Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

--- kci:zpuv [20.08.2010 18:25]
Jakub Michalek
+++ kci:zpuv [18.04.2011 18:13] (aktuální)
Jakub Michalek
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
+====== Kopírovací zákon (návrh Pirátské strany) ======
+Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
-**Toto je živý projekt komise pro copyright a internet, pokud chcete, přidejte se.** FIXME
+==§1 Účel zákona==
-Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
+(1) Tento zákon upravuje soukromá práva osob k dílům za účelem
+  * a) ochrany práv autora, která vyplývají z ochrany jména a dobré pověsti((Čl. 10(1) Listiny a čl. 34(1) Listiny.)) a ochrany spotřebitele,
+  * b) rozšíření nabídky dostupných děl, na která lze získat dočasný kopírovací monopol,
+  * c) zachování a rozšíření tvorby mimo kopírovací monopol, která je nezbytná pro podporu tvořivosti.
-====== Zákon o právu původském ======
+(2) Výkon práv zavedených za účelem tohoto zákona nesmí zasahovat do svobody projevu a práva na šíření informací,((Čl. 17 Listiny)) práva přístupu ke kulturnímu bohatství((Čl. 34(2) Listiny.)) a práva na soukromí.((Čl. 7(1) Listiny.))
-==§1 Účel zákona==
+(3) Není-li dohodnuto či nevyplývá-li ze zákona jinak, není osobnostním nebo majetkovým právem k dílu dotčeno právo majitele věci, kterou je dílo vyjádřeno.
-(1) Účelem tohoto zákona je stanovit opatření v právu k výtvorům soukromých osob vzniklých jejich tvůrčí duševní činností
+== §3 Informace ==
-  * a) k ochraně osobnostních práv tvůrce, která vyplývají z ochrany jména a dobré pověsti((Čl. 10(1) Listiny a čl. 34(1) Listiny.)),
-  * b) k ochraně majetkových práv původce, která zákon zaručuje k povzbuzení tvorby a jejího šíření za účelem široké nabídky dostupných děl veřejnosti.
-(2) Práva k výtvorům zavedená za účelem tohoto zákona nelze vykládat ve větším rozsahu, než zákon stanovuje, protože by tím výklad zasáhl do ústavně zaručené svobody projevu a práva na šíření informací,((Čl. 17 Listiny)) práva přístupu ke kulturnímu bohatství((Čl. 34(2) Listiny.)) a práva na soukromí.((Čl. 7(1) Listiny.))
+(1) **Informace** po rozumu tohoto zákona je uspořádání souvisejících výrazových prvků v objektivně vnímatelné podobě.
-==§2 Zásada favor libertatis==
+(2) **Celistvý vzorek** je takový počet souvisejících výrazových prvků, které člověk průměrně udrží v krátkodobé paměti.
-Pokud by měl osobnostní práva nebo majetková práva nabýt stát,((Například odúmrť podle §472 ObčZ.)) tato práva zanikají a každý může výtvor užívat za libovolnými účely bez podmínky souhlasu.
+(3) **Totožné** jsou informace, které se liší ve celistvém vzorku o méně než 5 %. Za totožné se dále považují části, které lze z převádět mezi sebou mechanickým postupem, který buď zachovává zjevnou podobnost nebo umožňuje zpětný přechod k původní informaci a po tomto mechanickém postupu splňuje podmínku první věty.
-== §2 Výtvory ==
+(4) **Jedinečná** je informace, která není totožná s částí dříve existujících informací.
-(1) **Výtvor** znamená jedinečný a původní výsledek tvůrčí duševní činnosti přirozené osoby (**tvůrce**), který nabude konkrétního, objektivně vnímatelného vyjádření (**díla**) prostřednictvím vyššího než nepatrného množství výrazových prvků. Čas vzniku prvního díla se považuje za čas vzniku výtvoru a výtvor nezaniká.
+== §3a Dílo ==
+(1) **Dílo** po rozumu tohoto zákona je jedinečná informace, kterou vytvořil člověk (**autor** díla) vlastní tvůrčí duševní činností. Dílem však nejsou informace, které člověk vytváří v dohodě s veřejnou mocí, aby naplnil její úkoly.
