• @cen_koord has edit permissions
  • @cen_po has delete permissions
  • @ALL has read permissions
  • lukas.novy has no permissions
  • @administrator_-_vedouci_ao has delete permissions
  • lukas_novy has no permissions

Vize Rovné šance

Úvod

  • Pirátská strana od doby svého vzniku vyrostla. Z původně relativně úzce zaměřené strany s podporou kolem 5 % se z ní stává hlavní liberální a progresivní strana s komplexním programem, širokou voličskou základnou a ambicemi vládnout. Přeje si stejnou měrou oslovovat staré i mladé, muže a ženy. Tomu ovšem zatím neodpovídá složení členské základny, ve které je na 77 % mužů pouze 23 % žen. To je nepoměr i ve vztahu k ostatním stranám, kde sice ženy rozhodně nejsou dostatečně zastoupeny na kandidátních listinách a v rozhodovacích funkcích (25 %), ovšem v samotných členských základnách tvoří 32–50 % (viz zpráva Fóra 50 z roku 2015, str. 11, 1. odst.).
  • V primárních volbách do Poslanecké sněmovny 2021 kandidovalo na skutečně volitelná místa pouze 22 % žen na 78 % mužů, ovšem i vlivem toho, že v řadě krajů mezi kandidujícími na přední místa ženy vůbec nefigurovaly (Liberecký, Královéhradecký, Jihomoravský, Olomoucký), se na volitelná místa na čela kandidátek dostalo 88 % mužů a jen 12 % žen. Často se v krajích ženy na volitelná místa nedostaly vůbec. Situace pražské kandidátky, kdy v poměru kandidujících žen a mužů cca 50 : 50 do 7. místa se dostala jen jedna žena, vyvolala silnou vlnu sice někdy bolestných, ale přínosných debat. V relativně krátkém čase se podařilo dát dohromady mnoho podnětných faktů, dat i osobních zkušeností. Řada z nás začala řešit, jak do budoucna nepoměr zmírnit a motivovat ženy ke vstupu do Pirátské strany i k následné kandidatuře. Chceme tím získat šanci se stát skutečně hlavní progresivní silou v Česku. Proto jsme se rozhodli založit pracovní skupinu Rovné šance.
  • Česká pirátská strana má v jednom z bodů dlouhodobého programu Rovnost: „Rovnost před zákonem a právo na sebeurčení jsou základem moderní svobodné společnosti. Kromě aktivního boje proti diskriminaci prosazujeme rovný přístup k veřejným službám, rovnoprávnost různých forem životních partnerství a rovnoprávnost rodičů ve výchově dítěte.“ Dosud jsme se však rovným zastoupením všech ve straně a ve funkcích aktivně nezabývali. Počet žen ve straně roste velmi pomalu, na kandidátkách také. To jasně ukazuje, že bychom mohli dělat víc. Sice pracujeme online, na akcích jsou samozřejmostí dětské koutky a všichni jsme pro svobodu a proti jakékoliv diskriminaci, evidentně to však nestačí. Pravděpodobně jsou zde jiné, méně viditelné překážky či nevědomé předsudky, které ztěžují ženám vstup do strany a být zvoleny na čelní místa kandidátek. Z diskuzí na různých pirátských platformách vnímáme, že nastal čas to změnit.
  • Přejeme si vyváženější poměr žen a mužů v samotné členské základně a tomu odpovídající zastoupení na kandidátkách. Chceme příjemné pracovní prostředí, kde se může každý svobodně projevit a má možnost se libovolně zapojit. Nemůžeme na tom nic ztratit, jen získat, protože v pracovním prostředí, kde se jednotlivci cítí být součástí celku, se zvyšuje angažovanost, výkonnost a profitabilita. Věříme, že s cílem zvýšit zastoupení žen ve straně a na kandidátkách jde ruku v ruce i podpora rovného zastoupení menšin. Víme, že různorodá a inkluzivní strana bude mít větší šanci ustát zvýšený tlak, který přijde po volbách do PS 2021. Různorodé týmy jsou totiž silnější než ty homogenní.

