0 MANIFEST 1 DEMOKRATICKÉ MINIMUM 2 OTEVŘENÁ RADNICE / Informace 3 DOPRAVA a ROZVOJ MĚSTA / Budoucnost 4 VZDĚLÁVÁNÍ / Moudrost 5 BYDLENÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKA / Domov 6 KULTURU 7 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ / Zdraví 8 LOKÁLNÍ EKONOMIKA A TURISMUS / Peníze 9 SPORT

0. MANIFEST

POSLEDNÍ ŠANCE ŽÍT BRNO Jak pomoct městu, které si nechce nechat pomoct?

O co vám jde?  Ve zkratce — jde nám o život. Tři roky kritizujeme brněnský magistrát. Tři roky si klepeme na čelo, protáčíme panenky, vyprskáváme smíchy a klademe hlavy do dlaní. Tři roky nám říkají, že posmívat se umí každý — vládnout městu je totiž tvrdá řehole. Musíte denně korumpovat, přemýšlet komu a jste jak lhali, tvářit se nadutě, a ignorovat vlastní obyvatele… Ale vážně — co vlastně dělá Brno městem? Jsou to megalomanské pomníky kancelářské architektury? Sportovní úspěchy brněnské Komety? Hloubka podzemí na Zelňáku? Podle nás je město všechno, co v něm zažíváte každý den. Od šlápnutí do psího výkalu po úsměv krásné zelinářky. Od hodinového hledání parkovacího místa po láhev vína v horké vaně. Je to společný pocit statisíců lidí, kteří bydlí na stejném místě a shodli se na tom, že si navzájem zpříjemní život. Nebo si ho alespoň nebudou navzájem otravovat. A s tímhle pocitem chceme pracovat. Není nám totiž jedno, kde žijeme. Není nám jedno, co s naším městem magistrát provádí, protože většina změn je nevratných. A bolí. Ale jakou roli hraje ve městě jeho politika? Bordel? Korupce? Arogance? Buranství? Nebo na politice vůbec nezáleží, protože všichni politici jsou stejní? V Evropě jsou tisíce měst a v každém se musí zametat chodníky a opravovat kanály. Kdyby šlo jen o udržování základních znaků civilizace, může město řídit laciná kalkulačka. Bohužel to přesně takhle v Brně vypadá, a spousta z nás už ztratila naději. Tři roky se na to díváme a teď jsme se rozhodli s tím něco udělat. Chceme do politiky, chceme na magistrát a chceme městu přijít na kloub.

