Připomínky k návrhu šmírovacího zákona

Připomínky České pirátské strany k návrhu nového šmírovacího zákona,¹⁾ předkládanému kvůli nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 24/10 ze dne 22. března 2011, vyhlášený pod č. 94/2011 Sb.

Zákon je odůvodňován implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. 3. 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí (dále šmírovací směrnice).

Pirátská strana prosazuje nulovou variantu implementace šmírovací směrnice po vzoru Švédska, které ji neimplementuvalo, a zemí EU, kde tamní šmírovací zákon také zrušil Ústavní soud (Německo, Rumunsko).

Důvodem pro přijetí nulové varianty je nepřiměřený zásah do soukromí občanů. Šmírovací směrnice je kvůli paušálnímu sledování komunikace všech občanů natolik výrazným zásahem do soukromí, že by měla být zrušena sama o sobě.

Proto zároveň vyzýváme vládu, aby v souladu s čl. 277 smlouvy o fungování Evropské unie podala za Českou republiku Soudnímu dvoru Evropské unie návrh na vyslovení nepoužitelnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/24/ES, o uchovávání údajů, protože tato směrnice porušuje čl. 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie ve spojení s čl. 52 Listiny.

Požadavek této směrnice na paušální sledování obyvatel rovněž odporuje ústavnímu pořádku České republiky, zejména ústavním standardům ochrany soukromí a telekomunikace. Směrnice není v žádném případě způsobilá přispět deklarovanému cíli boje proti terorismu. Jde tedy o vybočující právní akt, který mohou za neplatný prohlásit i ústavní soudy členských států Evropské unie.

Argumenty

Šmírovací směrnice byla zavedena v roce 2006 v reakci na teroristické útoky v New Yorku, Londýně a Madridu. Směrnice měla posílit akceschopnost států v boji proti terorismu, ale místo toho byla zneužívána k policejnímu špehování. Pirátská strana konstatuje, že takzvaná válka proti terorismu skončila a musí skončit i policejní sledování soukromé komunikace přes mobilní telefony a Internet, které dalece přesahuje nezbytný rozsah.

Pirátská strana zásadně odmítá společnost dozoru a sledování. Fakt, že technické prostředky sledování celého obyvatelstva a ukládání dat teoreticky umožňují, v žádném případě neospravedlňuje, aby takové sledování zákon zavedl. Společnost dozoru člověka zbytečně podezřívá a frustruje, čímž stimuluje další zločinnost.

Vládní návrh šmírovacího zákona v žádném ohledu nereflektuje přiměřenost omezení základního práva na soukromí. Podle návrhu mají být ukládané údaje využitelné dokonce i pro vynucování kopírovacího monopolu na síti. Ačkoliv byla předchozí úprava zrušena jako protiústavní, analýza dopadů regulace, která je součástí důvodové zprávy, vůbec zdůvodnění souladu s ústavním pořádkem neobsahuje.

Výsledky policejní práce svědčí o tom, že případné soudní odposlechy v konkrétních případech jsou dostatečným důkazním prostředkem a není třeba preventivně sledovat celé obyvatelstvo. Navíc by se stovky milionů korun vynaložené na nákladný sledovací systém mohly použít na prevenci a potírání zločinnosti.

Co se týče samotného znění navrhovaného šmírovacího zákona, připojujeme se k výhradám sdružení Iuridicum Remedium.

¹⁾ Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.