====== Rozhovory o rasismu ======
{{:stanoviska:rozhovoryilust.jpg?direct&200 |}}
Stejně jako poslední tři roky jsme se i toto léto setkali s masivními protiromskými pochody. Letos však byl dán prostor i situacím, kdy se lidé mezi sebou snažili domluvit a hlavně začali naslouchat jeden druhému. Celý obraz demonstrací se rázem mění. Najednou se ukazuje, že se již nejedná jen o problém, kdy se majorita necítí bezpečně a má strach z minority, ale najednou se začíná mluvit i o tom, že spousta lidí je rozzlobená na „ty nahoře“. 

~~READMORE~~

Lidé v naší republice začínají mít dojem, že je někdo zradil. K tomu přidejme stále stoupající nezaměstnanost, vysokou  zadluženost českých domácností a celkový stav mysli, který V.Havel nazval "blbou náladou". Protiromské pochody se v tomto světle jeví spíše jako vybíjení frustrace na menšině. Potom už stačí jen malá rozbuška v podobě konfliktu, který nastartuje alkohol nebo dětská hádka, a pokus o pogrom máme na světě. Přitom jsou však důvodem této morální krize spíše již zmíněná zadluženost, nezaměstnanost nebo hazard. Společnost nyní prostě zanevřela na jakoukoliv snahu po změně a nastává fáze, kdy může nihilismus, ve spojení s rasizmem, přerůst do rozměrů, o kterých se nám zatím ani nezdá.  

Avšak není a nikdy to nebyl problém pouze majority. Ona i ta  "nepřizpůsobivá menšina", jak ji rádi nazývají novináři, má své problémy. Je však nutné si uvědomit, že problémy obou těchto skupin jsou velmi podobné. Všichni například známe situaci, kdy ve městě s nezaměstnaností nad 10% křičí dav heslo „cigáni do práce“, a přitom se nezaměstnanost týká hlavně majority. Chtěl bych se ale ještě vrátit k té "blbé náladě" v české společnosti. Je součástí rovnice (problém + média) x divák = emoce + výsledný obrázek (sdělení). Výsledný obraz se nás snaží přesvědčit o tom, že dalšími napadenými mohou být naši rodiče, nebo naše děti. A daří se to. 

Všichni známe moudro o tom, že kdo nezná svou historii, je odsouzen ji opakovat. Přesto Romům upíráme možnost poznávat své dějiny např. tím, že v Letech u Písku nedokážeme vytvořit důstojné pietní místo obětem nacistického teroru. Jak pak mají hledat Romové poučení v historii? I my sami pak často zapomínáme na události, které by pro nás měli být výstražně vztyčemým prstem dějin: dobu, kdy nově formovaná Československá armáda za asistence lidu slavila vznik republiky  pogromem na židy v Holešově, známou kauzu hilsneriáda, prvorepublikové oficiální zákazy vstupů pro Romy do měst. Nebo již zmíněné Lety, kde  dle zkoumání Markuse Papeho působili čeští četníci v roli dozorců a významě se tak podíleli na tragickém osudu internovaných Romů. 

Rozhodli jsme se vám zprostředkovat sérii rozhovorů s lidmi, kteří se v sociálně vyloučených oblastech pohybují denně. S lidmi, kteří se nenechali nakazit tou "blbou náladou", ale snaží se ji zlepšit skrz sebe a své okolí. V prvním dílu jsme si povídali s Lukreciusem Changem, který je známý jako jeden z nejdéle aktivních raperů v Čechách. Málo kdo však ví, že Chang se věnuje také práci Asistenta prevence kriminality v lokalitě Karviná „šestka“. Celý rozhovor si můžete přečíst na [[http://jkbsctk.blogspot.cz/2013/08/serial-rozhovoru-o-rasizmu-dil-prvni.html |blogu]] našeho příznivce, který se problematice menšin a práci s nimi dlouhodobě věnuje.

=== Kontakt ===

[[Lide/Viktor Mahrik]], garant programového bodu Rovnoprávnost, [[viktor.mahrik@pirati.cz]]