Deklarace pro trvalou tvořivost

Tento dokument je překladem anglické verze, kterou vydalo Fórum svobodné kultury.

Deklarace fóra svobodné kultury

Nemůžeme již dále odkládat přehodnocení ekonomických struktur, které doteď vyráběly, financovaly a zajišťovaly kulturu. Mnoho starých modelů se v dnešní době stalo anachronismem a škodí občanské společnosti. Cílem tohoto dokumentu je podpořit strategie pro inovace, které umožní ubránit a rozšířit prostředí, kde lidská tvořivost a poznání vzkvétají svobodně a trvale.

Tento dokument je určen pro reformní politiky, občany a aktivisty svobodné kultury a snaží se poskytnout praktické nástroje, jak aktivně docílit této změny.

Lidské nadání k tvůrčí činnosti vyžaduje přístup k existující kultuře, vědomostem a informacím, aby mohlo růst a dále se rozvíjet. Každý přispívá k vytváření kulturních hodnot a bohatství jinou měrou, která se pohybuje od úplných základů po velmi komplexní tvůrčí příspěvky. Prostředky a čas, které člověk vyžaduje pro tvůrčí činnost, se svým rozsahem také liší. Chceme podpořit způsoby uvolnění času a prostředků, abychom mohli celkový potenciál trvale rozvíjet.

1. Přeměna zábavního průmyslu je nejen potřebná, ale přímo nutná.
2. V digitálním věku je tvořeno mnohem více děl a v tomto kontextu se sdílení ukázalo jako nezbytné k šíření kultury.
3. Zisky zábavního průmyslu, za které tak bojuje, jsou založené na vytváření umělé vzácnosti.
4. Kulturní kruhy musí ocenit dovednost a přínos každého přispěvatele, nikoliv pouze tvůrce.
5. Digitální kontext prospívá jak tvůrcům, tak podnikatelům a občanské společnosti. Vhodné modely usnadňují uživatelům, zákazníkům a tvůrcům, aby k sobě navzájem získali přístup. Ve světle nového přístupu založeného na spolupráci musí být úloha prostředníků přehodnocena.
6. Internet je nezbytným nástrojem pro navázání kontaktu mezi tvůrci a jejich publikem. Toto je jeden z důvodů, proč by měl být zaručen rovný přístup k Internetu pro všechny.
7. Vlády, které nepodporují nové formy tvorby a šíření kultury, připravují společnost o ušlý zisk a ničí její kulturní rozmanitost.
8. Jak ukázal svobodný software, komunitní tvorba a šíření nijak nevylučují tržní strategie a komerční šíření.

Následující seznam začíná modely, které se nejvíce podobají modelům tradičně přijímaným zábavním průmyslem, a postupuje k modelům bližším myšlence sdílení náležející naší době. Mnoho z těchto modelů je nyní aktivně nasazováno a již funguje. K dalšímu růstu potřebujeme odstranit bariéry, které jej blokují.

Aneb rada na změnu postoje zábavního průmyslu: veřejnost je připravená platit za umělecké produkty a zboží, pokud bude cena přijatelná a nebude tím omezena jejich svoboda. Učiňte zboží snadno a cenově dostupné. Nedělejte z platby povinnost, nekriminalizujte, jděte cestou dobrovolnosti. Vyplácejte spravedlivé platy, pokud zaměstnáte profesionály.

Mezi zahlcováním uživatele reklamou a její nepřítomností existují kompromisní etická řešení: Vybrané reklamy (pouze od spřízněných projektů), nechávání výběru reklamy na uživateli, nebo umožnění zobrazení reklamy k tématu čteného článku,…

Sdílení kopií pomáhá tvůrcům vstoupit ve známost, čímž získávají základnu pro placené služby, které nemohou být zkopírovány, jako jsou živá vystoupení, práce na objednávku, reklamní předměty, atraktivní fyzické kopie, …

Freemium je obchodní model postavený na bezplatném poskytování základní služby nebo základního produktu ke stažení. Placené jsou pak prémiové služby a speciální či pokročilé vlastnosti.

