Poplatky protipirátským organizacím

Výběrčí organizace jako OSA, Intergram a Dilia často rozesílají hromadné výzvy. Chtějí po podnikatelích, aby platili různé absurdní poplatky a aby nesli náklady vymáhání kopírovacího monopolu. Piráti přinášejí návod, jak reagovat na tyto výzvy, které často zneužívají nedostatek právního povědomí.

Musím platit OSA poplatek za provozování hudby v provozovně?

Podle komentáře k autorskému zákonu je nutno platit poplatek OSA např. za provozování hudebních děl zaměstnancům ze strany zaměstnavatele za účelem zpříjemnění pracovního prostředí či zlepšení jejich pracovních výkonů. Naopak není nutno platit v případě, kdy dochází k provozování díla pouze samotnými zaměstnanci v zaměstnání pro sebe, popř. pro úzký okruh svých spoluzaměstnanců, neboť v tomto případě se tak zpravidla neděje za komerčním účelem. Není také nutno platit za díla autorů, u kterých OSA neprokáže, že je zastupuje, nebo za díla Creative Commons a podobně, protože právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání není povinně kolektivně spravováno. Pokud však jsou veřejně hrány (např. pro zákazníky) písničky autorů, které zastupuje OSA, je potřeba licence.

Musím platit OSA poplatek a podepisovat s ní smlouvu, pokud chci na koncertě hrát písně, které jsem sám složil?

OSA v některých případech vymáhá poplatek i od autorů, pokud na veřejných benefičních akcích hrají vlastní hudbu. Takový postup je nejen nemorální (v rozporu s dobrými mravy), ale také protiprávní. Vychází z již zrušeného věty v § 100 odst. 5 autorského zákona. Toto ustanovení obsahuje povinnost nahlásit program hudebního vystoupení aspoň 10 dní předem OSA. Zrušená věta pak obsahovala sankci za nedodržení této povinnosti, že v tom případě je autor povinně zastupován OSA. Teď však již za neoznámení není stanovena žádná sankce, a proto nemůže OSA od autorů, kteří hrají vlastní skladby, žádné poplatky vymáhat.

Musím platit poplatek za veřejnou produkci ve služebních vozech?

Intergram požaduje poplatek za „veřejnou produkci“ ve služebním voze. Podle zákona však na tento poplatek nemá právo. Vlastnictví rozhlasového přijímače samo o sobě neznamená, že vlastník rozhlasového přijímače provozuje rozhlasové vysílání ve smyslu ustanovení § 23 autorského zákona. Ustanovení § 23 autorského zákona je nutné vykládat zároveň s ustanovením § 18 autorského zákona, které stanoví obecná pravidla pro způsob užití sdělováním veřejnosti, přičemž provozování rozhlasového nebo televizního vysílání je jednou z forem užití způsobem sdělování veřejnosti. Ustanovení § 18 odst. 3 autorského zákona stanoví, že „sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování“. Podle komentáře k autorskému zákonu o „sdělování veřejnosti nepůjde v případě, kdy dochází k provozování díla pouze samotnými zaměstnanci v zaměstnání pro sebe, popř. pro úzký okruh svých spoluzaměstnanců, neboť v tomto případě se tak zpravidla neděje za účelem hospodářského či obchodního prospěchu a souvislost s hospodářskou činností zaměstnavatele je zde pouze časová a místní.“ S tímto názorem souhlasí i ministerstvo kultury. |

Musím platit Dilia poplatek za kopírování, pokud používám tiskárnu pouze pro tisk pro obchodní partnery, kteří mají práva k dílům?

V tomto případě Dilia požaduje poplatek podle § 25 odst. 2 písm. e) autorského zákona. Uvedené ustanovení §se týká kopírovacích center, které mohou podle něho kopírovat _cizí_ díla, pokud daný poplatek platí. Jestliže je tato výzva doručena tiskárně, která kopíruje jen pro své klienty jejich vlastní materiály, pak není důvod odvádět poplatky za úplatnou licenci. V tom případ totiž zákonnou úplatnou licenci podle §30a zákona č. 121/2000 Sb. nepoužíváte, protože v daném případě máte licenci přímo od svých zákazníků. Pokud mají všechna práva k daným materiálům zákazníci a tiskárna jedná na jejich objednávku, do práva autorského nezasahuje. Z toho důvodu ani nemá tiskárna povinnost se někam hlásit, ani platit (jednostranně stanovený) poplatek nebo bezdůvodné obohacení. |

BSA požaduje vyplnění prohlášení o „softwarové čistotě“. Nereagovat.

Musím platit agentuře Logicall, která po mně požaduje peníze za bezdůvodné obohacení kvůli fotkám použitým na mém webu?

Agentura Isifa požaduje tisícové až desetitisícové částky za zkopírování obrázků na webu. V řadě případů jde o obrázky, které jsou volně k použití. V žádném případě nic neplaťte. Pokud si nejste jisti, že je fotografie volně licencovaná anebo přímo vaše, raději ji ze svého webu stáhněte. Pokud se Isifa ozve znovu, napište jí, že si nejste vědomi žádného porušení kopírovacího monopolu. Pokud to nevezmou na vědomí, je třeba napsat:

1. Prosím doložte, že zastupujete autora, a to ověřenými plnými mocemi.
2. Pokud tak učiní, požadujte důkaz, že je autor autorem a jeho ověřené prohlášení, že to neposkytl do volného zdroje. Žádost odůvodněte, že jste ve styku s dalším údajným autorem.
3. Pro otrlé: Požadujte důkaz, že obrázek byl na vašem webu, screenshot není důkaz.
4. Pokud vás dále obtěžují, pohrozte podnětem Úřadu pro ochranu osobních údajů a vyzvěte je, ať vás žalují a doloží svoje nároky u soudu. Pokud vám i nadále posílají „poslední výzvy k zaplacení“, podejte podnět na ÚOOÚ kvůli spamu.

Měl bych zaplatit OOA-S za používání grafických programů v internetové kavárně nebo jiném zařízení, kde uživatelé platí za použití počítačů?

OOA-S požaduje od internetových kaváren odvedení poplatku za to, že součástí programů pouštěných jsou údajně grafická uživatelská rozhraní, která tak internetová kavárna pronajímá. OOA-S tvrdí, že pronájem grafických rozhraní je předmětem povinné kolektivní správy. Napište kolektivnímu správci, že podle vašeho názoru nemá na účtování poplatků právo a přiložte posudek: Právní posudek vymáhání poplatků OOA-S od internetových kaváren