A proč by mě to vlastně mělo zajímat? Až vás příště něco v Brně nasere, a vy si řeknete „někdo by s tím měl něco udělat“, vzpomeňte si na nás. A taky na to, že i vy jste město. Stejně jako my. V Brně se žije dobře. A to i navzdory magistrátu. Na problémy upozorníme, a pikantnosti si nenecháváme pro sebe. Historky šíříme rychlostí požáru a občas se na sebe i usmějeme. Máme ho rádi proto, jak se v něm žije. Umíme si pomoct sami. Ale je tu spousta problémů, které přesahují občanskou výpomoc. V Brně se nemusí žít jen dobře, ale skvěle. Města s pověstí nejlepších míst k životu nejsou tam, kde mají nejdelší metro, nejvyšší dům nebo nejnesmyslnější orloj. Jsou to města, která podporují to, co už v nich lidé dělají — žijí. Studenti v nich chtějí zůstat i po dokončení školy. Podnikatelé se nestydí mít v nich adresu svého byznysu. Rodiny se nebojí v něm vychovávat děti. A nakonec se každý může spolehnout na bezpečnost a pohodlí, až přijde na jeho léta. Brno má neuvěřitelný potenciál, kterému současný magistrát systematicky háže klacky pod nohy. Nedůvěřuje totiž schopnostem občanů vlastního města. Odepsal nás. Myslíme si, že hůř už to dělat nejde. Recept na skvělé město je přitom docela jednoduchý: Pokud se o sebe dokážete postarat sami, nemělo by vás město otravovat. Pokud to nedokážete, mělo by vám pomoct. Chceme vrátit naději životu v Brně a chceme, aby nám nikdo nebránil být na něj hrdí. Brno může být nejlepší město pro každý den. Jak to chcete dokázat? Jakým slibem si nás obyčejně politici získají? Stačí, když nám týden před volbami postaví pěkné lavičky? Budou se na nás usmívat z billboardů? Pošlou nám barevný leták do schránky? Slíbí nám jistoty, prosperitu, svobodu, řešení. Pro každého jedno prázdné heslo. Slibem nezarmoutíš, a proto vám i my budeme klidně slibovat hory doly: rozjezdy zdarma, jesle pro každou matku, čistší vzduch, respekt ke stáří, svobodnou kulturu, podnikání bez obstrukcí,  gramotné zastupitele. Cokoli, čemu budete věřit. Ale víme, že to nestačí. Městu chybí ponětí a pojetí. Nikdo se totiž neptá, co bude třeba za 20 let. Co bude znamenat Brno? Budeme v něm ještě žít? A jestli ano, neměl by nás někdo poslouchat už teď? Brno není Stockholm ani Amsterodam. Nechceme žít cizí sen ani se stát druhou Prahou. Originalitu nelze importovat a hrdost nelze zfalšovat. Víme, co je Brno a čím může ostatní města inspirovat. Je však zbytečné dělat stejné chyby, kterými už prošla ostatní evropská města. Je bláhové si myslet, že to vymyslíme sami nejlépe. Je arogantní neposlouchat ostatní, kteří ve městě žijí s námi. Víme, co Brnu chybí. A na to, co nevíme, se nebojíme zeptat. Budeme s vámi mluvit, budeme k vám otevření, budeme hledat, ptát se chytřejších, budeme spolupracovat se všemi, kterým na městu záleží. Vyhrajeme volby. A pak uvidíte, že slova ŽÍT a BRNO konečně dostanou smysl. Čím se lišíme od ostatních politiků a stran? Představte si, že se stanete politikem vy. Čeká se od vás odpovědnost, vize, diplomacie, naděje, a každodenní neutuchající zájem o ostatní obyvatele a jejich život. Ale zároveň však budete denně narážet na zkostnatělou byrokracii, mafiánské tlaky a testovat své morální hranice. Možná si udržíte rovnou páteř, možná vás zmáčkne systém. Máte strach? My také. Nechceme ale dál s hrůzou přihlížet, jak s městem nakládá magistrát. Chceme úplně změnit komunální politiku. Dát rovnítko mezi město a občany a vynásobit tuto rovnici Brnem. Chceme být naprosto transparentní. Naše motivace budou jasné a zřejmé. Chceme podříznout žíly starým strukturám. Vyvětrat a vybílit chlév. Zabavit chlast a odnést flašky do sběru. Chceme zkusit, jestli jde vůbec pro Brno něco udělat. Jestli jsme Brno my a jestli jste to vy. Žijeme, hádáme se, milujeme, pomlouváme, staráme se, ptáme se a radíme. Jsme populisti, slušní lidé, aktivisti, flákači a tvrdě pracující, důchodci, cikáni, architekti a matky, programátoři, gayové, intelektuálové a kritici, pragmatici, trapáci, slušní občané, fotbaloví fanoušci a rebelové. Dělejte si z nás legraci, rýpejte do nás, klepejte si na čelo. My to ustojíme. A budeme vás poslouchat. Nejsme revoluce. Nejsme alternativa. Jsme naše poslední šance. Jsme město. CHCEME ŽÍT BRNO

1. DEMOKRATICKÉ MINIMUM

Demokracie bez otevřenosti, informací a diskuse je jenom prázdné slovo. Proto: hlasujeme a rozhodujeme v souladu s programem, ke kterému jsme se přihlásili, a postupujeme přitom podle předepsaných pravidel, využijeme dostupné možnosti, abychom pro svá rozhodnutí získali potřebné informace, podpoříme jen návrh, se kterým jsme se seznámili a který jsme schopni obhájit. Při schvalování závazných pravidel navíc: hlasujeme a rozhodujeme v souladu s tím, co považujeme za přínosné pro celou společnost, pro kterou mají pravidla platit, nepodpoříme návrh, pokud všichni, kterých se týká, nedostali dostatek času se s ním seznámit nebo neměli možnost uplatnit svoje připomínky v rozpravě, nepodpoříme návrh, jestliže důvodová zpráva nebyla uvedena, nebo nepokryla všechny podstatné dopady návrhu anebo se odvolávala na neprokazatelné nebo nepravdivé skutečnosti, nepodpoříme nesouvisející pozměňovací návrh (přílepek) či ustanovení, která jsou zjevně mimo vymezenou působnost projednávaného návrhu a je možné je projednat odděleně. V případě, že chceme podpořit pravidlo, které nesplňuje tyto požadavky, musíme zajistit jejich splnění, jinak nelze návrh podpořit. Prosadíme zanesení Demokratického minima do jednacího řádu zastupitelstva města Brna

2. OTEVŘENÁ RADNICE

Radnice, která se svými občany nemluví, nemůže dobře fungovat. Pomocí otevřenosti, komunikace a participace chceme správu města zprůhlednit a zjednodušit. Informace nejsou majetkem úřadu a politiků, každý z nás má právo nahlížet do městských, tedy svých účtů.

