Česká pirátská strana v Praze 7 a 8

• Vaše peníze vybrané na daních utíkají ve veřejných zakázkách, které nejsou veřejné, ale neprůhledné, díky čemuž nefunguje konkurence a zakázky končí podpisem nevýhodných smluv.
• Stát využívá svůj aparát nikoliv k tomu, aby občanům život usnadňoval, ale aby jim ho komplikoval.
• Kdykoliv se politická reprezentace pokusila reagovat na věk informací, prokázala se naprosto nekompetentní, stačí vzpomenout příklady
  • čipové karty v Praze,
  • rady pro rozhlasové a televizní vysílání dohlížející na internet,
  • zmetkovité datové schránky,
  • Internet do škol.
• Nepovedená legislativa stojí za drahým zdravotnictvím. Vysokou cenu léků způsobují 20 let trvající patenty na léčiva, kvůli nimž se léky nedostanou k potřebným.
• Umělé monopoly na pečlivě vybrané oblasti duševní činnosti (léky, odrůdy brambor, dopravní prostředky) se podílejí na drahých výrobcích. Z patentů navíc žije několik stovek právníků.

• Nejznámější a nejpoužívanější stránky včetně Wikipedie, byli od internetu odpojeny, za „nevhodný obsah“. Nevhodný obsah určuje svévolně několik soukromých organizací, které tak v důsledku ovládají, co si na internetu můžete přečíst.
• Americké korporace tlačí na přijetí Obchodní dohody proti padělání (ACTA), která pod zástěrkou boje proti padělaným obchodním značkám chystá nepřetržitou kontrolu nad dodržováním duševního vlastnictví bez ohledu na soukromí lidí. Její součástí budou např. kontroly na letištích, při kterých se budou scanovat programy a hudební obsah na počítačích a hudebních přehrávačích. Pokud nebude držitel schopen prokázat původ dokladem, tak mu zkoumanou elektroniku bez náhrady zabaví.
• V celém světě trvá problém, že některé státy čtou e-mailovou korespondenci a cenzurují nepohodlné informace. Některé státy sledují své občany kamerami a biometrickými údaji, aniž by prokázaly účinek těchto opatření.
• Zaměstnavatelé využívají informačních technologií k neustálému a nepřiměřenému sledování zaměstnanců.
• Poskytovatelé připojení a mobilní operátoři povinně skladují informace o přenesených údajích.

• Všichni povinně odevzdávají poplatek autorům a výrobcům disků (výpalné) ze všeho zařízení, které by se mohlo podílet na rozmnožování – platí se z disků CD a DVD, kopírovacích přístrojů, harddisků, flashek a všech přehrávačů. Asi polovina výpalného vůbec nejde autorům, ale těm výrobcům záznamu a nakladatelům.
• Zavedení výpalného zvýhodnilo populární hudbu na úkor zbytku. Ti umělci, kteří před jejich zavedením neměli moc peněz si nepomohli, protože takto vybrané peníze se rozdělují podle popularity. Pomohli si pouze dlouhodobě populární umělci, kteří další „pomoc“ nepotřebovali; negativní výsledky této státní korupce lze vidět na zhroucených umělcích typu Michaela Jacksona nebo u nás Karla Svobody.
• Nejhůře ale skončili umělci mimo populární hudbu, protože je zavedení poplatků vůči pop-music znevýhodnilo: neplatí si takovou reklamu a nejsou schopni jim konkurovat. Tento státní zásah, který nejen zatížil občany dalšími poplatky, ale i deklaroval lhostejnost státu vůči osudu věhlasné české klasické hudby, přispívá dalšímu úpadku české kultury.
• Současná politika uplácení umělců z prostředků výpalného ohrožuje roli umělců jako kritiků neduhů společnosti. Oficiální korupce umělců a ucpávání jejich úst penězi nemá v politice státu co dělat.

• Nic, protože jí tento stav vyhovuje, vždyť ho sama způsobila.
• Zejména se jí to povedlo
  • nesrozumitelnými zákony, ve kterých se už nevyznají ani právníci,
  • útoky na soukromé hospodaření; zákon sice klade těžké požadavky na účetnictví, ale už neposkytuje počítačové programy, které by je usnadnily,
  • umělou polarizací na pouhé dvě strany, které se pomocí institutů práva (volební klauzule) i medií snaží voliče přesvědčit, že třetí cesta není možná,
  • demagogickými kampaněmi souvisejícími domněle s právem, ve skutečnosti ale neskrývanou lží, které šíří mediálním tlakem, kterému se nelze vyhnout (kampaň „pirátství je krádež“).
  • bezobsažné mediální kampaně placené ze státního rozpočtu, jež se omezovaly na jedno („Řešení“) nebo dvě slova („Jistoty a naděje“).
  • odporem proti omezení poslanecké a senátorské imunity a proti zavedení prostředků přímé demokracie, která v kombinaci s přísnou dělbou moci zabraňuje zneužití moci.
• Česká pirátská strana považuje stávající neprůhledné hospodaření a probíhající čelný útok na osobní svobody, včetně kultury a vzdělání, za nepřípustný a je připravena ho změnit.

Vaše peníze, svoboda a kultura nepatří mezi statky, kterých byste se měli vzdát. Česká pirátská strana pomáhá k nápravě největších omylů současné politické reprezentace a deklarované zásady

• transparentní správy (transparentní účet České pirátské strany),
• ochrany soukromí (nesledujeme vaše aktivity, ani nerozesíláme nevyžádané zprávy),
• svobody informací (podpora otevřeného řešení datových schránek) a
• přímé demokracie ( veřejného jednání celostátního fóra se účastní všichni členové)

uskutečňuje již teď, a proto se jimi nebude pouze zaklínat, ale skutečně je zavede do veřejné správy. Stejně jako pirátské strany ve 33 státech světa, je tak Česká pirátská strana pro českého voliče důvěryhodným partnerem.