• @Registrovani priznivci má oprávnění číst
  • @Republikove predsednictvo má oprávnění mazat
  • @Celostatni forum má oprávnění číst
  • @TZ má oprávnění mazat
  • @ALL má oprávnění číst

Odpovědi na otázky k sociálnímu vyloučení

Předseda Pirátů zodpověděl otázky občanské společnosti týkající se problematiky sociálního vyloučení. Ivan Bartoš na základě programu Pirátské strany komentuje sociální bydlení, koncepce integrace či pozitivní diskriminaci.

Mezi svátky náš předseda obdržel emailem několik otázek týkajících sociální problematiky, zejména pak sociálního vyloučení minoritních obyvatel ČR. Otázky adresovala občanská sdružení a iniciativy Vzájemné soužití, ProAlt a Romea; kolektiv SOS Přednádraží, Ekumenická akademie Praha a Rada vlády pro záležitosti romské menšiny.

K formulování postojů bylo zapotřebí konzultace a diskuse s Piráty zainteresovanými v programových bodech týkajících se sociálních záležitostí, kteří se danou problematikou dlouhodobě zaobírají. Tito lidé se opírali jak o postoje definované v programových bodech, tak o zkušenosti z vlastní praxe. V odpovědi tedy Piráti neposkytli pouze citace svých programových bodů, nýbrž názor reflektující konsensuální postoj těchto osob. Piráti tak nadále staví na kritice paternalismu, odpovědnosti lokálních institucí či potřebě jednat přímo se zástupci menšinové občanské společnosti i sociálně vyloučenými samotnými.

Naše odpovědi

1. Bude Pirátská strana prosazovat Zákon o sociálním bydlení? Pokud ano, jaké konkrétní kroky by tento zákon měl obsahovat, aby řešil problémy lidí z vyloučených lokalit s nalezením důstojného bydlení, speciálně pak Romů ?

Ano, podpoříme kvalitní návrh zákona o sociálním bydlení. Nicméně, neměl by nikterak zvýhodňovat žádnou ze skupin obyvatel. Sociální bydlení nemůže být přidělováno na základě etnicity, ale hmotné nouze, protože stejné skupiny (chudí, střední vrstva, bohatí) se vyskytují téměř u všech etnických skupin a taktéž u majority.

Zákon musí nutně zahrnovat také vymezení pojmů stavu zaviněné a nezaviněné nouze a minimální bytový standard.

Za mnohem důležitější, než je zavedení sociálního bydlení, považujeme nastavení takového prostředí, které odstraní diskriminační politiku na trhu s byty. Všichni víme, že je pro romskou rodinu, natož romskou rodinu s více dětmi, velmi složité najít důstojné bydlení ve formě např. obecního, avšak i nájemního bytu. Nezřídka se pak stává, že takové rodiny končí na předražených lichvářských ubytovnách, protože jinde ubytování nenajdou. Pokud by se podařilo tento způsob diskriminace omezit či zcela odstranit, romské rodiny by nepotřebovaly státem podporované sociální bydlení, ale mohly by si pronajmout normální byt za normální cenu na běžném realitním trhu.

Sociální bydlení by mělo být určeno primárně pro lidi s handicapem, zdravotním znevýhodněním, či pro občany přímo ohrožené sociálním vyloučením, ne však jako primární řešení problému diskriminace etnické skupiny na trhu s byty.

2. Je Pirátská strana pro zřízení nového Ministerstva pro lidská práva a menšiny jako samostatného úřadu, který by nahradil funkci zmocněnce vlády pro lidská práva?

Pirátská strana je pro zachování sekce pro lidská práva na Úřadě Vlády minimálně v takovém rozsahu působnosti, jaký byl v roce 2012. Uvědomujeme si selhání této sekce a také selhání „Ministerstva pro lidská práva“, resp. ministrů pro lidská práva a národnostní menšiny v oblasti řešení problematiky sociálního vyloučení.

Lidská práva jsou jedním z nejzásadnějších témat společnosti a Pirátská strana si tuto skutečnost nejen uvědomuje, ale považuje ji za sobě vlastní téma. Kompetentní orgány musí začít reálně pomáhat chudým a sociálně vyloučeným komunitám. Ve většině případů lidé, kterých se problém přímo týká, vůbec nevědí o existenci orgánů, které jim mají a mohou poskytnout potřebnou pomoc.

Za důležitější, než vznik nového ministerstva, považujeme obsazení již existujících orgánů vhodnými osobnostmi, které jim dodají nejen patřičný respekt, ale především budou zárukou skutečně efektivní aktivity v této oblasti.

Dále je potřeba zapojit aktivisty a v neposlední řadě občanské iniciativy, které se touto problematikou dlouhodobě zabývají, a bez podpory státu samostatně činí kroky ke zlepšení situace.

3. Je Pirátská strana pro to, aby krajské úřady povinně zpracovávaly a vyhodnocovaly krajskou koncepci integrace romské komunity?

Ne, z našeho pohledu se jedná pouze o zvyšování už tak vysoké míry byrokracie, na základě které se generují pouze další úředníci, přičemž výsledky jsou mizivé, nebo žádné.

