Otázky a odpovědi k pirátskému programu

Proč by měl příznivec svobodného software volit Českou pirátskou stranu?

Výhoda České pirátské strany je jasná: Jako moderní a mladá strana nemáme tyto myšlenky jen na papíře, ale máme je především ve své hlavě a používáme je ve skutečnosti. Svobodný a otevřený software stojí ve středu našeho programu, a lze tak snadno zkontrolovat, zda se programu držíme. Všechny naše webové prezentace (web, piratopedie, fórum) pracují na FOSS z komunitních projektů a výsledky naší práce šíříme pod svobodnou licencí CC-BY-SA. Máme otevřené a propojené předpisy, transparentní bankovní účet a přímou demokracii používáme v praxi pro její efektivitu, nikoliv mediální efekt. Na FOSS řešení datových schránek přispěla Česká pirátská strana a její členové přes dvacet tisíc korun.

Záruku úspěchu pak poskytuje naše odhodlání „soustředit se jako strana výhradně na tyto body a jejich důsledky“, které již přineslo své ovoce při odtajnění smlouvy ACTA. Teď žádáme ve volbách mandát, abychom zavedli naše osvědčené principy i do státní správy a zastupovali v politice zájmy studentů, programátorů, uživatelů software a všech, kteří chtějí svobodnou informační společnost.

Hodláte zjišťovat možnosti úspor ve státní politice nákupu IT řešení? Pokud ne, v čem spatřujete výhody současné praxe? Pokud ano, jaké postupy chcete při uvažovaných změnách uplatnit?

Prosazujeme otevřené systémy pod svobodnou licencí, se kterými máme zkušenost. Otevřené systémy zaručí interoperabilitu bez dalších nákladů a přezkoumatelnost zdrojového kódu. Tím pádem se zvýší i bezpečnost systému. Spousta informací je rozdrobena na různých portálech; shrnující portál portal.gov.cz bohužel vůbec nedostačuje. Například ve zdejší Sbírce zákonů nenajdete starší znění, chybí základní navigace zákonem, provázání předpisů hyperlinky a různá kritéria vyhledání, která jsou při současném havarijním stavu našeho právního řádu nezbytností. Kritérium FOSS se musí stát při výběrech softwarových řešení samozřejmostí, protože nám ušetří peníze.

Považujete Linux a open source software za přijatelnou alternativu k proprietárnímu softwaru v oblasti veřejné správy? Pokud ne, kde vidíte nedostatky? Pokud ano, jaké jsou podle vás výhody?

Linux výhradně používáme na našich systémech a jsme s ním spokojeni. Použití Linuxu na serverech a desktopech státní správy podpoří provázanost systémů a usnadní jejich centrální správu, například aktualizaci software. Pro státní informační registry prosazujeme FOSS databázi, které bude dostatečně výkonná a zahrne i logování všech přístupů k informacím občanů, aby je viděly jen pověřené osoby a občané dostali zprávu o tom, kdykoliv úřad přistupoval k jejich osobním údajům. Taková ochrana zamezí špehování občanů.

Co si myslíte o tom, že pokud ochranná doba uplyne a pak se přijme nový zákon, který dobu prodlouží, copyright se obnoví?

Copyrightové zákony působí retroaktivně, protože zavádí novou ochranu na díla, která už vypršela, například takto byla například obnovena ochrana na díla Karla Čapka nebo Karla Poláčka. Takové zákony tím zmařily investiční záměry, do kterých investovali jedinci a společnosti, a porušily ústavní zásady zákazu retroaktivity a ochrany nabytých práv. Na rozdíl od nich bude Česká pirátská strana prosazovat takovou zákonnou úpravu, která nebude retroaktivní, tedy ochrana potrvá v rozsahu, kdy dílo vzniklo.

Jaký je váš postoj k donedávna tajně projednávané dohodě ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement)? Je potřeba další dokument nad rámec WTO a WIPO?