-(2) **Totožné** jsou části výtvoru, která se liší v množstvím výrazových prvků větším než nepatrném o méně než 5 %. Za totožné se dále považují části, které lze z převádět mezi sebou mechanickým postupem, který buď zachovává zjevnou podobnost nebo umožňuje zpětný přechod k původnímu dílu a po tomto mechanickém postupu splňuje podmínku první věty.
+(2) Tvůrčí duševní činnost se projevuje osobitým uspořádáním nebo výběrem informací, ať se jednotlivých součástí v nich obsažených tento zákon dotýká čili nic.
-(3) **Nepatrné množství výrazových prvků** je takové množství souvisejících individuálních výrazových prvků, které člověk průměrně udrží v krátkodobé paměti.
+(3) Dílem tak není
+  * a) projev tradiční lidové kultury (folklór, u něhož nejde o dílo pseudonymní nebo anonymní),
+  * b) výsledek práce veřejných institucí (právní předpis, rozhodnutí, veřejný rejstřík, spisy a listiny, jejich návrhy a přípravná dokumentace, prezentace úřadů, úřední překlady, úřední publikace, obecní kroniky, veřejné symboly, platidla a jiné),
+  * c) řeč a přednáška proslovené při jednáních a poradách ve veřejných záležitostech, leč by šlo o výklad ryze odborný neveřejně pronesený,
+  * d) obchodní oznámení, ceník, vysvětlení, návod, pokud jsou přiloženy k výrobkům pro poučení odběratelů, leda že mají podle svého obsahu povahu díla,
+  * e) námět, nápad, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě,
+  * f) informace vzniklá automaticky nebo mechanicky bez tvůrčí duševní činnosti člověka (kopie na stroji, fotografie zachycující faktický stav, skeny děl, abecední nebo jinak mechanicky řazené sbírky děl a jiné).
-(4) **Odvozený výtvor** znamená výtvor, který má s jiným výtvorem totožnou část. Odvozenými díly jsou zejména zpracování, pokud se osvědčují jako výsledek tvůrčí činnosti zpracovatelovy. Náležejí sem za této podmínky zejména překlady, zdramatizování, přizpůsobení (adaptace), hudební úpravy (variace a aranžmá), zfilmování, dále osobní přednesy děl literárních a hudebních pro nástroje určené k jejich mechanickému přednes, jakož i převody hudebních děl technickou úpravou takových nástrojů nebo jejich součástí, pokud určuje se jimi osobitý ráz přednesu. Rovněž sem náležejí napodobení uměleckých děl výtvarných uměleckým postupem rozdílným od původního a fotografické reprodukce děl literárních, uměleckých anebo fotografických, pokud nejsou jen rozmnoženinami díla původního.
+== §4b Odvozené dílo ==
+(1) **Odvozené** se nazývá dílo, které má s původním dílem totožnou část.
-== § Druhy výtvorů ==
+(2) Původským právem k odvozenému dílu nejsou dotčena původská díla k dílu původnímu.
-(1) Výtvory se rozlišují podle druhu výrazových prostředků děl:
-  * a) u **výtvarných** výtvorů jsou to plochy nebo části prostoru různě zbarvené nebo jinak charakterizované (například materiálem), které dohromady vytvářejí samostatný celek vnímatelný zrakem (malby, kresby, grafiky, náčrtky, plánky, mapy, glóby, rytiny,  medaile, sochy, plastiky, stavby, umělecké výrobky zhotovené litografií, fotografií nebo podobným postupem a jiné),
-  * b) u **slovesných** výtvorů jsou to písmena nebo obdobné znaky, které tvoří dohromady slova nebo napodobují zvuky, nebo jejich zvukové vyjádření řečí (knihy, brožury, časopisy, články, přednášky a počítačové programy a jiné),
-  * c) u **hudebních** výtvorů jsou to tóny a zvuky zapsané nebo provozované, které na sebe navazují nebo znějí i zároveň (hudební nahrávky, písně a jiné skladby, notové záznamy a jiné),
-  * e) u **dramatických** výtvorů je to navázané obrazy, které vyvolávají dojem pohybu a jsou vnímatelné zrakem (pantomima, choreografie, drama, herecký výkon, film a jiné).
