální korporace v USA podávaly žaloby na stahovače jako na běžícím pásu a po pár letech tuhle strategii potichu opustily, protože právní výdaje byly mnohem vyšší než příjmy z odškodného. V obou zemích protizákonné kopírování pokračuje dál, jako by se nestalo vůbec nic.

Co se týče robotů, Google každý měsíc dostává 15 milionů žádostí o vyřazení stránek z výsledků hledání kvůli porušení kopírovacího monopolu. Většina těchto žádostí je automaticky generovaná nějakým robotem. Google v průměru půl milionu těchto žádostí zamítá jako neoprávněné. Někdy jde o snahu žadatele připravit konkurenci o zákazníky pomocí lži. Občas se celý Internet baví tím, že mediální korporace prostřednictvím robota nahlásily své vlastní stránky. Většinou jde o náhodnou shodu a odstranění odkazu by poškodilo nevinného člověka. Navíc je prakticky jisté, že Google vyhověl obrovskému množství neoprávněných žádostí, u kterých ale jejich neoprávněnost nebyla zřejmá na první pohled. Zákon totiž ve sporných případech nutí provozovatele internetových služeb v zájmu vlastní ochrany chybovat ve prospěch žalobce. Uvedená čísla si můžete ověřit na stránce Google Transparency Report.

Odkazy odstraněné v souladu se zákonem mají jednu společnou vlastnost - vedou na data, která jsou pro robota čitelná. Robota, který vyhledává protizákonné kopie, lze vyřadit z provozu použitím některé z mnoha technik na znečitelnění dat. Třeba uložením do zaheslovaného archivu. Navíc lze zabránit identifikaci obsahu i u čitelných dat, hlavně u hudby a videa nahraných na veřejné streamovací služby.

Protizákonné kopírování existovalo dávno před příchodem Internetu. Dřív se kopírovalo pomocí magnetofonových kazet, disket, CD a jiných přenosných médií. Legislativa nedokáže piráty vyhnat z Internetu, protože piráti mají na své straně mnohem silnější zákony - zákony matematiky. Zpřísňováním legislativy se dosáhne pouze toho, že se protizákonné kopírování lépe skryje před velkými korporacemi a státním aparátem.

Obětí této války proti kopírování se ale stanou nezávislí tvůrci, kteří se zánikem internetových úložišť přijdou o možnost zveřejnit a zpeněžit své vlastní výtvory. S příchodem Internetu sice zastaral prodej kopií jako efektivní obchodní model pro financování tvorby, ale zároveň se otevřela spousta dalších možností financování, které fungují i bez monopolu na kopírování díla. Přesto zákon uznává a podporuje pouze zájmy prodejců kopií. Fakticky je dotuje prostřednictvím policie a trestních soudních řízení. Naopak zájmy tvůrců, kteří našli způsob, jak nekontrolované kopírování své vlastní tvorby zpeněžit, zákon soustavně poškozuje. Takto nespravedlivá jednostrannost zákona je tím opravdovým protispolečenským jevem.

Ondřej Profant, předseda KS Praha a garant programového bodu Svoboda informací, ondrej.profant@pirati.cz, 607 580 015