• @ALL má oprávnění číst
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat
  • lukas.novy nemá žádná oprávnění

Krajské sdružení Jihomoravský kraj

Matěj Holan: Konec šikany ubohých úřadů

hmac:997042f524728d805469315921f9206b : regiony:jiznimorava:tiskove-zpravy:matej-holan-konec-sikany-ubohych-uradu

Zastupitelé jihomoravského kraje se minulý čtvrtek (24. 2. 2011) rozhodli, že navrhnou novelu zákona o svobodném přístupu k informacím. Formulace „svobodný přístup“ by nicméně při případném přijetí této novely působila dosti ironicky, neboť tento návrh jde přímo proti smyslu zákona a z lidí, kteří zrovna nejsou úředníci nebo zastupitelé, dělá občany druhé kategorie.

Zhruba tak by dal stručně charakterisovat návrh novely zákona o svobodném přístupu k informacím, který vzešel minulý čtvrtek od jihomoravského zastupitelstva. Návrh, který je, vč. důvodové zprávy, k prostudování zde, lze stručně shrnout do čtyř bodů:

  1. Všechny lhůty, které jsou dnes určené pro úřady, se zvyšují. Všechny lhůty, které jsou závazné pro žadatele, se zkracují.

  2. Na plno informací se nebude možné zeptat.

  3. Za každou žádost o informaci, kterou občan požaduje, bude muset platit

  4. Poskytnuté informace nemohou zajímat nikoho jiného než žadatele, proto se nezveřejňují na webu.

Nežijeme v absolutní monarchii ani v totalitě, kdy je „normální“ že občan nemá informace a že vládne někdo „z vůle Boží“ nebo pomocí násilného udržování moci. Naše nynější demokracie je postavena na tom, že veškerou moc mají lidé, kteří část (či většinu) tíhy rozhodování delegují na své volené zástupce. Aby však tento systém fungoval a občan se mohl odpovědně rozhodovat, koho bude volit, musí vědět, co ti politikové vlastně dělají. Aby mohl kontrolovat, zda státem (tj. námi) placení úředníci dělají svou práci dobře, musí vědět, co ti úředníci vlastně dělají. Kolo dějin se otočilo z pozice, že lidé jsou poddaní státu, do pozice, že naopak „stát“ je odpovědný lidem.

Návrh novely zákona z dílny jihomoravských zastupitelů však má tendence opět otočit kolem nazpět. Ono je to logické – vládnout v totalitě je daleko jednodušší než vládnout v demokracii. Otravný občan, který pořád něco chce, může, pakliže je důsledný, toto vládnutí a rozkrádání veřejných prostředků politikům a byrokratům značně znepříjemnit. Navenek se dá krásně tvrdit „s komunisti nikdy“ a ohánět se Bohumínským usnesením, ale bohužel současní politikové doposud nepochopili, že rozdíl není v tom, že komunisté byli „špatní a hloupí“ a oni jsou „dobří a moudří“, ale právě v té kontrole výkonu moci od úplně běžných občanů. Za komunismu tato kontrola neexistovala a vládnoucí strana vydržela krásných 40 let, nyní se musí politikové obávat ze ztráty moci co čtyři roky, je proto „pochopitelná“ jejich snaha udržet se u koryt i za cenu toho, že se značně zvýší demokratický deficit. Volby budou pořád svobodné, na plakátech si přečteme, co pro nás kdo udělá dobrého, tak co.

 

1. Kdo si počká, ten se dočká

§ 14

Postup při podávání a vyřizování písemných žádostí

(5) Povinný subjekt posoudí žádost a:

c) nerozhodne-li podle § 15, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději
do
15 20 dnů ode dne přijetí žádosti

(6) Lhůtu pro poskytnutí informace podle odstavce 5 písm. d) c) může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní 15 dnů.

§ 16

Odvolání

(3) Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 20 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem.

§ 16a

Stížnost na postup při vyřizování žádosti

(5) Povinný subjekt předloží stížnost spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu
do
7 15 dnů ode dne, kdy mu stížnost došla.

(8) Nadřízený orgán o stížnosti rozhodne do 15 20 dnů ode dne, kdy mu byla předložena."

Po změně lhůt by se občan dostal zpravidla k informaci někdy za 2 a půl měsíce, neboť v první instanci takřka nikdy neobdrží, to co chtěl. Spoléhá se na to, že po poskytnutí libovolného blábolu občan nebude otravovat a relevantní dokumenty se dávají až v reakci na odvolání či stížnost. Prodloužení lhůty z 15 na 20 dnů navíc není „sladěno" s jinými zákony. Např. občané mají na připomínkování v procesu EIA (posuzování vlivu na životní prostředí) 20 dnů. Mnohdy je nutné si k tomu pomocí žádosti o info a sehnat další informace. To ale jaksi nejde stihnout, pokud dojdou informace až po těch 20 dnech.