Základní pilíře a cíle

  • Zvýšit počet žen ve straně, na kandidátkách a ve funkcích, a to jak vnějších, tak vnitřních, ideálně abychom do roku 2026 dosáhli alespoň 40% zastoupení žen ve straně, na kandidátkách a ve funkcích. Základem je usilovat o zvýšení zastoupení žen v členské základně, pak teprve o jejich poměrné zastoupení na kandidátkách a ve funkcích.
  • Etablovat se v Pirátské straně jako hlavní platforma ovlivňující myšlení a směřování strany k naplnění ideálů rovnosti, protože každá Pirátka i Pirát je vysílač.
  • Pořádat vzdělávací workshopy a přednášky, svým působením, chováním i za pomoci marketingu šířit osvětu, a to především dovnitř strany směrem ke členkám/členům a přiznivkyním/příznivcům.
  • Zlepšit vnitřní kulturu a atmosféru, aby byla respektující a příjemná pro všechny. Odstranit viditelné i nevědomé bariéry pro vstup žen do strany a do funkcí.
  • Při naplňování cílů budeme pracovat s daty a fakty, abychom se rozhodovali a navrhovali nástroje na základě informací, a ne dojmů. Při jejich prosazování budeme spolupracovat a diskutovat se všemi orgány a skupinami ve straně a se všemi členkami/členy a příznivkyněmi/příznivci, kteří budou mít o téma zájem. Ctíme Pirátské dvanáctero, Pirátský dlouhodobý program, pracujeme dle Zásad týmové spolupráce a dodržujeme Komunikační minimum.

Kontext problému

  • Důvody, proč je u Pirátů nepoměr mužů a žen, jistě mají být předmětem dalšího zkoumání. V rozhovoru v roce 2017 se k nim s ohledem na dotaz, proč Piráty volí nejčastěji muži do 35 let (1), vyjádřil trefně Ivan Bartoš, který voliče identifikoval s uživateli internetu: „Jsou to lidé, kteří mají vztah ke vzdělání, k práci s informacemi. Největší zásah máme mezi muži, kterým je zhruba od 20 do 35 let,“ uvedl. Výrazný nepoměr v členské základně může mít celou řadu dopadů, kdy např. některým tématům nemusí být věnována dostatečná pozornost. Strana se dál vlastně samospádem prezentuje jako strana mužů, což se logicky projevuje i na samotných kandidátních listinách.
  • V České republice žije 51 % žen a 49 % mužů. Zastoupení žen v politice je však dlouhodobě mnohem nižší a roste velmi pomalu, v posledních krajských volbách bylo zvoleno do zastupitelstev pouze 22 % žen, v komunální politice se toto číslo pak pohybuje kolem 30 %. Ještě horší situace je v samotném parlamentu, kde z celkového počtu zvolených politiků bylo pouze 21 % poslankyň a senátorek. Patříme tak k zemím s jedním z nejhorších zastoupení žen. „V roce 2019 byl nejvyšší podíl žen v parlamentech Švédska (48 %) a Finska (47 %) a dále Belgie a Španělska (shodně 42 %). Ženy pak tvořily méně než pětinu členů parlamentů Maďarska (12 %), Malty (15 %) a Kypru (18 %) (2).
  • Ženský pohled přitom v politice i ve straně citelně chybí. Ženy jsou obvykle pečujícími osobami o rodinu, ať už dětí, partnerů, nebo starších rodičů a prarodičů. Často jsou bohužel oběťmi domácího a sexuálního násilí i psychického týrání (38 %). Na pracovním trhu naráží na diskriminaci a předsudky, mj. spojené právě s pečovatelskou rolí. Více než muži využívají nemotoristické způsoby dopravy ve městech, řeší kvalitu potravin, dostupnost lékařské péče, zajímají se o komunitní soužití, záleží jim na ekologii, často jsou dobrovolnicemi v různých spolcích a neziskovkách, vykonávají fyzicky i psychicky náročné práce ve zdravotnictví, sociální sféře atp. Ženy tvoří 93 % samoživitelů (3), dožívají se vyššího věku, je u nich vyšší riziko, že budou postiženy chudobou.

Závěr

Zvýšení zastoupení žen ve straně, ve funkcích a v politice obecně nám pomůže všechna tato témata kvalitněji a s patřičnou prioritizací řešit. Ze společnosti nastavené (v současné době) disproporčně netěží ani muži, jak by se mohlo na první pohled zdát. I oni jsou totiž vystaveni tlaku a předsudkům spojeným s naplňováním jejich „tradičních“ rolí. Participace žen ve veřejném prostoru pomáhá tento diskurz narušovat a společenské prostředí narovnávat. To dokládají i zkušenosti ze zahraničí, kde se ukazuje nepřímá úměra mezi zastoupením žen v politice a korupcí (4).

  1. Paloncyová, J., Barvíková, J., Höhne, S., & Kuchařová, V. (2019). Neúplné rodiny. Praha.
  2. Swamy, Anand V. and Lee, Young and Azfar, Omar and Knack, Stephen, Gender and Corruption (November 1999). IRIS Center Working Paper No. 232
  3. Myšlenková mapa, Markéta Jedličková
© Piráti, 2021. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.
po/rovnesance_vize.txt · Poslední úprava: 31.05.2021 16:29 autor: vojtech.pikal