1. Budeme iniciovat vytvoření Metropolitního informačního systému (MIS), který propojí obyvatele s úředníky Magistrátu města Brna i jednotlivých městských částí, díky čemuž budeme schopni snadno dosáhnout i ostatních programových bodů v této kapitole. MIS umožní občanům provádět celou řadu činností: nahlášením záboru veřejného prostranství na interaktivní mapě počínaje a připomínkováním libovolného předpisu konče. Důležitým elementem bude nastavení systému hodnocení, který zjednoduší zvýraznění zajímavých podnětů. Zaručíme, že si veškerou agendu budete moct vyřídit i za použití svobodného softwaru. Metropolitní informační systém jako takový bude vyvíjen jako svobodný software - každý dostane možnost se zapojit. 

2. Umožníme všem obyvatelům klást v rámci platformy MIS dotazy na témata, která je trápí, podobně jako teď mohou například kontaktovat svého telefonního operátora, když jim nesedí vyúčtování. Na každém úřadě bude osoba zodpovědná za vyřizování požadavků, případně za jejich přesměrování ke správnému řešiteli.

3. Momentálně si Brno data schovává “v zásuvce“. Budeme iniciovat změnu této praxe a zveřejníme vše, co je ze zákona možné, a to přehledně a bez překážek. Nejde přitom o nic obtížného nebo drahého. Zveřejňování dat je především otázkou politického zájmu. Automaticky zpřístupníme veškerá data, která mohou lidé získat podle zákona o svobodném přístupu k informacím, aniž by o ně museli žádat (uplatníme výjimky z důvodu ochrany soukromí, důvěrnosti majetkových poměrů apod.). Toto provedeme také u společností, jichž je město Brno vlastníkem (Technické sítě Brno, Brněnské komunikace apod.).

4. Zavedeme bezplatný elektronický podpis pro všechny obyvatele, aby se mohli snadno zapojit do rozhodování. 

5. Zavedeme transparentní účty a transparentní účetnictví ve všech Brnem zřizovaných organizacích, příspěvkových organizacích a obchodních organizacích, které Brno ovládá, a stejně tak i v Brně samotném (výjimky z tohoto pravidla budou muset být velmi zevrubně zdůvodněné). Všechny tyto subjekty také budou muset mít “rozklikávací” rozpočty přístupné na internetu.

6. Všechna výběrová řízení budou zveřejněna s dostatečným předstihem v MIS a občané budou mít možnost o nich elektronicky diskutovat se zástupci Brna, kteří budou muset výsledky diskuse zohlednit v zadání výběrového řízení. Samotné výběrové řízení pak rovněž bude probíhat v metropolitním informačním systému - není nutné, aby účastníci řízení prozrazovali svoje know how, ale je nezbytné, aby bylo jasné, co a za kolik dodávají.

7. Část rozpočtu bude dána k dispozici obyvatelům v rámci participativního rozpočtování. Z rozpočtu města Brna bude vyčleněna část, o jejímž využití budou moci rozhodnout sami občané. Projekt bude probíhat kontinuálně po celý rok. Každý občan města bude mít možnost zapojit se nejprve do veřejných diskuzí, které budou mít za cíl identifikovat klíčové oblasti, které Brňany zajímají a pálí. V následné sérii moderovaných setkání budou sami Brňané moci navrhovat a prezentovat projekty k uskutečnění, které budou následně vystaveny na webu města, nástěnce a dalších místech. V rámci posledního kroku budou o projektech občané hlasovat, a ty, které zvítězí, budou následně uskutečněny. Tento systém je hojně rozšířen po celém světě a v poslední době nabývá na popularitě i v Evropě (především v Německu, Velké Británii, Francii). MIS bude sloužit jako jedna z platforem pro projednávání.

8. MIS umožní občanům navrhovat místní referenda, shromažďovat podpisy k petici za vyhlášení referenda, a také v nich hlasovat. Budete tak mít možnost ovlivnit, co se kolem vás děje, ze dne na den, a ne jen jednou za čtyři roky. Budeme vyhovovat návrhům na vyhlášení referenda i v případě polovičního počtu podpisů v petici, než jaký zákon požaduje. V hlasováních o zásadních otázkách podporujeme vyhlášení referenda zastupitelstvem, kde bude odpůrci zpracován kvalitní oponentní posudek.

9. Prostřednictvím MIS budou všichni zájemci automaticky informováni o plánovaných jednáních a jejich programu. Veškeré materiály související s jednotlivými body jednání (zejména důvodové zprávy a případové studie) musí být zpřístupněny veřejnosti v informačním systému nejméně týden před zahájením jednání - nestane-li se tak, není možné daný bod projednat (v odůvodněných případech je možné materiály anonymizovat, aby jejich zveřejnění nenarušovalo právo na soukromí). Z každého jednání bude pořízen nesestříhaný audiovizuální záznam a také jeho přepis - oboje bude povinně zveřejněno v MIS (v odůvodněných případech bude možné části záznamu anonymizovat, ale i tak bude muset existovat nepozměněná verze). V rámci informačního systému bude také občanům umožněno vyjadřovat se k jednotlivým projednávaným věcem.