Česká pirátská strana tento dokument a způsob jeho projednávání od počátku odsuzovala a zorganizovala proti němu petici. Celoevropské úsilí pirátských stran na odmítnutí myšlenky zostřeného dohledu nad duševním vlastnictvím na hranicích korunoval úspěch pirátského europoslance Christiana Engströma, který prosadil zveřejnění textu připravované smlouvy. Předpokládáme, že veřejné rozhořčení nad nepřijatelnými zásahy do soukromí donutí komisi opustit záměr prosazovat za peníze evropských občanů zájmy americké filmové lobby a že tento návrh stáhne. Všichni piráti v Europarlamentu tuto smlouvu zcela jistě odmítnou.

Je podle vás nutné přitvrdit zákony na ochranu duševního vlastnictví, nebo naopak systém reformovat a přizpůsobit novým technologiím a možnostem šíření chráněných děl?

V situaci, kdy zákony považují sdílení informací za trestný čin a předepisují trest odnětí svobody až na 8 let, už není jasné, jak by se dalo přitvrdit. Současná politika trestních represí je neudržitelná a ukazuje, že „je v ní cosi shnilého“. Česká pirátská strana tvrdí, že v době Internetu nemá smysl chránit výrobce záznamu a jiné distributory, jak to dělá současný autorský zákon, a prosazuje model, který odpovídá obchodním modelům v době Internetu, tj. dobu ochrany autorských děl do deseti let.

Současné autorské zákony budou do budoucna jen bránit kulturnímu a informačnímu rozvoji: Nejlepším příkladem jsou zákazy firmě Google, která společně s americkými univerzitami naskenovala desítky milionů knih, celé knihovny Harvardu, Michiganu, Stanfordu a Oxfordu. Všichni vědci, studenti a ostatní badatelé jsou ve jménu dávno mrtvých autorů o tyto informace připraveni. Česká pirátská strana nabízí životaschopný model podporující informační svobodu a sdílení informací za nekomerčními účely. Program pro volby do sněmovny 2010 – Copyright

Proč souhlasíte, či nesouhlasíte s povinným paušálním poplatkem organizaci OSA (Ochranný svaz autorský) při nákupu prázdných úložných médií, tiskáren a dalších produktů, které by teoreticky mohly být zneužity k nelegálnímu šíření chráněného obsahu?

Není to jen OSA, kdo profituje z tohoto poplatku. Poplatek za tiskárny jde jinému svazu, Dilii. Tyto svazy jsou „soukromými sdruženími a podle nás nemají vybírat daně, tím spíš výpalné za domnělé užití chráněných děl“. Poplatek za předpokládané užití informace, kterému se nelze vyhnout, se vůbec neslučuje s informační společností, v níž stát musí sdílení informací podporovat, nikoliv mu bránit. Uvedené svazy jsou zcela netransparentní a shrábnou poplatky i za ty, kteří s tímto výpalným nesouhlasí. Stav, kdy autor díla platí kolektivnímu správci poplatek za užívání vlastního díla, je zcela nepřípustný.

Tyto poplatky kolektivním správcům, které se „ospravedlňují“ jako náhradní odměna za volné užití, jsou zcela neudržitelná monopolizace a svojí pochmurnou groteskností připomínají komunistickou kolektivizaci padesátých let. Nejhorší situace je u paměťových médií, za která vybírá nejvíce peněz OSA. „Výpalné sice nasměrovalo do populární hudby mohutný penězovod, čímž získala prostředky na propagaci. Ale tyto prostředky ji nečestně zvýhodnily proti ostatním žánrům, například vážné nebo alternativní hudbě. Stát tak pod tlakem zájmové skupiny narušil přirozenou konkurenci hudebních žánrů. Budeme prosazovat zrušení výpalného.“ Podle mého názoru (Jakub Michálek) tyto poplatky jen dále podporují normalizační šoubyznys, který měl už dávno odumřít.

Jsem autor, program vaší strany mě zaujal, ale současně se jej trochu bojím. Aktivně vytvořit obraz, povídku nebo i program je někdy velmi, velmi náročné a já nechci toto dílo volně sdílet. Mám si jej tedy zavřít do trezoru a raději jej nikomu nesdělovat? Pokud jsem to pochopil, pak podle vašeho názoru v momentě, kdy dílo sám vytvořím, stává se majetkem společnosti. Znamená to tedy, že nemám ani právo rozhodovat o tom kdo a kdy moje dílo smí vidět? Nemám tedy jako autor právo se rozhodnout komu dílo zveřejním a komu ne?

