• odbourání umělé zaměnstnanosti (práci pak děla ten, kdo ji chce opravdu dělat = pozitivní motivace ⇒ nárůst výkonnosti, radosti z práce)

protiargument: Člověk je z podstaty líný tvor. Spousta lidí bude radši sedět u televize nebo počítače aniž by cokoliv tvůrčího dělali. To se děje i dnes bez VZP. Nicméně VZP umožní více lidem, aby vyžili s tím co bez práce dostanou. Pokud se člověk nedokáže radovat ze života bez VZP, tak zavedení VZP na tom nic nezmění.

• menší tlak na politiku zaměstnanosti → na ekonomický růst (nezaměstnanost se neřeší zvyšováním produkce čili růstem donekonečna)

protiargument: Na druhou stranu nebudou lidi na vykonávání obyčejné práce (např. popeláři). Lidi radši za ty peníze zůstanou doma. Pokud by se tato práce měla začít víc platit opět vyvstává otázka: „Kde se na to vezme?“

• umožnění zabývat se nekomerčními aktivitami (open source software, dobrovolnictví, umělci, vzdělávání, …) a vůbec tvořivosti aniž by človek umřel hlady. Mj. vytvářet konstruktivní opozici systému a tím ho zdokonalovat. Větší svoboda dělat to co člověk považuje sám za důležité aniž by byl na něj vyvíjen nepřiměřený tlak na vytváření zisku jakožto nedokonalého systému odměňování.

protiargument: Kdo se chce zabývat nekomerčními aktivitami, tak to dělá již dnes. VZP by to sice usnadnila, ale poměr lidí, kteří by byli více tvůrčí a lidí, kteří by byli více líní je značně diskutabilní.

• masivní zjednodušení systému výplat (dostane každý) ⇒ nízká korumpovatelnost systému

protiargument: VZP bude sice stejná pro všechny, ale zůstane dostatečný prostor pro „korumpovatelnost“, protože většina současných dávek je individuální, váže se ke konkrétní situaci jedince a nelze je tudíž paušalizovat (výčet dávek: dávky v nezaměstnanosti, nemoci, v případě postižení (příspěvek na péči), placená mateřská dovolená, příspěvky na dítě, příspěvky na bydlení pro nemajetné, vyplácejí se důchody včetně důchodu vdovského, invalidního, atd.)

• automatizace systému

protiargument: Pokud jde o automatizaci výplaty VZP je z výše uvedených dávek jasné, že zdaleka ne všechny dávky půjde zahrnout do VZP. Redukce počtu administrativy a počtu úředníků je tedy také diskutabilní. Zřejmě nejprve vznikne „odbor na výplatu VZP“ (navýšení úředníků). Jak to bude s rušením „nepotřebných odborů“ si může představit každý kdo kdy pracoval ve státní správě.

• Zlepšení situace lidí vykonávající práci ve špatně ohodnocených a nejistýc míst (nižší míra možnosti vydírání kvůli uspokojení těch nejzákladnějích lidských potřeb).

protiargument: Kde se na to vezme? Viz. likvidace střední třídy níže v protiargumentech.

• Snížení drobné kriminality z důvodu uspokojování nejzákladnějších lidských potřeb a související sociálně ekonomické dopady

protiargument: Toto snížení bude „dost drahé.“ Nebylo by vhodnější investovat peníze je do osvěty, vzdělávání, aby i méně vzdělaní byly schopni samostaného života a nebyli odkázáni na pomoc systému v podobě VZP?

• Samotná VZP nepřínáší dodatečné peníze, takže jde jen o přerozdělení v rámci stávajícího systému - tj. směrem od aktivně pracujících k těm co pobírají VZP.

protiargument: Nelze ztotožnit aktivně pracující s aktivně vydělávajícími a pokud přihlédneme k užitečnosti vykonané práce, argument ztrácí na přesvědčivosti úplně. Přínos ekonomicky aktivních společnému blahu je navzory dogmatu liberálních ekonomů často pochybný, nezřídka dokonce negativní. U zdánlivě neproduktivních „pobíračů VZP“ tomu může být naopak. Výše výdělku zjevně nevypovídá přínosnosti odměňované aktivity. Zároveň nikdo nežije nezávisle na ostatních, příležitost k výdělku má jen díky práci jeho předků a současníků. Považovat výdělek za svou „spravedlivou odměnu“, která mi celá právem náleží, tedy také neobstojí.

• Výsledkem bude likvidace střední třídy (rovnoměrná distribuce chudoby). Zůstanou pouze extrémně bohatí.

protiargument: Dojde-li k zániku živností a zaměstnání, z nichž tradičně žije střední třída, nebude to důsledek zavedení VZP. VZP naopak umožní zachování tzv. ekonomiky služeb, která se postupně stává pro široké vrstvy méně a méně dostupnou. Cílem VZP není vyřešit majetkovou nerovnost, ale umožnit všem život v důstojných podmínkách. Pokud je chudoba definována podílem na průměrné mzdě nebo jiném statistickém ukazateli a přitom ztrácí vypovídací schopnost, možná by ji neměli definovat statistici.