10. Budeme požadovat, aby občané a spolky měli svoje zastoupení v odborných komisích, které pomáhají připravovat návrhy pro zastupitelstvo nebo kontrolují činnost zastupitelstva a rady, a rovněž v dozorčích radách městských společností.

11. Spolky a iniciativy vytvářejí hodnoty, které nejsou v tržním prostředí plně ocenitelné penězi. Obce mají řadu prostorů, které nejsou celý den využity a měly by být k dispozici aktivním občanům a spolkům. Podporujeme představu „inkubátoru“ pro nové spolky. Vznikajícím občansky prospěšným spolkům a iniciativám nabídneme bezplatně dostatečně vybavené prostory, kde se lidé mohou scházet.

12. Budeme požadovat rovněž otevřenost radnic městských částí a jejich silnější napojení na občany a jejich spolky, které se zabývají zlepšováním kvality života ve svém bydlišti. Městské části mají k občanům a jejich aktivitám nejblíž, proto mají mít větší kompetence a samostatnost v rozhodování. Chceme jasně stanovit, které činnosti mají celoměstský a které místní charakter, a v lokálních záležitostech dát městským částem rozhodovací pravomoc. Chceme chránit území, která Brno významně charakterizují, před znehodnocováním živelnou zástavbou; plně podporujeme prohlášení Lesné za památkovou zónu.

13. V rámci MIS zřídíme registr lobbistických kontaktů, v němž bude každý zastupitel zveřejňovat veškerou komunikaci, která je vzhledem k okolnostem způsobilá vyvolat dojem, že je jejím cílem využít vliv zastupitele nebo ovlivnit jeho rozhodnutí ve prospěch zvláštního zájmu ve věcech veřejné politiky, a také organizování, návod nebo pomoc k takové komunikaci.

3. Doprava a rozvoj

Ať už se městem přepravujeme pěšky, na kole, MHD nebo auty, nesmíme si vzájemně překážet. Moderní města ubírají prostor autům a vracejí ulice lidem. K omezení zbytečné dopravy výrazně napomůže rozvoj lokálních center i vytvoření sítě pohodlných tras pro “nemotorovou” dopravu. Doba megalomanských projektů patří do minulosti. Rozvojem města 21. století se rozumí hlavně zkvalitňování každodenního pobytu lidí - a ti ví sami nejlépe, co chtějí a potřebují ve svém okolí. Radnice je pak zodpovědná za velká strategická rozhodnutí, kterým ale musí předcházet široká diskuse s občany i odborníky.

Doprava 1. Po vzoru západoevropských měst, stejně jako i některých měst v ČR připravíme koncepci udržitelné mobility s důrazem na ekologickou hromadnou dopravu, cyklodopravu a pěší dopravu.

2. Podpoříme vznik záchytného parkoviště pro kamiony.

3. Kvalitu života v Brně ovlivňuje nejen jeho vlastní doprava, ale i územní plán a koncepce dopravy v jeho bezprostředním okolí. Proto budeme jako zástupci města aktivnější v komunikaci s okolními obcemi tak, aby dopravní síť okolo Brna měla svou logiku ve vztahu k městu.

4. Budeme iniciovat audit v Dopravním podniku města Brna.

5. Naším cílem je vytvářet prostředí, ve kterém nebudou diskriminovaní chodci, cyklisté, ale ani řidiči. Budeme podporovat řidiče v tom, aby auto nechali co nejdál od centra a pro dopravu využili zejména MHD. K tomu by mělo vést odstupňování ceny parkovného (čím blíže k centru, tím dražší) a zároveň uznání parkovacího lístku, případně parkovací karty jako jízdního dokladu do MHD (takzvané park and ride). Ruku v ruce s tímto krokem vytvoříme odstavná parkoviště v okrajových špatně využitelných lokalitách (například u Tesca v Králově Poli) a zavedeme nové spoje, které budou zajišťovat rychlé spojení mezi odstavným parkovištěm a blízkými uzly MHD. Chceme vytvořit síť “expresních” linek MHD, které by propojovaly vzdálenější lokality, mezi kterými cestuje větší množství lidí - odlehčilo by se tím spojům, které zastavují na každé zastávce. Jako příklad by mohl posloužit spoj mezi nádražím, Konečného náměstím a Technologickým parkem. 

6. Podpoříme vznik motivačního programu pro sdílení aut. Takovým autům výrazně zlevníme parkování a zavedeme pro ně i další motivační výhody.

