Obsah
Antiprism.eu – Pirátské strany Evropy k případu NSA a Edward Snowden
Jsme konsternováni zjištěním o bezprecedentním celosvětovém sledování uživatelů Internetu programem PRISM a dalšími podobnými programy. Možnosti plošného dohledu, jako je tento, zejména pokud jsou zaváděny bez dohledu občanů, vážně ohrožují lidská práva na svobodu projevu a soukromí a spolu s nimi samotné základy našich demokracií.
~~READMORE~~
Činu whistleblowera Edwarda Snowdena naopak tleskáme. Pokud skutečně máme vládu lidí a pro lidi, nemůže být poskytnutí informace o průběhu a rozsahu opatření ze strany vlády, které bylo přijato ve jménu svých občanů a k jejich ochraně, trestným činem. Demokratická vláda se opírá o důvěru svých občanů. Ovšem tato důvěra neexistuje, pokud nejsou občané plně informováni.
Považujeme za alarmující, jak velký nedostatek ohledu prokazuje americké vláda směrem k právům evropských občanů, a všem, kdo používají komunikační služby, které sídlí na území USA. Tento fakt má negativní vliv též na spojence, suverenitu dotčených zemí a jejich konkurenceschopnost.
Evropa musí na toto odhalení odpovědět s patřičným odhodláním. Ve světle této situace je důležité, aby Evropská unie nebyla spoluviníkem tohoto zneužívání pravomocí, ale stala se majákem digitálních práv a ochrany soukromí, transparentnosti vlád a ochrany whistleblowerů.
Pirátské strany žádají následující:
1. Azyl a ochranu pro whistleblowery
Americká vláda prokázala - v případě Bradleyho Manninga a dalších, že její postoj k informátorům je důvodem k vážnému znepokojení. Veřejné označení Edwarda Snowdena za „zrádce“ od různých amerických činitelů a médií vytvořila prostředí, ve kterém nemůže být zajištěno právo na spravedlivé soudní řízení. Kvůli svému politickému přesvědčení a požadavkům na transparentnost vlády by mohl být pronásledován a čelil by nelidskému či ponižujícímu zacházení či trestání, včetně hrozby trestu smrti.
Vyzýváme všechny evropské vlády k tomu, aby s pochopením přistoupily ke každé žádosti o politický azyl nebo o status doplňkové ochrany pro pana Edwarda Snowdena a dalších informátorů a snažily se poces takové žádosti urychlit.
2. Odhalení faktů
Je nepřijatelné, aby možnosti tajného sledování a podobných praktik obcházely demokratické procesy a bránily kritickému, racionálnímu zapojení, které je v demokracii pro určení přiměřených způsobů jednání nezbytné. Vyzýváme Evropský parlament k vytvoření vyšetřovací komise, v souladu s článkem 185 jednacího řádu. Skutečnosti pro stanovení a zveřejnění jsou:
- Jaké jsou skutečné možnosti PRISM?
- Jaké datové toky a zdroje používá?
- Které správní orgány Evropské unie a jejích členských států měly znalosti nebo přístup k PRISM či podobným programům a data z nich?
- Do jaké míry byly porušeny Listina základních práv, Směrnice o ochraně údajů, Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích nebo jiné právní předpisy EU?
Tuto žádost pokládáme též všem národním parlamentům – nechť zjistí, zda byla porušena vnitrostátní ústava, zákony na ochranu dat a o špionáži.
3. Posílení evropské ochrany dat
V současné době zvažované Obecné nařízení o ochraně údajů musí být posíleno, aby byla zajištěna široká a dalekosáhlá ochrana soukromých a obchodních dat. Pokusům o lobbování za nepřijetí musíme čelit.
Konkrétně, údaje evropských občanů nesmí být vědomě předána americkým zpravodajským agenturám. Článek 42 z první uniklé předlohy návrhu, který se zabývá akcemi třetích zemí, jako jsou USA Patriot Act a USA Foreign Intelligence Surveillance Act a vznikem bariér pro zahraniční soudní orgány ve vztahu k evropským datům, musí být znovu projednán.
Podle Mezinárodních zásady o bezpečného přístavu, musí americké společnosti v případě poskytnutí přístupu ke svým údajům třetím osobám, uživatele informovat. Zdá se, že společnosti, které se účastní programu PRISM toto ustanovení porušily. V reakci EU musí zrušit souhlas s těmito zásadami (rozhodnutí Komise 2000/520/ES), aby dotčené společnosti mohly být předmětem sporu u evropských soudů v případě, že tyto praktiky okamžitě nepřeruší. Safe Harbor pak musí být znovu projednán s účinnějšími zárukami a mechanismy, nebo nahrazen novou mezinárodní dohodou o ochraně osobních údajů, např. na základě zásad Obecného nařízení o ochraně údajů.
4. Jděme příkladem: Mezinárodní smlouva o svobodném přístupu k Internetu
Chceme-li zajistit, že Internet zůstane nástrojem, který slouží k posílení demokratizace, narozdíl od současné snahy k omezení demokracie a individuální svobody, EU by měla být vzorem pro ostatní a prosazovat Mezinárodní smlouvu o svobodném přístupu k Internetu. Taková smlouva by měla důrazně chránit důvěrnost sdělení, svobodu projevu a přístup k informacím (zejména pokud se týkají Internetu), stejně jako síťovou neutralitu.
5. Zabránit evropskému PRISM
Navrhujeme legislativní opatření na posílení obrany proti podobným agenturním přesahům v Evropě.
Přímý přístup vládních agentur do páteřních kanálů internetové komunikace, jako jsou ty, které údajně nainstalovala NSA jako součást BLARNEY programu, musí být výslovně zakázán. Tyto přístupy umožňují ukládání a těžení dat celé internetové komunikace, obcházení veškerých dalších bezpečnostních prvků či procedur a ohrožení všech důvěrných údajů a soukromí každého z nás. Porušení integrity síťové infrastruktury tímto nepřijatelným způsobem pak podkopává důvěru celého Internetu a ohrožuje všechny jeho výhody.
Obnovujeme také naší výzvu ke zrušení směrnice o Uchovávání údajů. Ústavní soudy České republiky a Rumunska se výslovně vyjádřily, že plošné a neopodstatněné uchovávání osobních údajů je zásadním porušením základních lidských práv. Sběr velkého množství dat bez předem soudem potvrzeného zákonného důvodu znamená, že programy na sběr dat mohou přerůst v tak výrazný exekutivní přesah, jakého jsme svědky v platformě PRISM. Hrozí tak smazaní rozdílu mezi mocí výkonnou a soudní, na kterém je založen samotný základ našich demokracií.
6. Financujte software chránící soukromí
Jako další linii obrany soukromí musí mít spotřebitelé možnost používat software a služby, které chrání jejich soukromí. Takový software by mohl poskytovat anonymitu, silné end-to-end šifrování, peer-to-peer architekturu, federaci či schopnost samostatně hostit uživatelská data, uživateli kontrolovatelný otevřený zdrojový kód a dalších funkce pro ochranu soukromí.
Vítáme současný návrh rámcového programu Horizont 2020, který obsahuje cíl „zajištění soukromí a svobody na internetu“ a vyzývá EU k tomu, aby bylo podstatně větší procento z výzkumných fondů vynaloženo na zlepšování softwaru a výběru služeb než na projekty s opačným cílem, tzn. dohled a technologický výzkum těžby dat.
Kontakt
Libor Špaček, garant programového bodu Mezinárodní vztahy, libor.spacek@pirati.cz