2. Ptejte se mě na co chcete, já na co chci odpovím

§ 11

Další omezení práva na informace

(2) Povinný subjekt informaci neposkytne, pokud:

f) je žádost ze strany žadatele formulována zjevně provokativně nebo obstrukčně,

g) žadatel již má požadovanou informaci od povinného subjektu prokazatelně k dispozici,

i) se jedná o dotazy na názory, budoucí rozhodnutí, vytváření nových informací, právní rozbory či výklady a vysvětlování výroků představitelů povinného subjektu, nejednají-li tito představitelé jménem povinného subjektu nebo netýkají-li se tyto výroky působnosti povinného subjektu,"

f), Dle důvodové zprávy: „Za provokativně, resp. obstrukčně formulovanou žádost o informaci lze považovat i takovou žádost, v jejímž případě jde ze strany žadatele o informaci vůči povinnému subjektu o šikanózní výkon práva na informace či obcházení zákona, což je třeba vždy individuálně posoudit u každé konkrétní žádosti o informace. Tedy např. se může jednat o případ, kdy žadatel požádá o informace a ze strany povinného subjektu je žadatel vyzván k uhrazení nákladů dle § 17 zákona č. 106/1999 Sb. Žadatel tak však neučiní a podá povinnému subjektu totožnou žádost o informaci, či podá více nových žádostí, které požadují totéž, co původní („zpoplatněná“) žádost.

Pomineme-li, že neexistuje důvod, aby všechny informace nebyly vyvěšeny a úřady by si pak nepřipadaly „šikanovány“ občanem, který chce vědět, co dělají, tak toto opatření zákona by nemělo žádný efekt. O informaci by si „podruhé“ zažádal prostě někdo jiný a zákon by opět „obešel“.

g) Tímto se chtějí vyhnout tomu, že když poskytnou v odpovědi na žádost nějaký blábol (děje se tak pořád), tak je nutné podat do 15 dnů odvolání, případně do 30 dnů (nově taky do 15) stížnost. Ne vždy se tato lhůta stihne, protože běžný člověk není na rozdíl od úřadu za tuto svou činnost placen, a musí jet třeba na zahraniční cestu, nebo je nemocen... Proto je nutné znova podat původní žádost, počkat si, až opět pošlou ten původní blábol, proti kterému se podá odvolání či stížnost, s kterým se uspěje nebo neuspěje, případně se to pak zažaluje a informace se získají třeba po roce – místo, aby je dali hned.

i) Důvodová zpráva: „Předkladatel zde odkazuje na své praktické zkušenosti, kdy se často setkává s „žádostmi o informace“, které se týkají „vysvětlování“ (resp. dokládání) výroků jednotlivých představitelů Jihomoravského kraje (zejména představitelů samosprávy – Rady Jihomoravského kraje či Zastupitelstva Jihomoravského kraje) s tím, že tyto žádosti se týkají výroků členů samosprávy, které tyto osoby pronesly pro média, zpravidla jako svůj vlastní politický názor, nikoliv jako oficiální názor Jihomoravského kraje. V takových případech představitelé samosprávy typicky jednají bez pověření hejtmana Jihomoravského kraje k takové činnosti (a ani nevychází z dokumentů povinného subjektu) a vystupují tak spíše jako „soukromé“ osoby (popř. politici) a nikoliv jako představitelé povinného subjektu tlumočící „oficiální“ názor povinného subjektu na základě výše uvedeného pověření.

Ano, je to vskutku tak. Občané mají občas tu drzost, že v reakci na pitomost, co někdo z politiků pronese v médiích, je zažádáno o podklad, na základě kterého toto politik pronesl. Mnohdy totiž různé nesmyslné podklady skutečně existují. Argumentace (z části kruhem), že když politik mluví, tak je „„soukromá“ osoba (popř. politik) a nikoliv představitel povinného subjektu, je úsměvná.

 

3. Chceš vědět, za co nás platíš? Zaplať!

§ 17

Hrazení nákladů

(1) Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací."

Z důvodové zprávy: „Dále je navrhováno, aby bylo možno zpoplatnit „jakékoliv“ vyhledání informací, nikoliv pouze „mimořádně rozsáhlé vyhledání informací“. I v takovém případě totiž vznikají povinnému subjektu náklady – příslušný pracovník či pracovníci povinného subjektu musí toto vyhledání provést, ačkoliv se jedná o méně časově náročnou činnost jako v případě „mimořádně rozsáhlého vyhledání informací“; nicméně, dle mínění předkladatele se tak nemá dít k tíži povinného subjektu. Povinný subjekt by měl mít právo, resp. nárok na úhradu jakýchkoliv (materiálních či personálních) nákladů, které objektivně a prokazatelně vynaložil při vyřizování žádosti o informace.