-(2) Sbírky výtvorů a výtvory vzniklé kombinací různých druhů výrazových prostředků jsou výtvory po rozumu tohoto zákona, pokud splňují požadavky kladené na výtvor svým osobitým uspořádáním nebo výběrem, ať jednotlivé součásti v nich obsažené jsou o sobě chráněny podle tohoto zákona čili nic.
+(2) Odvozenými díly jsou zejména zpracování, pokud se osvědčují jako výsledek tvůrčí činnosti zpracovatele. Náležejí sem za této podmínky zejména překlady, zdramatizování, přizpůsobení (adaptace), hudební úpravy (variace a aranžmá), zfilmování, dále osobní přednesy děl literárních a hudebních, jakož i převody hudebních děl technickou úpravou takových nástrojů nebo jejich součástí, pokud určuje se jimi osobitý ráz přednesu. Rovněž sem náležejí napodobeniny uměleckých děl výtvarných uměleckým postupem rozdílným od původního a fotografické reprodukce děl literárních, uměleckých anebo fotografických, pokud nejsou jen rozmnoženinami díla původního.
-===== Osobnostní právo tvůrce =====
+== §5 Druhy děl ==
+(1) Díla se rozlišují podle druhu výrazových prostředků, které jsou:
+  * a) u **výtvarných** děl plochy nebo části prostoru různě zbarvené nebo jinak charakterizované (například materiálem), které dohromady vytvářejí samostatný celek vnímatelný zrakem nebo hmatem (malby, kresby, grafiky, komiks, náčrtky, plánky, mapy, glóby, rytiny,  medaile, sochy, plastiky, stavby, umělecké výrobky zhotovené litografií, fotografií nebo podobným postupem a jiné),
+  * b) u **slovesných** děl písmena nebo obdobné znaky, které tvoří dohromady slova nebo napodobují zvuky, nebo jejich zvukové vyjádření řečí (knihy, brožury, časopisy, články, přednášky a počítačové programy a jiné),
+  * c) u **hudebních** děl tóny a zvuky zapsané nebo provozované, které na sebe navazují nebo znějí i zároveň (hudební nahrávky, písně a jiné skladby, notové záznamy a jiné),
+  * e) u **dramatických** děl navázané obrazy, které vyvolávají dojem pohybu a jsou vnímatelné zrakem (pantomima, choreografie, drama, herecký výkon, animace, film a jiné).
+  * f) u **souborných** děl kombinace informací předchozích druhů.
-== § Domněnky tvůrce ==
+== §5a Úplná podoba díla ==
+(1) **Úplná** podoba díla je taková, ze které lze odvodit ostatní podoby díla mechanickými postupy, takže dává uživateli díla nejvyšší možnou volnost při tvorbě odvozených děl (program se zdrojovým kódem, stavba s dokumentací a jiné).
-(1) Za tvůrce se považuje ten, jehož pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku výtvorů u příslušného kolektivního správce, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud tvůrcem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.
+===== Osobnostní právo autora =====
-(2) Za tvůrce se považuje ten, kdo prokáže, že výtvor vytvořil dříve.
+== §6 Spoluautoři ==
-== § Právo tvůrce rozhodnout o zveřejnění výtvoru ==
+(1) K dílům vytvořeným společně několika autory (spoluautory), při nichž jsou výsledky jejich tvorby, i pokud je lze rozeznat, celkem nedílným, přísluší jediné právo osobnostní a jediné právo majetkové.
-(1) **Zveřejnění** výtvoru znamená první oprávněné zpřístupnění díla veřejnosti (např. provedením, předvedením, vydáním, vystavením na Internet nebo jinou veřejně přístupnou počítačovou síť).
+(2) Právo rozhodnout o zveřejnění náleží všem spoluautorům společně a nerozdílně. Nedohodnou-li se, rozhodne na návrh některého z nich soud příslušný podle navrhovatelova bydliště v nesporném řízení. Vezme přitom v úvahu především podíl jejich tvůrčího příspěvku. Zásah do společného osobnostního práva však může každý spoluautor soudně stíhat sám.