Od roku 1989 vzniklo mnoho koncepcí integrace, většinou způsobem „o nás bez nás“ které v konečném důsledku byly prospěšné pouze jako alibi pro orgány státní správy. Pokud mají vzniknout další koncepce, pak takové, které budou konzultovány přímo se sociálně vyloučenými skupinami, a z ochoty a snahy na obou stranách. K tomuto problému je nutné přistupovat často adresně, což není v rámci státní správy zvykem.

Aby bylo možné integraci plánovat efektivně, je nutné, aby se do této činnosti začlenily především nižší území celky v podobě obcí či městských částí a obvodů, které jsou problémy postiženy lokálně. Územní celky mají o situaci přehled a mohou navrhnout nejvhodnější řešení, přičemž kraj by v tomto případě hrál pouze roli garanta.

4. Souhlasí Pirátská strana se zaváděním prvků tzv. pozitivní diskriminace, zejména s cílem zlepšit úroveň vzdělání romských dětí a do vzdělávacího procesu aktivně zapojit i jejich rodiče? Např. pokud romští rodiče budou umisťovat své děti do předškolních zařízení a dítě tato zařízení bude pravidelně navštěvovat, získají tito rodiče nárok na finanční výpomoc.

Piráti jsou pro podporu všech, kteří si nedokáží pomoci sami, nebo pro to nemají vhodné podmínky. Jsou proti jakékoliv diskriminaci na základě skupinového zařazení. Aktivní zapojení rodičů do vzdělávacího procesu je obecně žádoucí, a to nejen v případě romských rodin, případně jiných sociálně vyloučených skupin. V předškolním vzdělávání je dobrým řešením rozšiřování míst v přípravných třídách základních škol. Zde by ovšem také bylo dobré zapojit učitele či asistenty přímo z etnika, odkud děti pocházejí. Děti lépe poznávají to, s čím se budou setkávat ve škole, rozšiřují si slovní zásobu, upevňují návyky důležité pro soužití s majoritní skupinou.

Rozhodně by ale nemělo ani tady, ani potom ve škole docházet k potlačení toho, co je přirozené pro život a kulturu rodiny, etnika. Jde o doplnění, obohacování, jinak nemůžeme dosáhnout pozitivních výsledků, a to především kvůli ztrátě motivace a radosti z poznávání u dětí, které ztratí možnost uplatňovat a rozvíjet svůj individuální potenciál.

5. Souhlasí Pirátská strana s tím, aby se do řešení problémů vyloučených lokalit aktivně zapojovali především občané, kteří v nich žijí? Pokud ano, jakými prostředky chcete takovouto participaci podpořit? V případě, že v těchto lokalitách existuje určitý stupeň sebeorganizace obyvatel či základy samosprávy, existuje v Pirátská straně shoda na tom, jak ji do řešení problémů zapojit?

Ano. Politiky a nástroje sociální integrace, tak jak jsou od pádu komunismu v ČR aplikovány, úplně a zcela selhaly. Situace v romských ghettech se neustále, kontinuálně a stále rychleji zhoršuje. Současné politiky a integrační nástroje nejsou funkční ani natolik, aby toto zhoršování zpomalily, natož aby situaci zlepšily. Jako hlavní důvod selhání vnímáme paternalismus, jehož optikou je na obyvatele chudinských ghett pohlíženo nikoli jako na zásadní a nejdůležitější partnery do diskuze na všech úrovních, ale jako na objekty integrace, klienty. Obyvatelé ghett (tj. příjemci „pomoci“ integračních politik) nemají žádnou možnost je ovlivnit, nikdo se neptá na jejich potřeby, názory, nikdo s nimi nic nekonzultuje.

Romské komunity mají obrovský potenciál. Jsou desetitisíce velmi inteligentních Romů, kteří mají znalost situace a návrhy řešení mnohem lepší a účinnější, než neziskové organizace či jiné iniciativy. Bohužel se jich nikdo na nic neptá a jejich potenciál je tak „spící“. Bez jejich zapojení řešení nikdy nenalezneme. Problémy chudých romských komunit nevyřeší úředníci od stolu, kteří jim budou poskytovat sociální služby, ale právě probuzení tohoto potenciálu, kterého jsme si plně vědomi.

Participaci je potřeba podpořit přímým a dlouhodobým lokálním působením na základě zásad komunitní práce. Samozřejmostí by měla být zúčastněná participace zástupců lokálních úřadů, místních iniciativ a především zástupců vyloučených lokalit, kterých se situace nejvíce dotýká. Největší podíl řešení vidíme v aktivizaci vnitřního potenciálu romských komunit a designování nástrojů sociální politiky a práce směrem ke skutečným potřebám sociálně vyloučených.

Odkláníme se od podpory dnešního paternalismu. Neboť nesouhlasíme s tím, aby bylo někomu nařizováno, jak má žít a co má dělat. Pirátská strana v současnosti pracuje na kritice ideologie paternalismu, analýze příčin jeho totálního selhání a na nalezení nové funkční cesty.

Související odkazy

© Piráti, 2017. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.