Také Vám připadá doba tzv. ochrany autorských děl 70 let po smrti autora absurdně dlouhá? Chtěli byste tzv. autorský zákon změnit? Do 5. února 2014 máte možnost! Evropská komise vypsala veřejnou konzultaci, ve které můžete vyjádřit svůj názor, a Komise je povinna Váš názor vzít v potaz. Pokud se však sejdou pouze názory lobbistů kopírovacího průmyslu, je možné, že se pravidla v celé EU ještě zhorší. Žádáme Vás tedy o vyplnění této konzultace.
Pokud nemáte mnoho času, můžete odpovědět na otázky následováním instrukcí na webu Pomozte s reformou autorského práva! Po zodpovězení otázek si stáhnete soubor s Vašimi odpověďmi a ten odešlete na adresu Evropské komise. Pro ostatní je určen následující text. Nezajímá-li Vás však legislativní pozadí, můžete přeskočit rovnou na instrukce k vyplnění v sekci Vždyť to ale bude spousta práce! a dále.
Kopírovací monopol (copyright) je na evropské úrovni upravován postupnou cestou. K jeho úpravám dochází především tehdy, vyskytnou-li se dosud nepředvídané okolnosti, které určitým způsobem komplikují, k čemu byl původně navržen, tedy úpravě výměny informací. Skutečností zůstává, že kvůli rozdrobenosti této regulace na celou řadu národních úrovní, je kopírovací monopol (copyright) na té evropské značně netransparentní a znemožňuje nám tak sdílet informace a rozvíjet naši kulturu po celé Evropě, jak to evropská společenství prosazují. Evropská komise se rozhodla tuto skutečnost změnit. V roce 2014 by proto mělo být učiněno rozhodnutí, má-li být nová legislativa navržena, či nikoliv.
Evropská komise proto vyzvala zúčastněné stany (ať už neziskové organizace, politické strany či jednotlivce), aby se v období od 5. prosince 2013 do 5. února 2014 zapojili do diskuze na téma reformy kopírovacího monopolu (copyrightu). Byl zahájen proces veřejných konzultací, který má představovat sborník otevřených otázek. Otázky, které budou položeny, pak budou vzaty v potaz v okamžiku, kdy se Evropská komise rozhodne předložit návrh dokumentu. Mohou de facto ovlivnit následující tři body:
A právě tady bychom rádi pomohli. Konzultace má celkem 80 otázek, nicméně není nezbytné každou zvlášť řešit o samotě! Rádi bychom proto nabídli základní přehled, jaké otázky se vztahují k tomu či onomu tématu. Chcete-li se zapojit do diskuze ohledně sdílení dat, pak se vás týkají otázky 22–26 atp. Rovněž bychom vám chtěli dát určitá doporučení, jak odpovědět na otázky ano/ne, a především kterým tématům dát přednost. Pokud si nejste jisti, jaká by měla být vaše odpověď, nechejte políčka prázdná. Mnohem větší dopad má upřímná odpověď na pouhých 5 otázek, než automatické předvyplnění všech 80 otázek. V minulosti se Evropské komisi stalo, že získala od jednotlivců celou řadu naprosto stejně vyplněných formulářů. Evropská komise se bude zabývat především těmi názory, které pocházejí z vlastní hlavy a které představují osobní přístup!
Doufáme, že díky tomuto přístupu bude pro Vás jednoduché svůj hlas zapojit do zmíněné debaty o kopírovacím monopolu (copyrightu). Rádi bychom rovněž přivítali každou změnu, doplnění či rozšíření této nápovědy, která by tak mohla být komplexnější a snadnější pro použití.
Odkazy na všechny uvedené formuláře najdete v sekci Formuláře.
Zde najdete návod na vyplnění formuláře, podle témat, která Vás mohou zajímat. Formulujte, prosím, Vaše odpovědi vlastními slovy. Pamatujte, že Komise se bude zabývat především těmi odpověďmi, které se nebudou doslovně zkopírované. Děkujeme!
Ano, chceme aby byla provedena změna a chceme jednotná unijní kopírovací pravidla. Domníváme se, že tímto lze prosadit nejrozsáhlejší míru právní jistoty pro každého. European Copyright Code představuje správný příklad toho, jak by schéma zjednodušených kopírovacích pravidel mohlo vypadat.
V otázce č. 4 lze rovněž zmínit, že harmonizace v oblasti kopírovacích pravidel skrze jejich reformu může být nejlepším řešením, jak umožnit otevřený přístup pro celou Evropu.
Chcete-li podpořit legalizaci sdílení dat, je nezbytné v otázkách 22–26 podpořit možnost tvorby soukromých kopií děl a šíření kultury.
U otázky 80 lze uvést další komentáře v souvislosti s právním postavením torrentových trackerů. Základní ideje Evropské unie stojí na spolupráci, společném přístupu k informacím a jejich transparentní výměně. Evropská podoba Internetu a hodnoty, které Evropa sděluje skrze autorské právo, by měly toto vyjadřovat.
Na otázky č. 11. a 12 je důležité odpovědět negativně, neboť odkazování a zobrazování webových stránek by nemělo být považováno za porušení kopírovacího monopolu (copyrightu). Nebude-li tento princip zachován, dojde k podstatnému narušení fungování Internetu.
