• @ALL has read permissions
  • @administrator_-_vedouci_ao has delete permissions

Jak informovat o Pirátském programu

Tento manuál se týká obecné veřejnosti. Dotazy k programu jsou zodpovězeny na stránce Otázky a odpovědi k Pirátskému programu.
Piráti prý neuznávají duševní vlastnictví a ochranu autorských práv. Můžete mi to nějak vysvětlit?

Chcete-li podporovat pečlivé uvažování, vyhýbejte se termínu „duševní vlastnictví.“ Mluvte o kopírovacím monopolu nebo o patentech, o ochranných známkách nebo o jakémkoli tématu chcete mluvit. Nemluvte ale o „duševním vlastnictví“. Názory na kopírovací monopol, patenty a ochranné známky jsou rozdílné. Tyto systémy jsou zcela rozdílné a mají odlišný účel.

Co se týče autorských práv: Náš program se autorských práv—tedy práva rozhodnout o zveřejnění díla a práva, že se za autora nesmí vydávat nikdo jiný—vůbec netýká. Těžiště našeho úsilí leží ve změně zákonů, které zakazují a omezují kopírování. Tyto zákony zavádějí monopoly na kopírování, čímž omezují lidi v jejich základním právu kopírovat a sdílet informace.

Proto nechceme používat výraz „ochrana“ k popisu toho, co dělá kopírovací monopol. Kopírovací monopol omezuje lidi. Výraz „ochrana“ je propagandistický termín firem, které si ho vylobbovaly.

Slovo chránit znamená bránit poškození. Píseň ale nepoškodí, pokud se více hraje nebo se sdílí více jejích kopií. Zrovna tak se román nezničí, pokud více lidí čte jeho kopie. Právě naopak, hraním a čtením získávají díla na hodnotě. Nepoužívejte slovo „ochrana“, pokud máte na mysli kopírovací monopol, protože to vede k identifikaci se se špatnou stranou.

Bez kopírovacího zákona by nevznikala nová díla, takže by poklesla kultura.

První kopírovací zákon byl přijat v roce 1710. Do té doby žádné zákony proti kopírování nebyly, a přesto vznikla taková vzdělaná společenství jako antické Řecko, Římská říše, nebo industriální Německo. Mnoho nových děl vzniklo, ačkoliv kopírovací monopol vůbec neexistoval a představa monopolu na literaturu nebo kulturu přišla mnohým klasickým autorům úplně směšná.

Kopírovací monopol, který si vylobbovaly vydavatelské korporace, aby nezasahoval do občanských svobod uživatelů Internetu. Z této změny vyjdou tvůrci posíleni, protože se omezí moc producentů, distributorů a výrobců nahrávek; digitální věk si vystačí s jediným distributorem – Internetem. Sdílení je daleko lepší distributor než nahrávací průmysl.

Zákony musí maximalizovat počet vydaných knih

To nemůže být pravda. Zákony zvyšují počet vydaných knih tím, že na ně zavádějí kopírovací monopol. Monopol znamená možnost vyšších zisků pro nakladatele, protože stát mu nabídne, že všem ostatním znemožní kopírovat knížku nebo film, kterou nakladatel vyprodukoval.

To ale na druhou stranu znamená, že knihy píšou lidé, kteří by je za obvyklých okolností nepsali. Takoví lidé jsou uměle stimulování, aby psali knihy. Zákony je ve jménu zvýšení počtu vydaných knih odrazují od činnosti, kterou dělají nejlépe a zvyšují počet špatných knih, jejichž vydání mělo pouze finanční důvod, nikoliv důvod sdělit nové informace.

Zároveň argumentace maximalizací počtu vydaných knih vede k tomu, že bychom nakladatelům dali možnost neomezeného monopolu, protože právě tato možnost jim přinese největší zisk a největší podnět k tisku nových knih. Kdo ale propaguje neomezený monopol, propaguje i bezbřehý despekt pro přirozené právo kopírovat informace, které mají všichni lidé.

Myslím si, že kopírovací zákon by měl podporovat ty schopnější a poskytnout jim podporu v ochraně toho, co vytvoří, aby to ti líní chudáci neměli zadarmo. Třeba když taky pan docent vydá interaktivní CD, tak si ho všichni zkopírujou a nikdo si ho nekoupí, co je to za drzost?

Pokud chce mít ze zveřejnění zisk, musí se chovat tržně a neočekávat, že to stát represí zajistí za něho. Ať tedy přidá k CD takové hodnoty, které kopírování zajistit nemůže: Osobní autogramiády a přednášky, booklety, servisní služby. Pokud načasuješ zveřejnění tak, že nikdo jiný ti nebude moci konkurovat a budeš obchodně zcela připraven, určitě můžeš získat aspoň tolik, kolik jsi vynaložil.

Za to vědecké CD stejně zaplatily nejvíc knihovny. Co by se tedy změnilo na tom, že by si to mohli lidé zkopírovat, když si to zkopírují i dneska? Knihovny to ale koupí tak jako tak.

© Piráti, 2024. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.
kci/presvedcovani.txt · Poslední úprava: 01.04.2020 11:31 autor: petr.vileta