Principy dvoukolového hlasování

Jednací řád celostátního fóra stanoví tento základní způsob hlasování:

a) V prvním kole se hlasuje o podpoře každé možnosti. Hlasující může svým hlasem podpořit libovolný počet možností. Pokud není třeba možnosti seřadit a získá podporu nadpolovičního počtu hlasujících nejvýše takový počet možností, který má celostátní fórum vybrat, jde o výsledek hlasování a hlasování končí. Jinak se koná druhé kolo.
b) V druhém kole se hlasuje o tom, který z podporovaných návrhů má být upřednostněn. Hlasující může dát přednostní hlas tolika možnostem, kolik má celostátní fórum vybrat. Vybrány jsou možnosti v pořadí podle počtu přednostních hlasů, v případě rovnosti podle počtu hlasů v prvním kole a pak podle losu.

Co to ale znamená v praxi?

Základním principem veškerého našeho rozhodování (ať jde o usnesení, volbu, odvolání, mimořádný přezkum atd.) je, že vybraná možnost či možnosti musí vždy mít podporu nadpolovičního počtu hlasujících. (U zásadních návrhů dokonce třípětinovou.) To je při větším počtu hlasujících poměrně přísná podmínka, kterou není snadné splnit. K ověření nadpoloviční podpory slouží první kolo hlasování. Pokud by v něm každý hlasoval jen pro ty možnosti, které opravdu upřednostňuje, například z 50 kandidátů na 10-30 míst v republikovém výboru jen pro 5 svých favoritů, velmi pravděpodobně by nadpoloviční podporu získalo jen několik málo kandidátů. Což by mohlo znamenat, že nebude zvoleno ani tolik kandidátů, kolik je potřeba. Proto se doporučuje podpořit v prvním kole všechny kandidáty, kteří jsou pro vás přijatelní (případně dokonce všechny, kteří nejsou nepřijatelní) a teprve v druhém kole dát hlasy těm, které preferujete.