Autorské právo nelze chápat jako duševní vlastnictví, protože nevyhovuje základnímu obsahu pojmu vlastnictví:
vlastnictví je věčné, nikdy se nepromlčí a časem nezaniká (§100(2) ObčZ),
vlastnictví zavazuje (čl. 11 LPS), kdo výkonem vlastnictví způsobí škodu, odpovídá za ni.
Právo autora k jeho dílu má povahu výhradního práva užití, nikoliv vlastnictví. Právo autora k jeho dílu není věčné, ale zaniká 70 let po jeho smrti. Ten, kdo způsobí svým autorským dílem škodu (třeba tvůrci počítačových her, kvůli nimž dítě zaostane), za škodu neodpovídá.
Autorskoprávní ochrana se nevztahuje na úřední dokumenty. Lze vydat vyhlášku, která užívá autorské dílo a tím se autorskoprávní ochrana díla stává neúčinnou.
Není dobře vyřešen problém dvou skoro stejných autorských děl různých autorů; zatímco když dva lidé nezávisle vytvoří velmi podobnou věc, mají k ní oba výhradní právo, k autorskému dílu má výhradní právo jenom jeden.
Autorské právo chrání objektivně vnímatelný výsledek tvůrčí duševní činnosti (§2 AutZ); potřeba tedy rozeznávat samotný výsledek (výtvor) a jeho realizaci (dílo). Jinými slovy, se chrání data a zobrazení, kterými je převádíme do světa smyslů. Zde musíme uvážit, že nelze autorským právem chránit samotné zobrazení (zrak, čich, převodní mechanismus mp3, písmo), ale většinou ani samotná data (soubor nul a jedniček na počítači, samotná představa čísla jako idea nepodléhá autorskoprávní ochraně).
Problém míry odlišení: Jak se musí dvě díla lišit, aby se jejich autorskoprávní ochrana nepřekrývala?
Kultura je postavená na opisování a kopírování: Igor Stravinskij
řekl, že dobrý skladatel si nepůjčuje, ale krade. Skoro všechna hudební díla používají motivy z některých předchozích děl; například hlavní motiv ze seriálu
Hvězdná brána pochází z finále Šostakovičovy
Symfonie č. 7, který nápadně připomíná motiv z opery
Čert a Káča Antonína Dvořáka. Ani ten nebude původní; není smysluplné, abychom za toto vypůjčování platili autorům zvláštní daň.
Seznámení s dílem, které není k sehnání, mají noví umělci zákonem zakázáno. Děje se tak třeba v případech, kdy autor do některých zemí svoje díla nedistribuuje nebo dědic rezignuje na výkon autorských práv. Tak se kultura naopak umrtvuje, místo aby se povzbuzovala.
Za několik desítek let, kdy budou počítačové prvky implementovány do mozku se bude platit distributorům i za obsah uložený v mozku.
Autorský zákon měl několik zásadních chyb; například nabyl účinnosti dříve, než byl publikován.