-(2) Pouze tvůrce má právo rozhodnout o zveřejnění výtvoru, nesvědčí-li jinému zvláštní právo zveřejnění. Výlučnost práva zanikne, pokud tvůrce zemře a žádné další právo zvláštního zveřejnění již netrvá.
+== §7 Autorská domněnka ==
-== § Převod práva výtvor zveřejnit ==
+Za autora se považuje ten, jehož pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle nebo je u díla uvedeno v rejstříku výtvorů u příslušného kolektivního správce, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem, pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.
-(1) Tvůrce smí právo výtvor zveřejnit převést na jiného; jiní mohou právo výtvor zveřejnit převést, pouze pokud s tím tvůrce souhlasí.
+== §8 Právo zveřejnění ==
-(2) Převod práva výtvor zveřejnit vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatný.
+(1) **Zveřejnění** díla znamená první oprávněné zpřístupnění díla veřejnosti (např. provedením, předvedením, vydáním, vystavením na Internet nebo jinou veřejně přístupnou počítačovou síť).
-== §5 Zvláštní právo zveřejnění ==
+(2) Právo zveřejnění zahrnuje právo určit zveřejnitele, místo, čas, způsob a podobu zveřejnění, zda a jakým způsobem má být autor uveden při zveřejnění a dalším užití díla, je-li uvedení autora při užití obvyklé.
-(1) Zvláštní právo zveřejnění vzniká okamžikem, kdy se o něm oprávněný dozví, a trvá jeden rok; oprávněný může stanovit kratší dobu nebo zvláštní právo zveřejnit úplně vyloučit. Zvláštní práva zveřejnění nemohou vzniknout později než rok po zveřejnění.
+(3) Právo zveřejnění lze převést na jiného jen se souhlasem autora. Nakládání s právem zveřejnění vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatné.
-(2) Zvláštní právo zveřejnění má
+== §9 Autorské zveřejnění ==
+Právo zveřejnění je výlučné a svědčí autorovi, není-li zvlášť stanoveno jinak. Výlučnost práva zanikne, pokud autor zemře nebo se vzdá práva, a žádné právo zvláštního zveřejnění již netrvá.
+== §10 Zvláštní zveřejnění ==
+(1) Zvláštní právo zveřejnění vzniká okamžikem, kdy se o něm oprávněný dozví, nejpozději však smrtí autora, a trvá jeden rok; oprávněný může stanovit kratší dobu nebo zvláštní zveřejnění úplně vyloučit.
+(2) Zvláštní právo zveřejnění mají:
   * a) objednatel, pro něhož bylo dílo zhotoveno, vůči zhotoviteli,
   * b) zaměstnavatel, pro něhož zaměstnanec dílo vytvořil při plnění úkolů v pracovním poměru, vůči zaměstnanci,
-  * c) školské zařízení, při jejímž vyučování dílo vzniklo, vůči svému žákovi nebo studentovi.
+  * c) školské zařízení, při jejímž vyučování dílo vzniklo, vůči svému žákovi nebo studentovi,
   * d) příslušný kolektivní správce po smrti autora zastupující dědice na jeho účet, než mu bude dědictví potvrzeno.
 (3) V dědickém řízení soud neprodleně informuje kolektivního správce o dílech, která ještě nebyla zveřejněna.
-===== Majetkové právo původce =====
+===== Majetkové právo zveřejnitele =====
+== §10 ==
+(1) Zveřejněním díla vzniká majetkové právo, které sestává z kopírovacího monopolu.
+(2) Kopírovací monopol svědčí buď zveřejniteli, nebo tomu, na koho právo převedl.
+(3) Nakládání s kopírovacím monopolem vyžaduje písemnou formu, jinak je neplatné.
+== §11 Předmět majetkového práva zveřejnitele ==
+(1) Kopírovací monopol zahrnuje právo:
+  * a) užít dílo v původní nebo odvozené podobě,
+  * b) oprávnit ostatní smluvní **licencí** k užití díla.