7. Podpoříme hromadnou dopravu v okrajových částech města, včetně večerních linek.

8. Jako téměř v každé západoevropské metropoli, i v Brně povolíme cyklistickou dopravu v centru města. Ve vybraných ulicích omezíme rychlost takové dopravy, aby nesnižovala komfort chodcům.

9. Vytvoříme systém sdílených brněnských kol (takzvaných citybikes) a co největšího počtu jejich stanovišť po celém Brně s důrazem na centrum města.

10. Podpoříme vznik nových a údržbu stávajících cyklostezek. Zároveň vytvoříme pro cyklostezky odpovídající informační materiály a značení, které dosud mnoha z nich chybí nebo je nekvalitní.

11. Zasadíme se o o zkulturnění prostředí v linkách MHD. Zejména chceme zavést ekologickou klimatizaci vozů tam, kde to technické podmínky umožňují 

Rozvoj 1. Obnovíme funkci Hlavního architekta města Brna s odpovídajícími kompetencemi a zázemím. Hlavním cílem je osobní odpovědnost za rozvoj města. Dnes ji nikdo nemá, a jen tak je možné to, co se s městem děje.

2. Přesměrujeme pozornost a toky peněz zvnějšku města dovnitř. Zvláště chceme rozvíjet centra jednotlivých čtvrtí tak, aby lidé nalezli co nejvíce svých cílů (bydlení, práce, služby, sport apod.) v dosahu deseti minut chůze.

3. Spustíme programy aktivně podporující „urbanismus zdola“, jako jsou komunitní zahrady, lesní školky či co-housing, který je bude zároveň koordinovat s územním plánem.

4. Skoncujeme s tzv. funkčním zónováním, které mělo smysl v době špinavých a hlučných továren, ne však dnes, a nahradíme je snahou o maximální rozmanitost funkcí (cílů). V oblasti dopravy tak budeme léčit nemoc (desetitisíce Brňanů jsou nuceny cestovat úplně zbytečně), ne jen lepit náplasti na její důsledky (zácpy, emise, odcizení).

5. Vytvoříme dlouhodobý strategický plán rozvoje města, který bude navázán na územní plán. Na vypracování územního plánu vypíšeme ideovou soutěž. Mezi kritéria prosadíme požadavek na zpracování územního plánu ve formě publikace, která bude čtivá a srozumitelná pro každého občana města.

6. Srozumitelnost a předvídatelnost bude i novou politikou vůči investorům. Město musí být aktivním hráčem – vykupovat pozemky, určovat podmínky jejich využití (dle strategického plánu), předem připravovat programy výstavby, nečekat na iniciativu developerů. 

4 VZDĚLÁVÁNÍ

Učíme se celý život a někdy s tím potřebujeme trochu pomoct. Město musí vytvořit místa ve školkách, podporovat základní a střední školy ve skutečně moderním, inkluzivním vzdělávání a také iniciovat užší spolupráci s vysokými školami a výzkumnými institucemi, které zvyšují prestiž a atraktivitu Brna a současně jsou významnými zaměstnavateli.

1. Postupně vytvoříme kapacitu předškolních zařízení, která bude odpovídat aktuální poptávce. Zasadíme se především o podporu alternativních možností předškolní výchovy, které za nižší náklady ve výsledku mohou přinést více míst pro děti v kratším čase.

2. Budeme prosazovat výstavbu kontejnerových školek spíše než klasických kamenných. Postavit takovou školku trvá jen několik měsíců a zároveň ji lze demontovat, případně použít na jiné účely, až babyboom zase opadne (například jako školní družiny či dílny).

3. Budeme podporovat zřizování firemních školek, a to formou aktivní pomoci ze strany města při vyřizování potřebných dokladů. Firemní školky se již dnes mohou ucházet o podporu státu i kraje, avšak mnoho těch, kteří by ve své firmě nebo instituci rádi takovou školku měli, odradí právě složitý administrativní proces. Proto budeme prosazovat skupinová školení a možnost individuálních konzultací k tomuto tématu.

4. Na základě konkrétního dotačního programu podpoříme vznik dětských skupin a formalizujeme tuto instituci alespoň na úrovni města, dokud nebude k dispozici příslušná legislativa. Instituci dětských skupin sice nevnímáme jako řešení nedostatku míst ve školkách - nejde totiž přímo o předškolní výchovu, zároveň však soudíme, že v aktuální situaci je jejich podpora důležitá a pragmatická. Ty dětské skupiny, které dosáhnou na dotaci a akreditaci od města, prostřednictvím stáží a praxí propojíme se studenty pedagogických škol.

5. Prosadíme vyhlášku zavazující všechny městské části zřídit elektronický systém přijímání dětí do mateřských škol. Takový systém celý proces zprůhlední a učiní jej uživatelsky přívětivějším a férovějším.