Technologie omezující svobodu spotřebitele užívat poskytnuté informace, tzv. DRM (Digital Restrictions Management), by měly být zakázány, nebo alespoň musí každý výrobek obsahující DRM zobrazovat jasné varování, aby se předešlo poškozování spotřebitele.
DRM znepokojuje provozovatele digitalizovaných knižních fondů a rovněž znemožňuje přístup k informacím na vysokých školách. Tomuto tématu se věnují otázky 32(b) a 36(b), které jsou zaměřeny na soukromé osoby a uživatele.
Toto téma by však mohlo být mnohem podrobněji adresováno v otázce č. 80. V tomto textu lze najít podrobnější rozdíl mezi fungováním evropského a amerického práva v dané záležitosti.
Dohody sepsané k zamezení oprávněného šíření informací by měly být prohlášeny za neplatné. DRM by nemělo zasahovat do žádných právních svobod či dalších možností, které mají uživatelé v kulturní oblasti. DRM by nemělo rovněž mít vyšší váhu, než mají současné právní výjimky. Chceme, aby možnost tvorby právní úpravy v této oblasti byla v rukou volených zástupců, nikoliv společností, které se této oblasti věnují.
Pokud se případné DRM uživateli podaří obejít, neměl by být za tento čin právně postižitelný, stejně tak jako za zveřejnění návodu k obejití DRM. Jakákoliv licenční nebo jiná ustanovení zakazující uživateli toto počínání by měla být ze zákona neplatná.
DRM lze rovněž zmínit v otázce č. 13, která se soustředí na problematiku druhotného prodeje díla v digitální podobě.
Chcete-li, aby byla délka trvání kopírovacího monopolu (copyrightu) zkrácena, odpovězte na otázku č. 20! Rufus Pollock (britský ekonom na Cambridge University) uvádí, že rozumná délka trvání kopírovacího monopolu (copyrightu) se pohybuje okolo 15 let. Rick Falkvinge a Christian Engström navrhli jako maximální limit 25 let.1) Pirátská strana prosazuje 5–10 let od zveřejnění díla. Kopírovací monopol (copyright) pro výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů by měl být zrušen.
Současná právní úprava však přiznává kopírovací monopol (copyright) po dobu 70 let po smrti autora. Výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů pak přiznávají pravidla EU kopírovací monopol (copyright) 70 let od zveřejnění díla.
Otázky 15–18 se vztahují k registraci související s užíváním kopírovacího monopolu (copyrightu). V řadě zemí je nezbytné pro využití institutu kopírovacího monopolu (copyrightu) dílo nejprve přihlásit do centrálního registru, aby poté mohlo být obchodně využíváno. Díky tomu celá řada hráčů v oblasti kopírovacího monopolu (copyrightu) má k dispozici mnohem jasnější prostředí. Kopírovací monopol (copyright), který je uplatněn automaticky, způsobuje celou řadu problémů, neboť je nezbytné dohledat držitele monopolu, což bývá mnohdy nemožné. Pro získání kopírovacího monopolu (copyrightu) by tedy měla být především potřebná prvotní registrace.
Odpověď ano na otázky 21 a 22 znamenají, že všechny současné výjimky z kopírovacího monopolu (například pro účely výzkumu a vzdělávání) budou platné ve všech členských státech!
Vztah mezi knihovnami a digitální správou omezení (DRM) je pro soukromé osoby a uživatele pokryt v otázkách 32(b) a 36(b).
Rovněž otázky 21–26 se zabývají mnohem obecnějším uplatněním kopírovacího monopolu (copyrightu).
Především se jedná o právo citace, které by bylo rozšířeno také na vizuální a audiovizuální díla. Existují rovněž podobnosti v případě úprav díla pro případ výuky. Parodie, citace a úprava díla pro potřeby výuky musí zahrnovat audio, obraz a video (audiovizuální díla).
Dojde-li k prosazení možnosti užití odvozeného díla z audiovizuálních děl, rozšíří se tímto do velké míry možnosti pro reklamní trh, stejně jako pro kulturní aktivity (DJové atd.)
Tvorba odvozených děl z populární kultury pomáhá překonávat bariéry mezi lidmi z různých členských zemí Evropské unie a značným způsobem napomáhá evropské integraci.
Chcete-li prosazení principu fair use do harmonizovaných evropských kopírovacích pravidel, právě pro Vás je zde otázka č. 24. Můžete zdůraznit, že umožní více flexibility pro evropský právní rámec a rovněž nebude klást překážky pro kopírovací pravidla v budoucnu, kdy se mohou objevit nové způsoby šíření kultury a informací.
Evropská unie již podporuje Smlouvu ohledně osob se zrakovým postižením v rámci WIPO, která zajišťuje zlepšený přístup k psaným dílům pro osoby s postižením zraku. Michel Barnier (Evropská komise) vyjádřil této smlouvě podporu.
Sítě peer-to-peer, torrenty, sdílení souborů a distribuce kulturního bohatství je podchycena v otázkách 21–26 (flexibilita kopírovacích pravidel) a v otázce 80.
Méně monolitické metody obchodování v EU lze podpořit zeleným světlem pro druhotný prodej (otázky 13–14).