• Jak se platy blíží VZP snižuje se motivace pracovat. Do extrému vyvedená otázka: Kdo bude vydělávat na VZP pokud by všichni zůstali doma na VZP?

Právě proto lze předpokládat, že vzroste cena práce. Pomineme-li, že pro velkou část lidí není hlavní motivací k práci finanční odměna, o to, aby pracoval dostatek lidí by se tak měly postarat tržním mechanismy. Zároveň se tím vytvoří podmínky více motivující k automatizaci, robotizaci a využívání nových technologií.

• Kdo bude dělat nekvalifikovanou a špatně hodnocenou práci? Většině se vyplatí spíše pobírat VZP a případně si trochu přivydělat.

Práce ve špatných podmínkách bude muset být lépe placená, nekvalifikovanou práci vyžadovanou ve velkém rozsahu začnou vykonávat stroje, na zbytek budou stačit zájemci o přivýdělek.

• Místo svobody, závislost na systému (v případě kolapsu systému nebo zrušení VZP, zbyde spousta lidí bez schopnosti se sami jakkoliv uživit - tj. nebudou schopni standardního zaměstnání, ale nebudou si schopni sami ani něco vypěstovat).

Na ekonomickém systému jsme závislí i dnes. Potřeba uživit se stěží může být považována za důvod (nebo efektivní prostředek), proč se lidé učí vykonávat různé práce - na to se připravujeme už od nezodpovědného dětství. Toto tedy závisí na vzdělávacím systému a na vědomostech předávaných z generace na generaci v rodině a okolí. Nepříznivé podmínky na trhu práce nepřispívají k odpovědnosti a nenahradí chybějící výchovu ani vzdělání, vedou pouze k hledání jiných způsobů, zpravidla kriminalitě poškozující ostatní.

• Zmizí spojení mezí prací a pěnězi. Lidé časem přestanou uvažovat o možnosti aktivního zvýšení výdělku a budou radši usilovat o vyšší VZP (demonstrace, více dětí, apod.)

Lidská civilizace se v každém případě bude muset nadále přizpůsobovat měnícím se (někdy i radikálně) podmínkám. I zde je odpovědí vzdělaná, kriticky uvažující, pluralitní a aktivní společnost, které musíme stále vytvářet vhodné podmínky.

• Jednodušší manipulace lidí zhora (lidé budou radši volat volit stranu, která jim naslibuje nejvyšší VZP).

To je jev starý jako demokracie sama - některé strany slibují štědřejší sociální zabezpečení, jiné nižší daně. Přesto demokracie po generace fungije v mnoha státech a přiklání se k ní stále více států.

• Redukce počtu dávek a úředníků je značně diskutabilní. Většina současných dávek se striktně váže ke konkrétní situaci jedince a není ji možno zahrnout do všeobecné dávky. Z toho naopak výplývá spíše navýšení počtu úředníků, kteří se starají o agendu spojenou s VZP. Výčet dávek: dávky v nezaměstnanosti, nemoci, v případě postižení (příspěvek na péči), placená mateřská dovolená, příspěvky na dítě, příspěvky na bydlení pro nemajetné, vyplácejí se důchody včetně důchodu vdovského, invalidního, atd.

• Práce “načerno”. V ČR budu pobírat VZP a v Německu budu pracovat.

VZP nemá odrazovat od práce. Doufáme v souběžném zavedení VZP ve více spolupracujících státech. Byl by vplácen jen občanům nebo dlouhodobě legálně pobývajícím na území státu a jistě ne duplicitně.

• dost nove a tezke tema (lide jsou zvykli myslet v kostkach starych dogmat) ⇒ hodne nevericich tomasu a skeptiku

Takový už je úděl Pirátů, přicházet s netradičními řešeními.

• podstatna zmena zdaneni (50% DPH? viz http://www.youtube.com/watch?v=PUYTtluGu4A), tak aby se do systemu dostali penize i za praci robotu, a tezili z ni vsichni a ne jen jejich majitele

Změna zdanění v důsledku postupující robotizace je politické téma, jehož řešení nebude možné se vyhnout, má-li nadále existovat pluralitní demokratická společnost.

• Argument pro ospravedlnění nedostatku dobře placených plnohodnotných míst - pokračování trendu „pracovně úsporných technologií a s tím souvisejících negativních dopadů.

Pokud jsou pracovně úsporné technologie efektivní, neměli bychom jen tlumit a oddalovat jejich následky, ale využít z nich plynoucí prospěch.

• Neřeší nelegitimnost velkých zisků (nesouměřitelnost - například 300x větší plat manažera než uklízečky).

• Neřeší odtržení finančního sektoru od reálné ekonomiky.

Nicméně vytváří tlak na řešení skrze potřebu zabránit odčerpávání peněz finanačním sektorem z reálné ekonomiky v zájmu udržitelnosti VZP. Narušuje také závislost lidí vykonávajících zbytečnou práci na přerozdělování, které zprostředkuje (nejen) finanční sektor.

