Toto je starší verze dokumentu!
Obsah
Systém pro řešení konfliktů
Diskuzní vlákno na fóru: https://forum.pirati.cz/piratske-kauzy-f353/reseni-konfliktu-t22390.html
Co je to konflikt?
- Stav, ve kterém lidé zažívají střet nepřátelských přání, tužeb nebo dokonce potřeb
- Do konfliktů se dostáváme téměř denně. Převážně se jedná o nepříjemné situace, ať už jde o konflikt pracovní nebo osobní
- Přítomnost konfliktu v organizaci je pozitivním faktorem
- Má velký potenciál, ale málo kdo si to plně uvědomuje
- První je nesouhlas nebo rozdíly v postavení zúčastněných stran. Na základě nesouhlasu (ať už na pracovišti nebo v sociálním prostředí) tak mohou vzniknout strany konfliktu
- Následující složkou konfliktu jsou potřeby, přesvědčení, zájmy jednotlivce a zájmy stran
- Nízká emocionální inteligence, kterou je schopnost porozumět a řídit vlastní nálady a emoce, stejně jako nálady a emoce jiných lidí, může konflikt zhoršit, protože lidé mohou vyjádřit některé myšlenky, které si nikdy nepřejí
- Konflikty v pracovněprávních vztazích mají nepříznivý dopad na individuální, skupinové, organizační a společenské výsledky
- Způsob, jakým je konflikt řízen, by měl mít vliv na spokojenost s prací zaměstnanců, stejně tak vnímání výkonnosti dané organizace
Vliv konfliktu v organizaci
- Účinky konfliktu v organizaci mohou být pozitivní i negativní.
- Konflikty uvnitř organizace mohou u jednotlivců způsobit frustraci. Pokud budou mít pocit, že neexistuje žádné řešení nebo, že další členové týmu jejich názor neakceptují. Takové stavy nepříznivě ovlivňují jak profesní, tak osobní život.
- Jak již bylo řečeno, konflikt nemá jen negativní dopady. Někteří vnímají konflikty jako příležitost. Snaží se nelézt nová kreativní řešení problémů a konflikt jako takový zkoumají z různých úhlů pohledů. Spolupráce při řešení konfliktů navíc posiluje ochotu a sdílení názorů s dotčenou skupinou. Konflikt může také podporovat aktivní naslouchání a kolektivní snahu k dosažení cílů organizace. Podporuje komunikaci a iniciativu, která je důležitá pro růst organizace. Současně podporuje aktivitu jednotlivců.
Typy konfliktů
- Konflikt pracovněprávních vztahů má negativní vliv na spokojenost zaměstnance a jeho citový závazek a zájem zaměstnanců na výsledku a kontraproduktivní pracovní chování.
- Konflikt založený na zájmech znamená porušení podmínek zaměstnání a pracovních podmínek, jako je nerovnováha mezi zaměstnanci ve vztahu k jejich platům, odměnám… a dalších benefitů, které představují prostředky k naplnění základních potřeb a požadavků.
- Konflikt založený na emocích značí nerespektování lidské důstojnosti a problémů mezi lidskými vztahy. Pokud organizace vytvoří organizační prostředí spravedlnosti, vzájemné úcty a důvěry, pomůže zaměstnancům růst s organizací, budou mít zaměstnanci pocit spravedlnosti a poctivosti.
- Konflikt založený na právech se týká porušení zavedených zákonů a předpisů. Zákony a předpisy jsou základy společnosti a neměly by být porušovány ani jednotlivými zaměstnanci, ani organizací.
Typy chování v konfliktech
- Konfrontace - obě strany agresivně prosazují svou, útočí na soupeře, jehož argumenty neposlouchají. Cílem je „převálcovat“ druhého, zvítězit.
- Únik, popření (negace) - jde o popření existence konfliktu, jeho vytěsnění ve snaze vyhnout se mu. Odklad musí být (hlavně emocionálně) někde kompenzován, vynahrazen.
- Řešení problému - účastníci konfliktu se snaží hovořit o problému, ani by se obviňovali nebo napadali. Hledají cesty, jak problém řeit a vyřešit optimálně pro všechny.
Řešení konfliktů v organizaci
Konflikty v organizaci nebývají výjimečným jevem a bylo by naivní si myslet, že je možné je zcela odstranit. K příčinám, které způsobuje sociální prostředí patří:
- Společenské prostředí a lidé, kteří v něm spolupracují
- Management x firemní kultura x očekávání od podřízených
- Chování managementu k podřízeným
- Důvěra k vedení a mezi zaměstnanci navzájem
- Transparentnost komunikačních procesů uvnitř organizace
Obecně vznikají konflikty mnohem častěji tam, kde absentuje funkční transparentní komunikace. Vnitřní konflikty (mezi lidmi) ovlivňuje především konkrétní situace a osobnosti, vnější konflikty (mezi týmy, skupinami a dalšími organizačními skupinami) ovlivňují parametry prostředí. Proto se vnější konflikty dají daleko lépe ovlivňovat, předpovídat a řídit.
Řízení a řešení konfliktů se od nadřízených v organizaci očekává. Při řešení konfliktů se doporučuje, aby se vedoucí zaměstnanec nepřikláněl k žádné ze stran.
Výhodou konstruktivního řešení konfliktu v „konfliktně pozitivních organizacích“ je pocit zaměstnanců, že mohou vyjadřovat své obavy, zpochybňovat myšlenky a spolupracovat na rozvoji kreativních řešení. Nejedná se o vyhýbání se konfliktům nebo prevenci, ale přijetí konstruktivního dialogu a neshody. Pokud organizace provádí konstruktivní řízení konfliktů, měli by mít zaměstnanci možnost vyjadřovat své názory v otevřené atmosféře, i přes to, že by to mohlo znamenat nesouhlas s vedením.
Nejvhodnějším obecným přístupem k řešení konfliktů je změna z „já“ a „ty“ na „my“. Lidé mívají většinou strach z toho, že ztratí něco, co je pro ně důležité. Takový pocit ohrožení je žene do defenzivy, a pokud bude přetrvávat, není naděje na spolupráci. Společného řešení pak dosáhneme tehdy, budeme-li se snažit odstranit takové nebezpečí. Proto je mj. vhodné zaměřit se také na potřeby toho druhého a snažit se zachovat korektní úroveň komunikace. Obě strany v zásadě bojují o moc. Vítězství je možné dosáhnout za předpokladu, že budou uspokojeny potřeby všech stran.
Budování mostů znamená projevit zájem o druhého (ať už potřeby, obavy, pocity, zájmy…). Čím efektivnější bude komunikace, tím snadněji nastane situace „win-win“. Rozvážný přístup k řešení konfliktů vyžaduje respekt, tzn. uvědomění si, že jsou lidé jiní, a přijímat je takové, jací jsou.
Pokud všechny strany v konfliktu mají pocit, že dosáhly vítězného výsledku, a že s každou z nich bylo zacházeno s úctou, nebylo ohroženo vlastní postavení, byl konflikt dostatečně vyřešen.
Konečným cílem každé techniky řešení konfliktů je vytvořit pozitivní atmosféru na pracovišti a najít lepší řešení problému. Je třeba, aby byly vyslyšeny všechny strany bez ohledu na pochybnosti. Nutné asertivní jednání a nenutit jedince k argumentům, které oni sami nechtějí přijmout, vyslovit a řešit.
Samotný proces řešení konfliktu, je možné řešit pomocí osmi fází: