Toto je starší verze dokumentu!
Vize Rovné šance
Úvod
- Pirátská strana od doby svého vzniku vyrostla. Z původně relativně úzce zaměřené strany s podporou kolem 5 % se z ní stává hlavní liberální a progresivní strana s komplexním programem, širokou voličskou základnou a ambicemi vládnout. Přeje si stejnou měrou oslovovat staré i mladé, muže a ženy. Tomu ovšem zatím neodpovídá složení členské základny, ve které je na 77 % mužů pouze 23 % žen. To je nepoměr i ve vztahu k ostatním stranám, kde sice ženy rozhodně nejsou dostatečně zastoupeny na kandidátních listinách a v rozhodovacích funkcích (25 %), ovšem v samotných členských základnách tvoří 32–50 % (viz zpráva Fóra 50 z roku 2015, str. 11, 1. odst.).
- V primárních volbách do Poslanecké sněmovny 2021 kandidovalo na skutečně volitelná místa pouze 22 % žen na 78 % mužů, ovšem i vlivem toho, že v řadě krajů mezi kandidujícími na přední místa ženy vůbec nefigurovaly (Liberecký, Královéhradecký, Jihomoravský, Olomoucký), se na volitelná místa na čela kandidátek dostalo 88 % mužů a jen 12 % žen. Často se v krajích ženy na volitelná místa nedostaly vůbec. Situace pražské kandidátky, kdy v poměru kandidujících žen a mužů cca 50 : 50 do 7. místa se dostala jen jedna žena, vyvolala silnou vlnu sice někdy bolestných, ale přínosných debat. V relativně krátkém čase se podařilo dát dohromady mnoho podnětných faktů, dat i osobních zkušeností. Řada z nás začala řešit, jak do budoucna nepoměr zmírnit a motivovat ženy ke vstupu do Pirátské strany i k následné kandidatuře. Chceme tím získat šanci se stát skutečně hlavní progresivní silou v Česku. Proto jsme se rozhodli založit pracovní skupinu Rovné šance.
- Česká pirátská strana má v jednom z bodů dlouhodobého programu Rovnost: „Rovnost před zákonem a právo na sebeurčení jsou základem moderní svobodné společnosti. Kromě aktivního boje proti diskriminaci prosazujeme rovný přístup k veřejným službám, rovnoprávnost různých forem životních partnerství a rovnoprávnost rodičů ve výchově dítěte.“ Dosud jsme se však rovným zastoupením všech ve straně a ve funkcích aktivně nezabývali. Počet žen ve straně roste velmi pomalu, na kandidátkách také. To jasně ukazuje, že bychom mohli dělat víc. Sice pracujeme online, na akcích jsou samozřejmostí dětské koutky a všichni jsme pro svobodu a proti jakékoliv diskriminaci, evidentně to však nestačí. Pravděpodobně jsou zde jiné, méně viditelné překážky či nevědomé předsudky, které ztěžují ženám vstup do strany a být zvoleny na čelní místa kandidátek. Z diskuzí na různých pirátských platformách vnímáme, že nastal čas to změnit.
- Přejeme si vyváženější poměr žen a mužů v samotné členské základně a tomu odpovídající zastoupení na kandidátkách. Chceme příjemné pracovní prostředí, kde se může každý svobodně projevit a má možnost se libovolně zapojit. Nemůžeme na tom nic ztratit, jen získat, protože v pracovním prostředí, kde se jednotlivci cítí být součástí celku, se zvyšuje angažovanost, výkonnost a profitabilita. Věříme, že s cílem zvýšit zastoupení žen ve straně a na kandidátkách jde ruku v ruce i podpora rovného zastoupení menšin. Víme, že různorodá a inkluzivní strana bude mít větší šanci ustát zvýšený tlak, který přijde po volbách do PS 2021. Různorodé týmy jsou totiž silnější než ty homogenní.
Základní pilíře a cíle
- Zvýšit počet žen ve straně, na kandidátkách a ve funkcích, a to jak vnějších, tak vnitřních, ideálně abychom do roku 2026 dosáhli alespoň 40% zastoupení žen ve straně, na kandidátkách a ve funkcích. Základem je usilovat o zvýšení zastoupení žen v členské základně, pak teprve o jejich poměrné zastoupení na kandidátkách a ve funkcích.
- Etablovat se v Pirátské straně jako hlavní platforma ovlivňující myšlení a směřování strany k naplnění ideálů rovnosti, protože každá Pirátka i Pirát je vysílač.
- Pořádat vzdělávací workshopy a přednášky, svým působením, chováním i za pomoci marketingu šířit osvětu, a to především dovnitř strany směrem ke členkám/členům a přiznivkyním/příznivcům.
- Zlepšit vnitřní kulturu a atmosféru, aby byla respektující a příjemná pro všechny. Odstranit viditelné i nevědomé bariéry pro vstup žen do strany a do funkcí.
- Při naplňování cílů budeme pracovat s daty a fakty, abychom se rozhodovali a navrhovali nástroje na základě informací, a ne dojmů. Při jejich prosazování budeme spolupracovat a diskutovat se všemi orgány a skupinami ve straně a se všemi členkami/členy a příznivkyněmi/příznivci, kteří budou mít o téma zájem. Ctíme Pirátské dvanáctero, Pirátský dlouhodobý program, pracujeme dle Zásad týmové spolupráce a dodržujeme Komunikační minimum.
Kontext problému
- Důvody, proč je u Pirátů nepoměr mužů a žen, jistě mají být předmětem dalšího zkoumání. V rozhovoru v roce 2017 se k nim s ohledem na dotaz, proč Piráty volí nejčastěji muži do 35 let (1), vyjádřil trefně Ivan Bartoš, který voliče identifikoval s uživateli internetu: „Jsou to lidé, kteří mají vztah ke vzdělání, k práci s informacemi. Největší zásah máme mezi muži, kterým je zhruba od 20 do 35 let,“ uvedl. Výrazný nepoměr v členské základně může mít celou řadu dopadů, kdy např. některým tématům nemusí být věnována dostatečná pozornost. Strana se dál vlastně samospádem prezentuje jako strana mužů, což se logicky projevuje i na samotných kandidátních listinách.
- V České republice žije 51 % žen a 49 % mužů. Zastoupení žen v politice je však dlouhodobě mnohem nižší a roste velmi pomalu, v posledních krajských volbách bylo zvoleno do zastupitelstev pouze 22 % žen, v komunální politice se toto číslo pak pohybuje kolem 30 %. Ještě horší situace je v samotném parlamentu, kde z celkového počtu zvolených politiků bylo pouze 21 % poslankyň a senátorek. Patříme tak k zemím s jedním z nejhorších zastoupení žen. „V roce 2019 byl nejvyšší podíl žen v parlamentech Švédska (48 %) a Finska (47 %) a dále Belgie a Španělska (shodně 42 %). Ženy pak tvořily méně než pětinu členů parlamentů Maďarska (12 %), Malty (15 %) a Kypru (18 %) (2).
- Ženský pohled přitom v politice i ve straně citelně chybí. Ženy jsou obvykle pečujícími osobami o rodinu, ať už dětí, partnerů, nebo starších rodičů a prarodičů. Často jsou bohužel oběťmi domácího a sexuálního násilí i psychického týrání (38 %). Na pracovním trhu naráží na diskriminaci a předsudky, mj. spojené právě s pečovatelskou rolí. Více než muži využívají nemotoristické způsoby dopravy ve městech, řeší kvalitu potravin, dostupnost lékařské péče, zajímají se o komunitní soužití, záleží jim na ekologii, často jsou dobrovolnicemi v různých spolcích a neziskovkách, vykonávají fyzicky i psychicky náročné práce ve zdravotnictví, sociální sféře atp. Ženy tvoří 93 % samoživitelů (3), dožívají se vyššího věku, je u nich vyšší riziko, že budou postiženy chudobou.
Závěr
Zvýšení zastoupení žen ve straně, ve funkcích a v politice obecně nám pomůže všechna tato témata kvalitněji a s patřičnou prioritizací řešit. Ze společnosti nastavené (v současné době) disproporčně netěží ani muži, jak by se mohlo na první pohled zdát. I oni jsou totiž vystaveni tlaku a předsudkům spojeným s naplňováním jejich „tradičních“ rolí. Participace žen ve veřejném prostoru pomáhá tento diskurz narušovat a společenské prostředí narovnávat. To dokládají i zkušenosti ze zahraničí, kde se ukazuje nepřímá úměra mezi zastoupením žen v politice a korupcí (4).
- Paloncyová, J., Barvíková, J., Höhne, S., & Kuchařová, V. (2019). Neúplné rodiny. Praha.
- Swamy, Anand V. and Lee, Young and Azfar, Omar and Knack, Stephen, Gender and Corruption (November 1999). IRIS Center Working Paper No. 232
- Myšlenková mapa, Markéta Jedličková
Na tuto stránku odkazují tyto stránky.