Model založený na příspěvcích umožňuje uživatelům přispět libovolnou částku peněz na podporu daného projektu nebo záměru. Čím více se uživatelé cítí zapojeni a respektováni, tím lépe tento model funguje.

Tento model umožňuje občanům či subjektům přispět na kulturní počin a stát se společníky. Příspěvek je ve formě investice ještě před vytvořením díla, nebo ve formě mikroplateb či větších plateb na existující dílo.

Poskytovatelé komerčních platforem pro spolupráci sdílejí své výdělky s tvůrci poskytujícími materiál, který činí jejich službu hodnotnou, zatímco občané mohou volně sdílet a využívat díla jakožto veřejné statky.

O fixním poplatku za internetové připojení lze uvažovat pouze tehdy, pokud bude zaručen rovný a demokratický systém přístupu ke všem zdrojům a pokud budou uznána práva občanů na volné sdílení a opětovné užití děl.

Když se spojí problém svobodné kultury s vizí dalekosáhlých sociálních změn v kapitalistických ekonomikách, idea všeobecného základního příjmu nabízí cestu, jak udržet společnost jako produktivní celek. Zaručený základní příjem je cestou, jak se vyhnout sociální nejistotě a přerozdělit ekonomické bohatství.

Věříme, že v kontextu společnosti daňových poplatníků, pro svůj nesporný společenský přínos, musí kultura obdržet podíl z veřejných financí. Veřejné financování nesmí být ale nazíráno jako náhrada zodpovědnosti za podporu kultury. Volná a svobodná díla by neměla být považována za výjimku.

1. Z veřejných financí podporovaná díla by měla být uvolněna po přiměřeně dlouhé komerční fázi do digitálního oběhu, aby je veřejnost, která je v počátku zaplatila mohla volně a opakovaně užívat.
2. Daňové odpočty by měly podporovat financování děl a jejich uvolňování bez restriktivních licencí.
3. Veřejnost by měla mít možnost ovlivňovat rozhodování o tom, jak budou finanční prostředky na kulturu rozdělovány.
4. Alternativní distribuční kanály by měly být podporovány. Politika kultury musí posouvat vývoj k dosažení větší rozmanitosti a k udržitelným platformám spolupráce.
5. Sítě nezávislých producentů, distributorů, autorů by měly být podpořeny a zastoupeny ve veřejnoprávním vysílání.
6. Studie dopadů by měly být nutnou podmínkou před zavedením jakékoliv nové kulturní strategie. Vždy musíme pečlivě zvážit důsledky, jaké budou mít navržené regulace na kulturu a vědění ještě před jejich zavedením.

Nové obchodní modely, které uvažují kolektivní tvorbu jako oblast vyžadující podporu a ochranu, nikoliv jako prostý zdroj zisku, jsou založeny na premise, že spolupráce je slučitelná s dynamikou trhu. Nejviditelnější fungující příklady pocházejí z oblasti komunit kolem svobodného softwaru. Výstup je sdílen pod nepříliš omezujícími licencemi umožňujícími třetím stranám jeho využití a modifikaci s tím, že jsou v odvozeném produktu povinně zachovány stejné svobody. Toto vytváří statky, které jsou následnými příspěvky zlepšovány, aniž by bylo bráněno komerčnímu využití znalostí a dovedností v nich obsažených či na nich získaných.

Uživatelé se stávají tvůrci hodnot a zapojují se do cyklu tvorby a spotřeby z něhož profitují.

V tomto novém kontextu je třeba posilovat a bránit podmínky umožňující online spolupráci.

Zabřednut v odlišné logice, snaží se tradiční zábavní průmysl, parazitovat nad kolektivní tvorbou, aniž by reflektoval realitu online spolupráce, již internet umožňuje.

Tato odvětví se snaží vynutit omezující rámce nad duševními statky bojujíce zákopovou válku za udržení ekonomie uměle vytvořeného nedostatku, což odporuje filozofii svobodné kultury a ekonomii nadbytku.