Hlasování

Tajné hlasování znamená, že nikdo nemůže zjistit, jak ostatní hlasovali.

Tajně hlasují zejména orgány strany skládající se z prostých členů - tzv. fóra (celostátní fórum, krajská fóra, oblastní fóra). Ty hlasují tajně v personálních otázkách vždy, a v ostatních hlasováních vždy, když o to někdo požádá. Je zvykem hlasovat vždy rovnou tajně a neřešit, jestli existuje někdo, kdo tajně hlasovat chce.

Veřejné hlasování znamená, že je známo jak který hlasující konkrétně hlasoval a to i zpětně.

Veřejně hlasují orgány složené z volených zástupců - předsednictva, výbory, komise. Veřejné orgány hlasují vždy veřejně, s jedinou výjimkou; pokud by vyznačení jmen u hlasování mohlo členy vystavit stíhání z důvodu prosazování programu strany. Taková výjimka musí být předem schválena.

Většina hlasování ve straně se odehrává na internetových jednáních.

Veřejná internetová hlasování se provádí příspěvky hlasujících pod textem návrhu. Většinou v určeném fóru orgánu.

Tajná internetová hlasování se provádí pomocí systému Helios. Nouzově pomocí ankety na fóru orgánu, kde můžou hlasovat pouze členové orgánu.

Pokud má dojít k hlasování na zasedání, pokud je přístup k internetu, nejlepší je hlasování provést hlasováním na internetu, které se vyhlásí na krátkou dobu(pro fóra minimálně 30 minut) a následně uzavře, čímž se zobrazí výsledky.

Pokud není nezbytné znát výsledek hlasování hned na zasedání (tedy nenavazují na něj další rozhodnutí na zasedání), je možno internetové hlasování na zasedání zahájit třeba se lhůtou 24 nebo 48 hodin. To může být velmi vhodné u komplikovanějších hlasování, kde je hodně možností. Výsledek takového hlasování je potřeba poté doplnit do zápisu zpětně.

Pokud není přístup k internetu nebo není možno hlasování na internetu použít, veřejné hlasování lze provést zvedáním rukou a zaznamenáním jmen hlasujících v zápise. Je dobré mít předem seznam přítomných a vyvolávat jména v pořadí. Na konci se nezapomeňte zeptat, jestli se na někoho nezapomnělo.

Pro tajné hlasování na zasedání je třeba použít hlasovacích lístků. V takovém případě by hlasování měla řídit volební komise, která řídí vydávání hlasovacích lístků, jejich sčítání a vyhlašuje výsledky. O svém konání komise pořizuje protokol, a veškeré odevzdané lístky nakonec zapečetí a archivuje.

Na celostátním fóru se hlasuje následujícími způsoby:

Procedurálním hlasováním se upravuje chod jednání. Způsob hlasování vybírá předsedající.

Osobnostním hlasováním se rozhoduje, zda některé osoby budou vykonávat stranické funkce.

Věcným hlasováním se rozhoduje o předpisech, schvalují programové dokumenty, rozpočty a záměry, vyjadřují se hodnotící soudy a ukládají úkoly.

Řádné oznámení slouží k tomu, aby se členové včas dozvěděli o tom, že se bude něco dít a mohli se podle zařídit. Význam řádného oznámení spočívá v tom, že na něm závisí rozhodující počet členů.

Rozlišujeme řádné oznámení jednotlivých hlasování a řádné oznámení zasedání. Řádně se oznamuje zpravidla soukromou zprávou zaslanou všem členům celostátního fóra.

• V řádném oznámení hlasování uvede předsedající datum a čas hlasování a předběžné znění návrhu (stačí odkaz).
• V řádném oznámení zasedání uvede předseda strany náležitosti podle §37 JdŘ.

V hlasováních vybírá hlasující některou z možností nebo se může zdržet (prázdný lístek). Většina se potom počítá z rozhodujícího počtu členů podle následujících pravidel:

Legenda: Barevné díly z koláčů níže znamenají hlas PRO jednu z možností. Zelený díl pak hlas PRO uvažovanou možnost. Šedý díl představuje zdržující se.

Relativní většinu získala možnost, pro kterou hlasovalo nejvíce lidí ze všech možností.

• Relativní většina je „největší díl koláče“.
• Ke zdržujícím se při zjišťování výsledků hlasování nepřihlíží.
• Relativní většina je nejslabším typem většiny, který se hodí pro výběr nejlepší možnosti z mnoha, například při rozhodování mezi více předlohami, která z nich bude projednávána.

Prostou většinu získala možnost, pro kterou hlasovala víc než polovina ze všech hlasů, které byly odevzdány pro některou z možností.

• Ke zdržujícím se při zjišťování výsledků hlasování nepřihlíží.
• Prostá většina je nadpoloviční většina ze všech, kdo se k návrhu chtěli vyjádřit.
• Prostá většina se často používá u procedurálních hlasování, kdy je potřeba dospět k jednoznačnému výsledku, jak dále postupovat (například zda vyhlásit přestávku nebo ne).

Absolutní většinu získala možnost, pro kterou hlasovala víc než polovina ze všech hlasů, které mohly být odevzdány.

• Absolutní většina je nadpoloviční většina všech, kdo v daném hlasování odevzdali hlasovací lístek.
• Hlas zdržuji se a neplatný hlas mají při hlasování o jediném návrhu stejný účinek jako hlas proti návrhu.
• Navrhovatel by měl hlasující co nejlépe informovat, aby se z důvodu neinformovanosti nezdržovali hlasování.
• Hlasování může skončit nerozhodně, kdy absolutní většina nehlasuje ani pro jednu z možností. V takovém případě návrh není přijat, ale hlasování lze opakovat.

Kvalifikovanou většinu získala možnost, pro kterou hlasovaly aspoň tři pětiny všech hlasů, které mohly být odevzdány.

• Hlas zdržuji se má při hlasování o jediném návrhu stejný účinek jako hlas proti návrhu.
• Kvalifikovaná většina je druhem absolutní většiny, která je vyžadována pro zvlášť důležitá rozhodnutí (

  hmac: : kp:navody:hlasovani

  zásadní návrhy).

U každé z výše uvedených většin je třeba rozlišovat, zda se počítá z přítomných nebo všech členů.

• Většina přítomných postačí, pokud bylo hlasování řádně oznámeno nebo jde pouze o úpravu postupu (procedurální hlasování).
• Většina všech členů se požaduje ve všech ostatních případech.