• Zvýšení inflace - nutná nějaká další opatření - zvyšování částky souběšně s růstem nákladů

To je reálný problém, k zavádění VZP a souvisejícím ekonomickým opatřením se bude muset přistupovat opatrně, budou nutné podrobné předběžné analýzy a propočty. Mírná inflace je však ekonomice prospěšná a pokud je velké množství peněz v různých formách emitováno deregulovanými bankami a hyperinflace se nekoná, pak tyto peníze může emitovat přímo centrální banka ve prospěch všech občanů a poskytnout tak část prostředků na VZP.

Co současní invalidní důchodci? Kteří by chtěli pracovat ale nemohou? Má být stát „dostatečně sociální“ a nad rámec VZP jim platit nějakou kompenzaci? Nebo toto nechat na dobrovolném komerčním pojištění? Nebo to platit z příjmů zdravotnictví?

To je na diskusi.

Co lidé kteří se douhodobě trvale starají o nemocného / neschopného příbuzného, a proto nemohou pracovat (přestože by chtěli)? Řešit to v rámci zdravotnictví jako dávku pro nemocného na asistenta apod. s tím že si sám člověk může určit kdo bude jeho „asistent“?

Doplnit

Co současná mateřská a rodičovská dovolená? Kdy rodič nemůže pracovat z důvodu starání se o dítě, přestože by chtěl? Tady by principiálně nešlo použít zdroje ze zdravotnictví, to je jiná kupička peněz.. Neposkytovat žádné dodatečné peníze znamená pro řadu lidí demotivaci mít (další) dítě, právě kvůli výpadku v příjmu. A Češi pomalu vymírají..

Doplnit

Současní starobní důchodci by měli nárok jen na VZP? Nejsou ale diskriminováni podobně jako první skupina (invalidní důchodci)? Nemají starobní důchodci vyšší náklady na život např. díky nutnosti brát drahé léky s doplatkem? (pak by tedy buď byla VZP pro ně nedostatečná anebo by VZP pro „mladší“ byla zbytečně veliká)

Doplnit

Jaká výše VZP by měla být na děti?

Na jednu stranu musí být dostatečně vysoká aby z ní šlo dítě nějak důstojně uživit (jinak je to popření filozofie VZP). Na druhou stranu musí být dostatečně nízká aby různí nepřizpůsobiví si na ní nezaložili „business model“ kdy plodí jedno dítě za druhým, dávají jim minimum jídla a oblečení a zbylé peníze si užijí pro sebe. Za pár generací zde máme takovýchto lidí majoritu.. Není náhodou onen „dostatečně vysoký“ VZP pro děti vyšší než „dostatečně nízký“ VZP? (nicméně ve srovnání se stávajícím modelem sociálních dávek je na tom VZP podobně a VZP nemusí vyřešit všechny problémy světa, že)

nevázat VZP na děti na povinnou školní docházku?

školní docházka není jediný efektivní a kvalitní způsob vzdělávání - tohle je problematické (školní docházka také myslím není povinná a VZP a jestli trestat lidi za svojí lenost či neinteligenci si nejsem jist),

Pro nadprůměrně vydělávající lidi bude VZP zbytečným výdajem státu - tito lidé ty peníze nepotřebují. Tedy plus minus polovina vyplacených dávek VZP by byla nepotřebná - nemá dnešní model o dost menší ztráty? (nebo se aspoň podmiňuje zavedení VZP zrušením slevy na dani z příjmu „na poplatníka“? To je ale měsíčně jen 2 tisíce, míň než cílová VZP..)

VZP se vyplácí všem bez nutnosti prokazovat nárok. To je nejjednodušší algoritmus, který může být (umožňuje efektivní automatizaci). Jakákoli další komplikace popírá VZP. Bohatší VZP můžou klidně věnovat na dobročinné účely. To ale ovšem už na vlastní režii.

Co když někdo vytvoří dluhy a nebude je schopen splácet (nebude mít majetek ani jiný příjem než VZP)? Ukrojit část ze základního přijmu pro uspokojování věřitelů?

Doplnit

Mělo by se platit třeba daň na zdravotní pojištění jako teď a nebo by bylo vyjmuto (základní povinné pojištění by měl zaplacen každý občan ČR) pak s tím související otázky jestli nemít jen jednu pojišťovnu (úspory z rozsahu).

Doplnit

Kdo bude určovat výši VZP? Nebude tlak volit strany slibující zvýšení VZP?

Výši VZP by neměli určovat samotní politici (právě z důvodů populismu)). Řešením je např. daný vzorec pro výpočet výše VZP pro daný rok či podmínky určující kdy a o kolik se zvýší VZP (podobně jako je nyní valorizace důchodů, ale více deterministicky bez zásahů vlády). Jinou možností je stanovování výše VZP Českou národní bankou jako úřadu nezávislého na politicích (vhodné zejména pokud by ČNB měla emitovat peníze na zaplacení VZP).