6. Podpoříme systém inkluzivního vzdělávání na úrovni základních škol. Chceme školy motivovat účelovými dotacemi k programům pro práce se sociálně znevýhodněnými dětmi, ale i dětmi s mimořádným nadáním. Za tímto účelem podpoříme spolupráci s neziskovou sférou, včetně organizací působících v sociálně vyloučených oblastech, kde vzdělání představuje nejsilnější nástroj v potírání chudoby. 

7. Budeme zapojovat studenty vysokých škol do přípravných odborných procesů ve městě. Podpoříme ty studenty, kteří si pro svou diplomovou práci vyberou téma související s městem a jeho aktuálními problémy. Posílíme komunikaci města se samosprávními univerzitními orgány.

8. V rámci školského odboru vytvoříme oddělení pro styk s akademickou sférou. Na této platformě podpoříme vznik poradního orgánu umožňujícího akademické obci aktivně se podílet na řešení problémů města.

5. KULTURA

Brněnský kulturní život je nezničitelný, ale nemá smysl ověřovat to špatným financováním. Logičtější struktura peněz vkládaných do živé, a to nejen městem zřizované kultury může z Brna udělat město, ve kterém nebude ani odkaz Leoše Janáčka působit jako nepatřičná historická výjimka.

1. Navrhujeme provést finanční audity příspěvkových organizací včetně namodelování příkladů jejich provozu a na základě výsledků stanovit dlouhodobé směrování oficiální politiky v oblasti městem zřizované kultury. Naším cílem je stabilizace v oblasti kultury a odstranění nejistoty zcela se vylučující s kvalitní tvůrčí prací.

2. Rozdělíme kapitoly rozpočtu na živou kulturu a památkovou péči, aniž by se dotace na živou kulturu snížila.

3. Prosadíme víceleté financování kulturních projektů. Tím umožníme kulturním institucím, festivalům i nezávislým kulturním subjektům naplánovat nejen dramaturgický plán na několik let dopředu. Prostředky ve smysluplné výši budou přidělovány odbornou komisí s minimálním zastoupením politiků.

4. Posílíme investice do oprav budov (zejména historických), ve kterých sídlí významné brněnské kulturní instituce.

5. Podpoříme kulturu jako významný vývozní artikl Brna a budeme prosazovat větší spolupráci s partnerskými městy v rámci recipročních programů.

6. Kultura je nezbytná pro identifikaci obyvatel s městem a jeho historií. Budeme hledat nové způsoby, jak vazby k místu posílit: například využití staveb z dob rozmachu textilního a strojírenského průmyslu (brownfields) jako kulturních a společenských center, připomínky multikulturality předválečného Brna apod.

7. Péče o odkaz Leoše Janáčka musí nabýt moderní podobu, včetně důstojné multimediální webové prezentace, která přiblíží tohoto autora nejen turistům, ale především samotným Brňanům.

8. Zavedeme jednotný celobrněnský kalendář všech kulturních, společenských a sportovních akcí fungující na platformě Metropolitního informačního systému.

10. Zajistíme důstojné podmínky pro zaměstnance městských uměleckých organizací, aby kvalitní umělci nemuseli z Brna neodcházeli. 

11. Budeme iniciovat úpravy zřizovacích listin příspěvkových organizací ve spolupráci s těmito organizacemi tak, aby mohl být maximálně využit jejich potenciál.

12. Odstraníme byrokratické překážky ze strany města směrem k oživení veřejného prostoru profesionálním i amatérským „pouličním“ uměním.

13. Podpoříme výstavbu nového koncertního sálu kapacitně odpovídajícího velikosti města. V tomto směru budeme iniciovat odbornou i laickou veřejnou diskuzi (o jeho umístnění a dalších parametrech).

14. Podpoříme rozvoj knihoven jako center kulturního a společenského dění v městských částech.

15. Vrátíme TIC statut městské kulturní agentury, jejíž povinností je mimo jiné propagovat veškerou brněnskou kulturu - byť třeba jen odkazy na kvalitní kulturní weby.

6 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Životní prostředí je pro nás pocit, s jakým se ve městě žije. Chceme město, kde se dýchá čistý vzduch, do práce se dá chodit i pěšky, město, ze kterého se za odpočinkem neutíká na venkov.

1. Brno soustavně překračuje limity prašnosti v ovzduší. K nápravě tohoto stavu využijeme již existující zpracované dokumenty města, kterých však magistrát prozatím plně ve své praxi nevyužívá - například generelu ovzduší. Budeme podporovat veřejnou dopravu, především její nemotorové druhy, a ochraňovat a rozšiřovat stávající plochy zeleně.