Samozřejmě máte právo rozhodnout, jestli dílo zveřejníte nebo ne. Pokud ho nezveřejníte, zůstane jen vaše, a nikdo nemá právo ho šířit. Pokud ho zveřejníte, poskytnete ho několika konkrétním lidem, a tím ho pustíte do světa. Pak bude velmi těžké až nemožné sledovat a kontrolovat, jak ho tito lidé budou užívat nebo šířit dál. Pokud vaše dílo opravdu zaujme, může se stát, že si ho budou posílat jako přílohu mailu, že se bude kopírovat na různé weby po celém světě, a na vaše svolení se nikdo ptát nebude. To není náš cíl, taková je prostě realita. Zákony postavené na autorově vlastnictví zveřejněných děl nemohou v této realitě moc dobře fungovat.

Myslíme si že vy jako autor nepotřebujete kontrolovat, co přesně kdo s dílem udělá, minimálně co se týká soukromého užití (pro komerční užití jsou vhodné například licence Creative Commons, kde upřesníte, jaké zacházení se svým dílem si přejete). Potřebujete hlavně uznání a odpovídající finanční odměnu, abyste mohl tvořit dál. Současný autorský zákon vám s tím moc nepomůže, je dělaný pro prostředí kde díla může šířit jen několik málo specializovaných vydavatelů, a to v současné době Internetu už dávno neplatí. Zákon nyní představuje spíše problém, když se podle něj vybírá výpalné za počítačový hardware nebo ukládají nepřiměřené tresty lidem, kteří si na Internetu pro osobní potřebu kopírují písničky (podobně jako se dříve kopírovaly magnetofonové kazety, což nikoho ani nenapadlo postihovat trestním právem). Autoři namísto toho potřebují najít nové obchodní modely, které jim zajistí příjmy i v současné době, kdy jsou tištěné knihy nebo lisované CD a DVD vnímány jako zastaralé a kupuje si je čím dál méně lidí, a to není úkol splnitelný ze dne na den nějakým právním předpisem, to je o dlouhodobém hledání rovnováhy mezi autory a spotřebiteli jejich děl. Hysterické kampaně ve stylu „kopírování zabíjí hudbu“ a drakonické postihy za drobné nekomerční šíření však vytvářejí atmosféru, která tomu spíše brání. Bohužel se bojuje za zisky velkých monopolních distributorů, kteří jsou v současném světě již zbyteční, zatímco autor a uživatel jsou na posledním místě zájmu těchto akcí. Našim cílem je zmírnit bezpráví současného autorského zákona, zrušit přebytečné monopolní autorské svazy a srovnat vztahy mezi autory a jejich zákazníky.

Jak se stavíte třeba k případům, kdy někdo prohlašuje evidentně cizí dílo za vlastní a nemá ani tolik úcty, aby ho změnil? Nemluvím o citaci, ale o případu, kdy cizí web vydává můj obrázek za svůj vlastní, nebo kdy televize čte moji povídku bez mého souhlasu. Je to podle České pirátské strany správně? Nebo mám alespoň jako autor nárok na to, abych se mohl přiznat k autorství díla? Je to tak, že když vydám dílo na papíře, tak jsem na něj podle vašich názorů ztratil jakákoliv práva, takže ostatní, pokud budou chtít, ho mohou využít třeba i k tomu, aby na něm sami vydělali?

Určitě chceme zachovat právo autora, aby byl uváděn jako autor daného díla. Tak to je i v současném autorském zákoně, a tohle je jeden z jeho bodů které měnit nechceme. Toto právo je i v základu všech licencí Creative Commons, které nám jsou velmi blízké. Nemyslíme že by se autorská díla měla komerčně využívat proti vůli jejich autorů a bez toho, že by dostali podíl na zisku. Když na šíření díla vydělávám, je slušné podělit se o výdělek s autorem. Nám jde především o uvolnění děl pro nekomerční použití. Současné zákony jsou v tomto směru šílené. Když fyzicky ukradnete nahrávku na DVD v obchodě, jedná se pouze o přestupek, když si ji ale legálně koupíte a nasdílíte na Internetu pro pár kamarádů, jedná se o trestný čin za který můžete jít do vězení, policie vám může přijít prohledat byt a zabavit počítač.