+(2) Ostatní mohou dílo užít bez udělení licence pouze v případech stanovených zákonem (**zákonná licence**).
+(3) Vyhledávání, přijímání a rozšiřování informací, které není užitím díla po rozumu tohoto zákona, je bez ohledu na hranice státu svobodné, pokud je zákon z důvodů v demokratické společnosti nezbytných neomezuje nebo nezakazuje.((Například §12 ObčZ.))
+== § Doba trvání kopírovacího monopolu ==
+(1) Doba kopírovacího monopolu se řídí právem platným pro majetková práva k výsledku tvůrčí činnosti při jeho zveřejnění.
+(2) Podle tohoto zákona trvá kopírovací monopol 10 let od zveřejnění díla.
 == § Užití výtvoru ==
-(1) **Užití** výtvoru znamená obchodní aktivitu spočívající v
+(1) **Užití** díla znamená jakékoliv zhodnocení díla v jeho původní či odvozené podobě
-  * a) rozmnožování výtvoru,
+  * a) kteroukoliv osobou zhodnocující otevřené dílo,
-  * b) rozšiřování výtvoru,
+  * b) podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti,
-  * c) sdělování výtvoru veřejnosti.
+  * c) veřejnoprávním subjektem při uspokojování potřeb veřejného zájmu.
-(2) Při užití odvozeného výtvoru se postupuje, jako kdyby byla obě díla užita zvlášť.
+(2) Užitím po rozumu tohoto zákona tak není
+  * a) činnost soukromého činitele, ze které mu nevzniká přímý nebo nepřímý majetkový prospěch z uzavřeného díla,
+  * b) pouhý návod, jak a kde lze dílo získat  (např. internetová adresa),
+  * c) činnost v rámci úředního řízení, ve které se dílo přímo dotýká předmětu řízení.
-== § Druhy užití ==
+== § Komerční užití ==
-(1) **Rozmnožování** znamená zhotovení věci, která vyjevuje účel napodobit dílo a to zejména věrným zobrazením podstatné části výrazových prostředků, ze kterých se dílo nebo jeho část skládá. Za rozmnožování se nepovažuje, vzniká-li napodobením nový výtvor.
+Komerční užití je užití díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu.
-(2) Rozšiřování
+== § Druhy užití==
+(1) **Rozmnožováním** díla se rozumí zhotovení věci, která vyjevuje účel napodobit dílo a to zejména věrným zobrazením podstatné části výrazových prostředků, ze kterých se dílo nebo jeho část skládá, ale rozmnožené dílo nesplňuje podmínky, aby bylo samo odlišným dílem.
-(3) Sdělování veřejnosti
+(2) **Rozšiřováním** díla se rozumí jeho zpřístupňování
+   * a) v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k rozmnoženině, včetně jejich nabízení za tímto účelem, a
+   * b) v nehmotné podobě službou zprostředkovávající stažení díla.
-== § Původské právo ==
+(3) **Pronájmem** díla se rozumí jeho zpřístupňování na dobu určitou v hmotné podobě.
-(1) **Původce** znamená fyzickou nebo právnickou osobu, která dílo zveřejnila.
+(4) **Vystavováním** díla se rozumí jeho zpřístupňování v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání zrakem.
-(2) Původské právo svědčí původci nebo tomu, na něhož původce své právo převedl a obsahuje výlučné právo užívat výtvor a udělit jinému svolení k užití díla.
+(5) **Sdílením** díla se rozumí jeho zpřístupňování veřejnosti v nehmotné podobě způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby, například počítačovou nebo obdobnou sítí.
-(3) Trvání majetkových práv je posuzováno podle práva platného v době, kdy bylo dílo zveřejněno.
+(6) **Provozováním** díla se rozumí jeho zpřístupňování provedeným dílem (přednes slovesného výtvoru, provedení hudebního výtvoru, předvádění výtvoru dramatického a jiné).
-== § Licence ==
-== § Zákonná licence k příslušenství==
+(7) **Přímým přenosem** díla se rozumí současné zpřístupňování provozovaného díla pomocí reproduktoru, obrazovky nebo podobného přístroje umístěného mimo prostor provozování, nejde-li o rozšiřování nebo sdílení.
