• @Registrovani priznivci má oprávnění nahrávat
  • @Celostatni forum má oprávnění nahrávat
  • virtual_user má oprávnění vytvářet
  • @ALL má oprávnění číst
  • lukas.novy nemá žádná oprávnění

Václav Hrdlička

vh_1_.jpg Narodil jsem se v roce 1980 v Praze, kde vyjma vysokoškolského studia v Hradci Králové, žiji celý svůj život. Aktuálně s manželkou a našimi dvěma dětmi žijeme na “Třináctce”, v jejímž Pirátském sdružení také aktivně působím.

Vzděláním jsem sociální pedagog, ale vyjma příležitostné dobrovolnické činnosti jsem se po skončení studia pracovně pohyboval mimo tento obor. Konkrétně mne posledních cca deset let živí telekomunikace, a to jeden z velkých telekomunikačních operátorů, pro kterého pracuji na pozici na pomezí business a technology.

S přibývajícími léty a životními zkušenostmi jsem poznal, že víra v to, že se změní místo a země kde žiji k lepšímu, aniž bych se o to aktivněji zasadil sám, je sice možná projevem chvályhodné víry v obecné člověčí dobro, ale zároveň je takovýto pasivní přístup právě tím, co změně k lepšímu příliš nepomáhá.

Do svého vstupu do aktivní komunální politiky se moje počínání ve věcech veřejných omezovalo na víceméně pravidelnou komunikaci s místním úřadem či státními firmami a na šíření získaných informací ve svém nejbližším okolí. Přístup k informacím i možnosti skutečně zásadnějších změn ale byly v tomto případě omezené, a i proto jsem se rozhodl posunout se ve svém počínání někam dál. A tak jsem spojil své jméno s Piráty, jejichž aktivitu v komunálním i magistrátním zastupitelstvu jsem dlouhodobě vnímal (a vnímám) jako ideální příklad politiky reálně vykonávané ve prospěch veřejnosti.

Spolupráce s Piráty na Praze 13 mi umožňuje získávat lepší know-how a společně s tím i efektivnější možnost ovlivňovat veřejné věci přímo. Jakým směrem? Níže jsem se pokusil zformulovat, v duchu jakých hodnot a zásad vlastně ve svých občanských a politických aktivitách jednám.

Byl bych rád, kdyby se v politice na jakékoliv úrovni více používal zdravý rozum. Troufám si říct a doufám, že všechno ostatní, co považuji za další pilíře své politické, respektive občanské orientace, z něj svým způsobem vychází.

Slušnost, úcta, tolerance, respekt, dobromyslnost, poctivost - Bez ohledu na národnostní, náboženskou, rasovou, politickou či jakoukoliv jinou příslušnost je láska k bližnímu generacemi ověřeným receptem pro zdravou společnost a život v míru, bezpečí a sociální pohodě.

Transparentnost - Jestliže je politika služba občanům, není jediný důvod, pro který by občané neměli mít snadný způsob kdykoliv zkontrolovat, je-li tato služba vykonávána k jejich konkrétnímu prospěchu. Finanční toky, smlouvy, záznamy ze zasedání, hlasování, koncepční dokumenty atd. Existující zákonný nárok vnímám jako pouhý předpoklad. V informační společnosti 21. století není nutné, aby se každý jeden občan formou písemných žádostí pídil po základních informacích, které mu (a všem ostatním) mohou jeho zastupitelé zpřístupnit „na pár kliknutí“.

Odbornost a osvědčená praxe - Řešením většiny společenských otázek i ryze praktických problémů a úkolů se dlouhodobě zabývá řada odborníků, škol, firem… Inspiraci či přímo vzor lze také nacházet v jiných společnostech - blízkých i vzdálených, v současnosti i minulosti. Byl bych rád, kdyby byla v politice přijímána co možná nejčastěji právě rozhodnutí postavená na takovýchto základech, namísto dilentatismu a klientelismu.

Trvalá udržitelnost a odkaz potomkům - Nemusím být ekonom, abych viděl, že naše ekonomika je postavena především na kontinuálním růstu produktivity, respektive produkce. Ze své podstaty tak vyžaduje od společnosti lidem i přírodě škodlivý nadměrný konzum. Domnívám se, že posilování opravdu lokální ekonomiky by mohlo být jednou z možných cest ke skutečné prosperitě a mohlo by výrazně přispět k návratu ekonomické i sociální rovnováhy. Jedná se koneckonců svým způsobem o model, který tu úspěšně fungoval po většinu trvání lidské civilizace.

Vzdělání a výchova - Ať už je představa o ideální společnosti jakákoliv, cesta k jejímu naplnění není záležitostí jedné generace. Je to cesta, která - doufejme - nikdy neskončí. Logicky jsou to tedy především naši potomci, kteří mohou naše představy vědomě i nevědomě přivádět k životu. Úkolem dneška, chceme -li změnit svět k lepšímu, je zasazovat se v rámci svých možností o dostupnost kvalitního vzdělání, ale především o výchovu v duchu módu „být“, namísto „mít“.

© Piráti, 2018. Všechna práva vyhlazena. Sdílejte a nechte ostatní sdílet za stejných podmínek. Podmínky použití.