Poplatky protipirátským organizacím

Výběrčí organizace jako OSA, Intergram a Dilia často rozesílají hromadné výzvy. Chtějí po podnikatelích, aby platili různé absurdní poplatky a aby nesli náklady vymáhání kopírovacího monopolu. Piráti přinášejí návod, jak reagovat na tyto výzvy, které často zneužívají nedostatek právního povědomí.

Musím platit OSA poplatek za provozování hudby v provozovně?

Podle § 12 autorského zákona smí jiná osoba užít autorské dílo bez svolení autora pouze v případech stanovených autorským zákonem. Způsoby užití jsou například sdělování veřejnosti, pod které spadají provozování díla ze záznamu podle § 20 a provozování rozhlasového vysílání díla podle § 23. V takových případech tedy zákon vyžaduje buď svolení autora nebo zvláštní případ, který je v zákoně uveden.

Pokud ve vaší provozovně dochází také k provozování hudby ze záznamu nebo k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání, kde je hudba, musíte získat k této činnosti svolení autora nebo jiné oprávnění (viz následující otázka). Narozdíl od koncesionářských poplatků, které se podle § 2 odst. 1 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích platí z každého technicky způsobilého zařízení, se poplatek za provozování rozhlasového nebo televizního vysílání díla podle autorského zákona platí pouze v případech, kdy k provozování skutečně dochází. Provozování podle § 23 totiž patří mezi způsoby sdělování díla veřejnosti, kterým podle § 18 odst. 3 není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování. K prokázání skutečného provozování vysílání díla ve smyslu autorského zákona tedy nestačí pouhé zapnuté rádio, natožpak vlastnictví přijímače.

Zákon dále v § 30 stanoví, že za užití se nepovažuje užití pro osobní potřebu fyzické osoby, které nemá za účel dosažení hospodářského prospěchu. To je důležité například při posuzování, zda je potřeba platit poplatek například v práci. Podle komentáře k autorskému zákonu je nutno platit poplatek OSA např. za provozování hudebních děl zaměstnancům ze strany zaměstnavatele za účelem zpříjemnění pracovního prostředí či zlepšení jejich pracovních výkonů. Naopak není nutno platit v případě, kdy dochází k provozování díla nebo jeho vysílání pouze samotnými zaměstnanci v zaměstnání pro sebe, popř. pro úzký okruh svých spoluzaměstnanců, neboť v tomto případě se tak zpravidla neděje za komerčním účelem. Není také nutno platit za díla autorů, u kterých OSA neprokáže, že je zastupuje, nebo za díla Creative Commons a podobně, protože právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání není povinně kolektivně spravováno. Pokud však jsou veřejně hrány (např. pro zákazníky) písničky autorů, kteří jsou zastupováni kolektivním správcem, je potřeba licence udělená tímto kolektivním správcem.

Chtěl bych pouštět ve své čajovně/restauraci/obchodu svobodnou hudbu, abych nemusel platit poplatky OSA. Je tento postup možný?

Jak bylo uvedeno v odpovědi na předchozí otázku, existují dva způsoby jak legálně provozovat hudbu při podnikání:

• Svolení autora. Jednou z možností je přehrávat pouze svobodné hudební skladby, které jejich autor uvolnil pod některými licencemi Creative Commons, které nezakazují komerční užití (CC-BY, CC-BY-SA, CC-BY-ND). Tyto skladby si můžete uložit na pevný disk nebo optické nosiče a hudbu můžete přehrávat z nich. Vedle toho máte možnost využít služby internetových rádií jako je například jamendo.com, které vám za nižší poplatek poskytnou oprávnění přehrávat hudbu, která byla vydána pod licencemi Creative Commons, které zakazují komerční užití (CC-BY-NC, CC-BY-NC-SA, CC-BY-NC-ND). Internetová rádia jako jamendo.com mají od autorů oprávnění poskytnout vám licenci ke sdělování veřejnosti pro užití při podnikání, převádějí aspoň 50 % platby autorovi a vystaví vám doklad pro kolektivní správce. Pokud se rozhodnete pro svobodnou licenci zahrnující i komerční užití nebo pro internetový server typu jamendo.com, další poplatek platit nemusíte a smlouvu s OSA neuzavírejte. Servery jako jamendo.com mají rovněž vypořádána práva s hudebními interprety a výrobci záznamů, proto není třeba platit žádné další poplatky Intergramu a jiným.
• Zvláštní případ kolektivní správy. Ochranný svaz autorský (OSA) je kolektivním správcem autorů hudebních děl, který má podle § 101 odst. 9 písm. d) oprávnění poskytnout licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání hudebních děl. Jde o hromadnou smlouvu, kterou OSA poskytuje oprávnění k užití všech hudebních děl, k nimž spravuje práva. V takovém případě zákon stanoví fikci, že licence byla udělena i na užití děl, jejichž autory OSA nezastupuje. Poplatek OSA platíte pouze v případě, že s ní hromadnou smlouvu podepíšete. V takovém případě však musí jít pouze o licenci k provozování rozhlasového nebo televizního vysílání děl, neboť na ostatní druhy užití jako je například streaming z Internetu se fikce nevztahuje. Dále je třeba dodat, že stejný typ poplatku vybírá i Intergram, který ho má vyplácet hudebním interpretům.

Lze shrnout, že je na provozovateli, zda si vybere raději klasické rádio a zaplatí poplatek OSA a Intergramu, nebo si sestaví vlastní kolekci volně šiřitelné hudby či zaplatí za internetové vysílání; v posledních dvou případech OSA není oprávněna vybírat poplatky.

