Happening proti ACTA

Tuto stránku prosím upravujte a doplňujte, stačí se přidat jako příznivec.

ACTA je kontroverzní mezinárodní smlouva, která má zavést přísnější mezinárodní vynucování copyrightu a značkového zboží, mimo jiné i v prostředí Internetu. Na její přípravě se od roku 2009 velkou měrou podílel hudební a filmový průmysl, zatímco poslanci Evropského parlamentu a národních parlamentů k textu dlouho neměli přístup a před občany byla ACTA do roku 2011 utajena.

Hlavní problémy ACTA jsou v oblasti ochrany soukromí a přístupu k informacím a nepřiměřených prostředcích, které ACTA k prosazování copyrightu a značkového zboží zavádí:

• Na Internet se nepřipojíš, protože syn nelegálně sdílel film
  Na místo dosavadního svobodného Internetu ACTA zavádí vytváří prostor a nástroje pro globální regulaci Internetu (povinnosti poskytovatelů udávat vlastní uživatele a kontrolovat jimi nahrávaný obsah, systémy Třikrát a dost apod.), především mimozákonnými mechanismy (společný postup vlád).
• Na hranicích ukažte notebook i mobil
  ACTA obsahuje doporučení, podle něhož by státy mohly provádět prohlídky notebooků, mobilů a dalších zařízení na hranicích za účelem kontroly copyrightu. Schválením takové smlouvy by se z opatření mohla stát standardní praxe, která výrazně narušuje soukromí cestujících.
• Pálení zabaveného zboží
  ACTA vychází ze zásady, že nejlepším způsobem, jak naložit se zabaveným zbožím, je jeho zničení. Důsledkem je např. zákaz používání zabaveného zboží pro humanitární účely. Podobně by byly zničeny také počítače zabaveného serveru Megaupload, a s nimi i legální data jeho uživatelů.

ACTA byla podepsána Evropskou unií a 22 zeměmi včetně EU v Japonsku v lednu a občané se o jejím podpisu dozvěděli až z tiskové zprávy japonského velvyslanectví. Ministerstvo průmyslu a obchodu, které se na utajené přípravě podílelo, ACTA zdůvodňuje tím, že nová mezinárodní regulace povede ke zlepšení exportní bilance České republiky. Stejně jako zájmové skupiny, které smlouvu připravily, ignoruje nebezpečí ACTA pro soukromí a občanská práva.

Protože ACTA směřuje k potlačení občanských práv a svobod na Internetu, což je cesta, kterou odmítáme nastoupit, žádáme poslance a senátory, aby s dohodou nesouhlasili a tento svůj nesouhlas veřejně projevili.

• Infostánek s digitální gilotinou
• Skenovací rámy před vchody do poslanecké sněmovny

Na Klárově bude informační stánek a bude zde ve veřejném prostranství mimo komunikace dočasně umístěna zařízení svolavatelky související se shromážděním (sochařský objekt).

V rámci shromáždění proběhne i pouliční průvod, který vyjde z místa shromáždění a projde trasou U lužického semináře – Míšeňská – Mostecká – Malostranské náměstí (jižní a západní část) – Zámecká – Thunovská – Zámecké schody – Pražský hrad – Daliborka – Staré zámecké schody – zpět na Klárov.

Někteří účastníci shromáždění mohou mít masky, které nemají za účel ztížit identifikaci, ale vyjádřit návaznost na celosvětové hnutí Anonymous.

• potisknuté lepicí pásky
• skenovací rám
• gilotina
• natisknout masky anonymous

stopacta-letaka5.doc stopacta-letaka5.pdf

FAKTA O ACTA

• Cílem ACTA je zpřísnit vynucování copyrightu a obchodních známek v mezinárodním měřítku. Navržený způsob vynucování však narušuje soukromí a umožňuje vládní omezování Internetu, které není přezkoumatelné.
• Utajení před občany. Spojené státy, Japonsko a jejich obchodní partneři vyjednávali ACTA od roku 2006 v utajení. Přes americký úřad USTR k ní měly přístup velké společnosti filmového, hudebního a farmaceutického průmyslu, zatímco před poslanci a občany byla utajována. Evropská unie ji schválila v rámci jednání o zemědělství a rybolovu. O podpisu se Češi dozvěděli z tiskové zprávy japonského ministerstva zahraničí. Na protest proti podivnému způsobu vyjednávání odstoupil hlavní zpravodaj ACTA v Evropském parlamentu Kader Arif.
• Globální zpřísnění hraničních kontrol. Evropská komise do dohody neprosadila klíčový zákaz kontrol notebooků, přehrávačů a mobilů na hranicích (netýká se hranic uvnitř celní unie). Jednotlivé státy mají pouze možnost na svých hranicích upustit od kontrol malého množství zboží nekomerční povahy. Vzato do důsledků byste mohli být postiženi za nošení náhražek značkového zboží (současná legislativa Francie a Itálie).
• Smlouva vyžaduje zničení zabaveného zboží. Smlouva globálně rozšiřuje praxi, že zabavené předměty jsou ničeny bez ohledu na to, zda se to dotkne nevinných lidí a zda je to společensky prospěšné. Příkladem je server Megaupload, kde úřady USA všechna data zničí bez ohledu na to, zda jsou nelegální, či nikoliv. Zabavené zboží s náhražkou obchodní značky nelze dále použít pro humanitární účely.
• Smlouva je vágní, umožňuje státům široké uplatnění nástrojů. ACTA ohýbá naše občanská práva ve prospěch monopolu velkých společností
• V digitálním prostředí

nastoluje celosvětovou regulaci internetu zaměřena na mimosoudní řešení vynucené průmyslem dává možnost sledovat uživatelův pohyb na internetu omezuje také obchod s levnými generickými léčivy či osivem nevolený „výbor ACTA“, jmenovaný mediálním průmyslem, bude zodpovědný za výklad dohody

Osobní data osoby i pouze podezřelé z narušení autorských práv mohou být předána mediální společnosti! Kdokoliv může být podezřelý – konec ochrany soukromí

Dohoda povoluje inspekce počítačů, odpojování od internetu a jiná opatření v rozporu s lidskými právy!

ACTA předvídá vlastní neformální mechanismy, které nebudou předmětem soudního přezkumu.