Jak to myslíme s tím volným šířením pro nekomerční účely? Neustále argumentovali tím, že autor vydá své autorské dílo a upraví jeho používání nějakou licencí/smlouvou. A když někdo toto ujednání poruší (tj. dá ho volně ke stažení na net), tak by měl být potrestán, neboť porušil ujednání, na základě jehož mu bylo autorské dílo poskytnuto. Jak na toto odpovědět?

Současné autorské právo vychází z toho, že autor určuje jak se smí s dílem nakládat. Nicméně zároveň jsou stanoveny výjimky - například kopie pro vlastní potřebu fyzické osoby je legální. Stejně tak třeba kopie pro účely vzdělávání. Takže například stahování z Rapidshare je legální, ale stahování z Bittorrentu je trestný čin, pokud to soudce kvůli nízké společenské nebezpečnosti nepřekvalifikuje na přestupek (což moc neuklidní, pokud vám předtím policie zpřeházela byt a zabavila počítač). Situace je chaotická, autorům neprospívá, a uživatelům hrozí nesmyslné postihy. V první fázi chceme dekriminalizovat omezené osobní nekomerční sdílení, které by nemělo být trestným činem, ale maximálně přestupkem. V delším časovém horizontu usilujeme o zásadní revizi celého současného autorského práva, které považujeme za zastaralé.

Jaké jsou vaše plány pro zlepšení počítačové gramotnosti studentů a obyvatel? Figuruje v těchto plánech používání open source softwaru?

„Nelze připustit, aby komunikace s úřady vyžadovala software od konkrétní firmy.“ Dosavadní státní informační systémy typu datových schránek jsou vybudované na proprietárních systémech. Stát všem právnickým osobám přikazuje používat operační systém Microsoftu. S tím nesouhlasíme, protože používáme svobodný a otevřený software (FOSS), který stát nepodporuje.

Státní zásahy v oblasti IT jsou nekompetentní, například vlajková loď státní správy portal.gov.cz. Vždyť odkaz na zákon z tohoto portálu nelze ani citovat, protože tamější URL na paragraf zákona má několik řádků a obsahuje všelijaké identifikátory. Bohužel dosavadní snahy o zapojení informačních technologií do veřejného života byly kontraproduktivní, a proto bude potřeba vybudovat strukturu znova a pořádně. Přitom využijeme zkušeností z Estonska, které se osvědčily.

Podpora FOSS je základním bodem programu České pirátské strany: „Budeme podporovat svobodné formáty a software ve veřejném sektoru včetně škol.“ Počítačovou gramotnost podpoříme tím, že státní informační systémy podle našeho programu přesvědčí občany, že jim ušetří čas i peníze, a že komunitní projekty na Internetu překonávají zastaralé encyklopedie, knihy a tištěné časopisy. Stavíme na informační společnosti a navrhli jsme konkrétní opatření prosazující OpenAccess. OpenAccess znamená otevřené dveře k informacím, svobodné sdílení vědeckých publikací vysokých škol a výzkumných pracovišť a digitalizaci našeho kulturního bohatství. Informační společnosti musí vládnout informace svobodné, nikoliv zotročené. Viz Otevřený přístup (Open Access).

Budete prosazovat používání otevřených standardů dokumentů, např. v Evropě i ve světě často nasazovaného formátu openDocument (ODF) namísto proprietárních formátů?

Ano. „Zabráníme patentům na software a datové formáty, protože brzdí technologický rozvoj, omezují běžné uživatele a reálně ohrožují existenci malých a středně velkých podniků v oblasti IT.“ Místo proprietárních formátů budeme prosazovat jednoduché aplikace formátu XML jako právě vámi navrhovaný ODF. Osobně, ovšem takto detailně to strana nediskutovala, dávám přednost exportu minimalistického XML dokumentu do TeXovského formátu. Dokumenty vytvořené v TeXu by uspořily peníze za hlavičkové papíry a vytvořily skutečně profesionální výstup a dokumenty úřadů sjednotily, včetně pdf odkazu na paragraf zákona.