+(9) **Vysíláním** díla rozhlasem nebo televizí se rozumí jeho zpřístupňování rozhlasem či televizí a jiné takové zpřístupňování díla jakýmikoli jinými prostředky sloužícími k šíření zvuků nebo obrazů a zvuků nebo jejich vyjádření bezdrátově nebo po drátě, včetně šíření po kabelu nebo vysílání pomocí družice, původním vysílatelem.
+(10) **Shlížením** výtvoru se rozumí vystavování, provozování nebo přehrávání výtvoru po rozumu tohoto zákona, včetně zhotovení nezbytného počtu rozmnoženin, které jsou k tomu potřebné.
+== § Doktrína prvního prodeje ==
+Prvním rozšířením uskutečněným v zemích, které jsou smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je právo na rozšiřování na území smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru pro tuto rozmnoženinu vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.
+==§2 Užití veřejnoprávními subjekty==
+(1) Pokud by měl osobnostní práva nebo majetková práva nabýt veřejnoprávní subjekt,((Například odúmrť podle §472 ObčZ.)) tato práva zanikají a každý má právo výtvor užít.
+(2) Zakazuje se, aby:
+  * a) subjekt veřejného sektoru,((Čl. 2 odst. 1 směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru)) užíval uzavřené dílo,
+  * b) veřejnoprávní subjekt((Čl. 2 odst. 2 směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru)) jakkoliv podporoval uzavřená díla.
+===== Licence =====
+== § Základní ustanovení ==
+(1) Licenci lze udělit k jednotlivým způsobům užití nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném.
+(2) O podání návrhu na uzavření smlouvy jde i tehdy, směřuje-li projev vůle i vůči neurčitému okruhu osob nebo je učiněn odkazem či zkratkou, která nevzbuzuje pochybnost o zamýšlených účincích.
+(3) S přihlédnutím k obsahu návrhu nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo zvyklostem může osoba, které je návrh určen, vyjádřit souhlas s návrhem na uzavření smlouvy provedením určitého úkonu bez vyrozumění navrhovatele tím, že se podle ní zachová, zejména že poskytne nebo přijme plnění. V tomto případě je přijetí návrhu účinné v okamžiku, kdy byl tento úkon učiněn.
+== § Všobecné licence ==
+(1) **Veřejnou** se rozumí taková licence, kterou majitel kopírovacího monopolu bezplatně opravňuje kteroukoliv osobu užít dílo v původní i odvozené podobě bez možnosti odvolání po celou dobu trvání kopírovacího monopolu, přičemž kladou na uživatele nejvýše následující podmínky:
+  * a) **uvedení autora**: uvedení autora jím zvoleným způsobem, aniž by z něho nevyplýval souhlas jiné osoby s podobou odvozeného díla a jeho užitím,
+  * b) **zachování licence**: odvozené výtvory lze užít jen pokud původce udělí veřejnou licenci za obdobných nebo méně náročných podmínek jako byla licence u původního díla a k dílům musí být přiložena kopie licence nebo na ni musí dílo odkazovat,
+(2) **Svobodnou** licencí se rozumí veřejná licence na otevřené dílo, která může být podmíněna podmínkou **open source**, aby byla odvozená díla dostupná v úplné podobě.
+(3) Nestanoví-li zvláštní dohoda jinak,
+  * a) porušením licence přestává vůči uživateli účinkovat a ten již nesmí dílo zhodnocovat,
+  * b) uživatel nesmí technickými prostředky omezovat přístupnost díla.
+== § Zákonné licence ==
+(1) Do práva původce nezasahuje užitím výtvoru v jeho původní a odvozené podobě
+  * a) podnikatel, který v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje osobě potřebné technické zařízení (pronájem kopírovacích strojů, poskytování hostingu a jiné) nebo splní předchozí objednávku osoby, aniž by sám výtvor užíval, za účelem výkonu práva této osoby na svobodné šíření informací,
+  * b) uživatel, který v odůvodněné míře užije citaci z výtvoru s uvedením pramene za účelem kritiky, recenze, výzkumu nebo zpravodajství o aktuálních událostech,
+  * c) osoba, která užije dílo shlédnutím za účelem vyučování ve vzdělávání,((§1 školského zákona.))