2. Prosadíme regulaci vzniku bilboardů na území města spolu se zákazy určitých typů na konkrétních místech (například osvětlených bilboardů u domů). Cílem je snižování světelného smogu, větší bezpečnost na silnicích a výrazné zlepšení estetiky veřejného prostoru.

3. Vyhlásíme boj světelnému smogu. Přemíra osvětlení škodí lidem, zvířatům, ptákům a zbytečně spotřebovává energii. Řešením je částečné vypnutí nebo ztlumení stávajících světel a důsledné osazování nového osvětlení s šetrnými parametry svícení.

4. Budeme dohlížet na to, aby investoři dodržovali protihluková opatření, a to zejména kolem významných dopravních cest.

5. Zpřístupníme a zkulturníme nábřeží brněnských řek tak, aby se stala příjemnými místy pro trávení volného času. Zasadíme se o dokončení projektu revitalizace Ponávky a spolupráci s univerzitami v oblasti návrhů kvalitních projektů přístupu k řece.

6. Odmítáme účelové změny územního plánu s cílem přeměny pozemků na stavební v záplavovém území. Tato území by měla být maximálně využita pro snížení povodňových rizik.

7. Budeme podporovat revitalizaci dnes existujících nevyužitých staveb či areálů (takzvaných brownfieldů). Město může poskytnout investorům například podporu ve formě konzultací a kontaktů na odborníky. 

8. Finančně podpoříme podfinancovanou městskou zeleň a zprostředkujeme větší spolupráci s neziskovými organizacemi zabývajícími se tímto tématem. V rámci Metropolitního informačního systému hodláme informovat o aktuálních možnostech kácení stromů, nabízet dřeviny k patronaci a podobně.

9. Brnu chybí koncepce krajinného plánování, volná krajina postrádá logiku, jednotnost a možnost využití. Aglomerace se často rozšiřuje do volné krajiny zcela bez koncepce, volná krajina nabízí málo „zážitků“. V rámci územního plánu by měly být vyčleněny skutečně rovnovážné osy rozvoje a podrobně prověřena a následně definována volná krajina bez možnosti zástavby. Nezastavitelné území by pak bylo podrobeno zpracování krajinného plánu.

10. Hodláme podporovat iniciativy zabývající se edukací a osvětou v oblasti třídění odpadu.

7. BYDLENÍ A SOCIÁLNÍ POLITIKA

Dnes je v Brně množství prázdných, a to i obecních bytů, velká skupina lidí přesto nemá jistotu důstojného bydlení. Věříme, že tento paradox dokážeme vyřešit. Upřednostňujeme rekonstrukci bytového fondu před masivní výstavbou, podpoříme vytvoření sítě sociálního bydlení.

1. Zasadíme se o usnadnění přístupu k bydlení znevýhodněným skupinám, jako jsou senioři, mladé rodiny nebo sociálně slabé vrstvy obyvatel.

2. Nepřipustíme využití příjmů z bytového fondu pro účely jiné než zlepšování bytového fondu.

3. Vytvoříme program, který bude definovat sociální bydlení, jehož je momentálně ve městě nedostatek. Případné nové byty sloužící k sociálnímu bydlení nebudeme soustřeďovat do jedné lokality, ale naopak promísíme tento typ bydlení s běžnou komerční výstavbou, klasickými nájemními byty a byty v osobním vlastnictví, aby nevznikaly sociálně jednolité oblasti.

4. Developery budeme motivovat k tomu, aby větší podíl nově stavěných bytů koncipovali jako bezbariérové nebo upravitelné na bezbariérovost.

5. Budeme podporovat nájemní bydlení po vzoru Vídně. Globální ekonomická krize ukázala, že ve státech (obcích) s dostatečnou nabídkou stabilního nájemního bydlení byly dopady krize ve spojení s cenou bytů, trhem bydlení i hypoték mnohem méně dramatické než tam, kde je upřednostňováno vlastnické bydlení.

6. Nabídneme část nevyužitých bytů v centru města za zvýhodněné nájemné mladým rodinám, jako takzvané startovní byty, případně pro sdílené bydlení (studenti, senioři) a komunitní chráněné bydlení.

7. Na úrovni města vytvoříme koncepci bydlení závaznou pro všechny městské části a částečně tak sjednotíme přístup k této problematice.

8. Odstraníme princip umožňující ucházet se o pronájem obecního bytu pouze v jedné městské části.

9. Sjednotíme bytovou politiku v Brně a vytvoříme povinnost pro městskou část spravovat bytový fond vlastní příspěvkovou organizací nebo právnickou osobou, v níž je městská část majoritním vlastníkem. Tato forma se ukazuje efektivnější než využívání soukromých firem, kde městské části ztrácí přehled o technickém i fyzickém stavu domu a nakládání s poskytnutými finančními prostředky.

