|
Argumenty pro návrh
odbourání umělé zaměnstnanosti.
zlepšení výkonnosti, kreaitivity
Práci děla ten, kdo ji chce opravdu dělat. To je tzv. pozitivní (vnitrni) motivace. Pozitivni motivace (narozdil od negativni, vnejsi, rozumej cukr&bic) vede k nárůstu výkonnosti, radosti z práce. Je to vedecky dokazane, viz toto TEDx video.
menší tlak na politiku zaměstnanosti/na ekonomický růst
umožnění zabývat se nekomerčními aktivitami
open source software, dobrovolnictví, umělci, vzdělávání, … a vůbec tvořivosti aniž by človek umřel hlady. Mj. i vytvářet konstruktivní opozici systému a tím ho zdokonalovat. Větší svoboda dělat to co člověk považuje sám za důležité aniž by byl na něj vyvíjen nepřiměřený tlak na vytváření zisku jakožto nedokonalého systému odměňování.
masivní zjednodušení
automatizace systému
Zlepšení situace lidí vykonávající práci ve špatně ohodnocených a nejistýc místech
Snížení drobné kriminality z důvodu uspokojování nejzákladnějších lidských potřeb
Nelze ztotožnit aktivně pracující s aktivně vydělávajícími
a pokud přihlédneme k užitečnosti vykonané práce, argument ztrácí na přesvědčivosti úplně. Přínos ekonomicky aktivních společnému blahu je navzory dogmatu liberálních ekonomů často pochybný, nezřídka dokonce negativní. U zdánlivě neproduktivních „pobíračů VZP“ tomu může být naopak. Výše výdělku zjevně nevypovídá přínosnosti odměňované aktivity. Zároveň nikdo nežije nezávisle na ostatních, příležitost k výdělku má jen díky práci jeho předků a současníků. Považovat výdělek za svou „spravedlivou odměnu“, která mi celá právem náleží, tedy také neobstojí.
Dojde-li k zániku živností a zaměstnání, z nichž tradičně žije střední třída
nebude to důsledek zavedení VZP. VZP naopak umožní zachování tzv. ekonomiky služeb, která se postupně stává pro široké vrstvy méně a méně dostupnou. Cílem VZP není vyřešit majetkovou nerovnost, ale umožnit všem život v důstojných podmínkách. Pokud je chudoba definována podílem na průměrné mzdě nebo jiném statistickém ukazateli a přitom ztrácí vypovídací schopnost, možná by ji neměli definovat statistici.
Právě proto lze předpokládat, že vzroste cena práce.
Pomineme-li, že pro velkou část lidí není hlavní motivací k práci finanční odměna, o to, aby pracoval dostatek lidí by se tak měly postarat tržním mechanismy. Zároveň se tím vytvoří podmínky více motivující k automatizaci, robotizaci a využívání nových technologií.
|
Argumenty proti návrhu
Kdo se chce zabývat nekomerčními aktivitami, tak to dělá již dnes.
VZP by to sice usnadnila, ale poměr lidí, kteří by byli více tvůrčí a lidí, kteří by byli více líní je značně diskutabilní.
VZP bude sice stejná pro všechny, ale zůstane dostatečný prostor pro „korumpovatelnost“
protože většina současných dávek je individuální, váže se ke konkrétní situaci jedince a nelze je tudíž paušalizovat (výčet dávek: dávky v nezaměstnanosti, nemoci, v případě postižení (příspěvek na péči), placená mateřská dovolená, příspěvky na dítě, příspěvky na bydlení pro nemajetné, vyplácejí se důchody včetně důchodu vdovského, invalidního, atd.)
Pokud jde o automatizaci výplaty VZP
je z výše uvedených dávek jasné, že zdaleka ne všechny dávky půjde zahrnout do VZP. Redukce počtu administrativy a počtu úředníků je tedy také diskutabilní. Zřejmě nejprve vznikne „odbor na výplatu VZP“ (navýšení úředníků). Jak to bude s rušením „nepotřebných odborů“ si může představit každý kdo kdy pracoval ve státní správě.
Kde se na to vezme?
Toto snížení bude „dost drahé.“
Samotná VZP nepřínáší dodatečné peníze
Výsledkem bude likvidace střední třídy
Jak se platy blíží VZP snižuje se motivace pracovat.
|