+  * d) majitel díla výtvarného, které je užitým dílem nebo originálem, za účelem vystavení nebo pronájmu, pokud se stran originálu nedohodl s původcem jinak;
+  * e) majitel věci hlavní, pokud má výtvor povahu jejího příslušenství (návod k výrobku a jiné), za účelem využití vlastnictví k věci hlavní.
+(2) Zákonné licence pokrývají pouze rozsah užití odpovídající účelu, pokud je vymezen.
-Kde vystupuje autorské dílo jako příslušenství věci hlavní (např. návod k přístroji), sleduje osud věci hlavní a majitel věci hlavní smí autorské dílo užívat v souladu s užitím věci hlavní.
 ===== Soudní ochrana práv k výtvorům =====
+== § Rozsah ochrany ==
+Soudní ochrana podle práva k výtvorům se vztahuje pouze na části, které jsou samostatně výtvorem po rozumu tohoto zákona, a odpovědnost za škodu a bezdůvodné obohacení jsou vždy úměrné rozsahu části výtvoru, která je chráněná.
 == § Postup soudu při určení tvůrce ==
@@ Řádek 123: / Řádek 224: @@
 == § Správnost údajů ==
 (1) Nikdo nesmí v souvislosti s ochranou podle práva k výtvorům uvádět nepravdivé údaje o tvůrci nebo původci a o trvání jejich práv. Zejména smí každý odporovat tomu,
-  * a) kdo se lživě vydává za tvůrce nebo původce výtvoru,
+  * a) kdo se lživě vydává za tvůrce nebo původce výtvoru nebo výsledku tvůrčí duševní činnosti, který není výtvorem,
   * b) aby ho jiný lživě vydával za tvůrce nebo původce.
@@ Řádek 148: / Řádek 249: @@
 (2) Zrušují se předpisy vydané podle těchto zákonů, pokud upravují práva k výtvorům, a rozhodnutí podle nich vydaná pozbývají účinnost s účinností tohoto zákona v rozsahu, ve kterém nejsou slučitelná s jeho ustanoveními.
-== § Zákaz retroaktivity ==
+== § Změna a zánik dosavadních práv ==
-(1) Doba trvání majetkových práv původce řídí se právem platným při zveřejnění výtvoru pro majetková práva k výtvoru.
-(2) Autor a výkonný umělec podle podle dosavadního autorského zákona se stává tvůrcem,  oprávněný z výhradní licence k veškerému užití výtvoru, se považuje za původce. Přísluší jim práva podle tohoto zákona, pokud je už nevykonali nebo doba majetkových práv původce ještě nevypršela.
+(1) Autor a výkonný umělec podle podle dosavadního autorského zákona se stává tvůrcem,  oprávněný z výhradní licence k veškerému užití výtvoru, se považuje za původce. Přísluší jim práva podle tohoto zákona, pokud je už nevykonali nebo doba majetkových práv původce ještě nevypršela.
-(3) Osobnostní a majetková práva autora a výkonného umělce podle dosavadního autorského zákona a práva z nich odvozená zanikají, přesahují-li rozsah práv podle tohoto zákona.
+(2) Osobnostní a majetková práva autora a výkonného umělce podle dosavadního autorského zákona a práva z nich odvozená zanikají, přesahují-li rozsah práv podle tohoto zákona.
-(4) Právo vysílatele, které je výtvorem podle tohoto zákona, považuje se za právo k výtvoru soubornému.
+(3) Právo vysílatele, které je výtvorem podle tohoto zákona, považuje se za právo k výtvoru soubornému.
-(5) Práva výrobců záznamů, práva zveřejnitele dosud nezveřejněného díla, právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu, právo pořizovatele databáze a všechna práva z nich odvozená zanikají účinností tohoto zákona.
+(4) Práva výrobců záznamů, práva zveřejnitele dosud nezveřejněného díla, právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu, právo pořizovatele databáze a všechna práva z nich odvozená zanikají účinností tohoto zákona.