Musím platit OSA poplatek a podepisovat s ní smlouvu, pokud chci na koncertě hrát písně, které jsem sám složil?

OSA v některých případech vymáhá poplatek i od autorů, pokud na veřejných benefičních akcích hrají vlastní hudbu. Takový postup je nejen nemorální (v rozporu s dobrými mravy), ale také protiprávní. Vychází z již zrušené věty v § 100 odst. 5 autorského zákona. Toto ustanovení obsahuje povinnost nahlásit program hudebního vystoupení aspoň 10 dní předem OSA. Zrušená věta pak obsahovala sankci za nedodržení této povinnosti, že v tom případě je autor povinně zastupován OSA. Teď však již za neoznámení není stanovena žádná sankce, a proto nemůže OSA od autorů, kteří hrají vlastní skladby, žádné poplatky vymáhat.

Musím platit poplatek za veřejnou produkci ve služebních vozech?

Intergram požaduje poplatek za „veřejnou produkci“ ve služebním voze. Podle zákona však na tento poplatek nemá právo, neboť zpravidla nejde o užití za účelem hospodářského prospěchu (viz jedna z předchozích otázek). Vlastnictví rozhlasového přijímače samo o sobě neznamená, že vlastník rozhlasového přijímače provozuje rozhlasové vysílání ve smyslu ustanovení § 23 autorského zákona. Ustanovení § 23 autorského zákona je nutné vykládat zároveň s ustanovením § 18 autorského zákona, které stanoví obecná pravidla pro způsob užití sdělováním veřejnosti, přičemž provozování rozhlasového nebo televizního vysílání je jednou z forem užití způsobem sdělování veřejnosti. Ustanovení § 18 odst. 3 autorského zákona stanoví, že „sdělováním díla veřejnosti není pouhé provozování zařízení umožňujícího nebo zajišťujícího takové sdělování“. Podle komentáře k autorskému zákonu o „sdělování veřejnosti nepůjde v případě, kdy dochází k provozování díla pouze samotnými zaměstnanci v zaměstnání pro sebe, popř. pro úzký okruh svých spoluzaměstnanců, neboť v tomto případě se tak zpravidla neděje za účelem hospodářského či obchodního prospěchu a souvislost s hospodářskou činností zaměstnavatele je zde pouze časová a místní.“ S tímto názorem souhlasí i ministerstvo kultury.

Musím platit Dilia poplatek za kopírování, pokud používám tiskárnu pouze pro tisk pro obchodní partnery, kteří mají práva k dílům?

V tomto případě Dilia požaduje poplatek podle § 25 odst. 2 písm. e) autorského zákona. Uvedené ustanovení §se týká kopírovacích center, které mohou podle něho kopírovat _cizí_ díla, pokud daný poplatek platí. Jestliže je tato výzva doručena tiskárně, která kopíruje jen pro své klienty jejich vlastní materiály, pak není důvod odvádět poplatky za úplatnou licenci. V tom případ totiž zákonnou úplatnou licenci podle §30a zákona č. 121/2000 Sb. nepoužíváte, protože v daném případě máte licenci přímo od svých zákazníků. Pokud mají všechna práva k daným materiálům zákazníci a tiskárna jedná na jejich objednávku, do práva autorského nezasahuje. Z toho důvodu ani nemá tiskárna povinnost se někam hlásit, ani platit (jednostranně stanovený) poplatek nebo bezdůvodné obohacení. |

BSA požaduje vyplnění prohlášení o „softwarové čistotě“. Nereagovat.

Musím platit agentuře Logicall, která po mně požaduje peníze za bezdůvodné obohacení kvůli fotkám použitým na mém webu?

Agentura Isifa požaduje tisícové až desetitisícové částky za zkopírování obrázků na webu. V řadě případů jde o obrázky, které jsou volně k použití. V žádném případě nic neplaťte. Pokud si nejste jisti, že je fotografie volně licencovaná anebo přímo vaše, raději ji ze svého webu stáhněte. Pokud se Isifa ozve znovu, napište jí, že si nejste vědomi žádného porušení kopírovacího monopolu. Pokud to nevezmou na vědomí, je třeba napsat:

1. Prosím doložte, že zastupujete autora, a to ověřenými plnými mocemi.
2. Pokud tak učiní, požadujte důkaz, že je autor autorem a jeho ověřené prohlášení, že to neposkytl do volného zdroje. Žádost odůvodněte, že jste ve styku s dalším údajným autorem.
3. Pro otrlé: Požadujte důkaz, že obrázek byl na vašem webu, screenshot není důkaz.
4. Pokud vás dále obtěžují, pohrozte podnětem Úřadu pro ochranu osobních údajů a vyzvěte je, ať vás žalují a doloží svoje nároky u soudu. Pokud vám i nadále posílají „poslední výzvy k zaplacení“, podejte podnět na ÚOOÚ kvůli spamu.

Měl bych zaplatit OOA-S za používání grafických programů v internetové kavárně nebo jiném zařízení, kde uživatelé platí za použití počítačů?

OOA-S požaduje od internetových kaváren odvedení poplatku za to, že součástí programů pouštěných jsou údajně grafická uživatelská rozhraní, která tak internetová kavárna pronajímá. OOA-S tvrdí, že pronájem grafických rozhraní je předmětem povinné kolektivní správy. Napište kolektivnímu správci, že podle vašeho názoru nemá na účtování poplatků právo a přiložte posudek: Právní posudek vymáhání poplatků OOA-S od internetových kaváren