10. Zkrátíme lhůty pro znovuobsazení obecního bytu, čímž přispějeme k menším ztrátám na nájemném.

11. Budeme bojovat proti komerčním ubytovnám, které udržují a prohlubují chudobu sociálně vyloučených. Ve spolupráci s neziskovým sektorem a sociálními institucemi vytvoříme minimálně jednu menší městskou azylovou ubytovnu.

12. Vytvoříme instituci „nábytkové banky“, kde bude možné odložit nepotřebný starý nábytek, který budou moci využít sociálně slabí při zařizování svého bydlení.

13. Budeme spolupracovat se sociálními pracovníky a neziskovou sférou při vytipování vhodných klientů pro sociální bydlení. Stávající praxi, kdy se o dané byty losuje, vnímáme jako nedůstojnou.

15. Prosadíme penalizaci vlastníků dlouhodobě neobsazených bytů, které neslouží jako dohodnutá rezerva, místním poplatkem nebo daní.

16. Zřídíme registr bytového fondu jako integrovaného nástroje s vazbou na účinné využívání fondu, daň z nemovitosti, katastr nemovitostí a evidenci obyvatel. Prostřednictvím této platformy budeme nabízet všechny byty, které jsou momentálně k dispozici.

19. Zrušíme vyhlášku umožňující městským částem rozhodovat o výši nájemného. Vytvoříme novou vyhlášku se závaznými pravidly.

20. Umožníme pronajmutí některých větších neobsazených bytů jejich rozdělením na menší.

21. Posílíme projekt “druhá šance, jenž motivuje lidi, kteří měli v minulosti dluh na nájmu, získat znovu stálé bydlení. 

22. Podpoříme neziskové poradny pro lidi, kteří mají přechodné obtíže zaplatit nájem, tak aby si udrželi stávající bydlení.

23. Po vzoru Německa či Belgie vytvoříme projekt sociálních nájemních agentur, jež lidem pomůžou zprostředkovat bydlení v soukromých domech a poskytnou další sociální podporu.

9. LOKÁLNÍ EKONOMIKA A TURISMUS

Brno může turistům nabídnout jen samo sebe, svůj běžný každodenní život, kvalitní kulturu, dobré restaurace a kavárny, nenápadný půvab funkcionalismu, janáčkovskou tradici i současnou hudbu a divadlo, lokální výrobky v zajímavých obchodech… a pocit svobody. A co je dobré pro turisty, je dobré i pro Brňáky. 

1.Zavedeme progresivní nájem pro nájemce nebytových prostor v centru města umožňující rozjezd podnikání v období po otevření.

2. Nechceme již v Brně (žádné) další hypermarkety. Domníváme se, že síť těchto zařízení je již (zcela) naplněna a není třeba ji rozšiřovat.

3. Budeme cíleně podporovat maloobchodní sítě v centru města i v městských částech. Iniciovat založení asociace, která bude sdružovat tyto obchodníky při komunikaci s městem.

4. Při pronajímání městských nebytových prostor budeme přihlížet k pestrosti nabídky pro občany.

5. Budeme podporovat lokální centra a cílené úsilí o vznik či udržení obchodů běžné denní spotřeby v docházkové vzdálenosti pro maximum obyvatel Brna.

6. Zrušíme vyhlášky nesmyslně regulující tržní prostředí, například možnost otevření “zahrádky” před restaurací po celý rok.

7. Zasadíme se o vznik projektu partnerství s místními podnikateli, který zahrne stáže na pracovištích. Vytvoříme lepší systém rekvalifikačního vzdělávání pro znevýhodněné skupiny, jako jsou nekvalifikovaní pracovníci nebo nezaměstnaní v předdůchodovém věku.

8. S minimálními náklady zajistíme elementární servis pro turisty: infostánky a infokoutky na nádražích i na hlavních pěších trasách.

9. Zřídíme fungující turistickou agenturu (například transformací TIC), která bude aktivně oslovovat konkrétní skupiny v Česku a nabízet jim skutečně unikátní brněnské pamětihodnosti (Janáček, architektonické a průmyslové dědictví, historie Židů a Němců, literární tradice), ale i příjemný pobyt ve studentském městě se zajímavou kavárenskou a klubovou kulturou. Servis pro turisty ve městě velikosti Brna musí být dostupný nepřetržitě, včetně jazykově vybavených zaměstnanců, možnosti platit kartou či eurem a kvalitního, obsahově i graficky přitažlivého webu.

10. Brno nikdy nebude cílem masové turistiky, ale ve spolupráci s Centrálou cestovního ruchu JMK může daleko lépe využít své polohy uprostřed regionu a stát se základnou pro výjezdy za památkami v okolí.