Takže se bude platit za každý klik myší, co někdo udělá, aby poskytl svým zaměstnavatelům (občanům) informace o tom, co dělá. Proč si tedy ale v tom případě ty úředníky a politiky platíme??

 

4. Já bych všechny ty informace zrušila, každého jenom otravují

§ 5

Zveřejňování informací

(3) Do 15 dnů od poskytnutí informací na žádost povinný subjekt tyto informace zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. O informacích, poskytnutých v jiné než elektronické podobě, nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující jejich obsah."

Podle JMK je vhodné zrušit povinnost zveřejnit poskytnutou informaci na webu, o informace jsou svoji povahou individuální, žádají zde konkrétní žadatelé o konkrétní informace, které jsou pro ně důležité, lze si tak jen těžko představit, že jiné osoby, které mají zájem o určité informace, využijí k získání pro ně „zajímavých“ informací právě institut zveřejněných informací dle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. Oproti tomu pro povinný subjekt je plnění povinnosti dle § 5 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb. poměrně náročné; znamená určitou administrativní, resp. personální zátěž při zveřejňování, lze uvažovat i o zbytečném „zatěžování“ webu povinného subjektu informacemi, které ve svém celku mohou být i poměrně obsáhlé (problém působí i to, že stávající znění vůbec nestanoví „na jak dlouhou dobu mají být tyto informace zveřejněny“).“

Ne, bohužel nepochopili vůbec nic. Bohužel jsou to stále myšlením bolševici.

Článek byl převzat z Pirátských novin odkud je dovoleno kopírovat a přejímat články i bez písemného souhlasu. Jeho autorem je Matěj Holan.

Za ČPS Jihomoravský kraj:

 

Hledáme placené zástupce do volebních komisí

hmac:90af89e0f2ac52d675c957fab73b25f0 : regiony:jiznimorava:tiskove-zpravy:hledame-placene-zastupce-do-volebnich-komisi

Brno - 25.3.2012 - informace jihomoravské organizace České pirátské strany

Jak jistě víte, letošní rok, je rokem volebním. Na podzim nás čekají krajské a v některých obvodech i senátní volby. Protože hodláme prosazovat myšlenky absolutní transparence a přímé demokracie i na krajské úrovni, je účast Pirátů v krajských volbách samozřejmá a senát zvažujeme také.

Již nyní bychom vám všem rádi nabídli možnost přivýdělku zastupováním České pirátské strany ve volebních komisích. Odměna za práci v komisi vyplacená městskými a obecními úřady je 1600 Kč předseda komise, 1500 Kč zapisovatel a 1300 Kč každý z členů. Člen volební komise musí být starší 18 let a musí být občanem ČR.

Každá z kandidujících stran má možnost jmenovat jednoho člena volební komise. V případě, že strana tohoto práva nevyužije, obecní/městský úřad může volné místo obsadit kýmkoli. Budeme tedy rádi, pokud nás bude zastupovat člověk, kterému jsme sympatičtí.

Datum voleb zatím nebylo stanoveno, téměř jistě se však uskuteční někdy v říjnu 2012. Nejpozději pak začátkem listopadu. Seznamy členů volebních komisí se uzavírají měsíc před prvním dnem voleb. Tedy někdy v září.

Máte-li zájem, zašlete prosím na adresu jaroslav.kucera@pirati.cz vaše jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého pobytu. Zároveň nám prosím sdělte v které obci/městě/městské části nás budete zastupovat. Ve městech můžete napsat i přesné číslo okrsku. Jako předmět e-mailu uveďte "Volební komise". Z minulosti víme, že úřady uvítají i telefon pro případnou další domluvu, jeho sdělení je však čistě na vás.

V současné době připravujeme konkrétní program pro Jihomoravský kraj. Jako vždy bude založený na myšlenkách absolutní transparence a přímé demokracie. Nevyhýbáme se ani konkrétním krajským tématům a vaše náměty rozhodně uvítáme.

DOPLNĚNÍ: Objevily se dotazy jak je to s volnem v práci a náhradou mzdy. Tuto problematiku podrobně pokrývá tento odkaz:
http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d9843v12716-clenstvi-ve-vo...

Kontakty:

V Brně má vzniknout další nákupní centrum

Na volném prostranství vedle brněnského autobusového nádraží Zvonařka má vzniknout další nákupní centrum. Jak vlastně bude AUPARK, jak se má nové centrum jmenovat, koncipován, není zcela jasné. Jasné není ani to, zda je v navrženém formátu pro občany Brna přínosný. Řadu připomínek připravily dvě občanská sdružení, Brnění a Nesehnutí.

© Piráti, 2018. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.